2 PŘEDSTAVITELÉ UTILITARISMU A JEJICH MYŠLENKY
2.3 H ENRY S IDGWICK
Henry Sidgwick byl anglický utilitaristický filozof, ekonom, básník a sociolog.53 V následujících podkapitolách se budu zabývat jeho ţivotem a tím, jak dělil etiku. Také vysvětlím, co znamená Sidgwickův dualismus.
Obrázek 7: H. Sidgwick - portrét
53 Henry Sidgwick. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15+. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Henry_Sidgwick.
32
2.3.1 Život a hlavní myšlenky
Henry Sidgwick, ţijící za vlády královny Viktorie, byl posledním z velkých kla-sických utilitaristů, ale zároveň také první moderní morální filozof.54 Narodil se 31. května 1838 ve Skiptonu v Yorkshite. Jeho otec byl ředitel místního gymnázia a ze-mřel, kdyţ Sidgwickovi byly pouhé tři roky. Ve svých čtrnácti letech začal Sidgwick navštěvovat školu rugby a poté šel na Trinity College, kde se mu výborně dařilo a do-konce získal několik stipendií. Po studiích zde začal vyučovat. Podporoval vzdělání ţen, a proto se zaslouţil o zaloţení Newham College, jedné z prvních Oxbridgeských aka-demií otevřených výhradně pro ţeny.55 V roce 1862 se rozhodl studovat náboţenskou historii. Po několik let se učil arabsky a hebrejsky, ale nakonec se stejně vrátil k filozo-fii, protoţe došel k názoru, ţe nedokáţe vyřešit základní problém, kterým je věrohod-nost náboţenských doktrín.56
V roce 1869 začal přednášet svoji oblíbenou morální filozofii. Ve stejném roce ale rezignoval na své členství na Trinity College, protoţe se jiţ dál neztotoţňoval se tři-ceti devíti články Anglikánské církve. Tato povinnost byla zrušena v roce 1871, z části i díky Sidgwickově příkladu.57 O pár let později vydal dílo The Methods of Etics, které ho proslavilo mimo univerzitu. Sidgwick se v tomto díle snaţil systematicky analyzovat problémy Millovy filozofie a dosáhnout tím lepší verze klasického utilitarismu.58John Rawls se o něm zmiňuje takto: „První opravdově akademická práce v oblasti morální teorie, moderní jak ve způsobu tak i pojetí.“ V roce 1876 se Sidgwick oţenil s Eleanor Mildred Balfour, se kterou strávil zbytek svého ţivota. O rok později byl jmenován jako lektor morální a politické filozofie a v roce 1883 byl zvolen Knightbidgským profeso-rem filozofie, také díky právě publikovanému dílu Principles of Pilitical Economy.59 Velice ho zajímala morální teorie, metafyzika, politika a ekonomie.60 Aktivně se
54 MULGAN, Tim. Understanding Utilitarianism, s.33.
55 Tamtéž, s.33.
56 Henry Sidgwick. New World Encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2013-11-02+. Dostupné z:
http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Henry_Sidgwick.
57 MULGAN, Tim. Understanding Utilitarianism, s.33.
58 Henry Sidgwick. Utilitarian Philosophy [online]. 2010 [cit. 2013-11-02+. Dostupné z:
http://utilitarianphilosophy.com/henrysidgwick.en.html.
59 Henry Sidgwick. New World Encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2013-11-02+. Dostupné z:
http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Henry_Sidgwick.
60 MULGAN, Tim. Understanding Utilitarianism, s.33.
33 nil univerzitního podnikání a v mnoha formách sociálního a filantropického výzkumu.
V politice, stejně jako Bentham a Mill, nebyl nikdy aktivní.61
V roce 1900 byl donucen kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu odstoupit ze své učitelské profese a o několik měsíců později zemřel. V bibliografii Barta Schult-ze o Sidgwickovi se dozvídáme, ţe se po celý svůj ţivot potýkal s pokrytectvím a uza-vřeností ve spojení s jeho vlastními zapomenutými touhami.62
Po shrnutí Sidgwickova ţivota se nyní budu zabývat jeho utilitaristickými myš-lenkami.
2.3.2 Rozdělení etiky
Ve svém díle The Methods of Etics Sidgwick vyčleňuje tři metody etiky: utili-tarismus, intuitivismus a egoismus.63 Vysvětluje, do jaké míry jsou tyto tři metody kompatibilní, popisuje ideál etického chování u kaţdé z nich a také ukazuje, jak kaţdá zvlášť interpretuje morální povinnost.64
Z těchto tří metod se Sidgwick doporučuje řídit utilitarismem, protoţe právě uti-litarismus pokládá za největší dobro všech lidí štěstí. Podle utilitaristických principů můţeme snadněji posoudit, kterými našimi činy dosáhneme co nejvíce štěstí. Naproti tomu intuitivismus zastává názor, ţe ideálnější neţ štěstí je mravní ctnost. Mravní ctnosti dosáhneme jen tak, ţe budeme konat takové činy, které nepodporují štěstí. Po-slední ze Sidgwickových metod etiky se nazývá egoismus. Ten povaţuje za největší dobro kaţdého člověka jeho individuální štěstí, a tudíţ ospravedlňuje činy z hlediska toho, kolik štěstí přinášejí pro daného jedince.65 Můţeme ale všechny tyto metody po-vaţovat za rovnocenné? Tím se budu zabývat v další podkapitole. Nyní jsem ve zkratce vysvětlila, co je jádrem kaţdé z nich a nyní bych ráda přiblíţila i to, jaké jsou jejich vzá-jemné vztahy.
61 MULGAN, Tim. Understanding Utilitarianism, s.33.
62 Henry Sidgwick. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15+. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Henry_Sidgwick.
63 MULGAN, Tim. Understanding Utilitarianism, s.34.
64 Henry Sidgwick. New World Encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2013-11-02+. Dostupné z:
http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Henry_Sidgwick . 65 Tamtéž.
34
Nadřazenost utilitarismu nad intuitivismem
Sidgwick ve svém díle nejprve vysvětluje ten fakt, ţe utilitarismus je nadřazen intuitivismu. Co ho k tomu vede? Argumentuje tímto způsobem - tvrdí, ţe intuitivismus nemá přesné principy na to, aby nás mohl navést ke správnému jednání. Kaţdý člověk prý má určitý morální cit, který mu říká, co je morálně správné a co nikoliv. Tento cit je jistotou při našem konání, a proto budeme vţdycky vědět, co máme dělat. Můţe ale na-stat situace, ţe si nebudeme přesně jistí, co máme v danou chvíli podniknout. V této chvíli intuitivismus selhává. Na intuitivistickou metodu se spolehnout nemůţeme, pro-toţe nám nijak nepomůţe v krizové situaci. Pouze utilitarismus, díky svým principům, nám můţe dát přesné vodítko k správnosti našeho jednání. Nejenom ţe nám řekne jak, ale také proč jsou naše činy správné či nikoliv.66
2.3.3 Sidgwickův dualismus
Jako další srovnává Sidgwick utilitarismus s egoismem. Zde nachází pro něj ne-vyřešitelný dualismus, kterým se budu nyní zabývat.
Utilitarismus říká, abychom maximalizovali obecné štěstí a naopak egoismus, abychom dali přednost svému vlastnímu štěstí. Jak tyto dvě protikladné teorie mohou fungovat v praxi? Nabízí se zde otázka, co se stane v tom případě, kdy má člověk upřednostnit štěstí ostatních před svým vlastním? Představte si, ţe máte sto korun. Mů-ţete maximalizovat své vlastní štěstí a koupit si lístek do kina, ale pokud chcete maxi-malizovat celkové štěstí, pravděpodobně najdete pro ty peníze lepší vyuţití. V tomto bodě Sidgwick našel nevyřešitelný dualismus, díky kterému můţeme být utilitarismus povaţován za příliš sloţitý. Sidgwick se ale nesnaţí ukázat to, ţe naše osobní zájmy jsou v rozporu s obecným dobrem, ţe je utilitarismus velmi náročný a ani to, ţe můţe být psychologicky nemoţné vyhovět nárokům utilitarismu. Místo toho říká, ţe pokud člověk preferuje své vlastní zájmy, tak to je psychologicky nepřirozené, ale naprosto racionální a neškodné. Tudíţ ţádný člověk, který se chová sobecky, nemůţe být odsou-zen za jakoukoli racionální chybu.67 Rozpor v racionalitě je takový, ţe dobro jednotli-vého člověka se vţdy přesně střetává s celkovým dobrem.
66 MULGAN, Tim. Understanding Utilitarianism, s.35.
67 Tamtéž, s.36.
35 Sidgwickův dualismus stojí na čtyřech bodech:68
jsou tu dvě racionální metody k rozhodnutí o správnosti našeho činu:
utilitarismus a egoismus
tyto dvě metody jsou neslučitelné
ţádná není nadřazená nad tou druhou
jestliţe rozluštíme tento dualismus, etika se stane nesrozumitelnou
Řešení Sidgwickova dualismu by mohlo odstranit hlavní námitky vůči utilita-rismu a pravděpodobně i odstranit všechny morální problémy. Sidgwick ale odmítá všechny návrhy na jeho řešení.69 Přesto byl Sidgwick byl jeden z nejvlivnějších etic-kých filozofů Viktoriánské doby. Jeho dílo inspirovalo mnoho dalších filozofů, mezi kterými byli i D. E. Moore, Bertrand Russell a Peter Singer.70
V této kapitole jsem se snaţila vysvětlit základní teorie utilitarismu třech jeho hlavních představitelů: Jeremyho Benthama, Johna Stuarta Milla a nakonec i Henryho Sidgwicka. Na těchto teoriích stojí celé utilitaristické myšlení, a proto se k nim budu vracet i v následující kapitole, ve které se budu zabývat specifickými proudy v utilita-rismu.
68 MULGAN, Tim. Understanding Utilitarianism, s.44.
69 Tamtéž, s.37.
70 Henry Sidgwick. New World Encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2013-11-02+. Dostupné z:
http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Henry_Sidgwick
36