UTILITARISMUS JAKO FILOZOFICKÝ SMĚR

I dokument ZÁKLADNÍ POJMY A PŘÍSTUPY (sidor 12-16)

V této kapitole se budu nejprve zabývat vznikem utilitarismu. Zmíním pár defi-nic a také vysvětlím, proč je pro člověka tak přitaţlivý. Na závěr ukáţu jeho hlavní myšlenku na skutečném příběhu z 19. století, který nám pomůţe lépe pochopit, v čem utilitarismus spočívá.

1.1 Vznik utilitarismu

Termín utilitarismus pochází z latinského slova utile, utilis, coţ v překladu zna-mená užitečný.1 Kdyby se měl celý utilitarismus vyjádřit jedním slovem, bylo by to prá-vě slovo uţitečnost, které vystihuje celou jeho podstatu. Utilitarismus pojmenoval, i kdyţ nezaloţil, jeden z jeho hlavních představitelů John Stuart Mill.

Definice utilitarismu

„Utilitarismus je jednou z nejrozšířenějších a nejvlivnějších teorií etiky. Ve své nejjednodušší podobě vychází z „principu užitečnosti“, tj. v každé situaci, která vyžadu-je mravní rozhodování, by měl člověk udělat to, co povede k největšímu blahu co největ-šího počtu lidí.“2

„Utilitaristická morální teorie, nabádající nás se vždy chovat tak, aby se maxi-malizoval blahobyt všech lidí, kterých se týká naše jednání (...).“ 3

„Název etické teorie, která přímo či nepřímo hodnotí správnost činů, přístupů, rozhodnutí a volby podle toho, jak přispívají ke spokojenosti těch, kdo jsou jimi ovlivně-ny.“4

1 Utilitarismus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-09+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Utilitarismus.

2 THOMPSON, Mel. Přehled etiky. 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 2004, s. 93. ISBN 80-7178-806-6.

3 TÄNNSJÖ, Torbjörn. Understanding Ethics: An Introduction to Moral Theory. 2. vyd. Edinburgh:

Edinburgh University Press, 2008, s. 17. ISBN 978 0 7486 3690 7.

“The utilitarian moral theory, urging us always to act so as to maximise the sum total of welfare among everyone affected by what we do, was stated in the eighteenth century by the English philosopher Jeremy Bentham.”

4 MILLER, David. Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno: Barrister & Principal, 2003, s.

267. ISBN 80-85947-56-0.

12

1.2 Dva pilíře utilitarismu

Utilitarismus je velice oblíbená a známá morální teorie hlavně díky tomu, ţe sto-jí na dvou velice lákavých pilířích:

▪ není založen na existenci Boha, duše ani na jiné metafyzické entitě

Některé morální teorie tvrdí, ţe nejvíce záleţí na naší duši. Jiné zas, ţe bychom měli ţít podle boţské vůle, anebo ţe na nás teprve čeká nekonečný spokojený ţivot v jiné oblasti bytí. Mnoho lidí si myslí, ţe bez těchto představ spojených s bohem by byla morálka nesrozumitelná, protoţe pokud bychom popřeli existenci boha, zůstal by nám akorát bezúčelný soubor pravidel chování. Dobrý člověk by se měl chovat tím způsobem, aby zajistil blahobyt a štěstí nejenom sobě, ale i lidem které miluje. Toto je jeden z poţadavků utilitarismu, který se staví ke všem lidem stejně, všichni tedy mají stejné právo na blahobyt a štěstí. Tudíţ nezáleţí na tom, jak moc nebo jestli vůbec věří-me v boha, protoţe nemůţevěří-me popřít, ţe štěstí je v našem ţebříčku hodnot na jedné si nedokázal obhájit. Uvedu jednoduchý příklad. Mnoho lidí tvrdí, ţe homosexualita je špatná. Kdyţ se jich ale zeptáte, jaké negativní důsledky homosexualita přináší, nejsou schopni odpovědět. Konsekvencialismus zakazuje takové svévolné morální názory a vyţaduje od kaţdého, kdo posoudí něco jako morálně špatné, aby posléze podal pat-řičný důkaz potvrzující jeho negativní hodnocení. Platí to i naopak. Morální pravidla by tedy měla být podrobena určitému testu. Utilitarismus tudíţ není jenom další sbírka pravidel, ale poskytuje i návod k posouzení správnosti našich činů.6

Pro lepší představu toho, co znamená posuzování našich činů z hlediska utilita-rismu, uvedu známý příběh o neštěstí na moři, který v jedné ze svých přednášek

5 KYMLICKA, Will. Contemporary political philosophy, s. 11.

6 Tamtéž, s. 11.

13 je i současný americký filozof Michael Sandel. Jedná se o skutečný britský soudní pro-ces z 19. století s názvem Queen vs. Dudley and Stephens.7

1.3 Queen vs. Dudley and Stephens

Titul dobového novinového článku zní takto:

„Nikdy nebyl vyprávěn smutnější příběh o neštěstí na moři, než je ten o přeživších z jachty Mignonette.“

Loď se zmítala ve vlnách jižního Atlantiku daleko od pobřeží. Posádku tvořili čtyři muži: kapitán Dudley, námořník Brooks, první důstojník Stephens a plavčík Parker. Sedmnácti-letý plavčík byl sirotek, neměl žádnou rodinu a od své první cesty na moři očekával, že z něho udělá muže. Na loď ale udeřila silná vlna a loď se potopila. Posádka naštěstí stihla uniknout na člunu, ale neměla žádnou vodu a jídlo, až na dvě plechovky tuřínů. První tři dny nejedli nic.

Čtvrtý den otevřeli jednu plechovku a snědli ji. Další den ulovili želvu, která jim s poslední ple-chovkou umožnila existovat dalších pár dní. Po osm dalších dní nejedli vůbec nic. V momentě, kdy se plavčík zmítal v bolestech a vypadalo to, že umírá, protože se i přes varování napil slané vody, napadlo kapitána losovat o to, kdo se bude muset obětovat pro záchranu ostatních. Brooks odmítl, tak se losování nakonec nekonalo. Další den byli stále zoufalejší a po lodi ani památky.

Kapitán proto řekl námořníkovi, který nesouhlasil s losováním, aby odvrátil zrak a naznačil Stephensovi, že by plavčík měl být zabit ve prospěch ostatních. Pomodlili se a podřízli plavčíko-vi krční tepnu. I Brooks si vzal svůj podíl. Další čtyři dny přežili díky vraždě plavčíka. Ráno, 24.

dne se konečně objevila loď. Poté co byli zachráněni, napsal kapitán do svého lodního deníku:

„Ráno 24. dne, zatímco jsme snídali, se konečně objevila loď.”8

V Anglii byli zatčeni a souzeni. Tvrdili, ţe jednali z nutnosti, ţe bylo pro ně lep-ší, aby zemřel jeden a oni tři tak mohli dál ţít. Ţalobce tento argument nepřijal, podle jeho názoru vraţda je vraţda a tento případ byl předloţen před soud. Je moţné tento čin nějak morálně obhájit? Představte si sami sebe v této situaci. Co byste udělali? 9

Někteří mohou tvrdit, ţe posádka nemusela být při smyslech, díky dlouhému strádání. Změnila by se nějak situace, kdyby jim dal Parker souhlas k vlastní smrti?

7 Spravedlnost s Michaelem Sandelem. Www.sandel.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-18+. Dostupné z:

http://www.sandel.cz/spravedlnost-epizoda-1/.

8 Tamtéž.

9 Tamtéž.

14 la by jeho vraţda morálně obhajitelná, kdyby všichni souhlasili s hlasováním? Změnily by něco výčitky svědomí, kdyby je posádka měla? Posádka byla přeci motivována k přeţití svými rodinami, zatímco Parker nikoho neměl. Nebo vraţda je nejhorším hříchem za jakékoliv situace?

Dudley a Stephens byli nakonec soudem odsouzeni k trestu smrti. Královna ale vyuţila svého práva a udělila jim milost. Pokud byste Dudleyho a Stephense ospra-vedlnili s argumentem, ţe tři ţiví lidé jsou lepší neţ jeden, přikláníte se na stranu J. Benthama, a tudíţ i utilitarismu. Na tomto příběhu jsem se snaţila jednoduše vysvět-lit, čeho se utilitarismus týká. V dalších kapitolách se budu věnovat jeho základním teo-riím a představitelům.

Obrázek 1: Novinový článek

15

I dokument ZÁKLADNÍ POJMY A PŘÍSTUPY (sidor 12-16)