Strategie regionálního rozvoje ČR zohledňuje celkem 124 vybraných indikátorů jako je například HDP, zaměstnanost a její struktura, výše důchodů, průměrná mzda, výše nezaměstnanosti apod. Nedílnou součástí strategie regionálního rozvoj byl i dokument Deskripce a srovnávací analýza krajů ČR, což je charakteristika krajů podle vybraných základních znaků, které jsou upraveny zákonem č.347/1997 Sb. Znaky jsou souborem indikátorů ze 4 hlavních oblastí – geografie, demografie, ekonomiky a environmentalistiky.
37
6 Program rozvoje regionu Libereckého kraje 6.1 Širší kontext
Ve vztahu k regionálnímu rozvoji existuje celá řada dokumentů různých úrovní a typů. Vzhledem k rozvoji regionu Libereckého kraje a k němu se vztahujícím dokumentům regionální úrovně (Program rozvoje LK a Strategie rozvoje LK) je asi nejdůležitějším rozvojovým dokumentem Strategie regionálního rozvoje.
Jak uvádí Ministerstvo pro místní rozvoj, Strategie regionálního rozvoje je souhrnem zpracovaných a vyhodnocených dokumentů (Politika územního rozvoje, Národní rozvojový plán). Základními principy Strategie rozvoje České republiky je formulace problémových okruhů a priorit nutných k zajištění potřebné politiky regionálního rozvoje na různé úrovni – místní, regionální, resortní a s možností využití evropských fondů. Formuluje významná témata a je jakýmsi orientačním dokumentem k tvorbě regionálních programů. Charakteristika dokumentu je nejvíce ukotvena v zákoně č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje v § 2 odstavec b) a c), kde je Strategie regionálního rozvoje vymezena jako střednědobý dokument a vytyčuje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje jeho cíle a zásady na 3 – 7 let.
Státní program regionálního rozvoje je definován jako střednědobý dokument, ve kterém je ukotveno zaměření regionální podpory pro daný region(y). Časové vymezení délky účinnosti tohoto dokumentu však zákon nestanovuje.
„Není dokumentem, na jehož základě budou bezprostředně rozdělovány prostředky na podporu regionálního rozvoje, ale je východiskem pro přípravu věcného zaměření regionálních programů rozvoje (§ 6 zákona o podpoře regionálního rozvoje) a pro formulaci regionálních přístupů v rámci sektorových a odvětvových politik a programů, včetně operačních programů strukturálních fondů. Záměry Strategie regionálního rozvoje budou realizovány prostřednictvím těchto programů.“
(Předkládací zpráva ke Strategii regionálního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj) „Strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen "SRR ČR") se pořizuje jako základní dokument politiky regionálního rozvoje podle § 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Dne 17. 5. 2006 byla schválena usnesením vlády ČR
38
č. 560 Strategie regionální politiky ČR pro léta 2007–13.“ (Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj 2007)
6.2 Rozvojové dokumenty vztahující se k SRR
Zde uvádím základní a nejčastěji užívané rozvojové dokumenty, které se vztahují ke Strategii regionálního rozvoje.
Evropská unie
Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství (SOZS)
Working paper pro rozvoj měst ČR
Česká republika
Strategie udržitelného rozvoje ČR
Národní rozvojový plán/Národní strategický referenční rámec 2007 - 2013 Strategie regionálního rozvoje ČR
Strategie hospodářského růstu ČR 2005 – 2013
Národní program reforem ČR (Národní lisabonský program 2005 – 2008) .
Region soudržnosti NUTS II
Strategické a rozvojové programy na úrovni kraje, regionu soudržnosti, měst apod.
39
7 Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013
7.1 Vývoj programu rozvoje Libereckého kraje
Program rozvoje Libereckého vznikal ve třech vývojových etapách. Již před vznikem krajů a přechodem některých pravomocí na krajské úřady (dle zákona č. 129/2000 Sb.), začínají vznikat nejen první regionální rozvojové dokumenty (NUTS 2), ale i dokumenty strategického rozvoje krajů (NUTS 3). Vyústěním těchto kroků vyplynula povinnost rozpracování realizační fáze strategií rozvoje Libereckého kraje v podobě vymezené Zásadami regionální politiky vlády (usnesení vlády ČR č.235/98) a Zákon o podpoře regionálního rozvoje (č.248/2000 Sb.). Pro nově vzniklý Liberecký kraj (1.1.2001 – vznik krajů) tyto dokumenty podle Libereckého kraje (Program rozvoje Libereckého kraje červen 2007, online) vypracovalo sdružení následujících subjektů - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Liberec, SAUL, s.r.o. Liberec, Technická univerzita Liberec, EMA Liberec, Lesprojekt Jablonec n. N., Environment & Consult Jablonec n. N., v neposlední řadě i pracovníci (k 1.1.2001 zaniklých) okresních úřadů a občané. Vyústěním byl vznik (červenec 2000) první strategie se stanovením 6 stěžejních rozvojových okruhů:
Ekonomický potenciál Lidský potenciál Infrastruktura
Životní prostředí Cestovní ruch
Zemědělství a venkov
Se vstupem ČR do Evropské unie (1.1.2004) vyplynul, mimo jiné, i požadavek na vytváření regionálního strategického a programového plánování v souladu
40
s zásadami EU – vznikly nové rozvojové dokumenty i operační programy, které umožňovaly čerpání prostředků z fondů EU. Jejich platnost však končila společně s plánovacím obdobím členských států EU (2000 – 2006). Díky vyjasnění kompetencí Krajského úřadu Libereckého kraje bylo rozhodnuto o interním zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje přímo jednotlivými odbory, zejména Odborem rozvoje Libereckého kraje.
„Nejen tím, že pracovníci odborů byli tvůrci navrhovaných cílů a opatření, ale i tím, že si všichni byli vědomi reálných možností jejich dosažení, se stal Program rozvoje Libereckého kraje 2004 – 2006 realistickým rozvojovým dokumentem“.
(Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013. Liberecký kraj 2007)
Díky absenci některých aspektů, zejména společně nastavených indikátorů pro průběžné měření a vyhodnocování změn, tento program současným požadavkům neodpovídal. Během let 2004 – 2006 byla vypracována Strategie udržitelného rozvoje LK 2005 – 2020, ve které byly zohledněny 3 základní pilíře udržitelného rozvoje – ekonomika, společnost a prostředí, jejich koordinace a vzájemná provázanost. V červnu 2006 byla strategie přijata Radou Libereckého kraje pro její aktualizaci – Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. Z této strategie také vychází aktuální Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013, který vychází z priorit v ní stanovených.
Na tvorbě programu se podílel zejména tzv. PRLK Team – skupina zástupců z jednotlivých odborů krajského úřadu, jejich činnosti byla koordinována odborem regionálního rozvoje a odborem evropských projektů krajského úřadu LK.
7.2 Obecné cíle programu rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013
Program rozvoje LK vytyčuje 5 prioritních cílů udržitelného rozvoje, který navazuje na základní pilíře ukotvené ve Strategii udržitelného rozvoje LK a vychází ze základních „evropských“ pilířů - A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika (ekonomický pilíř), B. Kvalitní lidské zdroje (společenský pilíř) a D. Zdravé životní prostředí bez zátěží (environmentální pilíř). „Doplňkovými“, avšak důležitostí vzhledem k ostatní pilířům nezbytnými, je pilíř C. Komplexní a kvalitní infrastruktura,
41
bez které by byl obtížný rozvoj ekonomického i společenského pilíře a od roku 2007 nový pilíř E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti, který zohledňuje trendy podporované EU, ale i další principy udržitelného rozvoje. Jednotlivé pilíře se dělí na opatření, která mají jednotnou strukturu – stručný popis výchozí situace, cíle opatření, aktivity naplňující opatření, indikátory měřitelnosti účinnosti opatření, dopady do regionu, cílové skupiny, subjekty vhodné pro spolupráci, vazby na ostatní opatření a vazby na hlavní evropské a národní zdroje. V Příloze B uvádím grafické přiřazení jednotlivých opatření k pilířům.
7.3 Dílčí rozvojové dokumenty a koncepce krajské úrovně
Strategie rozvoje Libereckého kraje
Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje Zadání Zásad územního rozvoje Libereckého kraje Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje Územní energetická koncepce Libereckého kraje Krajská koncepce zemědělství pro Liberecký kraj Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje Dopravní politiku Libereckého kraje
Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje
Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém
42
za úkol pomoci těmto regionům a snažit se zabránit prohlubování či zmenšení těchto rozdílů a odstranění jejich negativních dopadů. Odstraňování negativních dopadu této vnitřní diferenciace je proto nutno chápat jako jeden z hlavních předpokladů vnitřní soudržnosti a stability Libereckého kraje. Liberecký kraj se tak na regionální úrovni (stejně tak jako Česká republika na národní a Evropská unie na mezinárodní úrovni) snaží hospodářské a sociální rozdíly mezi jednotlivými regiony snižovat. (Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013, Liberecký kraj 2007)
K prvnímu vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje došlo poprvé v roce 2002 v rámci Strategie rozvoje LK, postupně rozšiřována a doplněna o další ukazatele v roce 2004 v rámci Programu rozvoje LK 2004 – 2006. Poslední aktualizace stavu proběhla v návaznosti na tvorbu Programu rozvoje LK 2007 – 2013 a dne 26.6 2007 byly Zastupitelstvem LK usnesením č. 189/07 schváleny. Dle dokumentace kraje se další aktualizace předpokládá v rámci Programu rozvoje LK 2014 – 2020, avšak připouští jejich dřívější aktualizaci v případě, že každoroční monitoring území prokáže výskyt významných změn v území. Rozdělují se na tzv. generelové jednotky, což jsou soubory obcí plnící střediskové funkce, jako je pošta, škola, zdravotní zařízení a některé správní funkce – stavební či matriční úřad. Území ČR je podle aktualizace v roce 2005 (Ústavu racionalizace ve stavebnictví Praha 2005) rozdělenou 1424 generelových jednotek, z čehož se 61 nachází v LK (podle metodiky používané v 70. a 80. letech Státním ústavem pro územní plánování Praha byly jednotkou samotné obce). Posuzují se podle 11 vybraných ukazatelů, které byly přepočítány vzhledem k průměru LK a kterým byla po vzájemné diskusi s dalšími odbornými subjekty (ČSÚ, TUL, ARR, Poradenské centrum pro venkov aj.) přidělena různá váha. Na základě těchto kritérií byl proveden přepočet na body, podle kterých byly oblasti LK rozděleny na hospodářsky slabé oblasti, hospodářsky podprůměrné oblasti a ostatní oblasti.
Hospodářsky slabé oblasti jsou – Frýdlantsko, Jihozápadní Českolipsko, Jižní Jilemnicko, Mimoňsko, Podještědí, Semilsko a Cvikovsko a v nich zahrnuté generelové jednotky. Z hospodářsky podprůměrných lze jmenovat pouze generelové jednotky – Benecko, Horní Branná, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonec nad Jizerou, Libštát, Mníšek, Nový Bor a Příšovice.
43
7.5 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí
Pro území jednotlivých oblastí byl v roce 2004 vypracován Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí LK, který obsahuje analýzu rozvojového potenciálu území jeho limit a bariér. Obsahuje analytickou část, kde shrnuje základní fakta na základě věnovat již samostatnému Programu rozvoje HSO Semilsko.
7.6 Databáze projektů
Tato databáze vznikla za účelem shromáždění a zpřehlednění jednotlivých projektů z různých sektorů – podnikatelský, veřejný i neziskový. V polovině roku 2006 byly krajským úřadem vyzvány subjekty ze všech těchto sektorů k předložení svých projektů v rámci území LK. Projekty byly zpracovávány, koordinovány jednotlivým skupinami v rámci každého ORP a jsou v databázi členěny dle jednotlivých území. Tyto skupiny zároveň potencionální subjekty informovaly subjekty o této možnosti a zároveň poskytovaly konzultace ke zpracování této databáze. Liberecký kraj jako největší výhodu této databáze vidí jako informačního zdroje, ale také jak podklad pro tvorbu PRLK 2007 - 2013 a v neposlední řadě jako vodítko pro nalezení nejvhodnějšího dotačního titulu (konzultace k těmto záměrům poskytují např. nově zavedení tzv. euromanažeři). Tato databáze je dostupná i rozčleněná do skupin strategických cílů podle Strategie rozvoje LK 2006 – 2020.
7.7 Soulad s programem Libereckého kraje
Podle určitých kriterií je definováno, za jakých okolností a splnění cílů, bude projekt posuzován, ať už z hlediska dotací (případně jakých – krajské, státní, evropské)
44
či z hlediska jeho samotné realizace. Jak Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013 uvádí, celý program se snaží mít záběr kriterií nastaven tak, aby mohl být podpořen každý, potencionálně přínosný projekt. V případě, že k projektu není vypracována studie vzhledem k souladu s krajskou rozvojovou koncepcí, respektive dotační titul, v jehož rámci má být potencionální projekt realizován takovou studii přímo nepožaduje, potom tento soulad vydává Krajský úřad Libereckého kraje, kdy zohledňuje zejména stanovené aktivity a opatření uvedené v programu. Stejný úřad rozhoduje i kritériích, na základě kterých umožňuje čerpat finance na realizaci projektů z krajských zdrojů (na evropské či státní úrovni poskytuje pouze doporučení a o této dotaci nerozhoduje). V programu jsou též uvedena obecná doporučení k tvorbě projektů a jejich soulad s koncepčními dokumenty, zejména s programem rozvoje a vyhodnocení vlivu na životní prostředí (EIA, SEA). Program rozvoje stanovuje následující kritéria, která by při tvorbě projektů měla být zohledněna:
příznivý vliv na snižování regionálních disparit soulad se schválenou rezortní koncepcí
soulad s platnou územně plánovací dokumentací
přínos k naplňování principu udržitelného rozvoje v praxi dopad na životní prostředí a veřejné zdraví,
územní ochrana lokalit a integrita evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000.
45
7.8 Monitoring plnění programu rozvoje Libereckého kraje
Monitoring je nutný z hlediska zpětné vazby, proto Liberecký kraj každoročně provádí monitoring naplňování projektů v rámci PRLK. Vyústěním tohoto monitoringu je pak dokument vytvořený hodnocením spoluprácí jednotlivých odborů kraje na základě zvolených indikátorů(v roce 2009 došlo k jejich aktualizaci), shrnující slovní hodnocení jednotlivých projektů a jejich naplnění či nenaplnění v návaznosti na jednotlivé pilíře PRLK. Jsou podle hodnocení následně rozděleny do 3 skupin – naplňován – částečně naplňován – nenaplňován. Podle tohoto hodnocení v letech 2007 – 2009 došlo k mírnému růstu cílů, které se daří naplňovat, či částečně naplňovat.
Rok 2007 však neměl členění naplňovaných cílů na 2 kategorie, nýbrž jen na jednu.
Podle Monitoringu Programu rozvoje LK lze však předpokládat, že většina částečně naplňovaných cílů spadala do kategorie naplňován.
Tabulka 11: Naplňování strategických cílů v roce 2009
Strategický
cíl Počet cílů
opatření Naplňován Částečně
naplňován Nenaplňován Nehodnoceno
A 71 51 71,80% 13 18,30% 7 9,90% 0 0,00%
B 126 99 78,60% 11 8,70% 16 12,70% 0 0,00%
C 17 11 64,70% 2 11,80% 1 5,90% 3 17,60%
D 34 25 73,50% 5 14,70% 4 11,80% 0 0,00%
E 75 65 86,70% 5 6,70% 4 5,30% 1 1,30%
Celkem 323 251 77,70% 36 11,10% 32 9,90% 4 1,20%
Zdroj: Monitoring Programu rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013. (Liberecký kraj 2009)
46
8 Regionální rozvoj ORP Semily
8.1 Širší kontext
Program rozvoje území ORP Semily navazuje na výše zmíněné dokumenty a zásady vyšších úrovní (krajské, státní, evropské). Na základě těchto nadřazených dokumentů pak obec s rozšířenou působností, respektive její úřad vypracuje koncepční dokumenty, které respektují tyto dokumenty a splňují požadavky jimi stanovené, avšak jsou již přímou aplikací těchto nařízení, stanovení, cílů, vizí na určité území.
Rozvoj ORP Semily a jejího správního obvodu vychází zejména z územně analytických podkladů (a z nich vytvořeného rozboru udržitelného rozvoje území), územních a regulačních plánů obcí v koordinaci s politikou územního rozvoje dle příslušných zákonů a nařízení.
8.2 Územně analytické podklady ORP Semily (ÚAP)
Územně analytické podklady vyhodnocují stav území a jeho hodnot a jsou zejména podkladem pro další územně plánovací vývoj v návaznosti na udržitelný rozvoj území. Jsou podkladem pro projektanty a územní studie, obsahují limity využití území a v návaznosti na vývoj území a jeho hodnoty zajišťují i ochranu veřejných zájmů. Tyto podklady musí být podle zákona aktualizovány každé dva roky. Aktuálně platnou aktualizaci provedl podle stavebního zákona Městský úřad Semily ve spolupráci s obvodním stavebním úřad a oddělením územního plánování. Projekt byl spolufinancován z Evrospkého fondu regionálního rozvoje – Integrovaného operačního programu.
47
8.3 Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Semily (RURÚ)
Rozbor udržitelného rozvoje území je návrhovou částí ÚAP. Ke zjištění, v jakém stavu se území nachází, jeho předností a slabin, příležitostí a potencionálních či přímých hrozeb slouží SWOT analýza, která je zpracovávána pro celou oblast i jednotlivě pro každou obec, případně je doplněna o další potřebné a významné údaje (statistické, průzkumy území, šetření apod.) potřebné ke komplexnímu posouzení území.
8.4 Hospodářsky slabé oblasti v ORP Semily
Hospodářsky slabým je program rozvoje doplněn o další cíle vedoucí k rozvoji tohoto území. Ve studovaném území tato oblast zaujímá značnou plochu, proto je tomuto faktu potřeba věnovat větší pozornost. V rámci HSO na území ORP Semily se nachází 1 generelová jednotka hospodářsky podprůměrné oblasti – Libštát (obce Bělá, Košťálov a Libštát) a hospodářsky slabá oblast Semilsko složená z následujících generelových jednotek a obcí (viz tabulka).
Tabulka 12: Hospodářsky slabá oblast Semilsko
Semilsko
Jesenný Bozkov, Jesenný, Roztoky u Semil
Lomnice n. Popelkou Bradlecká Lhota, Lomnice nad Popelkou, Nová Ves nad Popelkou, Stružinec, Syřenov, Veselá
Poniklá Jestřábí v Krkonoších, Poniklá
Rovensko p. Troskami Holenice, Ktová, Rovensko p. T., Tatobity, Troskovice, Žernov
Semily Benešov u Semil, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou, Chuchelna, Príkrý, Semily, Slaná, Záhoří
Velké Hamry Plavy, Velké Hamry, Zlatá Olešnice
48
Vysoké nad Jizerou Roprachtice, Vysoké n. J.
Zásada Držkov, Jílové u Držkova, Loužnice, Radcice, Vlastibor, Zásada
Zdroj: Program rozvoje LK 2007-2013. Liberecký kraj 2007 Závěry plynoucí z Programu rozvoje HSO LK mimo jiné:
a) umožní lepší přehled o připravovaných projektech v těchto oblastech pro nejbližší roky
b) umožní jednoznačně definovat a odlišit rozvojové problémy každé oblasti samostatně c) budou sloužit jako podklad pro zacílení finančních prostředků v rámci vyhlašování jednotlivých programů fondu Libereckého kraje
d) umožní realizovat systematickou, efektivní a dlouhodobou pomoc slabým oblastem v Libereckém kraji
e) jsou podkladem pro formulování aktivit v rámci Programu rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013 (Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013. Liberecký kraj 2007)
8.5 Místní akční skupiny na území ORP Semily
Místní akční skupina je sdružení občanů z různých sektorů – veřejné správy, neziskových organizací, podnikatelské sféry i řad jednotlivců, jejichž společnou spoluprací se snaží zefektivnit zejména čerpání dotací hlavně z fondů EU v rámci projektů rozvoje venkova a zemědělství. K získávání finačních prostředků používají zejména metodu LEADER (Liaison Entre Actions Développement de l´Économie Rurale – volně přeloženo Propojení aktivit rozvíjející venkovskou ekonomiku). Místní akční skupiny jsou zpravidla soubory přilehlých obcí bez spádového centra počtem obyvatel 10 – 100 tisíc, s hustotou menší než 150 obyv./km2, účast zástupců veřejné správy musí být maximálně 50 %, fungování metodou LEADER a další kritéria.
V ČR existuje asi 150 MAS, na území Semily působí zejména MAS Kozákov a MAS
49
Brána do Českého ráje, o.s. a svojí menší částí zasahují další – MAS Železnohorský region a MAS Přijďte Pobejt, o.s. Z hlediska významnosti pro ORP Semily si myslím, že největší roli hraje na jižní části působící MAS Brána do Českého ráje, o.s., svým potenciálem se zdá největší MAS Kozákov, tato však své aktivity v poslední minimalizovala. V pozdějším výzkumu se zaměřím zejména na MAS Brána do Českého ráje,o.s., která je pro region v současnosti svojí aktivitou zřejmě nejvýznamnější.
8.6 Mikroregiony
Mikroregiony jsou svazky obcí, které koordinovaně spolupracují na společných projektech, jejich fungování je podobné jako u místních akčních skupin a zpravidla sdružují do několika mikroregionů a z nich tvoří MAS. Například MAS Brána do Českého ráje, o.s. je tvořena svazkem obcí Brada a Mikroregionem Tábor a dalšími jednotlivými obcemi. Svazek obcí Brada je svazkem obcí ležících v Královéhradeckém kraji, Mikroregion Tábor, vyjma Železnice a Kyje, leží v Libereckém kraji a ORP Semily. Na projekty realizované v rámci tohoto mikroregionu v rámci MAS Brána do Českého ráje později podrobně rozeberu. Dalšími mikroregiony jsou mikroregion Kozákov a Pojizeří, které spolu úzce spolupracují, avšak od roku 2002 je jejich činnost minimalizována a v současné době nerealizují žádné projekty.
8.7 Významné ekonomické subjekty v ORP Semily
Zde uvádím přehled největších zaměstnavatelů ve studovaném území.
Už na první pohled je patrné, že velké subjekty jsou soustředěny zejména ve 3 městech na území ORP – Semilech, Lomnici nad Popelkou a Vysokém nad Jizerou. Jedinou výjimkou subjektu zaměstnávajícího více než 100 zaměstnanců a nenacházejícího se ve větším centru je TREVOS Koštálov, s.r.o. Podíváme-li se na strukturu podle odvětví, je patrné, že je velmi různorodá. Jestliže pomineme veřejné subjekty, ze zbylých zaměstnavatelů nám zůstanou zejména strojírenské a zemědělské či potravinářské podniky. Tyto subjekty budu dále využívat ke studii potencionálních míst uplatnění absolventů vyšších škol.
50
Tabulka 13: Největší zaměstnavatelé ORP Semily
Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Počet
zaměstnanců
JVS Semilská pekárna, s.r.o. Semily
Výroba pekařských a
Mehler Texnologies s.r.o. Lomnice nad
Popelkou Tkaní textilií 200 - 249
ZEOS LOMNICE a.s. Lomnice nad
Popelkou Smíšené hospodářství 200 - 249
A X L, akciová společnost Semily Výroba hydraulických a
pneumatických zařízení 100 - 199
Město Semily Semily Všeobecné činnosti veřejné
správy 100 - 199
TREVOS Košťálov s.r.o. Košťálov Výroba chemických vláken 100 - 199
Zdroj dat: Ústav územního rozvoje
51
8.8 Významní aktéři udržitelného rozvoje ORP Semily
Tato tabulka vychází z Actor-Network Theory (ANT) autora Bruna Latoura (2005). Zahrnuje významné aktéry ale také aktanty v území, kteří vytvářejí heterogenní sítě. Dojde-li ke změně aktérů, ptom může docházet k transformaci či zhroucení řádu.
Pro moji potřebu jsem využil a poupravil tabulku vzniklou pro potřeby předmětu Trvalá udržitelnost – Sustainability (Hynek, Svozil, 2007).
Tabulka 14: Významní aktéři/aktanty území
Tabulka 14: Významní aktéři/aktanty území