Regionální rozvoj ORP Semily

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Geografie

Studijní program: B 1301 Geografie Studijní obor: Aplikovaná geografie

Regionální rozvoj ORP Semily

Regional development of ORP (ORP = municipality with extended authority) Semily

Bakalářská práce: 12 – FP – KGE – 024

Autor:

Podpis:

Martin KUBÍČEK

Vedoucí práce: doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.

Konzultant:

Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

74 1 6 14 44 2

V Liberci dne: 27. 4. 2011

Čestné prohlášení

Název práce: Regionální rozvoj ORP Semily Jméno a příjmení autora: Martin KUBÍČEK

Osobní číslo: P08000017

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména

§ 60 – školní dílo.

Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 27. 4. 2012

Martin KUBÍČEK

Na tomto místě bych rád poděkoval panu doc. RNDr. Aloisi Hynkovi, CSc.

za odborné vedení práce, konzultace, poskytnuté materiály i připomínky. V neposlední řadě bych mu rád poděkoval i za ochotu a zejména rychlost, se kterou odpovídal na mé dotazy.

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi regionálního rozvoje obce s rozšířenou působností Semily. Správní obvod leží v jihovýchodní části Libereckého kraje. První část práce obsahuje fyzickogeografickou a socioekonomickou charakteristiku obvodu. V další části jsou rozebrány rozvojové dokumenty vyšších úrovní, později rozvojové dokumenty samotného správního obvodu. Dále jsou v práci uvedeny realizované projekty v návaznosti na tyto dokumenty. Poslední kapitola se věnuje vlastním návrhům opatření a aktivit vedoucích k efektivnímu udržitelnému regionálnímu rozvoji.

Klíčová slova: regionální rozvoj, udržitelný rozvoj, ORP Semily, Liberecký kraj, rozvojové dokumenty

Annotation

This bachelor thesis looks into the opportunities of a regional development of ORP Semily. This administrative district is located in the southeastern part of Liberec region. The first part of this thesis consists of physico-geographical and socio-economical characteristics of the district. The next part focuses on development documents of higher levels and furthermore on development documents of the administrative district itself. Then implemented projects are shown in continuity with these documents. Last chapter offers my own proposals of meassures and activities leading to an effective sustainable regional development.

Keywords: regional development, sustainable development, ORP Semily (ORP = municipality with extended autority), Liberec region, development documents

Obsah

1 Úvod ... 13

2 Profil území ... 14

2.1 Vznik ORP ... 14

2.2 ORP Semily ... 14

2.3 Srovnání se sousedními ORP ... 16

3 Fyzickogeografická charakteristika území ... 17

3.1 Geomorfologické členění ... 17

3.1.1 Geologická stavba a reliéf ... 18

3.2 Půdní typy ... 20

3.3 Podnebí ... 21

3.4 Vodstvo ... 22

3.5 Biogeografické členění ... 23

3.5.1 Potencionální přirozená vegetace ... 24

3.6 Ochrana přírody a krajiny, chráněná území ... 25

4 Socioekonomická charakteristika ... 26

4.1 Vývoj a struktura obyvatelstva ... 26

4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v ORP Semily ... 26

4.1.2 Vzdělanost ... 27

4.1.3 Migrace obyvatel ... 27

4.2 Ekonomická aktivita obyvatel ... 28

4.2.1 Struktura ekonomických subjektů dle odvětví a velikosti ... 29

4.3 Zemědělství ... 30

4.4 Dopravní infrastruktura ... 31

4.5 Bydlení ... 31

5 Metody studia regionálního rozvoje ... 32

5.1 Teorie regionálního vývoje a jejich vývoj ... 32

5.2 Současné přístupy k regionální politice ... 33

5.3 Úrovně regionálního rozvoje ... 33

5.4 Koncepční dokumenty ... 35

5.5 Indikátory regionálního rozvoje ... 35

5.6 Indikátory a jejich využití na evropské úrovni ... 36

5.7 Indikátory a jejich využití v ČR ... 36

6 Program rozvoje regionu Libereckého kraje ... 37

6.1 Širší kontext ... 37

6.2 Rozvojové dokumenty vztahující se k SRR ... 38

7 Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013 ... 39

7.1 Vývoj programu rozvoje Libereckého kraje ... 39

7.2 Obecné cíle programu rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013 ... 40

7.3 Dílčí rozvojové dokumenty a koncepce krajské úrovně ... 41

7.4 Hospodářsky slabé oblasti ... 41

7.5 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí ... 43

7.6 Databáze projektů ... 43

7.7 Soulad s programem Libereckého kraje ... 43

7.8 Monitoring plnění programu rozvoje Libereckého kraje ... 45

8 Regionální rozvoj ORP Semily ... 46

8.1 Širší kontext ... 46

8.2 Územně analytické podklady ORP Semily (ÚAP) ... 46

8.3 Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Semily (RURÚ) ... 47

8.4 Hospodářsky slabé oblasti v ORP Semily ... 47

8.5 Místní akční skupiny na území ORP Semily ... 48

8.6 Mikroregiony... 49

8.7 Významné ekonomické subjekty v ORP Semily ... 49

8.8 Významní aktéři udržitelného rozvoje ORP Semily ... 51

9 Rozvojové aktivity na území ORP Semily ... 52

9.1 Projekt Čistá Jizera ... 52

9.1.1 Čistá Jizera I – město Semily ... 53

9.1.2 Čistá Jizera II - město Lomnice nad Popelkou ... 54

9.2 Projekt Greenway Jizera ... 55

9.2.1 Greenway Jizera - úsek Podspálov – Dolní Sytová ... 55

9.3 Projekty uskutečněné v rámci místních akčních skupin ... 56

9.3.1 Realizované projekty v rámci MAS Brána do Českého ráje, o.s. ... 56

9.3.2 Projekty Spolupráce ... 58

9.4 Regionální výrobci ... 59

10 Vlastní návrhy dalších témat rozvoje ... 60

10.1 Opatření 1 : Zlepšit dostupnost území ... 60

10.1.1 Aktivity k naplnění opatření 1: Oprava nevyhovujících komunikací ... 60

10.1.2 Aktivity k naplnění opatření 1: Výstavba rychlostní komunikace R35 .... 61

10.1.3 Aktivity k naplnění opatření 1: Zvýšení využívání hromadné dopravy ... 61

10.2 Opatření 2: Povzbudit turistický ruch ... 61

10.2.1 Aktivity k naplnění opatření 2: Propagace regionu ... 62

10.2.2 Aktivity k naplnění opatření 2: Podpora činnosti informačních center .... 62

10.2.3 Aktivity k naplnění opatření 2: Využití cyklostezky v údolí Jizery jako nadregionální turistické atraktivity ... 63

10.3 Opatření 1: Vytvořit vhodné podmínky pro absolventy vyššího vzdělání ... 63

10.3.1 Aktivity k naplnění opatření 1: Podpora rozvoje služeb ... 63

10.3.2 Aktivity k naplnění opatření 1: Zvýšit kulturní úroveň obcí ... 64

10.3.3 Aktivity k naplnění opatření 1: Omezit depopulační trendy menších sídel ………..64

11 Závěr ... 65

12 Použitá literatura ... 67

Seznam tabulek

Tabulka 2: Geomorfologické zařazení celků na území ORP Semily (Demek, 1987) .... 17

Tabulka 3: Klimatické oblasti a jejich charakteristiky ... 21

Tabulka 4: Počet obyvatel v jednotlivých letech a věkových skupin podle ČSÚ ... 26

Tabulka 5: Narození a zemřelí v letech 2003 – 2010 podle ČSÚ ... 26

Tabulka 6: Přistěhovalí a vystěhovalí z ORP Semily ... 28

Tabulka 7: Vybrané ukazatele nezaměstnanosti ... 28

Tabulka 8: Ekonomické subjekty podle velikosti a odvětví činnosti ... 29

Tabulka 9: Srovnání rozlohy zemědělské a orné půdy v rámci LK ... 30

Tabulka 10: Bytová výstavba v letech 2001 - 2010 ... 31

Tabulka 11: Naplňování strategických cílů v roce 2009 ... 45

Tabulka 12: Hospodářsky slabá oblast Semilsko ... 47

Tabulka 13: Největší zaměstnavatelé ORP Semily ... 50

Tabulka 14: Významní aktéři/aktanty území ... 51

Seznam obrázků

Obrázek 2: Poloha v rámci Libereckého kraje ... 16

Obrázek 3: Geomorfologické okrsky ... 18

Obrázek 4: Půdní typy ORP Semily ... 20

Obrázek 5: Bioregiony ORP Semily ... 23

Obrázek 6: Potencionální přirozená vegetace ... 24

Seznam grafů

Seznam použitých zkratek

a.s. akciová společnost ANT Action-network theory

AOPK Agentura pro ochranu přírody a krajiny

č. číslo

ČR Česká republika

ČSR Československá republika ČSÚ Český statistický úřad

EIA Environmental Impact Assessment (Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí)

ha hektar

HDP Hrubý domácí produkt HSO Hospodářsky slabé oblasti CHKO Chráněná krajinná oblast KRNAP Krkonošský národní park

LK Liberecký kraj

MAS Místní akční skupina MHD Městská hromadná doprava MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí o.s. občanské sdružení

ORP Obec s rozšířenou působností POU Pověřený obecní úřad

PRLK Program rozvoje Libereckého kraje RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území s.r.o. společnost s ručením omezeným

Sb. Sbírky

SEA Strategic Environmental Assessment (Posuzování vlivů strategií na životní prostředí)

SRR Strategie regionálního rozvoje ÚAP Územně analytické podklady

13

1 Úvod

Ve své bakalářské práci jsem se rozhodl zabývat problematikou regionálního rozvoje. Pro své téma jsem si vybral správní obvod obce s rozšířenou působností Semily. Toto území mě zaujalo, jelikož v jeho blízkosti bydlím a svým způsobem jej znám. Zajímal jsem se především, jaké charakteristiky jsou pro dané území významné pro regionální rozvoj.

Ve své práci jsem použil metody literárního studia, průzkum a sběr kvantitativních dat (teoretická část) spolu s induktivní metodou, kterou jsem se soustředil na analýzu strategických dokumentů a cílů z nich vyplývajících a terénního průzkumu, zejména volnými nebo semi-strukturovanými rozhovory, zpravidla se soukromými subjekty a běžnými občany (praktická část).

Práce je členěna do osmi hlavních částí. První tři části jsou věnovány obecné charakteristice fyzickogeografických a socioekonomických prvků význačných pro území, navazují metody studia území. Tyto části tvoří teoretickou část práce.

Praktická část práce je věnována analýze strategických dokumentů krajské úrovně, poté analýze dokumentů samotného správního obvodu. Práci uzavírají kapitoly, kde jsou uvedeny konkrétní projekty realizované v území v návaznosti na tyto dokumenty

a kapitola vlastních návrhů rozvoje, kde jsem se pokusil navrhnout taková opatření a aktivity vedoucí k jejich splnění, která vyplynula během celého výzkumu.

Cílem práce je posouzení regionálního rozvoje na území správního obvodu ORP Semily v návaznosti na regionální rozvoj větších územních celků, zejména v návaznosti na program a strategii rozvoje Libereckého kraje, včetně zjištění výsledků plnění těchto programů a navržení aktivit, které by rozvoji mohly přispět.

14

2 Profil území

2.1 Vznik ORP

Od 1.1.2003 došlo ke zrušení okresních úřadů (jako územní jednotky však zůstaly zachovány) a převodem jejich pravomocí na několik menších jednotek - obcí s rozšířenou působností neboli ORP. Podle zákona č. 314/2002 Sb. větší část pravomocí bývalých okresních úřadů převzaly obecní (městské) úřady, zbylé pravomoci úřady krajské. Správní obvody zpravidla kopírují hranice původních okresů (případně sousedních ORP ze stejného okresu) a jejich působnost je vymezena výčtem obcí určeným vyhláškou ministerstva vnitra ČR č. 388/2002 Sb. Touto reformou došlo k větší decentralizaci a zejména ještě většímu přenosu prvoinstančního rozhodování na nižší úroveň veřejné správy. Cílem této reformy byla snaha o co největší zefektivnění veřejné správy na příslušných stupních. Toto rozhodnutí s sebou však neslo následky nekvalifikovanosti úředníků, zejména při přechodu pravomocí na nižší stupně veřejné správy, avšak usnadnilo cestu k úřadům a přeneslo řešení problémů na lokální úroveň.

Nadřazeným úřadem pro ORP jsou již zmiňované krajské úřady, mezičlánkem pro komunikaci s jednotlivými obcemi jsou POU – pověřené obecní úřady, kterými jsou zpravidla větší centra v daném ORP (v ORP Semily to jsou POU Lomnice nad Popelkou a POU Semily). Tyto obce mají za úkol ještě více zkrátit cestu k úřadům a co nejvíce decentralizovat nejzákladnější rozhodnutí.

2.2 ORP Semily

Území ORP Semily se nachází v severní části České republiky, konkrétně v Libereckém kraji. Rozkládá se na ploše 203 km² (7,3 % rozlohy Libereckého kraje) a sousedí s ORP Libereckého kraje - Jilemnice, Tanvald, Turnov a Železný Brod a ORP Královéhradeckého kraje – Jičín a Nová Paka. Podle ČSÚ k 31.12.2010 činil počet obyvatel 26 346 s hustotou obyvatel 115,2 obyvatele na km², což jej řadí k nejméně osídleným částem Libereckého kraje. Administrativně je území ORP rozděleno na 22 obcí (složených z 68 částí) a 48 katastrálních území. Nejdůležitějším centrem celého ORP jsou Semily, dalšími, menšími centry jsou Lomnice nad Popelkou a Vysoké

15

nad Jizerou. Všechny tři obce mají statut města. Většinu zbylých obcí tvoří malé obce.

Průměrný věk je poměrně vysoký a činí 41,4 let. Nezaměstnanost (k 31.12.2010) dosahovala 10,3 %, na jedno volné pracovní místo připadalo více než 23 uchazečů, mírně vyšší než celorepublikový průměr (9,6 %). Plocha celého území je tvořena zejména zemědělskou půdou, která činí 61 % (nejvíce v LK spolu s ORP Turnov) a lesními pozemky, které představují 29 % území.

Obrázek 1: Mapa správního obvodu Semily

Zdroj: Český statistický úřad

16

2.3 Srovnání se sousedními ORP

Podíváme-li se na srovnání nejen se sousedními ORP, tak lze konstatovat, že Semily se řadí mezi středně velká ORP, porovnání s okolními s relativně vysokou hustotou obyvatel, ale toto je způsobeny zejména početnějšími centry (Semily, Lomnice nad Popelkou), osídlení periferních oblastí je značně rozptýlené, což je dáno podhorským rázem regionu.

Tabulka 1: Srovnání se sousedícími ORP

Název ORP Obcí

z toho

měst Části obcí Katastrů

Výměra [km2]

Počet obyvatel

Jičín 77 7 201 157 597 47 373

Jilemnice 21 3 56 43 279 22 571

Nová paka 5 1 34 30 97 13 447

Semily 22 3 68 48 230 26 498

Tanvald 10 5 27 21 191 21 979

Turnov 37 2 140 59 247 31 859

Železný

Brod 11 1 38 22 74 12 327

Zdroj dat: Český statistický úřad

Obrázek 2: Poloha v rámci Libereckého kraje

Zdroj: Regionální informační servis

17

3 Fyzickogeografická charakteristika území 3.1 Geomorfologické členění

Podle Demkova Zeměpisného lexikonu ČSR (Demek, 1987) se území ORP Semily nachází v Hercynském systému, subsystému Hercynská pohoří a provincii Česká vysočina na střetu dvou rozlišných geomorfologických podsoustav. Prakticky celá část území (celá severní, střední i velká část jižní části) leží v Krkonošsko- jesenické subprovincii, avšak jižní částí území ORP, hlavně na území Bradlecké Lhoty, prochází hranice s Českou tabulí (Novopacká vrchovina a prakticky mizivou plochou Jičínská kotlina). Z těchto dvou podsoustav se zde nacházejí následující celky a podcelky a okrsky (viz. mapa a tabulka).

Tabulka 2: Geomorfologické zařazení celků na území ORP Semily (Demek, 1987)

Subprovincie Soustava Podsoustava Celek Okrsek

Krkonošsko- jesenická subprovincie

Krkonošská oblast

Ještědsko-

kozákovský hřbet Kozákovský hřbet

Holenická pahorkatina

Táborský hřbet

Komárovský hřbet

Krkonošské podhůří

Podkrkonošská pahorkatina

Lomnická vrchovina

Novopacká vrchovina

Staropacká vrchovina

Krkonoše Krkonošské rozsochy

Vilémovská hornatina

18 Česká tabule Severočeská

tabule

Jičínská pahorkatina

Turnovská

pahorkatina Jičínská kotlina

Zdroj: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny.(Demek 1987)

Obrázek 3: Geomorfologické okrsky

Zdroj: Územně analytické podklady ORP Semily. Město Semily 2010

3.1.1 Geologická stavba a reliéf

Jak uvádí Chlupáč (2002), severní část území má charakter vrchoviny až hornatiny se značně členitým reliéfem. Je tvořena zejména metamorfovanými paleovulkanity (hlavně zelená břidlice metakeratofyr) a paleozoickým fylity (zejména chlorit-seritický fylit) s částečnými vstupy tvrdších a odolnější hornin. Reliéf je značně členitý, častá jsou velká strmá údolí v okolí vodních toků. Můžeme zde najít velké množství skalních tvarů, zejména široké hřbety, suky a odlehlíky, ale i ploché povrchy

19

nacházející se v různých výškách. Je zde také častý výskyt krasových útvarů, ve kterých můžeme nalézt široké spektrům krasových útvarů (jeskyně, vývrty, ponory, vývěry apod.) zejména velmi známé a navštěvované Bozkovské dolomitové jeskyně (metamorfované staropaleozoické dolomity a vápence) a další krasové útvary podobné stavby jako jsou například krasové útvary v okolí Jesenného a Roztoků u Semil.

Dále se v území nachází další krasové útvary, jako je ponor Vošmendy (vývěr), jeskyně na Vošmendě, jeskyně Nad Sěkama a jeskyně Vykopaná. Krasové útvary menšího rozsahu se též nachází v lokalitách Domáň, Dolenec a Vraštilov. Zbylá část území se vyznačuje denudačním až destruovaným reliéfem, s charakterem kerné pahorkatiny až vrchoviny. Vznik reliéfu je vrásový s častým výskytem tektonicky porušených hornin a vulkanitů podkrkonošské permokarbonské pánve. Naopak jihovýchodní část území se vyznačuje odkrytými permskými sedimenty se svahy tvořenými deluviálními kamenitohlinitými a kamenitopísčitými sedimenty.

20

3.2 Půdní typy

Podíváme-li s na níže zobrazenou mapu, uvídíme, že převážnou část území tvoří kambizemě, místy přerušené glejovými a pseudoglejovými půdami. V okolí vodních toků se vyskytují převážně fluvizemě. Výjimečný je opět jižní (tentokrát i severozápadní) cíp území kde můžeme najít luvizemě a regozemě, do severní části zasahují také podzolové půdy.

Obrázek 4: Půdní typy ORP Semily

Zdroj: Národní geoportál INSPIRE, WMS služba, upraveno autorem

21

3.3 Podnebí

Z důvodu členitého reliéfu na různých místech území panují různé klimatické poměry. Severní část regionu je chladnější a s vyšší měrou srážek. Podle klasifikace Quitta (1971) spadá do mírně teplých a chladných oblastí, konkrétně MT2, MT7, MT4, CH6 a CH7. Většina území však spadá do klimatické oblasti MT4, severní část CH7 . Veliké množství říčních údolí však způsobuje časté teplotní inverze. Podle Quitta (1971) se 2 převažující klimatické oblasti nacházející na území vyznačují následujícími vlastnostmi.

Charakteristika oblasti MT2: mírně chladné až chladné, krátké, mírně vlhké léto, krátké přechodné období s mírným jarem i podzimem, zima suchá, s normálními teplotami i délkou sněhové pokrývky.

Charakteristika oblasti CH7: velmi krátké až krátké, mírně chladné a vlhké léto, dlouhé přechodné období s mírným jarem a podzimem, mírná, dlouhá zima s mírně vlhkou a dlouhotrvající sněhovou pokrývkou.

Tabulka 3: Klimatické oblasti a jejich charakteristiky

klimatická oblast MT 4 CH 7

počet letních dnů 20 - 30 10 – 30

počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a

více 140 – 160 120 – 140

počet mrazových dnů 110 – 130 140 – 160

počet ledových dnů 40 – 50 50 – 60

průměrná teplota v lednu -3 až -4 -3 až -4 průměrná teplota v červenci 16 – 17 15 – 16

průměrná teplota v dubnu 6 – 7 4 – 6

průměrná teplota v říjnu 6 – 7 6 – 7

průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a

více 120 – 130 120 – 130

srážkový úhrn ve vegetačním období 450 – 500 500 – 600 srážkový úhrn v zimním období 250 – 300 350 – 400 počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 – 100 100 – 120

Počet zamračených dnů 150 – 160 150 – 160

počet jasných dnů 40 – 50 40 – 50

Zdroj dat: Klimatické oblasti a jejich charakteristiky (Quitt, 1971)

22

3.4 Vodstvo

Nejdůležitějším vodním tokem a zároveň přirozenou hranicí půlící území na dvě části je řeka Jizera protékající od východu na západ. Jak uvádí Vlček (Vlček et al. 1984), pramení v Jizerských horách, jihovýchodně od Smrku ve výšce 885 m. n. m. a má dvě zdrojnice, jednu na polské straně, druhou na české. Odvodňuje prakticky celé území ORP. Řeka Jizera je významným tokem, prameni v CHKO Jizerské hory a je zdrojem pitné vody pro Benátky nad Jizerou a Sojovice, hlavní vodárna v Káraném je hlavní zásobárnou pitné vody pro Prahu. V nadmořské výšce 169 m. n. m. se pak u Toušeně vlévá do Labe. Dle údajů Povodí Labe odvodňuje plochu o rozloze 2193,4 km², délka toku 163,9 km a průměrný průtok u ústí 23,9 m³.s^-1. Na sledovaném území protéká zejména svým horním povodím, pro které je charakteristický rychlý odtok srážek, k čemuž přispívá i reliéf oblasti. V minulosti byla Jizera považována za jeden z nejčistších toků, až do Semil spadal do třídy čistoty II., v současné době však celý tok spadá do třídy čistoty III (podle AOPK – Agentura pro ochranu přírody 2012). V letech 2009-2011 byl v povodí Jizery realizován miliardový projekt Čistá Jizera, který přispěl ke zlepšení toku i kvality vody.

Nejvýznamnější geomorfologickým útvarem na toku řeky je soutěska pod Bítouchovem u Semil, která byla původně velmi úzká, avšak pozdějšími odstřely v 19. století rozšířena. Nejvýznamnější přítokem Jizery je Kamenice, která pramení na severozápadním svahu Černé hory ve výšce 975 m. n. m., ústí ve Spálově s průměrným průtokem 4,65 m³.s^-1 a Oleška, která pramení u Rovnáčova ve výšce 541 m. n. m. a do Jizery ústí v Semilech, s průměrným průtokem 1,74 m³.s^-1 (Povodí Labe 2011). V povodí Jizery i jejich přítoku koryto postupem času vymodelovalo strmá údolí, často hluboká až 100 metrů. Dalších vodních děl se v území příliš nevyskytuje, z nejvýznamnější lze jmenovat rybníky u obce Veselá – Veselá 1 a 2, které mají plochu 1,2 ha, resp. 1,5 ha a jsou využívány zejména k rybníkářským účelům.

23

3.5 Biogeografické členění

Území České republiky je z hlediska biogeografického členění rozdělen na menší územní celky – tzv. bioregiony. Podle Biogeografického členění České republiky (Culek 1996) můžeme v ČR najít 91 bioregionů (71 v hercynské, 11 v západokarpatské, 5 v severopanonské a 4 v polanské podprovincii). Zpravidla se jedná o území velikosti mezi 100 – 1000 km² s identickou vegetační stupňovitostí a se společnými charakteristickými rysy odlišnými od ostatních bioregionů, jako je nadmořská výška, skupiny organismů obývajících vymezený prostor, společným georeliéfem, mezoklimatem i půdami. Obsahuje také charakteristické dělení na nižší jednotky – biochory a skupiny geobiocénů. Toto rozdělení však nezahranuje antropogenní vliv, který je v každém regionu různý. Území ORP se nachází v provincii středoevropských bioregiony - 1.36 Železnobrodský bioregion, 1.37 Podkrkonošský bioregion, 1.67. Jizerskohorský bioregion a 1.68. Krkonošský bioregion (Culek 1996).

Největší plochu zaujímá Železnobrodský bioregion, menší část území Hruboskalský region. Zastoupení a vliv Podkrkonošského bioregionu na jihu (část obce Bradlecká Lhota) a na východě (část obce Veselá), respektive Jizerskohorského bioregionu na severu (část obce Vysoké nad Jizerou) je prakticky mizivý.

Obrázek 5: Bioregiony ORP Semily

Zdroj: Územně analytické podklady ORP Semily. (Město Semily, 2010)

24

3.5.1 Potencionální přirozená vegetace

Potencionální přirozenou vegetací se podle Neuhäuslové et al. (1997) rozumí vegetace taková, která by v případě nezasahování člověka vznikla za předpokládaných podmínek na určitém místě. Na níže uvedené mapě je zobrazeno zastoupení a rozdělení podle druhů. Na první pohled je zřejmé, že převažují květnaté bučiny a acidofilní bučiny a jedliny. Za zmínku také stojí jižní část území, v okolí Bradlecké Lhoty a Syřenova, malá část jičínské kotliny, kde by potenciální přirozenou vegetaci tvořily dubohabřiny a lipové doubravy nebo acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubravy.

Obrázek 6: Potencionální přirozená vegetace

Zdroj: Územně analytické podklady ORP Semily. (Město Semily, 2010)

25

3.6 Ochrana přírody a krajiny, chráněná území

Jelikož na území ORP Semily je reliéf značně členitý a rozkládá se v části krkonošského podhůří a zároveň na jeho území zasahuje i část Krkonošského národního parku, nebude tedy překvapením, že se na jeho území rozkládá několik zvláště chráněných území. Z hlediska ochrany, přestože jejich zásah do území je jen okrajový, jsou určitě ochranné pásmo KRNAPu (biosférická rezervace UNESCO), CHKO Jizerské hory a CHKO Český ráj. Dále zde najdeme hojně turisty navštěvované národní přírodní Kozákov a Bozkovské dolomitové jeskyně, ve kterých se nachází největší podzemní jezero v Čechách. Dalšími chráněnými místy jsou například přírodní rezervace podél řek – Údolí Jizery (známá Riegrova stezka) a Údolí Vošmendy.

Dalšími významnými lokalitami jsou takzvané Evropsky významné lokality projektu NATURA 2000, jako je například Údolí Jizery a Kamenice, Krkonoše a lokality Kozlov – Tábor. Projekt NATURA 2000 zahrnuje i ptačí rezervace, žádná taková se však na území nenachází.

26

4 Socioekonomická charakteristika

4.1 Vývoj a struktura obyvatelstva 4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v ORP Semily

Vývoj počtu obyvatel přirozeným přírůstkem od vzniku ORP klesající tendenci, jedinou výjimkou byl rok 2008, kdy byl zaznamenán přírůstek o 1 člověka. Podíváme-li se na srovnání s Libereckým krajem, je zřejmě tato situace je způsobena zejména slabším zastoupením věkových skupin mezi 20-35 lety a naopak velmi silným zastoupením starších ročníků (zejména muži od 70 a výše a ženy od 66 let výše).

Za povšimnutí také stojí velmi nízký počet žen okolo 25 let a výrazný rozdíl mezi zemřelými a narozenými v roce 2003 (viz věková pyramida - Příloha A).

Tabulka 4: Počet obyvatel v jednotlivých letech a věkových skupin podle ČSÚ

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem k 31. 12. 26 929 26 833 26 624 26 544 26 451 26 382 26 488 26 498 26 430 26 346

ve věku:

0 - 14 4 505 4 344 4 160 4 034 3 945 3 825 3 794 3 769 3 767 3 789 15 - 64 18 378 18 449 18 465 18 497 18 438 18 432 18 483 18 437 18 266 18 074 65 a více 4 046 4 040 3 999 4 013 4 068 4 125 4 211 4 292 4 397 4 483 Průměrný věk 39 39,3 39,7 39,9 40,2 40,6 40,7 40,9 41,1 41,4

Zdroj: Český statistický úřad

Tabulka 5: Narození a zemřelí v letech 2003 – 2010 podle ČSÚ

Počet obyvatel k 31.12.

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Živě

narození 206 246 264 253 299 313 271 274

Zemřelí 330 289 282 270 284 312 301 282

Zdroj: Český statistický úřad

27

4.1.2 Vzdělanost

Obecně lze říci, že vzdělanost v ORP Semily je oproti celorepublikovému průměru nižší, což je dáno více faktory. Nejdůležitějšími faktory je struktury obyvatel (výrazně starší obyvatelstvo oproti průměru ČR) a zároveň pracovní nabídkou/poptávkou po absolventech středních a vyšších škol, v neposlední řadě také dostupností školských zařízení a sociální situací rodin. Vzdělanost ve studovaném území mezi Sčítáními lidí, domů a bytů mezi roky 1991 a 2001 značně vzrostla, avšak stále je oproti celorepublikovému průměru i průměru Libereckého kraje relativně nízká. Podíl vysokoškolských vzdělaných je oproti Libereckému kraji téměř poloviční avšak má výrazně stoupající trend, ať už díky větší dostupnosti a počtu vysokých škol, tak i díky lepší sociální situaci. Problém je také vzdělané lidi udržet, jelikož mladí vzdělaní lidé migrují za prací, protože dojížďka do vzdálenějších, zejména v zimních měsících, je díky povaze reliéfu i stavu silnic značně obtížnější.

4.1.3 Migrace obyvatel

Migrace je patrné, že z hlediska atraktivnosti pro stálý život na tom ORP Semily není příliš dobře, každoroční úbytek je dle mého názoru způsoben zejména nabídkou pracovních míst, kdy v době před krizí byl migrační přírůstek kladný, naopak s důsledky hospodářské recese a propadem nabídky volných pracovních míst se ještě více prohloubila nezaměstnanost region, což je zřejmě důvodem, který vede k takovému úbytku. Je až překvapivé, že skupina 65 let a více vykazuje téměř každoročně nevelký (nicméně kladný) přírůstek obyvatel. Toto může být způsobeno nechutí starších zajištěných obyvatel žít ve městech a tak migrují za klidem na venkov. Migrace obyvatel uvnitř ORP není až tak významná, stále mírně převažují ženy, což je způsobeno sňatky či ovdověním (ženy se dožívají více a v pokročilém věku je bez partnera život složitější – stěhovaní k dětem či do domova důchodců).

28

Tabulka 6: Přistěhovalí a vystěhovalí z ORP Semily

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Přistěhovalí 354 356 348 319 483 401 331 353

Vystěhovalí 439 393 423 371 392 392 369 429

Přírůstek

stěhováním -85 -37 -75 -52 91 9 -38 -76

Zdroj: Český statistický úřad

4.2 Ekonomická aktivita obyvatel

ORP Semily se dlouhodobě potýká s relativně vyšší mírou nezaměstnanosti oproti jiným regionům v ČR i relativně vyšším počtem uchazečů na jedno volné místo.

S příchodem hospodářské recese v roce 2008 se tento problém ještě více prohloubil a nezaměstnanost v regionu překročila 10 %. V současnosti nezaměstnanost opět, i když pouze pozvolně, klesá. Zajímavý je také počet mladistvých uchazečů, který je také o něco vyšší než ve většině regionů.

Tabulka 7: Vybrané ukazatele nezaměstnanosti

Počet evidovaných uchazečů celkem 1408 Míra registrované nezaměstnanosti uchazečů 10,32%

Dosažitelní uchazeči 1401 Volná pracovní místa celkem 61

Ženy 670 Počet uchazečů na 1 volné místo 23,1

Osoby zdravotně postižené 189 Průměrný věk uchazečů 39,4

Absolventi 79

Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci nad 12

měsíců 488

Uchazeči věkové skupiny 19 let a

méně 59

Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci 12-24

měsíců 236

Mladiství uchazeči ze skupiny do 19

let 5

Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci nad 24

měsíců 252

Uchazeči věkové skupiny nad 60 let 31 Průměrná doba evidence pro uchazeče celkem 490

Zdroj dat: Český statistický úřad

29

Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti

Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí

4.2.1 Struktura ekonomických subjektů dle odvětví a velikosti

Podle ČSÚ na studovaném území převažují zejména podniky s 1 až 9 zaměstnanci či soukromníci bez zaměstnanců. Co se odvětví týče je v zemědělském sektoru zaměstnanost oproti celorepublikovému průměru vyšší, ve stavebnictví a velkoobchodu, maloobchodu a opravách a údržbách motorových vozidel je značně vyšší, průmyslu procentuelně dosti zaostává. Tato čísla však nejsou překvapením, jsou dány zejména přírodními podmínkami a rázem krajiny. Ekonomické subjektu jsou zpravidla s malým počtem zaměstnanců, v počtu zaměstnávajících lidí tvoří největší skupinu mikropodniky (1 – 9 zaměstnanců).

Tabulka 8: Ekonomické subjekty podle velikosti a odvětví činnosti

Ekonomické subjekty se sídlem na území správního (k 31. 12.2010)

Ekonomické subjekty celkem (podle Registru ekonomických subjektů) 6 364

fyzické osoby 5 295

z toho zemědělští podnikatelé 170

právnické osoby 1 069

z toho obchodní společnosti 379

Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ekonomické činnosti

(%)

zemědělství, lesnictví a rybářství 5,9

průmysl celkem 17,2

30

stavebnictví 15,5

velkoobchodu, maloobchodu a opravách a údržbách motorových vozidel 29,5

Počet subjektů podle počtu zaměstnanců

bez zaměstnanců 2 217

1 - 9 zaměstnanci (mikropodniky) 480

10 - 49 zaměstnanci (malé podniky) 101

50 - 249 zaměstnanci (střední podniky) 27

250 a více zaměstnanci (velké podniky) 3

nezjištěno 3 536

Zdroj dat: Český statistický úřad

4.3 Zemědělství

Zemědělská půda zaujímá značnou rozlohu sledovaného území, v poměru ke své rozloze má jeden z největší podílů v rámci Libereckého kraje. Většina území je využívána zejména pro živočišnou výrobu, soustředěné zejména do větších zemědělských center – Lomnice nad Popelkou, Rváčov, Příkrý, Syřenov. Velkou část zaujímají pastviny, které jsou spásány dobytkem nebo zpracovávány k výrobě krmiva na zimu. Jak uvádí ÚAP ORP Semily, v poslední době zemědělci zaznamenávají propad odbytu mléka i masa což je nutí přecházet k pěstování biomasy. Tento postup může mít však v dlouhodobém horizontu negativní dopady na krajinu v důsledku pěstování monokultur, vyčerpávání živin z půdy i díky obdělávání svažitých ploch, následnému odnosu půdy a rychlému odtoku vody z krajiny.

Tabulka 9: Srovnání rozlohy zemědělské a orné půdy v rámci LK Zemědělská půda celkem (ha) Orná půda (ha)

Správní obvod

Liberecký Kraj 140 188 67 138

Česká Lípa 35 019 21 479

Frýdlant 15 799 7 309

Jablonec nad Nisou 4 177 736

Jilemnice 13 825 4 839

Liberec 27 004 12 43

Nový Bor 7 761 2 605

Semily 14 002 7 369

Tanvald 3 718 583

Turnov 15 505 8 843

Železný Brod 3 378 939

Zdroj dat: Český statistický úřad

31

4.4 Dopravní infrastruktura

Jelikož je osídlení území je málo husté, ale rozprostřené v prostoru, silniční síť je složena z komunikací převážně nižších tříd, na území se nenachází žádná dálnice, rychlostní silnice, dokonce ani silnice I. třídy. Nejdůležitějšími dopravními tepnami jsou tak silnice II. tříd, zejména silnice II/290 a II/292 (které se z jedné strany napojují na silnici I/14 směr Jilemnice a z druhé strany I/10 směr Harrachov, Železný brod) a II/283 a II/284, které se napojují na I/16 (z Lomnice nad Popelkou) a II/286 (z Bradlecké Lhoty na Jičín). Zbylou dopravu obsluhují silnice III. tříd, které jsou přítomny prakticky ve všech obcích. Kapacitně je silniční síť vyhovující až na městské úseky v Lomnici nad Popelkou a Vysokém nad Jizerou, kde je zvýšená doprava v centru. Dalším nešvarem místních komunikací je zejména šířka vozovky a malé poloměry zatáček (zejména v úseku Libštát – Bělá). Největší otázkou a zároveň potencionálním přínosem pro území se jeví zatím velmi sporná a velice diskutovaná výstavba rychlostní komunikace R35, území se dotýká zejména superseverní varianta, která prochází územím a zasahuje do katastru nejvíce obcí.

4.5 Bydlení

Co se týče výstavby nových bytů a domů na území ORP Semily je ve srovnání (v přepočtu na 1000 obyvatel) s jinými oblastmi ČR značně nižší, jedinou výjimkou oblasti je Syřenov a zejména Bradlecká Lhota, které jsou rekreačními oblastmi, ale i snadno dostupné k Jičínu a tak zde probíhá výstavba jak rekreačních objektů tak i domů k trvalému bydlení. V posledních letech ve výstavbě jednoznačně převažují domy nad byty, což je způsobeno charakterem území a rozptýlenou zástavbou.

Tabulka 10: Bytová výstavba v letech 2001 - 2010

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Dokončené byty 44 42 68 112 67 22 43 67 41 65

Dokončené byty na 1 000 obyvatel 1,6 1,6 2,5 4,2 2,5 0,8 1,6 2,5 1,5 2,5 Rodinných domů (%) 40,9 95,2 26,5 24,1 32,8 90,9 69,8 59,7 70,7 86,2 Průměrná obytná plocha (m2) 67,9 85 45,2 52,2 49,7 89,9 72,1 73,1 83,6 94,2

Zdroj: Český statistický úřad

32

5 Metody studia regionálního rozvoje

Regionální rozvoj a politiku lze členit dle mnoha různých hledisek, přístupů, ovlivňujících faktorů a úhlů pohledu. Jak uvádějí například Blažek a Uhlíř,“ regionální politiku je spíše nutno chápat jako součást souboru ekonomických a sociálních politik, pomocí níž se státy snaží dosáhnout národních cílů, jako je ekonomický růst, sociální a politická stabilita, rovnost šancí obyvatel i rozdělování příjmů způsobem, který většina obyvatel považuje za spravedlivý a který je současně ekonomicky stimulující.“ (Blažek, Uhlíř 2002)

5.1 Teorie regionálního vývoje a jejich vývoj

Teorie regionálního rozvoje v minulosti prošla mnoha vývojovými fázemi.

V době nedávno minulé však došlo k velkým změnám na tomto poli. V 80. a 90.

se zrodilo mnoho různých teorií, jež vyvolaly ostré mezioborové diskuze. Tyto střety na přelomu 80. a 90. let vyústily v tzv. locality debate, kde byl veden spor mezi mnoha odborníky, do jaké míry jsou lidé schopni ovlivnit vývoj na lokální úrovni. Všechny tyto otázky ve své knize zpracovává Sayer (1991). Teorií je nespočetné množství, které procházejí neustálým vývojem, ale v podstatě lze tyto teorie rozdělit do dvou základních skupin - konvergenční a divergenční teorie. Konvergenční teorii lze také nazvat teorií regionální rovnováhy, kdy je základním cílem vyrovnávání regionů.

Oproti tomu divergenční teorie tvrdí, že v průběhu vývoje dochází spíše ke zvětšování meziregionálních rozdílů (Blažek, Uhlíř 2002).

Například Hampl oproti Blažkovi s Uhlířem poukazuje na to, že „ jen nedostatečně jsou zohledňovány rozdíly (specifika) mezi reálnými regionálními a národními ekonomikami, natož vliv sociokulturních, geografických a ekologických faktorů vnějšího prostředí ekonomických struktur a procesů. Právě v případě regionálního vývoje je přitom diferenciace společenského (vnitřního) a zejména geografického (vnějšího) prostředí nepochybně významná.“ (Hampl 2010)

33

5.2 Současné přístupy k regionální politice

V současné regionální politice je v posledních letech nejvíce patrný vývoj postupné decentralizace, kde je snahou státu převádět kompetence na nejnižší orgány veřejné správy (výše uváděný vznik ORP, krajských úřadů). Jak uvádí Blažek a Uhlíř (2002), hlavním smyslem decentralizačních opatření je zvýšení flexibility reakce na změny. Podle Nové regionální politiky (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 2002), lze regionální politiku chápat jako činnost, jejímž úkolem je přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a k zabezpečení jejich harmonického rozvoje“. Regionální politika její priority je určena v celé řadě dokumentů (nástrojů) na různých úrovních regionálního členění. Podle MMR lze postupy používané v současné regionální politice shrnout do 3 po sobě navazujících kroků neboli fází – fáze poznávací, plánovací a realizační. V poznávací fázi je kladen důraz zejména na zachycení regionu, jeho situace a rozpoznání klíčových aktérů rozvoje, následně ve fázi plánovací navrhnout konkrétní vize, cíle a přístupy vedoucí k jejich dosažení (ale i nastavení metod a přístupů k vyhodnocení jejich úspěšnosti).

Fáze realizační pak zahrnuje samotné uskutečnění plánovaných aktivit, jejich sledování a vyhodnocení (zpětná vazba), ale i zhodnocení vůči novému vývoji a novým skutečnostem.

5.3 Úrovně regionálního rozvoje

Jak uvádí Žítek (2004), úrovně regionálního rozvoje v ČR lze rozdělit sestupně takto:

Česká republika – ústřední orgány státní správy Regiony soudružnosti – regionální rady

Kraje – krajské úřady Okresy

Obce – obecní a městské úřady

34

Žítek dále uvádí, že státní úroveň má za úlohu hlavně koncepční a výkonnou činnost v oblasti regionální politiky a podpory regionálního rozvoje a zabezpečuje legislativní opatření i prostředky ze státního rozpočtu. Krajská úroveň zajišťuje koncepční a výkonnou činnost samosprávných orgánů krajů v oblasti regionálního rozvoje a koordinuje rozvoj území ve spoluprácí s ústředními správními úřady a zájmy obcí. Obecní úroveň potom zajišťuje koncepční a výkonnou činnost orgánů v oblasti místního rozvoje a předpokládá i iniciační činnost při řešení problémů v širším okolí a definování jejich programů.

Hlavními aktéry v regionálním rozvoji jsou:

 Zákonodárné složky státu – Poslanecká sněmovna a Senát

 Výkonné složky státu – vláda, ústřední správní úřady a jimi zřízené organizace

 Regionální rady

 Orgány samosprávy – na krajské nebo obecní úrovni

 Poradní a koordinační orgány – Řídící a koordinační výbor, Výbory regionálního rozvoje

 Rozvojové agentury s celostátní nebo regionální působností

 Hospodářské a agrární komory, zájmová sdružení, zaměstnanecké a zaměstnavatelské organizace, agentury

 Instituce veřejného sektoru

 Subjekty soukromého sektoru

35

5.4 Koncepční dokumenty

Podle obecných úkolů, cílů a časové povahy Ministerstvo pro místní rozvoj rozlišuje následující 3 druhy koncepčních dokumentů:

Strategie: dokument pro vytyčení dlouhodobých cílů a určení základní linie rozvoje ve všech tématických oblastech

Program: dokument pro vytyčení střednědobých cílů, navazuje na strategii a stanoví opatření, která musí být realizována k dosažení strategických cílů

Plán: dokument pro provádění a konkretizaci krátkodobých cílů včetně projektů a aktivit a jejich financování

Charakteristika dokumentů je nejvíce ukotvena v zákoně č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje v § 2 odstavec b) a c), kde strategie regionálního rozvoje vymezena jako střednědobý dokument a vytyčuje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje jeho cíle a zásady na 3 – 7 let. Státní program regionálního rozvoje je definován jako střednědobý dokument, ve kterém je ukotveno zaměření regionální podpory pro daný region(y). Časové vymezení délky účinnosti tohoto dokumentu však zákon nestanovuje.

5.5 Indikátory regionálního rozvoje

Indikátor neboli ukazatel je jakýmsi měřítkem stupně regionálního rozvoje.

Používá se například ke stanovení cílů a programu, jejich měření a posuzování. Pomocí sledování a vyhodnocování určitých předem stanovených údajů lze na základě určitého indikátoru „změřit“, jakým velkými a významnými změnami prošel a které faktory se na tomto vývoji podílely, případně jakou měrou. Nejdříve zpravidla indikátory pracují s kvantitativními („tvrdými“) daty a mají svůj význam dle váhy, jakou jim subjektivně přiložíme. Dále záleží, jaké doprovodné informace bereme v potaz. V určité studii může být jeden a ten samý indikátor nejvýznamnější, pro druhou naopak bezvýznamným. Základními kriterii indikátorů, podle kterých je lze dělit, může být například významnost (jakou váhu přidělíme), správnost (kvalita zpracování dat), reprezentativnost, měřitelnost, průhlednost, pochopitelnost, využitelnost, ale i jiné. Data

36

pro vznik indikátorů lze získávat buď vlastním dotazníkovým šetřením či z oficiálních zdrojů (ČSÚ, MPSV apod.). Ke spolehlivému a správnému stanovení indikátoru je potřeba i dalších, pokud možno co nejvíce reprezentativních a vypovídajících doprovodných informací (kvalitativní data). Tato data mají zásadní vliv na další politická rozhodnutí, ale zároveň jsou i snadněji čitelným dokumentem pro širší veřejnost.

5.6 Indikátory a jejich využití na evropské úrovni

Jak je uvedeno v dokumentech ministerstva pro místní rozvoj, roku 1999 vzniká snaha, zejména ze strany Evropské komise, o vytvoření společných indikátorů (Společné evropské indikátory – European Common Indicators neboli ECI). Vznikla tak sada 10 tématických indikátorů, které mají za úkol porovnávat stejné informace z různých regionů v návaznosti na udržitelnost regionu. Základními principy těchto indikátorů jsou sociální rovnost a rovnoprávnost, posílení místní samosprávy, ochrana životního prostředí a kulturního dědictví a místní ekonomika. Tato iniciativa byla oficiálně vyhlášena v Hannoveru v roce 2000.

5.7 Indikátory a jejich využití v ČR

Strategie regionálního rozvoje ČR zohledňuje celkem 124 vybraných indikátorů jako je například HDP, zaměstnanost a její struktura, výše důchodů, průměrná mzda, výše nezaměstnanosti apod. Nedílnou součástí strategie regionálního rozvoj byl i dokument Deskripce a srovnávací analýza krajů ČR, což je charakteristika krajů podle vybraných základních znaků, které jsou upraveny zákonem č.347/1997 Sb. Znaky jsou souborem indikátorů ze 4 hlavních oblastí – geografie, demografie, ekonomiky a environmentalistiky.

37

6 Program rozvoje regionu Libereckého kraje 6.1 Širší kontext

Ve vztahu k regionálnímu rozvoji existuje celá řada dokumentů různých úrovní a typů. Vzhledem k rozvoji regionu Libereckého kraje a k němu se vztahujícím dokumentům regionální úrovně (Program rozvoje LK a Strategie rozvoje LK) je asi nejdůležitějším rozvojovým dokumentem Strategie regionálního rozvoje.

Jak uvádí Ministerstvo pro místní rozvoj, Strategie regionálního rozvoje je souhrnem zpracovaných a vyhodnocených dokumentů (Politika územního rozvoje, Národní rozvojový plán). Základními principy Strategie rozvoje České republiky je formulace problémových okruhů a priorit nutných k zajištění potřebné politiky regionálního rozvoje na různé úrovni – místní, regionální, resortní a s možností využití evropských fondů. Formuluje významná témata a je jakýmsi orientačním dokumentem k tvorbě regionálních programů. Charakteristika dokumentu je nejvíce ukotvena v zákoně č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje v § 2 odstavec b) a c), kde je Strategie regionálního rozvoje vymezena jako střednědobý dokument a vytyčuje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje jeho cíle a zásady na 3 – 7 let.

Státní program regionálního rozvoje je definován jako střednědobý dokument, ve kterém je ukotveno zaměření regionální podpory pro daný region(y). Časové vymezení délky účinnosti tohoto dokumentu však zákon nestanovuje.

„Není dokumentem, na jehož základě budou bezprostředně rozdělovány prostředky na podporu regionálního rozvoje, ale je východiskem pro přípravu věcného zaměření regionálních programů rozvoje (§ 6 zákona o podpoře regionálního rozvoje) a pro formulaci regionálních přístupů v rámci sektorových a odvětvových politik a programů, včetně operačních programů strukturálních fondů. Záměry Strategie regionálního rozvoje budou realizovány prostřednictvím těchto programů.“

(Předkládací zpráva ke Strategii regionálního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj) „Strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen "SRR ČR") se pořizuje jako základní dokument politiky regionálního rozvoje podle § 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Dne 17. 5. 2006 byla schválena usnesením vlády ČR

38

č. 560 Strategie regionální politiky ČR pro léta 2007–13.“ (Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj 2007)

6.2 Rozvojové dokumenty vztahující se k SRR

Zde uvádím základní a nejčastěji užívané rozvojové dokumenty, které se vztahují ke Strategii regionálního rozvoje.

Evropská unie

Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství (SOZS)

Working paper pro rozvoj měst ČR

Česká republika

Strategie udržitelného rozvoje ČR

Národní rozvojový plán/Národní strategický referenční rámec 2007 - 2013 Strategie regionálního rozvoje ČR

Strategie hospodářského růstu ČR 2005 – 2013

Národní program reforem ČR (Národní lisabonský program 2005 – 2008) .

Region soudržnosti NUTS II

Strategické a rozvojové programy na úrovni kraje, regionu soudržnosti, měst apod.

39

7 Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013

7.1 Vývoj programu rozvoje Libereckého kraje

Program rozvoje Libereckého vznikal ve třech vývojových etapách. Již před vznikem krajů a přechodem některých pravomocí na krajské úřady (dle zákona č. 129/2000 Sb.), začínají vznikat nejen první regionální rozvojové dokumenty (NUTS 2), ale i dokumenty strategického rozvoje krajů (NUTS 3). Vyústěním těchto kroků vyplynula povinnost rozpracování realizační fáze strategií rozvoje Libereckého kraje v podobě vymezené Zásadami regionální politiky vlády (usnesení vlády ČR č.235/98) a Zákon o podpoře regionálního rozvoje (č.248/2000 Sb.). Pro nově vzniklý Liberecký kraj (1.1.2001 – vznik krajů) tyto dokumenty podle Libereckého kraje (Program rozvoje Libereckého kraje červen 2007, online) vypracovalo sdružení následujících subjektů - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Liberec, SAUL, s.r.o. Liberec, Technická univerzita Liberec, EMA Liberec, Lesprojekt Jablonec n. N., Environment & Consult Jablonec n. N., v neposlední řadě i pracovníci (k 1.1.2001 zaniklých) okresních úřadů a občané. Vyústěním byl vznik (červenec 2000) první strategie se stanovením 6 stěžejních rozvojových okruhů:

Ekonomický potenciál Lidský potenciál Infrastruktura

Životní prostředí Cestovní ruch

Zemědělství a venkov

Se vstupem ČR do Evropské unie (1.1.2004) vyplynul, mimo jiné, i požadavek na vytváření regionálního strategického a programového plánování v souladu

40

s zásadami EU – vznikly nové rozvojové dokumenty i operační programy, které umožňovaly čerpání prostředků z fondů EU. Jejich platnost však končila společně s plánovacím obdobím členských států EU (2000 – 2006). Díky vyjasnění kompetencí Krajského úřadu Libereckého kraje bylo rozhodnuto o interním zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje přímo jednotlivými odbory, zejména Odborem rozvoje Libereckého kraje.

„Nejen tím, že pracovníci odborů byli tvůrci navrhovaných cílů a opatření, ale i tím, že si všichni byli vědomi reálných možností jejich dosažení, se stal Program rozvoje Libereckého kraje 2004 – 2006 realistickým rozvojovým dokumentem“.

(Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013. Liberecký kraj 2007)

Díky absenci některých aspektů, zejména společně nastavených indikátorů pro průběžné měření a vyhodnocování změn, tento program současným požadavkům neodpovídal. Během let 2004 – 2006 byla vypracována Strategie udržitelného rozvoje LK 2005 – 2020, ve které byly zohledněny 3 základní pilíře udržitelného rozvoje – ekonomika, společnost a prostředí, jejich koordinace a vzájemná provázanost. V červnu 2006 byla strategie přijata Radou Libereckého kraje pro její aktualizaci – Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. Z této strategie také vychází aktuální Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013, který vychází z priorit v ní stanovených.

Na tvorbě programu se podílel zejména tzv. PRLK Team – skupina zástupců z jednotlivých odborů krajského úřadu, jejich činnosti byla koordinována odborem regionálního rozvoje a odborem evropských projektů krajského úřadu LK.

7.2 Obecné cíle programu rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013

Program rozvoje LK vytyčuje 5 prioritních cílů udržitelného rozvoje, který navazuje na základní pilíře ukotvené ve Strategii udržitelného rozvoje LK a vychází ze základních „evropských“ pilířů - A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika (ekonomický pilíř), B. Kvalitní lidské zdroje (společenský pilíř) a D. Zdravé životní prostředí bez zátěží (environmentální pilíř). „Doplňkovými“, avšak důležitostí vzhledem k ostatní pilířům nezbytnými, je pilíř C. Komplexní a kvalitní infrastruktura,

41

bez které by byl obtížný rozvoj ekonomického i společenského pilíře a od roku 2007 nový pilíř E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti, který zohledňuje trendy podporované EU, ale i další principy udržitelného rozvoje. Jednotlivé pilíře se dělí na opatření, která mají jednotnou strukturu – stručný popis výchozí situace, cíle opatření, aktivity naplňující opatření, indikátory měřitelnosti účinnosti opatření, dopady do regionu, cílové skupiny, subjekty vhodné pro spolupráci, vazby na ostatní opatření a vazby na hlavní evropské a národní zdroje. V Příloze B uvádím grafické přiřazení jednotlivých opatření k pilířům.

7.3 Dílčí rozvojové dokumenty a koncepce krajské úrovně

Strategie rozvoje Libereckého kraje

Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje Zadání Zásad územního rozvoje Libereckého kraje Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje Územní energetická koncepce Libereckého kraje Krajská koncepce zemědělství pro Liberecký kraj Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje Dopravní politiku Libereckého kraje

Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje

Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji

7.4 Hospodářsky slabé oblasti

Z pohledu rozvoje oblasti ORP Semily, zejména velikosti území, které patří do HSO je vhodné zmínit tuto oblast krajské koncepce. Z důvodu různé povahy a různého stupně socioekonomického rozvoje obcí Libereckého kraje má program

42

za úkol pomoci těmto regionům a snažit se zabránit prohlubování či zmenšení těchto rozdílů a odstranění jejich negativních dopadů. Odstraňování negativních dopadu této vnitřní diferenciace je proto nutno chápat jako jeden z hlavních předpokladů vnitřní soudržnosti a stability Libereckého kraje. Liberecký kraj se tak na regionální úrovni (stejně tak jako Česká republika na národní a Evropská unie na mezinárodní úrovni) snaží hospodářské a sociální rozdíly mezi jednotlivými regiony snižovat. (Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013, Liberecký kraj 2007)

K prvnímu vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje došlo poprvé v roce 2002 v rámci Strategie rozvoje LK, postupně rozšiřována a doplněna o další ukazatele v roce 2004 v rámci Programu rozvoje LK 2004 – 2006. Poslední aktualizace stavu proběhla v návaznosti na tvorbu Programu rozvoje LK 2007 – 2013 a dne 26.6 2007 byly Zastupitelstvem LK usnesením č. 189/07 schváleny. Dle dokumentace kraje se další aktualizace předpokládá v rámci Programu rozvoje LK 2014 – 2020, avšak připouští jejich dřívější aktualizaci v případě, že každoroční monitoring území prokáže výskyt významných změn v území. Rozdělují se na tzv. generelové jednotky, což jsou soubory obcí plnící střediskové funkce, jako je pošta, škola, zdravotní zařízení a některé správní funkce – stavební či matriční úřad. Území ČR je podle aktualizace v roce 2005 (Ústavu racionalizace ve stavebnictví Praha 2005) rozdělenou 1424 generelových jednotek, z čehož se 61 nachází v LK (podle metodiky používané v 70. a 80. letech Státním ústavem pro územní plánování Praha byly jednotkou samotné obce). Posuzují se podle 11 vybraných ukazatelů, které byly přepočítány vzhledem k průměru LK a kterým byla po vzájemné diskusi s dalšími odbornými subjekty (ČSÚ, TUL, ARR, Poradenské centrum pro venkov aj.) přidělena různá váha. Na základě těchto kritérií byl proveden přepočet na body, podle kterých byly oblasti LK rozděleny na hospodářsky slabé oblasti, hospodářsky podprůměrné oblasti a ostatní oblasti.

Hospodářsky slabé oblasti jsou – Frýdlantsko, Jihozápadní Českolipsko, Jižní Jilemnicko, Mimoňsko, Podještědí, Semilsko a Cvikovsko a v nich zahrnuté generelové jednotky. Z hospodářsky podprůměrných lze jmenovat pouze generelové jednotky – Benecko, Horní Branná, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonec nad Jizerou, Libštát, Mníšek, Nový Bor a Příšovice.