Mezi regionální výrobce potravin na území ORP Semily byli zařazeni:
Zdeněk Mikule, Lomnice nad Popelkou: med květový, medovicový, smíšený a pastovaný
LOMNIČAN, Jatky Lomnice a.s., maso, lahůdkové uzeniny Ladislav Konejška, Lomnice nad Popelkou: lomnické suchary
Mezi regionální řemeslníky na území ORP Semily byli zařazeni:
Janošík, spol. s.r.o, Lomnice nad Popelkou, truhlářství a tesařství
60
10 Vlastní návrhy dalších témat rozvoje 10.1 Opatření 1 : Zlepšit dostupnost území
Dobrá dostupnost a vyhovující infrastruktura je základním předpokladem rozvoje všech obcí. V současném stavu, kdy převažuje přeprava pomocí vlastních automobilů, je kapacita silničních komunikací vyhovující, kvalita ovšem ne. Existuje množství úseků se špatným či nevyhovujícím povrchem, úzkým profilem či se zatáčkami s příliš malým poloměrem. V případě oživení a případného přílivu lze předpokládat značné zvýšení dopravy a tyto úseky by ještě více zkomplikovaly tuto problematiku. Velmi významným projektem je výstavba přeložky rychlostní komunikace R 35, která by svedla hlavní silniční tah přes území ORP (superseverní varianta) a napojení pro ekonomické subjekty by se stalo snadným. Tento projekt však vyvolal značnou nevoli a jeho realizace zatím neprobíhá.
10.1.1 Aktivity k naplnění opatření 1: Oprava nevyhovujících komunikací
Pomineme-li údržbu povrchu vozovky, nejvíce rizikovým je zejména silnice II/283 úsek Libštát – Bělá, kde je silnice příliš úzká a silnice II/288 u hranice obce Semily, kde je též příliš úzká a zároveň má příliš úzké poloměry zatáček. Tyto úseky je potřeba co nejdříve upravit do požadovaného stavu tak, aby odpovídaly kategorizace Libereckého kraje. Zároveň je velký problém i komunikace procházející centrem Semil, Lomnice nad Popelkou a Vysokého nad Jizerou, kde plní funkci místní komunikace a centra měst jsou značně zatížena dopravou. Zde je potřeba co nejdříve zrealizovat plánované přeložky a odklonit dopravu okolo měst.
61
10.1.2 Aktivity k naplnění opatření 1: Výstavba rychlostní komunikace R35
I přes schválení na zastupitelstvem Libereckého kraje na konci loňského roku tzv. severní varianty, je stále v povědomí i tzv. superseverní, která by pro region byla obrovským přínosem z hlediska dopravní dostupnosti. Proti tomuto projektu se však zvedla velká vlna odporu, avšak z rozhovorů s občany v různých lokalitách vím, že je spíše více medializována, než že by odpovídala skutečnosti.
10.1.3 Aktivity k naplnění opatření 1: Zvýšení využívání hromadné dopravy
Dalším dílčím opatřením by mohlo být zvýšení propagace MHD a její zavedení v rámci Semil či Lomnice nad Popelkou. Podle analýz Města Semily převážná část lidí využívá k dopravě automobil či chodí pěšky. V rámci spolupráce s některými subjekty (například Tesco – dobrá reklama a zároveň doprava zákazníků do supermarketu) se nabízí realizace vnitroměstských autobusových linek ve spoluprácí s významným neregionálním dopravcem se sídlem v Semilech – společností BusLine a.s. Jízda pro seniory by mohla být zdarma a pro ostatní za symbolický poplatek, v letních měsících s možností převozu kol.
10.2 Opatření 2: Povzbudit turistický ruch
Vzhledem k vysoce hodnocenému přírodnímu potenciálu většiny obcí ORP Semily, se zde nabízí myšlenka podpory turistického ruchu a také agroturistiky.
Například podle údajů Sdružení Českého ráje například informační centrum v Semilech vykazuje o mnoho nižší počet návštěvníků (vůči velikosti obce, ve které je umístěno) než většina ostatních, naopak zahraničních návštěvníků je jeden z nejvyšších.
Za předpokladu, že zahraniční turista je schopen turistické informační centrum vyhledat a navštívit, je patrné, že tato návštěvnost není způsobena jeho polohou, ale spíš menší návštěvností českými turisty. Každoročně zvyšující počet, zejména zahraničních turistů svědčí o správném trendu v této oblasti. Oproti tomu je pro české turisty potřeba vytvořit vhodnější pobídky k jejich návštěvnosti. Dle mého názoru lze české turisty,
62
v obcích podhorského rázu, se vybízí vznik menších ekofarem zaměřených na živočišnou výrobu, v jižní, rovinatější části spíše na rostlinnou výrobu. Jako dobrá myšlenka se nabízí i propojení takové ekofarmy s tradiční řemeslnou výrobou.
10.2.1 Aktivity k naplnění opatření 2: Propagace regionu
Propagace turistických možností je jeden z nejlepších způsobů, jak zvýšit návštěvnost. V případě tak vysokého přírodního potenciálů většiny obcí, množství přírodních památek a překrásných lokalit, lyžařským vyžitím v severní části území i s realizovaným projektem revitalizace údolí Jizery a ještě větším zatraktivněním území, je potřebné vhodným způsobem oslovit potenciální návštěvníky. Podíváme-li například se na Jičín či Turnov, jako společné výchozí body při návštěvě Českého ráje, i jiné, zde je návštěvnost i propagace o mnoho vyšší, tyto lokality o sobě dávají vědět, oblast Semilska dle mého názoru žije v jejich stínu, tento rozdíl je potřeba do budoucna vymazat. Nově vzniklá cyklostezka ve spolupráci s polskou Jeleniou Górou se také jeví jako dobrou možností další přeshraniční spolupráce i vzájemné propagace těchto regionů v oblasti cykloturistiky i využití marketingové studie využití Pojizeří v propojení s Českým rájem.
10.2.2 Aktivity k naplnění opatření 2: Podpora činnosti informačních center
Informační centrum v Semilech je umístěno na Riegrově náměstí a poskytuje relativně široké spektrum služeb – informace o turistických regionech na území ORP, turistické zboží, průvodcovské služby, propagační materiály, přehled o kulturních i jiných akcích v Semilech a okolí, atd. I přes svoji relativně výhodnou polohu i svůj moderní a upravený vzhled, je málo využíváno, zejména českými turisty. Proto by byla vhodná propagace tohoto informačního centra, zejména lepší navigace a jeho viditelnost. Vhodnou propagací také může být spolupráce s ubytovacími zařízeními, realizace poznávacích jednodenních výletů (využití průvodcovských služeb) a vzájemné propojení a propagace svých produktů mezi těmito subjekty.
63
10.2.3 Aktivity k naplnění opatření 2: Využití cyklostezky v údolí Jizery jako nadregionální turistické atraktivity
Na území ORP Semily se nachází, vyjma Bozkovských dolomitových jeskyní, pouze turisticky zajímavá místa místního významu. Budovaná cyklostezka by proto mohla být dobrým lákadlem pro turisty, zejména z Polska a potencionálním prostor k rozvoji turistických služeb ve vazbě k ní, jako jsou různé stánky, ubytovací kapacity v její blízkosti, ale i také poskytování jednodenních či víkendových pobytů.
Důležitým předpokladem udržitelného a kvalitního rozvoje regionu je předpoklad vzdělaného obyvatelstva. V současné době panuje trend odchodu mladých, vzdělaných lidí do větších měst (zpravidla místo studia). Z rozhovorů s významnými aktéry v území, zejména soukromými subjekty jasně vyplynulo, že základním nedostatkem je počet míst pro vysokoškolsky vzdělané studenty. Tento fakt je dán zejména strukturou ekonomických subjektů dle odvětví jejich činnosti. Vedlejšími faktory je zejména nízká kulturní úroveň obcí, nevyhovující infrastruktura s špatně dostupná vzdělávací sociální zařízení, zejména v zimě.
10.3.1 Aktivity k naplnění opatření 1: Podpora rozvoje služeb
Podniky na území ORP Semily jsou převážně orientovány na zemědělství či průmyslovou výrobu. Rozvojem sektoru služeb může dojít ke vzniku pracovních míst, které zaměstnají větší procento vysokoškolsky vzdělaných, nicméně je otázkou, ke kterému odvětví by bylo vhodné tento rozvoj vázat, nabízí se možnost vzniku
64
pracovních míst v důsledku rozvoje turistického ruchu. Další možností by bylo také vhodné využití k jinému druhu podnikání množství brownfields vzniklých v důsledku krachu textilních a sklářských podniků. Další možností je přetvoření těchto areálů na případné velkoobchodní sklady, zde je však opět limitujícím faktorem zmiňovaná infrastruktura, výstavba rychlostní komunikace R 35 ve výhodné variantě by situaci značně změnila, negativem jsou však některé organizace bojující proti myšlence tohoto projektu.
10.3.2 Aktivity k naplnění opatření 1: Zvýšit kulturní úroveň obcí
Čím vzdělanější obyvatelstvo, tím větší jsou kladeny nároky na kulturní vyžití, Podle ČSÚ je téměř 70 % obcí bez kulturního potenciálu. Do budoucna by bylo vhodné tento trend měnit. Ve spolupráci s místní samosprávou se pořádání kulturních akcí, zavést nové „tradice“, oživit kulturní dění, nějakým způsobem „o sobě dát vědět“.
Mnoho starších lidí ale v rozhovorech naopak vyjádřilo názor, zejména starousedlíků, že současný klid jim vyhovuje a o takové akce by příliš zájem neměli, záleželo by asi také na druhu a náplni, avšak jejich účast obecně by zřejmě byla nižší. Bylo by proto vhodnější se zaměřit na mladší část populace.
10.3.3 Aktivity k naplnění opatření 1: Omezit depopulační trendy menších sídel
Celé území se potýká se stárnoucím obyvatelstvem, mladí z regionu odchází, staří přichází -zajímavá je migrace obyvatel nad 65 let, která je každoročně kladná.
Do regionu je potřeba přilákat mladé lidi, zvolit takovou územní politiku, která umožní udržitelnou výstavbu při zachování rázu krajiny a umožnit takové podmínky, aby již od předškolního věku byly vhodné podmínky pro výchovu dětí, zejména školská, kulturní a sportovní zařízení. Základním negativem je však opět nevyhovující silniční síť a u některých obcí velmi špatná dostupnost, takže podmínkou realizace tohoto opatření je úprava silniční sítě do vyhovujícího stavu. Dalším vhodným přístupem by mohlo být zavedení výhodnějších podmínek pro autobusovou dopravu pro školáky, třeba i například formou reklamy pro místního dopravce.
65
11 Závěr
Správní obvod ORP Semily je tvořen 22 obcemi obydlených téměř 24 tisíci lidmi.
Na území obvodu můžeme nalézt mnoho pozitivních, ale i negativních faktorů, jak ve fyzickogeorafické, tak socioekonomické charakteristice, které určují charakter a možnosti územního i regionálního rozvoje, jenž je spíše v poloze strategické. Jižní část je rovinatější, ve střední části přechází do pahorkatiny až hornatiny v severní části, panují zde značné výškové i klimatické rozdíly, zejména v okolí toků a jejich údolí.
Přirozeným centrem oblasti jsou Semily, kde žije více než třetina obyvatel správního obvodu ORP, dalšími, menšími centry jsou Lomnice nad Popelkou a Vysoké nad Jizerou. Území je relativně hůře dostupné, silniční infrastruktura je tvořena zejména silnicemi II. a III. třídy, na některých místech nevyhovující, na druhé straně je turisticky atraktivnější. Ekonomika je zaměřena zejména na velkoobchod, maloobchod a opravy a údržba motorových vozidel, významný je podíl i v zemědělství či stavebnictví, průmyslu nejen díky krachu mnohých sklářských a textilních podniků a díky hospodářské recesi, ale i díky charakteru území oproti celorepublikovému průměru zaostává. Území se vyznačuje nepříznivou vzdělanostní strukturou, zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných je velmi nízký. Území se vyznačuje nízkým kulturním potenciálem, ale značně velkým přírodním potenciálem, který skýtá i velkou možnost využití k cestovnímu ruchu. Můžeme zde nalézt i možnosti lyžařského využití, zejména v lyžařském areálu ve Vysokém nad Jizerou. Z pohledu Programu rozvoje Libereckého kraje je převážná část ORP Semily vnímána jako hospodářsky slabá oblast, kterým je věnována zvláštní pozornost. V současnosti se dokončily práce na zkvalitnění infrastruktury, zejména rekonstrukce a výstavba kanalizační sítě a čističek odpadních vod v Semilech a Lomnici nad Popelkou v rámci projektu Čistá Jizera. Dalším zajímavým projektem, zejména z hlediska rozvoje cestovní ruchu, se zdá být projekt cyklostezky podél Jizery – Greenway Jizera, která je přeshraničním projektem neregionálního významu. Na rozvoj území v poslední době začínají mít značný vliv i místní akční skupiny, které zpravidla formou občanského sdružení pomáhají získávat finanční prostředky, zejména z evropských fondů, pro projekty soukromých organizací, ale i například obcí či pořádají různé kulturní akce. V nejbližší době je potřeba upravit infrastrukturu, zejména silniční síť, do vyhovujícího stavu, jelikož dostupnost území
66
je jedním ze základních předpokladů rozvoje. V případě realizace přeložky rychlostní komunikace R 35 by došlo k rapidnímu zvýšení dostupnosti území, avšak dle mého názoru na úkor jeho atraktivity z hlediska přírodního, resp. ekologického potenciálu.
Proto se nabízí udržitelný rozvoj cestovní ruchu, který by přírodní hodnoty zanechal a zároveň by vytvořil nová pracovní místa, i pro absolventy vyššího vzdělání. Případné negativní reakce obyvatel by pak mohly být kompenzovány investicemi do větší kulturní vybavenosti obcí apod.
67
12 Použitá literatura
Barlow M., Dostál P., Hampl M., eds. (1994): Territory, Society and Administration.
The Czech Republic and the Industrial Region of Liberec. Instituut voor Sociale Geografie, Universiteit van Amsterdam, Amsterdam, 230 s. ISBN 90-6993-087-0.
Blažek J., Uhlíř D.(2011): Teorie regionálního rozvoje: Nástin, kritika, implikace.
Vyd.2., přeprac. a rozšíř. Praha: Karolinum, 211 s. ISBN 978-80-246-1974-3.
Cloke P., Crang P.; Goodwin M., Painter J., Philo C. (2004): Practising Human Geography. SAGE Publications, London, 416 s.
Culek, M. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 s.
Demek, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia Brno.
1987. 584 s.
Hampl M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice:
transformační procesy a jejich obecný kontext. UK v Praze, PřF, KSGRR, Praha, 147 s.
+ příl. ISBN 80-86746-02-X.
Hampl M. a kol. (2001): Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. DemoArt, Praha, 328 s. ISBN 80-902686-6-8 Hampl M., Gardavský V., Kühnl K.(1987): Regionální struktura a vývoj systému
Katalog obcí hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje. Vyd.1. Liberec:
Technická univerzita, 2007. 117 s. ISBN 978-80903865-1-8.
68
Krejčí T., Klusáček P., Konečný O., Ruda A. (2010): Regionální rozvoj – teorie, aplikace, regionalizace. Mendelova univerzita v Brně, Brno, 155 s. ISBN: 978-80-85116-59-5
Labounková V., Půček M., Rohrerová L. (2009): Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Ministerstvo pro místní rozvoj:
Ústav územního rozvoje. 52 s. Dostupné
WWW:<http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/regionalnipolitika/Mikroregiony/
Latour, B., 2005. Reassembling the Social: An Introduction to Actor-Network-Theory.
Oxford: Oxford UP.
Metodika SRD mikroregionu/Metodika.pdf>. ISBN 978-80-87318-02-7.
Neuhäuslová Z. & Moravec J. [eds.] et al. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky - Map of Potential natural vegetation of the Czech Republic.
Kartografie, Praha
Ministerstvo pro místní rozvoj (2002): Nová regionální politika. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002.
Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica. GgÚ ČSAV, Brno, 73 s.
Sayer, A. (1991): Behind the locality debate: deconstructing geography´s dualism, Environment and planning
Slavík B. [ed.] (1987): Regionálně fytogeografické členění ČR. - Příloha (mapa), In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena ČSR I, Academia, Praha
Vlček, V. et al. (1984): Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR. Academica, Praha,
315 s.
Wokoun R. a kol. (2008): Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0.
69
Žítek, V.:Regionální ekonomie a politika, 1.vydání, Brno, Masarykova univerzita v Brně, 2004
[vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.semily.cz/customers/semily/
ftp/File/rozvoj_mesta/cyklostezky/greenway_jizera/02_vysledna_verze_studie/
01_Technicka_zprava.pdf
Český statistický úřad. [online]. [vid. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/
Dokument Doc. Ing. Libuše Svatošové, CSc., Metodologická východiska analýz regionálního rozvoje. Libuše Svatošová. [online]. [vid. 2012-03-25].
Dostupné z: http://www.agris.cz/etc/
textforwarder.php?iType=2&iId=139326&PHPSESSID=bb/
Dokument Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci. Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. [vid. 2012-02-25]. Dostupný z http://www.strukturalni- fondy.cz/getdoc/78c2c85b-1303-4ade-bd8c-666a7301a99a/Zasady-tvorby-indikatoru-pro-monitoring-a-evaluaci/
Metodika vymezení hospodářsky slabých oblasti Libereckého kraje. Liberecký kraj.
[online]. [vid. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/public/orlk/
metodika_vymezeni_hso_22c8dd2e54.pdf
70
Monitoring plnění programu rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013. Liberecký kraj [online]. [vid. 2012-02-25]. Dostupné z: http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page4274/
Monitoring-Programu-rozvoje-Libereckeho-kraje-za-rok-2009
Povodí Labe. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.pla.cz/
Program rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013. Liberecký kraj 2007. [online].
[vid. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/public/orlk/
prlk_cerven2007_146dfbf98b.pdf
Předkládací zpráva ke Strategii regionálního rozvoje ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. [vid. 2012-03-25]. Dostupné z: <http://www.mmr.cz/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na>
Regionální informační servis. [online]. [vid. 2012-02-25].
Dostupné z: http://www.risy.cz/
Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Semily. Město Semily 2010. [online].
[vid. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.semily.cz/customers/semily/ftp/File/
uzemni_planovani/uzemni_plan_anal_podklady/05_RURU_Semily_2010_-_textova_cast.pdf/
Sbírka zákonů ČR. [online]. [vid. 2012-04-10].
Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/
Strategie regionálního rozvoje ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj. [online].
[vid. 2012-03-25]. Dostupné z:<//www.mmr.cz/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na>
Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007 - 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj.
[online]. [vid. 2012-04-10] Dostupné z: http://www.mmr.cz/strategie-regionalniho-rozvoje-ceske-republiky-pro-leta-2007-2013/
Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 - 2020. Liberecký kraj 2006. [online].
[vid. 2012-03-25]. Dostupné z: http:// http://www.kraj-lbc.cz/public/orlk/
plna_verze_645b76202e.pdf
Ústav územního rozvoje. [online]. [vid. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.uur.cz/
71
Územně analytické podklady ORP Semily. Město Semily 2010. [online].
[vid. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.semily.cz/cz/obcan/uzemni-planovani/uzemne-analyticke-podklady/
WMS služby:
Národní geoportál INSPIRE, WMS služba – Mapa půdních typů [online].
[vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.geoportal.gov.cz/web/guest/wms/
72
Seznam příloh
Příloha A: Věkové složení obyvatelstva ORP Semily a Libereckého kraje – věková pyramida
Příloha B: Struktura strategických cílů a jejich specifikace do rozvojových opatření
73
Přílohy
Příloha A: Věkové složení mužů a žen v porovnání s Libereckým krajem - věková pyramida
Příloha A: Věkové složení obyvatelstva ORP Semily a Libereckého kraje – věková pyramida
Zdroj: Český statistický úřad
74
Příloha B: Struktura strategických cílů a jejich specifikace do rozvojových opatření
B: Struktura strategických cílů a jejich specifikace do rozvojových opatření
Zdroj: Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013. Liberecký kraj 2007