Individuální vzdělávací plán je závazný pracovní materiál, který slouží všem, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání integrovaného žáka. Pomáhá dětem nejen při vstupu do základní školy, ale podle potřeby po celou dobu jejich vzdělávání. Pro práci se žáky vyžadující speciální vzdělávání v běžných školách je velmi důležitý § 6 vyhlášky č. 73 / 2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 147 / 2011 Sb., který pojednává o tvorbě a využívání individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Vychází z § 18 školského zákona.
Měl by ulehčit vzdělávání těmto dětem a poskytuje jim podstatně větší podporu, jak z hlediska rozsahu i času oproti svým spolužákům.
Podle zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), mají tito žáci právo na vzdělání. Obsah, formy a metody vzdělávání odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožňuje.
Individuální vzdělávací plán stanoví podmínky, za kterých bude dítěti poskytováno vzdělávání (konkretizace obsahu, rozsah těchto podmínek, průběh i způsob poskytování vzdělávání).
Zelinková (2001, s. 172) ukazuje, jaký je přínos a význam IVP:
- umožňuje žákovi pracovat podle jeho schopností
- pracuje individuálním tempem, bez ohledu na učební osnovy
- není stresován porovnáváním se spolužáky, což má motivační hodnotu - cílem je najít optimální úroveň, na níž může žák pracovat
- utváření plánovitých aktivit ke konkrétnímu žákovi - vodítko pro individuální vyučování a hodnocení - důležitá zpětná vazba
- úprava plánu podle dosažených výsledků
38
- rodiče se stávají spoluodpovědnými za výsledky práce svého dítěte - rodiče jsou seznámeni se stávající situací a perspektivou dítěte - žák přebírá odpovědnost za výsledky reedukace
Při vytváření IVP vycházíme dle Zelinkové (2001, s. 174) z následujících zásad:
1. Diagnostika z odborného pracoviště (PPP, SPC)
- Cílem vyšetření je posouzení kognitivních schopností dítěte a jeho osobnostních charakteristik, posouzení percepčně motorických schopností.
- Součástí vyšetření je i posouzení aktuální úrovně čtení, psaní a početních dovedností.
- Vyšetření napomáhá k odhalení příčin potíží dítěte či školního neúspěchu.
- Cílem vyšetření není nashromáždění údajů o samotném dítěti a stanovení diagnózy, ale především nalezení optimálních metod práce s dítětem a vytvoření podmínek, aby dítě bylo úspěšné.
- Diagnostika tvoří podklad pro stanovení optimální pomoci dítěti.
2. Pedagogická diagnostika učitelem
- Diagnostiku provádí většinou třídní učitel žáka, ale mohou se podílet i ostatní učitelé.
- Učitel respektuje zjištění odborného pracoviště.
- Učitel vychází z dosavadních vědomostí o žákovi a znalostí jeho problematiky a opírá se o vlastní pedagogickou diagnostiku, zkušenosti a intuici.
- Při diagnostice využívá dostatečného množství různých diagnostických metod i zdrojů informací.
- Informace získává od dítěte, jeho rodičů, ale i všech ostatních, kteří mají dítě v péči.
- Cílem pedagogické diagnostiky je objektivně zjistit, posoudit a vyhodnotit všechny faktory, které mají vliv na dosavadní průběh a výsledky vzdělávání.
- Při diagnostice zjišťujeme, jaké učivo žák ovládá, v čem má nedostatky. Všímáme si,
39
jakým způsobem získává informace, ale i stylů a strategií učení, jeho návyky a způsoby učení.
3. Rozhovor s rodiči
- Nedílnou součástí je pedagogická diagnostika.
- Zjišťujeme objektivní představu o rodinném zázemí dítěte, o jeho postavení v rodině a o aktuální problematice dítěte z pohledu rodičů.
- Jaká jsou očekávání a představy rodičů o další školní úspěšnosti dítěte.
- Zaměříme se na mimoškolní zájmy a aktivity dítěte i na jeho domácí povinnosti.
- Zjišťujeme informace o způsobu domácí přípravy; o dopomoci, kterou dítě potřebuje;
o výchovných metodách, které rodiče při výchově používají.
- Snažíme se aktivitu rodičů podpořit, podáváme jim vždy přesné informace, jelikož jsou základem vzájemné spolupráce rodiny a školy.
- Je nutné, aby byli rodiče předem seznámeni s cíli, kterými se budeme snažit pomoci dítěti zmírnit jeho obtíže.
4.Rozhovor se žákem
- Může přispět ke zvýšení pocitu zodpovědnosti a spoluúč asti na zlepšení situace žáka.
5. Vypracování IVP na předměty, ve kterých se problémy výrazně projevují - U dětí s dyslexií je to český jazyk a cizí jazyk; u dětí s dyskalkulií matematika.
- U ostatních předmětů uvádíme v případě potřeby dílčí doporučení.
- IVP zpracovává učitel, který předmět vyučuje, popřípadě s učitelem, který provádí reedukaci.
- Učitel zodpovídá vedení školy za výsledky výuky.
- Učitel pracuje s dítětem ve třídě a hledá cesty, jak ho do práce ve třídě zapojit.
- Pedagog, který provádí reedukaci dítěte, by měl informovat učitele o pokroku, ale i o úkolech, které dítě aktuálně plní.
40
Při vypracování IVP dle Zelinkové (2001, s. 175) učitel sleduje:
- Dlouhodobé cíle se odvíjejí od toho, co by se měl žák naučit v daném ročníku.
Rozhodnutí je v rukou učitele, který může provést takové úpravy učebních osnov, aby byl žák schopen zvládnout základní učivo. Učitel zná složení třídy, ve které se nachází integrovaný žák a má určitou představu, jakým způsobem bude dané učivo probírat. Se všemi změnami musí být seznámen ředitel školy.
- Krátkodobé cíle se zaměřují na to, co by měl žák zvládnout v nejbližší době a jaké očekáváme okamžité výsledky. Žák se musí naučit si osvojovat učební strategie, řešit problémy, volit vhodné postupy a organizovat získané informace.
- Je třeba respektovat individuální potřeby dítěte a uplatňovat individuální přístup.
K tomu napomáhá skupinové vyučování, problémové vyučování, samostatné práce žáků nebo osobní asistent. Jestliže žák asistenta nemá, musí se naučit některé úkoly vypracovávat sám či pod dohledem spolužáka a některé řeší společně se třídou.
Individuální přístup uplatňujeme především při opakování a upevňování učiva; při výkladu; při ověřování učiva; zohledňujeme některé charakteristiky žáka (pomalé pracovní tempo, obavy z neúspěchu, možnost pohybu ve třídě); pochvala a odměna.
Vyšetření dítěte dle Jucovičové (2009, s. 9) je možné provést v PPP, SPC pouze s písemným souhlasem zákonného zástupce (většinou rodičů). Rodiče mívají někdy z vyšetření obavy a stanovení diagnózy vnímají jako něco negativního, a tak se raději odbornému vyšetření vyhýbají a odkládají jej.
Stanovení diagnózy je odborný popis daného stavu a čím dříve víme o skutečné podstatě problému, tím dříve se mohou podniknout konkrétní a účelná opatření pro nápravu. Je nezbytné, aby byli rodiče předem seznámeni s cílem (nalezení optimálních cest při jeho vzdělávání, prevence vzniku větších potíží, zmírnit jeho obtíže).
Rodiče je nutné předem seznámit s tím, jaké metody a postupy budou při vyšetření použity, ale rovněž i se závěry a výstupy z vyšetření, aby došlo ke správnému vnímání závěru. Rodiče svým podpisem stvrzují, že byli seznámeni s obsahem, cílem a metodami použitými při vyšetření a také, že byli seznámeni s jeho výsledky a doporučeními. Písemnou zprávu s výsledky z vyšetření přebírají rodiče a s jejich
41 souhlasem ji předají škole.
Zpráva z odborného vyšetření dítěte je nezbytným podkladem pro tvorbu IVP.
Aby zpráva byla využitelná, musí kromě stanovení diagnózy obsahovat i konkrétní doporučení, stanovení metod práce a vhodné způsoby hodnocení.
IVP by měl dle Jucovičové a kol. (2009, str. 30) obsahovat:
- osobní údaje žáka (jméno, třída, škola, datum narození)
- závěry z vyšetření (speciálně pedagogického, psychologického, lékařského aj.)
- obsah, rozsah, průběh a způsob poskytování individuální péče; volbu pedagogických postupů; časové a obsahové rozvržení učiva; způsob hodnocení a klasifikace
- cíle speciálního vzdělávání - zvládnutí učiva v daném ročníku z hlediska reedukace;
způsob začlenění dítěte do skupiny vrstevníků; způsob motivace; dosažení jeho úspěšnosti a spokojenosti
- způsob reedukace - jakým způsobem bude probíhat nápravný proces, možnosti kompenzace poruchy
- seznam potřebných pomůcek - speciální učebnice, didaktické materiály, audiovizuální technika, počítačové programy apod.
- v případě potřeby se uvede další pedagogický pracovník nebo další osoba, která se bude podílet na práci se žákem; včetně zdůvodnění a uvedení rozsahu zajišťované péče - případné snížení počtu žáků ve třídě, kde je dítě integrováno
- jmenovité uvedení pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým škola spolupracuje při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka (psycholog, speciální pedagog, kteří se podíleli na diagnostice a mohou poskytnout informace ke vzdělání a reedukaci)
- předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků pro zajištění speciálních potřeb žáka
- podíl rodičů a žáka na realizaci IVP - rodina zajistí pravidelnou přípravu na vyučování, případně odbornou péči o dítě, pravidelný styk se školou
42
- žák stvrzuje aktivní účast a vyjadřuje snahu podílet se co nejefektivněji
- další důležité údaje - termíny setkávání vyučujících s rodiči, doporučení rodičům na další vyšetření aj.
- datum podpisu IVP, časová platnost IVP
- podpisy vyučujících, rodičů (zákonných zástupců) žáka
43
3 PRAKTICKÁ ČÁST
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami dle novelizace školského zákona z roku 2004 k 1. 1. 2012 zahrnuje vzdělávání tělesně, zrakově, sluchově postižených, dětí s mimořádným nadáním a s vývojovými poruchami učení a chování. IVP se stanoví v případě potřeby pro individuálně integrovaného žáka.
Ve své diplomové práci se zabývám dětmi se specifickými poruchami učení, se kterými se ve své praxi setkávám nejčastěji.
V praktické části se chci dozvědět, jak na problematiku vzdělávání dětí s SPU dle IVP nahlížejí učitelé a rodiče. Proto jsem využila formu dotazníku, jelikož je to rychlý a celkem spolehlivý způsob shromažďování názorů, posudků a pohledů na realitu jak rodiči, tak pedagogy.