Žák s IVP 2 - UPLATNĚNÍ INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU NA MÁLOTŘÍDNÍCH ŠKOLÁCH

V grafu, který je sloupcový, jsou uvedeny odpovědi učitelů na otázky necháváte dítěti dostatek času na vypracování úkolů barvou modrou a užíváte kompenzační pomůcky barvou fialovou. Na ose x je zaznamenána hodnotící škála, na ose y počet odpovědí.

Všichni pedagogové se shodli, že dětem velmi často nechávají dostatek času na

vypracování úkolů, je to jediná uvedená odpověď, tedy odpověď všech dvaceti učitelů (100 %), kde se shodují. Z toho vyplývá, že všichni (dvacet učitelů, 100 %) dávají

dětem individuální čas na práci v hodinách.

Nebylo uvedeno, o jaké kompenzační pomůcky se jedná, proto může být další otázka lehce zkreslená, protože se domnívám, že ne všichni učitelé vědí, jaké pomůcky se využívají při nápravách specifických poruch učení. Možnost velmi často zaškrtli čtyři učitelé (20 %). Možnost často uvedli tři učitelé (15 %), možnost občas devět učitelů (45

%), možnost zřídka tři učitelé (15 %) a jednou (5 %) se objevila možnost nikdy.

52 Graf 6: Žák s IVP 3

Ve sloupcovém grafu zjišťuji odpovědi na otázky, zda si učitelé připravují vlastní materiály do výuky, modrá barva, a zda poskytují žákovi přehledy či zápisy tak, aby si je mohl vlepit do sešitu, fialová barva. Na ose x jsou možnosti výběrové škály, na ose y počty odpovědí.

Vlastní materiály do výuky si velmi často připravuje šest učitelů (30 %), často deset učitelů (50 %) a občas čtyři učitelé (20 %). Další možnosti nikdo neuvedl.

Z těchto výsledků můžeme vyčíst, že si většina pedagogů (20, 100 %) do svých předmětů připravuje raději vlastní materiály, podle kterých učí.

Některé naukové předměty se neobejdou bez delších zápisků do sešitu, což pro děti se specifickými poruchami učení může být velkou překážkou. Poznámky nestihnou zapisovat, protože jejich čtení je pomalejší a často mívají problémy se psaním. Zde se nabízí možnost poskytovat žákům připravené zápisky či přehledy, které si mohou vlepovat nebo zakládat do sešitu. Tuto nabídku velmi často užívá šest pedagogů (30 %), často osm pedagogů (40 %) a občas čtyři pedagogové (20 %). Bohužel se po jednom (5

%) objevily i odpovědi zřídka a nikdy.

53 Graf 7: Žák s IVP 4

Otázku, zda učitelé konzultují vzdělávací postupy s kolegy, jsem zaznamenala do sloupcového grafu. Na ose x je zobrazena hodnotící škála, osa y uvádí počty odpovědí.

V některých případech je třeba, aby se učitel poradil se svým kolegou, zkonzultoval své postupy a slyšel jiný názor na konkrétní dítě, aby viděl situaci z jiného úhlu pohledu.

Šest pedagogů (30 %) své vzdělávací postupy konzultuje s kolegy velmi často, osm pedagogů (40 %) často, pět pedagogů (25 %) občas a jeden (5 %) zřídka.

Otázka číslo 16: Co si myslíte, že je při vzdělávání žáků s IVP nejdůležitější?

V této otevřené otázce měli pedagogové možnost vyjádřit, co je pro ně při vzdělávání žáků s IVP nejdůležitější. Nejčastěji se objevil vstřícný přístup učitele (95

%,) dát dítěti možnost zažít úspěch ve výuce (80 %), podporovat jeho chuť do práce (30

%). Velmi často (55 %) byla zmíněna spolupráce učitele a žáka, ale také dobrá spolupráce s rodinou (60 %).

Objevily se zde i odpovědi, které korespondují se základními pedagogickými postupy při vzdělávání žáků s IVP, což je dostatek času na práci (95 %), zohledňování při hodnocení (95 %), respektování individuality a potřeb žáka (85 %). Důležitá je pro mnohé trpělivost, vlídnost, důslednost, časté povzbuzování (65 %). Tento přístup právě odbourává u žáků stres, strach a nechuť pro další práci.

Jeden z pedagogů (5 %) uvedl, že by žák měl být samozřejmě zohledňován, ale učitel by se měl snažit nedávat mu příliš velké úlevy. Pokud je úlev moc, žák reaguje na jakoukoliv činnost, která mu působí obtíže, negativně. Je na každém z pedagogů, aby dokázal odhadnout, jaké má dítě schopnosti. Často dáváme dětem úlevy, které ani nepotřebují. Velmi často se také učitelé směřují tím směrem, kdy dětem všechny informace předají již hotové a berou tím možnost dětem, aby si děti některé věci objevily samy, což je pro ně zajímavější a v procesu vzdělávání mnohem podnětnější, než předaná informace někým jiným.

3.3.4 Shrnutí výzkumné otázky č. 2 a diskuze

Výchozí pro práci s IVP je pro učitele zpráva o dítěti z psychologické poradny. Na jejím základě učitel vytváří ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou a výchovným poradcem IVP na daný předmět, z něhož vyplývá, co je při vzdělávání takto znevýhodněného dítěte nejdůležitější.

Pokud má dítě diagnostikovanou poruchu učení, je na rodičích, zda se rozhodnou dítě vzdělávat dle IVP. Pokud ano, učitelé jsou povinni vytvořit individuální plán, který se řídí zprávou z PPP. Tu by si měl prostudovat každý pedagog (v dotazníku uvedlo 18 učitelů, 90 %), který dítě učí, i když nevytváří IVP, protože je důležité, aby i on měl povědomí o tom, jaké specifické poruchy se u dítěte objevují a jak s ním má pracovat a přistupovat k němu. V některých základních školách si zprávu podrobně zpracuje výchovný poradce (uvedli dva pedagogové, 10 %), a ten podává konkrétní rady a doporučení dalším pedagogům.

Mezi velmi důležité aspekty vyučování patří hodnocení v jakékoli podobě. Děti jsou v hodnocení zohledňování (uvedlo 100 % učitelů), pět učitelů uvedlo, že užívá hodnocení bodové, procenty. Vhodné je také hodnotit práci dítěte slovně, kdy dítě dostává okamžitou zpětnou vazbu s komentářem. Mnoho učitelů (13 z nich, 65 %) uvedlo, že upřednostňuje slovní hodnocení, kdy se dají i menší neúspěchy slovem vhodně okomentovat. Slovní komentáře jsou pro děti důležité po každé činnosti, aby si dítě uvědomovalo, jestli jeho postupy byly správné. Důležité je také slovní hodnocení samotným dítětem, kdy může vyjádřit, co se mu podařilo a co ne. Vhodná je také preference slovního zkoušení před písemným, kdy slovně navedeme dítě k odpovědi,

můžeme mu pomoci a dítě má více prostoru k vyjádření svých vědomostí. Pokud má ale dítě zájem o písemnou formu, měli bychom nechat rozhodnutí na něm.

Jinou formou slovního hodnocení je slovní hodnocení na vysvědčení, kde dítě není hodnoceno známkou, ale slovním komentářem shrnujícím pozitiva i negativa.

V naší společnosti se rodiče přiklánějí ke známkám, protože je to pro ně srozumitelnější, než slovní popis. Ten je pro ně nejasný, protože rodiče mají tendenci jej neustále přirovnávat ke známce a porovnávat tak své dítě s ostatními vrstevníky. Slovní popis není pro rodiče tak jednoznačný, ač je to pro samotné dítě mnohdy prospěšnější.

Často se děti učí pouze pro známku a tím se ztrácí smysluplnost vzdělání, kdy dítě získává vědomosti samo pro sebe.

Mezi základní postupy můžeme také zařadit užívání kompenzačních pomůcek, které celkem užívá 16 dotazovaných učitelů (80 %) vytváření vlastních materiálů, všichni učitelé (100 %) uvedli, že si vlastní materiály vytvářejí, poskytování přehledů či zápisů, které si děti mohou vlepit, nebo vložit do sešitů. Možnost velmi často, často a občas v této možnosti volilo 18 pedagogů (90 %). Existuje mnoho pomůcek pro nápravu specifických poruch učení, ale záleží mimo jiné i na finančních možnostech školy, zda si může potřebné pomůcky dovolit koupit, nebo na tvořivosti a na kreativitě učitelů, kteří si mohou vhodné pomůcky vytvořit. Spousta učitelů si vytváří své pracovní listy, doplňovací cvičení a zvětšené texty, které dětem zjednodušují práci.

Pokud budou učitelé při výuce postupovat dle IVP, měli by u dítěte odbourat pocit strachu, snažit se navodit úspěch a vyvolat u dítěte pocity důvěry, jistoty a bezpečí. Vyvstává zde otázka, proč ale v současné době děti z České republiky nerady chodí do školy, zažívají ve školách pocity strachu, nervozity, stresu nebo nudy? Toto vyplývá ze šetření organizace OECD pod zkratkou PISA z roku 2003. To poukazuje na to, zda by nebylo vhodné více začlenit do výuky nové, moderní metody vzdělávání, jako je třeba kooperativní výuka, kdy si děti spoustu informací objevují samy, své zkušenosti si předávají a zároveň se učí spolupráci s ostatními. Právě zde, si myslím, má dítě s SPU nejlepší možnost zažít úspěch.

Pokud je vytvořen IVP, je důležitá spolupráce těch učitelů, kteří se na vzdělávání dítěte podílejí. Myslím si, že je vhodné jednotné působení, které je podmíněno vzájemnými konzultacemi, protože každý učitel pojímá dané doporučení dle svého, přičemž je třeba tyto názory sjednotit.

Důležité postupy při práci s IVP jsou vstřícný přístup učitele (uvedlo 95 % pedagogů), podpora dítěte (uvedlo 30 % učitelů), spolupráce s rodiči (zmínilo 60 % pedagogů) i s dítětem (uvedlo 55 % pedagogů). Jak jsem již v jednom z komentářů zmínila, je velice důležité umět odhadnout schopnosti dítěte a podle nich určit míru zohlednění. Často samy děti úlevy nechtějí a my jim ubíráme na rozvoji tím, že je brzdíme a ulehčujeme jim práci, ač není třeba. Bereme jim tím možnost, aby spoustu věcí objevily samy a zažily tím svůj vlastní úspěch.

3.3.5 Výzkumná otázka č. 3: Jak se podílí pedagogicko-psychologická poradna při realizaci IVP z pohledu učitelů a rodičů?

Tuto výzkumnou otázku jsem zjišťovala prostřednictvím otázek číslo osm a devět z dotazníku č. 1 a otázek devět, deset a sedmnáct z dotazníku č. 2.

Otázka číslo 8, dotazník č. 1: Domníváte se, že pedagogicko-psychologická poradna poskytuje odpovídající pomoc rodičům i dětem s poruchami učení?

V této otázce rodiče hodnotili pomoc pedagogicko-psychologické poradny při nápravě SPU u dětí. Volili z možností ano, ne, kde mohli napsat svůj důvod, a z možnosti nevím.

a. Ano, z jakého důvodu:

Tuto odpověď vybralo sedm rodičů. Několikrát se objevily odpovědi (4 rodiče, 50 %), kde rodičům pedagogické poradny poskytly útěchu, pomoc, pochopení, podporu, či dokonce sílu bojovat za své dítě, když jej škola odsoudila jako ‚lajdáka‘. Často také rodiče, šest z nich, odkazovali na pomoc poradny s tvorbou IVP.

b. Ne, z jakého důvodu:

Tato odpověď se neobjevila.

c. Nevím.

Jeden z rodičů označil tuto odpověď.

Otázka číslo 9, dotazník č. 1: Považujete za důležité dodržovat dohodnutá pravidla s poradnou a se školou při nápravě poruch učení?

V této otázce rodiče odpovídali na otázku, zda je důležité dodržovat dohodnutá pravidla s poradnou a se školou.

a. Ano, proč.

Všichni rodiče (100 %) uvedli tuto odpověď. Převážně se objevovaly poznámky týkající se důležitosti spolupráce. Dále byla vyjádřena důvěra v psychology a pedagogy.

b. Ne, proč.

Neuvedl nikdo.

c. Nevím.

Neuvedl nikdo.

Otázka číslo 9, dotazník 2: Jak Vám při tvorbě IVP pomáhá doporučení z PPP?

V této otevřené otázce měli učitelé možnost vyjádřit, jak jim doporučení z PPP pomáhají při tvorbě IVP.

Tři učitelé (15 %) nevytváří IVP. Většině, tedy šestnácti pedagogům (80 %), slouží doporučení jako základ, řídí se jím. Jeden pedagog (5 %) považuje doporučení z PPP pouze za jiný úhel pohledu.

Otázka číslo 10, dotazník 2: Jakou formou spolupracujete s PPP při realizaci IVP?

Touto otázkou pro učitele jsem zjišťovala, jak pedagogové spolupracují s PPP při tvorbě a realizaci IVP.

Tři pedagogové (15 %) nevytváří IVP, nespolupracují tedy s PPP. Nejčastěji (12 učitelů, 60 %) se objevila forma spolupráce s PPP telefonickými konzultacemi, v případě dotazů a nejasností se učitelé obrací na pedagogické pracovníky především k ujasnění a upřesnění IVP, jak se objevilo v šesti případech (30 %).

Čtyři učitelé (20 %) uvedli, že je pro ně důležitá návštěva pracovníka PPP na jejich škole, kde provádějí v hodinách hospitace a následně s učitelem probírají pedagogické postupy a radí, jak se žákem s poruchou pracovat dále. Dva pedagogové (10 %) zmiňují, že sami osobně s poradnou nespolupracují, tyto konzultace vykonává výchovný poradce, který získané informace zhodnotí a předá těm učitelům, kterých se konkrétní informace týká.

Otázka číslo 17, dotazník 2: Co považujete za nejdůležitější při spolupráci s PPP?

Učitelé měli v této otázce vyjádřit, co považují za nejdůležitější při spolupráci s PPP.

V této otevřené otázce osm učitelů (40 %) považuje za nejdůležitější vzájemné konzultace, kdy se učitelé obracejí na pracovníky PPP s důvěrou, že jim poskytnou adekvátní pomoc, radu. Šest učitelů (30 %) uvádí vhodnou diagnostiku žáka, ze které učitel vychází při své práci a vytváří dle ní IVP pro žáka. Pro dva pedagogy (10 %) je nejdůležitější osobní návštěva a konzultace z náslechu v hodině, kdy jim pracovník z PPP může poradit další postupy ve vzdělávání dětí s IVP.

Dva učitelé (10 %) uvedli, že mají špatnou zkušenost s prací pracovníků PPP.

Dle nich nejsou zprávy dostatečně konkrétní, jsou vyplňovány do předtištěných tiskopisů, často se jejich postupy popírají. Jeden z pedagogů uvádí, že poradny jsou zahlceny prací a spolupráce je mizivá. Jsou dlouhé čekací doby na vyšetření, pracovníci nejezdí do škol na hospitace do hodin.

3.3.6 Shrnutí výzkumné otázky č. 3 a diskuze

Pedagogicko-psychologická poradna provádí vyšetření na základě rozhodnutí rodičů, kteří mohou být do PPP posláni učiteli, a na základě vyšetření vytváří pedagogicko-psychologickou zprávu. Ve zprávě jsou uvedena veškerá doporučení pro nápravu dítěte s SPU jak pro rodiče, tak pro učitele.

Pracovník poradny ve své zprávě uvádí možnost kontaktu v případě nejasností.

Učitelé často uváděli (12 pedagogů, 60 %), že se s poradnou kontaktují převážně telefonicky. Pracovníci PPP navštěvují základní školy, na kterých jsem rozdala dotazníky, většinou jednou za školní rok. Náslech provádějí ve dvou vyučovacích

hodinách, kde je vzděláváno dítě dle IVP. Po vyučovací hodině pedagogický pracovník konzultuje výuku s daným učitelem, probírá s ním vhodné metody, potřeby žáka, jeho nedostatky, a doporučuje mu další možné postupy, jak s žákem pracovat. Kontroluje s učiteli vytvořený individuální plán a pokud je třeba, pomáhá učitelům s úpravami.

Tyto návštěvy pedagogických pracovníků uvedli za důležité dva učitelé (10 %).

Pracovník poradny provádí konzultaci i s výchovným poradcem, dává mu také různá doporučení, informuje jej o změnách v zákonech a vyhláškách. Samozřejmě mu nabízí odbornou pomoc.

Z pohledu učitelů na PPP je zde i negativní stránka.. Z mého dotazníku pro učitele nejsou dva pedagogové (10 %) s prací PPP spokojeni, a to především z hlediska dlouhé čekací doby na vyšetření, málo konkrétních doporučení pro vzdělávání dětí s SPU a také doporučeními, která si ve správě odporují. Učitelé by přivítali, kdyby pracovníci PPP jezdili do škol na hospitace častěji, a tak by viděli více z výuky dětí s IVP, což je důležité pro jejich další kompenzace.

Rodiče (50 % z nich) většinou vnímají PPP jako podporu a pomoc, když například škola není tolik vstřícná k potřebám jejich dítěte. Všichni rodiče považují za důležité dodržovat dohodnutá pravidla především proto, že mohou vidět výsledky.

Poradna dává mnoho doporučení i rodičům, dle kterých by měli s dětmi doma postupovat, a kterými by se měli při nápravách SPU řídit.

Z vlastní pedagogické praxe vím, že někteří rodiče žádají od poradny pomoc a podporu, ale v případě, kdy mají nějaké úkoly, jak s dítětem pracovat, odmítají svou roli plnit. To není dobré ani pro budoucí spolupráci, ani pro dítě samotné.

3.3.7 Výzkumná otázka č. 4: Jak rodiče ze svého pohledu hodnotí efektivitu IVP?

Tuto výzkumnou otázku jsem zjišťovala prostřednictvím otázek číslo šest a deset z dotazníku č. 1.

Otázka číslo 6, dotazník č. 1: Efektivita IVP (odpovědi na otázky)

V tabulce rodiče označovali své odpovědi ze škály: ano, spíše ano, nevím, spíše ne, ne. Devět uvedených otázek jsem rozdělila při vyhodnocování pro lepší přehlednost

60 do tří skupin zobrazených ve třech grafech:

1) Zohledňují učitelé žáka s IVP při hodnocení?

Užívají učitelé slovní hodnocení?

2) Zažívá dítě s IVP ve škole úspěch – chodí rádo do školy?

Hovoří s Vámi dítě o dění ve škole?

Může se Vaše dítě s důvěrou obrátit na některého z učitelů?

3) Má dítě dostatek času na vypracování úkolů, případně kratší úkoly?

Užívají učitelé kompenzační pomůcky u dětí s IVP?

Preferují učitelé ústní zkoušení před písemným?

Poskytují učitelé žákovi s IVP přehledy či zápisy tak, aby si je mohl vlepit do sešitu?

Graf 8: Efektivita IVP 1

Ve sloupcovém grafu modrá barva zobrazuje odpovědi rodičů na otázku, zda učitelé zohledňují žáka s IVP při hodnocení, fialová barva zobrazuje slovní hodnocení učiteli. Počty odpovědí jsou uvedeny na ose y, osa x udává hodnotící škálu.

Z grafu vyplývá, že u celé poloviny rodičů, tedy u čtyř (50 %), zohledňují učitelé žáka s IVP při hodnocení. Další dva (25 %) se přiklonili k podobné odpovědi spíše ano.

Odpovědi nevím a ne se objevili po jednom (12,5 %).

Tři rodiče (37,5 %) uvedli ano jako odpověď na otázku, zda učitelé užívají

odpověď ne. Jeden odpovídající (12,5 %) zaškrtl spíše ano.

Graf 9: Efektivita IVP 2

V tomto sloupcovém grafu jsem zjišťovala další aspekty efektivity IVP, které rodiče hodnotí. Modrá barva udává počet hodnocení, zda zažívá dítě s IVP ve škole úspěch, zda chodí rádo do školy. Fialová barva zobrazuje údaje, zda dítě hovoří s rodiči o dění ve škole a žlutá, zda se děti mohou s důvěrou obrátit na některého z učitelů. Na ose x jsou uvedeny možnosti výběru, na ose y počty odpovědí rodičů.

Na otázku, zda dítě zažívá ve škole úspěch, tedy zda chodí rádo do školy, odpověděli čtyři rodiče (50 %) spíše ano. Ano se objevilo u tří rodičů (37,5 %), jeden z tázaných uvedl ne.

Pět rodičů (62,5 %) odpovědělo, že s nimi jejich děti hovoří o dění ve škole.

Zbylí čtyři dotazovaní rodiče (37,5 %) se přiklonili k odpovědi spíše ano.

O tom, že se jejich dítě může s důvěrou obrátit na některého z učitelů, je přesvědčeno pět rodičů (62,5 %). Odpověď spíše ano se objevila jen jednou (12,5 %), stejně jako odpovědi nevím a ne.

Z odpovědí na poslední otázku lze vyčíst velkou důvěru dětí k učitelům.

Pedagogové představují autoritu ve škole, která nahrazuje rodiče, jež ‚vládnou‘ doma.

62 Graf 10:Efektivita IVP 3

Ve sloupcovém grafu na ose y uvádím počet odpovědí rodičů, na ose x je uvedena hodnotící škála, ze které rodiče vybírali. Modrou barvou je zhodnoceno, zda má dítě dostatek času na vypracování úkolů, případně dostává kratší úkoly, fialová zhodnocuje, zda učitelé užívají kompenzační pomůcky u dětí s IVP. Žlutá barva ukazuje hodnoty, zda učitelé preferují ústní zkoušení před písemným a zelená barva, jestli učitelé poskytují žákovi s IVP přehledy či zápisy tak, aby si je mohl vlepit do sešitu.

Pět rodičů (62,5 %) věří, že jejich dítě má dostatek času na vypracování úkolů.

Dva (25 %) uvedli odpověď spíše ano a jeden rodič (12,5 %) nevím.

O užívání kompenzačních pomůcek učiteli neví tři rodiče (37,5 %), stejný počet odpověděl spíše ano. Odpovědi ano a spíše ne se objevili po jednom (12,5 %)

Dva rodiče (25 %) uvádějí, že učitelé jejich dětí preferují ústní zkoušení.

Odpověď spíše ano zvolil stejný počet rodičů jako odpověď spíše ne, tedy tři rodiče (37,5 %).

Na otázku, zda učitelé poskytují žákovi s IVP přehledy či zápisy tak, aby si je mohl vlepit do sešitu, odpověděli čtyři rodiče (50 %) ano, dva (25 %) ne a po jednom (12,5 %) spíše ano a spíše ne. přehledy či zápisy tak, aby si je mohl vlepit do sešitu?

Odpovídalo 8 rodičů počet odpovědí rodičů

Otázka číslo 10, dotazník č. 1: Jak si myslíte, že by se dala vylepšit kvalita vzdělávání Vašeho dítěte?

Většina rodičů (6, 75 %) je spokojena se situací takovou, jaká je. Někteří (dva rodiče, 25 %) připouští, že by pomohla větší domácí příprava dítěte. Také je pro rodiče (50 %) důležitá dostatečná kvalita vzdělávání a pedagogové, kteří rozumí dané problematice. Objevila se i poznámka o větší trpělivosti ze strany učitelů ( jeden rodič, 12,5 %).

3.3.8 Shrnutí výzkumné otázky č. 4 a diskuze

Rodiče mohou vidět efektivitu IVP převážně ve zlepšování známek dítěte a jeho vypravování o škole. Svou roli zde hrají i učitelé, kteří by měli rodiče průběžně informovat o postupech dítěte s individuálním vzdělávacím plánem v jednotlivých předmětech. Jako pozitivní hodnotím, že všechny děti (možnost ano uvedlo 5 rodičů, 62,5 %, možnost spíše ano zvolili 3 rodiče 37,5 %) se svými rodiči o škole skutečně hovoří a informují je o tom, co je bavilo, co se jim povedlo, na čem zajímavém pracovaly, co jim dělá problémy. Převážně děti na prvním stupni dokáží své zážitky vylíčit velice věrohodně.

To, že většina učitelů (6 rodičů, 75 %) zohledňuje žáka s IVP při hodnocení, hodnotí rodiče velice kladně. Také slovní hodnocení je u dětí s SPU vysoce ceněné, ale musím poukázat na to, že kladně hodnotí především slovní hodnocení v hodinách, nikoli na vysvědčení (zmínili dva rodiče, 25 %), jelikož rodiče mají zažito hodnocení známkou a to je pro ně stále nejdůležitější. Slovní hodnocení v hodině dítě povzbuzuje, pokud mu cokoli dělá problémy, má okamžitou zpětnou vazbu a svou chybu může hned napravit. Toto by nemělo vzbuzovat u dítěte pocit strachu a stres, naopak by mělo vzbuzovat pocity bezpečí, jistoty a tím zvyšovat sebedůvěru dítěte a podporovat zdravou chuť k učení. Potom můžeme říci, že i dítě s SPU může zažít ve škole úspěch a

In document UPLATNĚNÍ INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU NA MÁLOTŘÍDNÍCH ŠKOLÁCH (Page 52-0)