indoorcyclingové programy – kadence

Kadenci neboli rychlost šlapání měříme počtem otáček pedálů za minutu (Revolution Per Minute - RPM) a ovlivňujeme ji intenzitou síly, kterou zabíráme do pedálů a zvolenou zátěží. Vlastní frekvence šlapání má i několik důsledků.

Energeticky nejvýhodnější a nejvytrvalejší je kadence mezi 60 – 70 otáčkami za minutu. Ve výkonnostní cyklistice neumožňuje taková kadence dosažení dostatečného výkonu pro závodění, neboť vyžaduje velkou sílu na pedál a při vyšších výkonech příliš zatěžuje svaly cyklisty a znemožňuje akceleraci.

Indoorcyclingové programy ale toto rozpětí kadence přesto využívají např.

Spinning pro jízdu kopec v sedle i ze sedla. Podrobné zobrazení rychlosti šlapání dle programů najdeme v tabulce 5. Za optimální kadenci se považuje rozmezí přibližně mezi 90 – 100 otáčkami za minutu v rovině a nad 70 otáček za minutu při jízdě v kopci, zvládnutí těchto otáček vyžaduje pravidelný trénink (Vojtěchovský, Sekera, 2009, s. 69).

Tab. 5: srovnání kadence jednotlivých indoorcyclingových programů

Kadence Spinning® Schwinn cycling ICE

60 - 80

kopec v sedle

kopec ze sedla kopec v sedle

running se zátěží kopec ze sedla

skoky v kopci kombinovaný kopec

sprinty v kopci

80 – 12 0

rovina v sedla

jízda v sedu do kopce rovina v sedle rovina ze sedla

running ze sedla kombinovaná rovina skoky v kopci sprint v rovině

(upraveno podle Lepková a kol., 2007, Continuing Education Instruktor Manual, 2002 a Spinning®Instruktor Manual, 2003)

Následující tabulka č. 6 ukazuje, jak lze pomocí ovlivňování kadence vytvořit jakési zóny s převažujícím specifickým účinkem. Kontrolovanou kadencí při tréninku můžeme řídit, zda trénink atakuje spíše silovou nebo rychlostní složku výkonnosti. (Vojtěchovský, Sekera, 2009, s. 70)

Tab.6: kontrolovaná kadence určující zaměření tréninku

Kadence

ot./min Charakteristika zaměření

50 - 70 nízká, silová kadence trénink silové vytrvalosti 70 - 100 běžná kadence vytrvalostní trénink

>100 vysoká kadence rychlostně-vytrvalostní nebo rychlostní trénink, technický nácvik frekvenčního

šlapání

SHRNUTÍ

V této kapitole indoorcyclingu jsme si podrobněji popsali hlavní rozdíly technik jízdy a struktury hodiny programů Spinning®, Schwinn Cyclingu a ICE.

V první části jsme se věnovali časovým odlišnostem ve skladbě lekce.

Délky lekcí Spinningu a Schwinn Cyclingu jsou totožné a obě trvají 60 minut.

Drobné časové rozdíly najdeme u délky zahřátí organizmu a následné hlavní části. Program ICE procuje s délkou poněkud variabilněji a dle rozvrhu instruktora a zaměření může hodina trvat od 30 do 90 minut. Délka trvání lekce nad jednu hodinu je už spíše výjimkou, můžeme tedy tvrdit, že standardní lekce má časovou dotaci kolem 60 minut.

Následující kapitola popisovala různé pozice rukou a držení pevných řidítek stacionárního kola. Jednotlivé programy přiřazují pozicím rukou své označení tak, aby instruktor mohl velmi jednoduše a rychle informovat klienty o změně držení. Za zmínku stojí první pozice rukou u dvou programů, a to Spinning® a Schwinn Cycling. Tato pozice je typická pro držení stacionárního kola, ruce jsou velmi podobně sevřeny jakoby v pěst a volně spočívají na řidítkách. Pro běžnou cyklistiku je tento styl držení téměř nemyslitelný, neboť by cyklista nemohl bezpečně ovládat své kolo. Podobnost tohoto držení je možné přisuzovat společnému vývoji programů v začátcích indoorcyclingu.

Z osobního hlediska ale musím přiznat, že tento styl držení není zrovna přirozený a pohodlný. Program ICE při tvorbě stylu držení více čerpá z držení klasického kola, které všichni známe.

Kapitola technik jízdy je na popis odlišností velmi obsáhlá, proto pro lepší názornost rozdílů uvádím v kapitolách shrnutí klíčových bodů v tabulkách. Spinning® program techniky dělí na dvě skupiny dle složitosti a své klienty velmi pečlivě provází od těch nejjednodušších až po ty technicky i fyzicky náročné. Instruktor Spinnig® programu vždy dbá na správné polohy těla a frekvenci šlapání, nedovolí klientů zvolit pro sebe určitou individuální obměnu či úlevu od určené techniky jízdy. Schwinn Cycling pečlivě rozlišuje jednotlivé polohy těla i intenzity šlapání, techniky rozděluje obdobně do dvou skupin dle náročnosti pro klienta. ICE program je více zaměřen na širší klientskou základnu a nabízí více možností obměn technik jízdy.

Základní polohy těla uvádí pouze tři, ale přináší další nadstavbové cvičení, které lze pod vedením instruktora široce kombinovat a doplňovat jimi základní techniky jízdy. Pro výkonnostně nesportující veřejnost může být tato varianta indoorcyclingu velmi přijatelná a také zajímavá.

Poslední kapitola nabízí tabulkové srovnání frekvence šlapání. Všechny programy jsou v tomto ohledu velmi podobné, nejvíce se shodují ve středním pásmu kadence, tedy v oblasti 80 – 120 otáček za minutu. Toto rozmezí je také z hlediska fyziologie člověku nejpřirozenější. Silové rozmezí šlapání 60 – 80 ot./min program ICE překvapivě ve svých technikách vůbec nevyužívá, za to sprinty v sedu a ve stoji jsou zde ze všech programů „nejrychlejší“. Otázkou ale zůstává dosažitelnost i fyzická snesitelnost takto frekvenčního šlapání s ohledem na to, že se program ICE nabízí právě nesouvisle sportujícím klientům.

4 ADAPTACE ORGANISMU

V následujících kapitolách se zaměříme na fyziologické změny a přizpůsobení organismu klienta, který absolvuje lekce indoorcyclingu. Každá fyzická námaha, cvičení a aktivita silně působí na tělo jedince, které se to snaží zvládat tak, že se na zatížení postupně připravuje – přizpůsobuje. A protože adaptace na pohybovou zátěž s sebou přináší takové změny, jako je zlepšení činnosti některých orgánů, zvýšení výkonnosti a zdatnosti a zároveň odolnosti proti některým onemocněním, jsou tyto změny velmi pozitivní.

Aby k těmto posunům ve výkonnosti mohlo dojít, musí klient podstoupit opakovaná zatížení se správnou intenzitou, délce a frekvenci, dodržovat pravidla a zákonitosti sportovního tréninku. (Hnízdil, Kirchner, Novotná, 2005, s. 43)