Jednotka 2012 2013 2014 2015 2016
Instalovaný
výkon MW 10 700 10 239 11 111 10 815 10 436
Výroba
elektřiny GWh 57 757 50 662 49 461 46 495 45 207
Zdroj: vlastní zpracování dle (ČEZ, 2012-2016)
Z tabulky je viditelné snižující se tempo výroby elektřiny ve sledovaných letech. Společnost ČEZ, a. s. vlastní 48 elektráren po celé České republice. V současnosti největší zastoupení na výrobě elektřiny mají tepelné elektrárny, které zároveň produkují nejvíce emisí. Důvodem stálého snižujícího se stavu výroby elektřiny i instalovaného výkonu jsou časté odstávky zapříčiněné poruchovostí, obnovením licence podle podmínek stanovených v integrovaném povolení pro komplexní obnovu nebo z důvodu modernizace a zvýšení ekologičnosti tepelných elektráren, které by v budoucnu měly být zcela nahrazeny jadernou energetikou a obnovitelnými zdroji. Následující obrázek 3 zachycuje množství vyrobené elektřiny Skupinou ČEZ v České republice v letech 2015 a 2016.
Největší snížení výroby elektřiny, o 2 737 GWh (-10,2 %), uvádějí záznamy jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, jenž zapříčinilo prodloužení plánovaných a neplánovaných odstávek.
Na druhou stranu výroba elektřiny z uhlí se zvýšila o 1 570 GWh (+5,9 %) a v paroplynových elektrárnách o 1 271 GWh (+234,3 %). U biomasy došlo ke zvýšení výroby o 131 GWh (+35,4 %) a u vodních elektráren o 90 GWh (+4,2 %) z důvodu lepších hydrometeorologických podmínek pro výrobu ve II. pololetí. (ČEZ, 2016)
Obrázek 4 Dlouhodobý vývoj spotřeby elektřiny v ČR (1919 - 2016)
Zdroj: ČEZ. 2016. Energetika v ČR [online]. [cit. 2017-12-21]. Dostupné z: www.cez.cz/cs/pro-media/cisla-a-statistiky/energetika-v-cr.html
Obrázek 4 ukazuje vývoj hrubé (brutto) a čisté (netto) spotřeby elektřiny v České Republice od roku 1919 do roku 2016. Na obrázku je možné vidět, že spotřeba elektřiny téměř celou dobu rostla. Drobný pokles byl viditelný ve válečném období, kde si válka vybrala svou daň.
Po válce výroba prudce stoupala až do roku 1977, poté do roku 1979 klesala. Od roku 1979 výroba elektřiny opět rostla až do roku 1989. Po roce 1989 spotřeba elektřiny z důvodu legislativních změn a privatizace malých vodních elektráren soukromými osobami klesala až do roku 1994. Od roku 1994 do roku 1998 spotřeba energie rostla. V dalších letech je viditelný oscilující stav.
Ukazatelé rentability
Dalším zajímavým ukazatelem je rentabilita aktiv, značená jako ROA. Ukazuje, jak efektivně byla aktiva využívána k tvorbě zisku. Slouží k porovnání ziskovosti s podniky podobnými svou velikostí a produkty. V čitateli vzorce je použit EBIT, který označuje výsledek hospodaření před zdaněním a úroky. Ve jmenovateli vzorce se nachází celková aktiva společnosti.
ROA = EBIT
celková aktiva
Rentabilita vlastního kapitálu značená ROE je poměrový ukazatel dosaženého zisku a investovaného kapitálu akcionářů do dané společnosti. Umožňuje investorovi porovnání zhodnocení investice (dosažené ROE za uplynulé období) s jeho očekáváním. Vzorec ROE se skládá z čistého zisku v čitateli, který je poměřován vlastním kapitálem.
ROE = čistý zisk vlastní kapitál
V následujícím obrázku 5 jsou ukazatelé ROA a ROE spočítaný za období od roku 2012 do roku 2016.
Obrázek 5 Rentability společnosti ČEZ, a. s.
Zdroj: Vlastní zpracování dle (ČEZ, 2016)
Na obrázku č. 5 je zjevný markantní propad rentability aktiv v roce 2016, kdy byla celkový efektivnost Rentabilita aktiv ve společnosti ČEZ, a. s. byla pouze 1,6%, což znamená, že se aktiva podílela na tvorbě zisku pouze 1,6%. Z obrázku je možno říci, že se zisk v roce 2016 podílel na kapitálu 4,4%. Rentabilita vlastního kapitálu měla od roku 2012 až do roku 2014 výrazně sestupnou tendenci. V roce 2015 vzrostla na 12,7%, čímž téměř dosáhla hodnoty z roku 2013. V roce 2016 došlo k největšímu pádu rentability vlastního kapitálu.
7,7
Rentabilita aktiv (ROA) v % Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) v %
Ukazatelé likvidity
Likviditní ukazatelé říkají, jak si firma vede ve vztahu ke svým krátkodobých závazkům. To znamená, jak rychle je firma schopna své závazky splatit. Je to tedy ukazatel, který říká, jak obtížné je přeměnit majetek do hotovostní formy. Je obecnou charakteristikou majetku.
V této práci jsou uvedeny tři druhy likvidity v závislosti na míře obtížnosti přeměny jednotlivých složek na likvidní (peněžní) prostředky a to likviditu běžnou, pohotovou a okamžitou.
Běžná likvidita uvádí, kolika korunami z celkových oběžných aktiv je kryta 1 Kč našich krátkodobých závazků. Čím je hodnota vyšší, tím je společnost solventnější. Solventnost je schopnost podniku hradit své závazku. Doporučená hodnota běžné likvidity je mezi 1,5 – 2,5.
Běžná likvidita = oběžná aktiva krátkodobé závázky
Pohotová likvidita je snížena o položku zásoby. Říká nám, kolika korunami oběžných aktiv snížených o položku zásoby je pokryta 1 Kč našich krátkodobých závazků. Doporučená hodnota je uvedeny mezi 0,7 – 1,2.
Pohotová likvidita =oběžná aktiva − zásoby krátkodobé závazky
Okamžitá likvidita udává schopnost splatit své závazky ihned, což znamená za použití hotovosti, peněz na bankovním účtech, šeky nebo krátkodobými cennými papíry.
Doporučená hodnota se uvádí mezi 0,2 – 0,5.
Okamžitá likvidita = finanční majetek krátkodobé závazky
V následujícím obrázku 6 lze vidět likvidita společnosti ČEZ, a. s. za období od roku 2012 do roku 2016.
Obrázek 6 Likvidita společnosti ČEZ, a. s.
Zdroj: Vlastní zpracování dle (ČEZ, 2016)
Z obrázku č. 6 je patrné, že nejvyšší běžnou likviditu měla společnost ČEZ, a. s. v roce 2012, kdy byla schopna krýt krátkodobé závazky z oběžných aktiv 1,11 Kč. Běžná likvidita byla během sledovaných let klesající. Nejnižší byla v roce 2016, kdy společnost ČEZ, a. s. byla schopna krýt 1 Kč krátkodobých závazků pouze 0,74 Kč oběžných aktiv.
Pohotová likvidita měla stejně jako běžná likvidita po celou dobu klesající tendenci. Vrchol měla v roce 2012, kdy měla hodnotu 1,06 Kč a nejnižší bod v roce 2016, kdy byla 0,69. Lze konstatovat, že se společnost ČEZ, a. s. nachází v doporučené hranici pohotové likvidity.
Okamžitá likvidita společnosti ČEZ, a. s. byla ve všech sledovaných letech velice nízká, jelikož nedisponuje velikým množství nejlikvidnějších prostředků, nýbrž většinu svých oběžných aktiv má uložených v pohledávkách a v ostatních finančních aktivech. Ostatní finanční aktiva zahrnují podíly a akcie ve společnosti, ve kterých ČEZ, a. s. nemá rozhodující nebo podstatný vliv a představují účasti, které plynou z členství ČEZ, a. s. v těchto
Ukazatel celkové zadluženosti
Pojem zadluženost znamená, že společnost využívá k financování svých aktiv cizí zdroje, které představují dluh. Ukazatelé zadluženosti tedy říkají, jakou míru rizika podnik nese při zvolené struktuře vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Z vysokou zadlužeností je spojeno vysoké riziko, jelikož podnik musí své závazky splácet bez ohledu na to, v jaké ekonomické situaci se zrovna nachází. Zadluženost ovšem není pouze negativní charakteristikou podniku, jelikož cizí kapitál je levnější, než vlastní. Tento stav je způsobený tzv. efektem daňového štítu. Efekt daňového štítu je výhodný, jelikož zatímco v případě podílů na zisku se nejedná o daňově uznatelnou položku, úrok z cizího kapitálu je obsažen v nákladech a snižuje zisk, ze kterého jsou placeny daně. Lze tedy říci, že je pro podnik důležité najít správný poměr mezi vlastním kapitálem a cizími zdroji a souběžně mezi výnosem a rizikem.
Doporučená hodnota, na které se shodne řada autorů, se pohybuje mezi 30-60 % (Knápková, 2017)
𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 = 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
Následující tabulka 14 ukazuje zadluženost společnosti ČEZ, a. s. v letech od roku 2012 do roku 2016.