1
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá tématem účetní závěrka v proexportně založeném podnikatelském subjektu. Cílem této práce je objasnění pojmu účetní závěrka, jejích postupů a součástí dle aktuální právní úpravy. Tyto poznatky jsou následně aplikovány na zvolený subjekt. Pomocí těchto postupů jsou analyzovány ekonomické ukazatele získané z účetních závěrek firmy ČEZ, a. s. v letech 2012 - 2016, jejich komparace a následné vyhodnocení ekonomické výkonnosti společnosti za uplynulých pět let.
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na práce probíhající během účetní uzávěrky, druhy účetních závěrek, jejich struktury a částí. Praktická část popisuje vybranou společnost, její ekonomický stav během let 2012 – 2016 a následuje analýza za pomoci komparativních metod. Tato práce obsahuje také přílohy, ve kterých je obsažena celková rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o změnách vlastního kapitálu, výkaz o peněžních tocích zvoleného proexportně založeného podnikatelského subjektu.
Klíčová slova
účetní závěrka, účetní uzávěrka, analýza, rozvaha, výkaz zisků a ztráty, přehled o změnách vlastního kapitálu, výkaz o peněžních tocích
Annotation
This bachelor thesis deals with the topic of the financial statement in an export business enterprise in practice. The aim of this bachelor thesis is to clarify the concept of the financial statement, its procedures and components according to the current legal regulations. These findings are then applied to the selected business enterprise, in this case the company ČEZ where the economic indicators obtained from the financial statement in the years 2012-2016 were analyzed, compared and also the company's evaluation of the economic performance in the five year period was shown.
The bachelor thesis is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part focuses on the procedures used during the financial statement, types of financial statements, their structure and parts. The practical part describes the chosen company, its economic status during the years of 2012-2016 and the subsequent analysis using comparative methods. This thesis also includes attachements.These attachements contain the balance sheet, profit and loss statement, statement of changes in equity and a statement of cash flows of the selected company.
Key words
financial statement, types of financial statements, analysis, balance sheet, profit and loss statement, statement of changes in ekvity, statement of cash flow
Poděkování
Rád bych tímto poděkoval vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Olze Malíkové, Ph.D., za velkou podporu, velmi otevřený přístup při vypracovávání mé bakalářské práce a také cenné a odborné rady.
Velké poděkování patří také mé konzultantce z ČEZ DISTRIBUCE, paní Ing. Ivaně Kolské, za neobvyklou vstřícnost a ochotu při spolupráci a za poskytnutí nezbytných dat.
Obsah
1 Teoretická východiska finančního výkaznictví ... 13
1.1 Účetní uzávěrka ... 13
1.2 Účetní závěrka ... 17
1.2.1 Účetní závěrka řádná a mimořádná ... 17
1.2.2 Mezitimní účetní závěrka ... 18
1.2.3 Měsíční účetní závěrka ... 18
1.2.4 Povinnost auditu ... 19
1.3 Mezinárodní standardy IFRS ... 20
1.3.1 IFRS a povinnost využití při obchodování s cennými papíry ... 21
1.3.2 Rozdíl mezi IFRS a českým účetním systémem ... 21
1.3.3 Důvody pro přijetí IFRS ... 22
1.4 Části účetní závěrky ... 22
1.4.1 Rozvaha ... 23
1.4.2 Výkaz zisku a ztráty ... 25
1.4.3 Příloha ... 26
1.4.4 Přehled o finančních tocích - cash-flow ... 27
1.4.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu ... 28
1.5 Uživatelé účetních informací ... 28
2 Dopady novely zákona o účetnictví do konce roku 2015 a po roce 2016 ... 31
2.1 Novely zákona o účetnictví týkající se účetních závěrek ... 33
2.1.1 Jednoduché účetnictví ... 35
3 Charakteristika skupiny ČEZ s bližším zaměřením na Českou republiku ... 36
3.1 Ekonomická charakteristika Skupiny ČEZ ... 39
4 Účetní závěrka ve vybraném proexportně založeném podnikatelském subjektu. ... 41
4.1 Jednotlivé výkazy účetní závěrky ... 42
4.1.1 Rozvaha v souladu s IFRS ... 42
4.1.2 Výkaz zisků a ztráty v souladu s IFRS ... 45
4.1.3 Výkaz změn vlastního kapitálu v souladu s IFRS ... 48
4.2.4 Výkaz o peněžních tocích v souladu s IFRS ... 49
4.1.4 Příloha účetní závěrky v souladu s IFRS ... 51
5 Analýza vybraných ukazatelů ve společnosti ČEZ, a. s. ... 52
Závěr ... 61
Seznam citovaných zdrojů ... 62
Seznam tabulek
Tabulka 1 Zjednodušený vzor rozvahy ... 25
Tabulka 2 Kritéria pro rozdělení ÚJ do skupin dle velikosti ... 32
Tabulka 3 Struktura akcionářů ve společnosti ČEZ, a. s. ... 36
Tabulka 4 Předmět podnikání Skupiny ČEZ ... 37
Tabulka 5 Vývoj zaměstnanosti ve skupině ČEZ za pět let ... 38
Tabulka 6 Provozní výnosy a tržby z prodeje elektřiny v mil. Kč ... 39
Tabulka 7 Hrubý a čistý zisk Skupiny ČEZ v mil. Kč... 40
Tabulka 8 Aktiva společnosti ČEZ, a. s. ve sledovaných letech v mil. Kč... 42
Tabulka 9 Pasiva společnosti ČEZ, a. s. ve sledovaných letech v mil. Kč ... 44
Tabulka 10 Zjednodušený výkaz zisků a ztráty ve sledovaných letech v mil. Kč ... 45
Tabulka 11 Výkaz změn vlastního kapitálu ve sledovaných letech v mil. Kč ... 48
Tabulka 12 Zjednodušený výkaz o peněžních tocích ve sledovaných letech v mil. Kč ... 49
Tabulka 13 Instalovaný výkon a množšství vyrobené elektřiny ... 53
Tabulka 14 Celková zadluženost společnosti ČEZ, a. s. v % ... 59
Tabulka 15 Ukazatel finanční páky ve společnosti ČEZ, a. s. ... 60
Seznam obrázků
Obrázek 1 Tvorba zisku společnosti ČEZ, a. s. v letech 2012-2016 v mld. Kč ... 45
Obrázek 2 Peněžní toky ČEZ, a. s. v mld. Kč ... 48
Obrázek 3 Výroba elektřiny Skupinou ČEZ, a. s. v České republice, brutto (GWh) ... 52
Obrázek 4 Dlouhodobý vývoj spotřeby elektřiny v ČR (1919 - 2016) ... 55
Obrázek 5 Rentability společnosti ČEZ, a. s. ... 56
Obrázek 6 Likvidita společnosti ČEZ, a. s. ... 58
Seznam zkratek
D Dal
EBIT Zisk před zdaněním a úroky
EBITDA Zisk před zdaněním, úroky a odpisy
IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
MD Má dáti
ROA Rentabilita aktiv
ROE Rentabilita vlastního kapitálu
Úvod
Tato bakalářská práce pojednává o účetní závěrce v praxi proexportně založeného podnikatelského subjektu, v tomto případě skupiny ČEZ s bližším zaměřením na její mateřskou společnost ČEZ, a.s. v České Republice. Účetní závěrka je vrcholem hospodářského roku všech účetních jednotek a představuje tu část roku, ve které je vyhodnocena činnost účetní jednotky za celý hospodářský rok. Nutností je, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz o situaci účetní jednotky, protože na jeho základě budou prováděna mnohá důležitá rozhodnutí. Dalším důvodem, proč jsem si vybral účetní téma, je, že svoji specializaci na navazujícím studiu bych rád zaměřil právě na účetnictví.
První část této práce se snaží objasnit teoretická východiska k tématu finanční výkaznictví a popsat uživatele účetních informací. Každý, kdo bude jednou chtít vést úspěšný, stále se rozvíjející podnik, bude muset znát alespoň základní informace týkající se této problematiky.
Celá účetní závěrka s sebou přináší nezměrné množství informací, jejichž analýza je elementárním klíčem k úspěšnému vedení společnosti.
Účetní závěrka například podává informace o výši zisku, výši závazků či pohledávek, množství peněz, jimiž podnik disponuje na bankovním účtu či pokladně, výši veškerých daní, jenž se podniku dotýkají. Informace z účetní závěrky jsou nezbytné pro finanční rozhodování veškerých jejich uživatelů.
Dále se bakalářská práce zabývá dopady novely zákona o účetnictví. V první řadě porovnáním deskripce obsahu a rozsahu účetní závěrky dle regulace platné do konce roku 2015 a od 1. 1. 2016, neboť účetnictví je velice nestálé a mnoho účetních postupů se mění či aktualizuje.
Hlavním cílem této práce je objasnění pojmu účetní závěrka, jejich postupů a součástí dle aktuální právní úpravy. Tyto poznatky jsou následně aplikovány na zvolený subjekt. Pomocí těchto postupů jsou analyzovány ekonomické ukazatele získané z účetních závěrek firmy ČEZ, a. s., jejich komparace a následné vyhodnocení ekonomické výkonnosti společnosti za uplynulých pět let. Na závěr celé práce jsou získané výsledky okomentovány.
Metoda zjišťování informací aplikované na tuto práci byla metoda pozorování, kdy docházelo k pravidelným schůzkám s vedoucí odboru ekonomika v podniku ČEZ DISTRIBUCE , a. s. inženýrkou Ivanou Kolskou, která poskytla formou osobního pohovoru
objasnění mnohých ekonomických otázek. Tyto poznatky pomohly k následné analýze jednotlivých výkazů účetní závěrky především komparativní metodou. Poté proběhla syntéza vědomostních výstupů s následným komentářem.
1 Teoretická východiska finančního výkaznictví
Ve finančním účetnictví je podstatné znát rozdíl mezi pojmy „účetní závěrka" a „účetní uzávěrka".
Účetní závěrka může být definována jako sestavení účetních výkazů, jako jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty, popřípadě přehled o finančních tocích (cash-flow), přehled o změnách vlastního kapitálu a příloha k účetní závěrce, kdežto účetní uzávěrka představuje proces uzavření účtů reprezentující dané účetní období. (Chalupa, 2016)
1.1 Účetní uzávěrka
Dříve, než sestavíme účetní výkazy, musí proběhnout účetní uzávěrka neboli „proces zaúčtování uzávěrkových operací a uzavření účetních knih“ (Bokšová , 2013, s. 489).
Účetní uzávěrku je možné rozdělit do dvou hlavních etap. První etapou jsou přípravné práce, do kterých spadá inventarizace a zaúčtování účetních operací na konci účetního období.
Druhou etapou je vlastní uzávěrka účetních knih, kam řadíme zjištění hospodářského výsledku před zdaněním, výpočet základu daně z příjmů a zaúčtování daňové povinnosti a nakonec uzavření všech účtů.
Inventarizace
Jedná se o zjištění skutečných stavů všeho majetku a závazků a ověření toho, zda zjištěný skutečný stav koresponduje s účetním stavem majetku a závazků. Dále se řeší, jestli nebyly dány důvody pro účtování opravných položek, oprávek či rezerv. (Alexander, 2004)
Při inventarizaci jsou zjišťovány také skutečnosti, jenž se účtují do knihy podrozvahových účtů. Uskutečnění inventarizace majetku a závazků je účetní jednotka povinna prokazovat po dobu 5 let po její realizaci. Při fyzické inventuře účetní jednotky zkoumají skutečný stav majetku počítáním, vážením, měřením a dalšími obdobnými způsoby, eventuálně je možno využít účetní záznamy, jenž platí jako důkaz o jeho existenci. (Alexander, 2004)
Etapa, kdy se zjišťuje skutečný stav majetku a závazků se nazývá inventura a lze ji rozčlenit na inventuru fyzickou a dokladovou. Fyzická inventura se provádí u majetku, u něhož je vizuálně možné zjištění jeho existence. Dokladová inventura se realizuje u takového
majetku, u kterého není uskutečnitelné vizuální ověření jejich existence, jež zahrnuje jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti účtované v knize podrozvahových účtů. (Chalupa, 2016)
Inventarizační rozdíly
Tímto termínem se označují rozdíly při porovnávání skutečného stavu a účetního stavu, jenž nejsou prokazatelné způsobem, který je určen v zákoně o účetnictví, kdy:
- skutečný stav je nižší, než stav účetní. Tato skutečnost se nazývá manko, nebo také schodek u peněžních hotovostí a cenin,
- skutečný stav je vyšší, než stav účetní. Tato skutečnost je nazývána přebytek.
Inventarizační rozdíly se účtují do účetního období, v němž inventarizace zjišťuje stav majetku a závazků. (Alexander, 2004)
Účetní operace na konci účetního období
Pro věrné zobrazení hospodářské a finanční situace podniku je třeba do hospodářského výsledku zanést krátkodobé i dlouhodobé existující rizika a možné ztráty dříve než vzniknou.
Náklady, výnosy, výdaje a příjmy se musí řídit principem akruálnosti, tzn., musí být zaúčtovány do období, se kterým věcně i časově souvisejí. A v neposlední řadě se musí zaúčtovat případy, ke kterým sice ještě není doklad, ale už nastaly. Všechny operace vztahující se ke konci účetního období jsou popsány v následujících kapitolách.
Závěrečné operace u zásob
Účetní jednotka má na výběr, zda chce o zásobách účtovat způsobem A nebo B. U způsobu A se účtuje o zásobách průběžně přes účetní třídu 1 – Zásoby. Tyto stavy se dostanou do nákladů až při prodeji či spotřebě. U způsobu B je účtováno rovnou do nákladů. U způsobu B je nutné vést si velice pečlivou evidenci zásob. Díky této evidenci by účetní jednotka měla být schopna kdykoli během roku prokázat stav zásob. (Fišerová, 1997)
Na základě dokladové inventury mohou být zjištěny stavy nevyfakturovaných dodávek a zásob na cestě. Při uzavírání účetních knih je třeba věnovat těmto stavům zvýšenou pozornost. O nevyfakturovaných dodávkách se účtuje v případě, že dodávka byla doručena, ale nebyla vyfakturována. Není tedy známa přesná výše závazku. V tomto případě se účtuje
dodávka vyfakturována, ale dosud nebyla doručena. V tomto případě se účtuje na vrub účtu 119 – Materiál na cestě nebo účet 139 – Zboží na cestě. (Kovanicová Dana, 2012)
Časové rozlišení nákladů a výnosů
Náklady a výnosy musí vždy být zaúčtovány do období, s nímž věcně a časově souvisejí, nikoli do období, kdy došlo k platbě, a proto se je nutné náklady a výnosy časově rozlišovat na náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, výnosy příštích období, výdaje příštích období a příjmy příštích období. Kontrola těchto účtů probíhá pomocí dokladové evidence, a proto se musí zkontrolovat podle analytické evidence, jestli jednotlivé tituly souhlasí se skutečností. (Ryneš, 2017)
Dohadné položky
Dohadné položky slouží k účtování skutečností, ke kterým účetní jednotky ke konci rozvahového dne nemá doklad, nicméně k nim došlo v průběhu běžného účetního období.
Aby byl zjištěn poctivý a věrný obraz společnosti, musí účetní jednotky tyto skutečnosti zaúčtovat. Pokud u položky neznáme současně všechny tři skutečnosti, což jsou účel, období a její výše, řadíme tyto položky do dohadných položek. Rozlišujeme dva druhy dohadných položek a to dohadné účty aktivní a pasivní. Na aktivní účty se zaúčtují dosud nezaúčtované pohledávky, které však časově a věcně souvisejí s uzavíraným obdobím, ale není známa jejich výše. U dohadných účtů pasivních se účtují nezaúčtované závazky, když nevíme jejich přesnou výši. (Ryneš, 2017)
Rezervy
Rezervy jsou řazeny mezi cizí zdroje. Jsou tvořeny z nevykázaného zisku, který se zařadí do nákladů. Kvůli zařazení do nákladů je možné říci, že snižují zisk, či základ daně.
(Kovanicová, 2012). Princip tvorby a čerpání rezerv musí být stanoven vnitropodnikovou směrnicí. Při inventarizaci je nutné pečlivě zkontrolovat, jestli všechny skutečnosti souhlasí.
Pokud skutečnost nesouhlasí, je nutné vzniklou změny řádně okomentovat. (Ryneš, 2017)
Kurzové rozdíly
Kurzové rozdíly vznikají tehdy, když účetní jednotka obchoduje se zahraničními partnery, tudíž má v účetnictví majetek a závazky, které jsou vyjádřené v cizí měně. Kurzové rozdíly
lze rozdělit do dvou skupin a to na kurzové rozdíly účtované během účetního období a kurzové rozdíly účtované ke konci rozvahového dne. Kurzové rozdíly účtované během účetního období vznikají kvůli rozdílu mezi kurzem, kterým byly tyto položky oceněny v den, kdy účetní případ vznikl a kurzem v den, kdy byly zaplaceny či prodány. Druhou skupinou jsou kurzové rozdíly účtované ke konci rozvahového dne. Tyto kurzy musí být přepočteny na základě platného kurzu ČNB. (Kovanicová, 2012)
Opravné položky
Opravné položky vyjadřují dočasné snížení hodnoty majetku. Jejich tvorba je spojena se zásadou opatrnosti. Při účtování těchto položek platí, že skutečná hodnota sledovaného majetku musí být nižší, než účetní hodnota. Tyto položky se netvoří, pokud se jedná o změny trvalého charakteru. Opravné položky tvoříme k dlouhodobému majetku, pohledávkám, zásobám a krátkodobému finančnímu majetku. (Kovanicová, 2012)
Odpis pohledávek
Odpis pohledávek je řešen dvěma způsoby a to buď tvorbou opravné položky k pohledávce, jedná-li se pouze o přechodné snížení její hodnoty, nebo odpisem pohledávky, domnívá-li se věřitel důvodně, že se jedná o trvalé snížení hodnoty pohledávky. Odpisy pohledávek mohou provádět pouze poplatníci, kteří vedou účetnictví, ne ti, kteří vedou daňovou evidenci. (Ryneš, 2016)
V případě, že se hodnota pohledávky sníží trvale, tzn., neexistuje reálná šance na její vymožení z důvodů neznámého místa pobytu dlužníka nebo z důvodu uplynutí promlčecí lhůty, je účetní odpis zaúčtován na MD 546 (nedaňový účet) a na D 311.
Zjištění hospodářského výsledku před zdaněním
Aby bylo možné posoudit hospodaření účetní jednotky, je nutné znát hospodářský výsledek, který je jedním z nejdůležitější kvantitativních ekonomickým ukazatelů, ke kterým účetní jednotka přihlíží. Hospodářský výsledek zjistíme porovnáním nákladů a výnosů. Po porovnání mohou nastat dvě situace. Účetní jednotka vykazuje ztrátu nebo zisk.
(Kovanicová, 2012)
Výpočet a zúčtování daně z příjmů
Výsledek hospodaření udává výsledek hospodaření z běžné činnosti, ve kterém je obsažena provozní a finanční činnost. Bohužel ne všechny náklady a výnosy jsou daňově uznatelné, a proto je nutné převést hospodářský výsledek na základ daně (Sedláček, 2005). Seznam položek, o které je nutné výsledek hospodaření upravit, je uveden v zákoně o dani z příjmů.
Tento zákon podrobně určuje, jak převést hospodářský výsledek na základ daně. Jedná se buď o případy, kdy je nutno výsledek hospodaření zvýšit nebo o skutečnosti, o které lze výsledek snížit. (Ryneš, 2017) Od 1. 1. 2016 je sazba daně z příjmů právnických osob 19%.
Uzavření účetních knih
Poslední etapou účetní závěrky je uzavření účetních knih k rozvahovému dni. Otevírání a uzavírání knih reguluje vyhláška č. 500/2002 Sb. a Český účetní standard pro podnikatele č. 002. Proces uzavření účetních knih zahrnuje zjištění obratů stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů, zjištění konečných zůstatků aktivních a pasivních účtů a konečný stav účtů nákladů a výnosů, účetní převedení nákladových a výnosových účtů podvojným zápisem do závěrkového účtu 710 – Účet zisků a ztrát a nakonec uzavření účetnictví převedením rozvahových účtů podvojným zápisem na závěrkový účet 702 – Konečný účet rozvažný a převedením zůstatku na účtu 710 – Účet zisků a ztrát podvojným zápisem na účet 702 – Konečný účet rozvažný, který tím bude vyrovnán. (Kovanicová, 2012)
1.2 Účetní závěrka
Účetní závěrka je finálním produktem účetní jednotky a vyhodnocením její celoroční práce.
Jedná se o několik účetních prací, které jsou propojené s uzavřením jednotlivých účtů, jenž se musí udělat na konci daného účetního období. Jedná se de facto o sestavení účetních výkazů, jenž mají za úkol informovat o celkovém hospodaření firmy. (Dušek, 2014) Zákon zná tři druhy účetních závěrek, řádnou, mimořádnou a mezitimní.
1.2.1 Účetní závěrka řádná a mimořádná
Účetní závěrka je sestavována účetní jednotkou pokaždé, kdy se uzavírají účetní knihy.
Uzavřeme-li účetní knihy k poslednímu dni účetního období, hovoříme o řádné účetní závěrce. (Ryneš, 2017)
Mimořádnou účetní závěrkou můžeme nazvat ostatní případy, ve kterých se uzavírají účetní knihy.Podle zvláštního právního předpisu je možno mimořádnou účetní závěrkou nazvat i konečnou účetní závěrku.Pro řádnou i mimořádnou účetní závěrku je tedy příznačným znakem to, že ke dni, kdy se tyto závěrky vytvářejí, se uzavírají účetní knihy. (Ryneš, 2017)
Další termín, který je nutné znát, je tzv. rozvahový den. Rozvahový den je den, ke kterému jsou uzavírány účetní knihy.Vědět, co tento den znamená, je důležité hlavně proto, že informace v účetní závěrce se uvádějí právě podle stavu k tomuto dni. Stejné pravidlo platí i pro veškeré ostatní účetní záznamy, jenž se musí sestavovat k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž je účetní závěrka sestavována. (Ryneš, 2017)
1.2.2 Mezitimní účetní závěrka
Existují takové situace, kdy podle zvláštních předpisů může být účetní závěrka sestavena účetní jednotkou v průběhu účetního období i k jinému času, než ke konci rozvahového dne.
Při sestavování mezitimní účetní závěrky nejsou uzavírány účetní knihy, nýbrž pro správné stanovení existence a hodnoty majetku a závazků se provádí inventarizace. (Ryneš, 2017)
Pro mezitimní účetní závěrku platí stejná pravidla ocenění majetku a závazků jako pro závěrku řádnou i mimořádnou, tudíž při oceňování ke konci rozvahového dne jsou účetní jednotkou započítány pouze dosažené zisky, jenž berou v potaz všechna očekávatelná rizika a pravděpodobné ztráty, které souvisejí s majetkem a závazky a jsou s nimi obeznámeny do momentu zhotovení účetní závěrky, což zahrnuje i veškerá snížení hodnoty nehledě na to, jestli byl hospodařením za účetní období vykazován zisk nebo ztráta. Jedná se především o rezervy, odpisy majetku a opravné položky. (Ryneš, 2017)
Mezi osoby, které mají povinnost sestavovat mezitimní závěrku od roku 2004, řadíme právnické osoby se sídlem na území ČR, zahraniční osoby, které podnikají na území ČR nebo vykonávají jinou činnost dle zvláštních právních předpisů, fyzické osoby, které jsou zároveň účetní jednotkou. (Dušek, 2014)
1.2.3 Měsíční účetní závěrka
Někdy se v účetní praxi zhotovují účetní výkazy, jako jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty, případně přehled o finančních tocích během účetního období na měsíční bázi a to za účelem
odevzdání těchto dokumentů bance z úvěrového důvodu. Měsíční sestavování účetní závěrky slouží také k lepšímu řízení účetní jednotky. (Sládková, 2009)
Je nutné si uvědomit, že v těchto případech se nejedná o účetní závěrku v pravém slova smyslu, ale pouze o pracovní výstupy účetnictví v průběhu účetního období (Sládková, 2009). Proto je doporučeno, aby se místo názvů souvisejících s účetní závěrkou užívaly např.
místo rozvahy název bilance aktiv a pasiv. Místo názvu „výkaz zisku a ztráty" výraz
„výsledkovka". Na tyto výstupy se nevztahují pravidla stanovená zákonem ani vyhláškou.
Z toho důvodu je nutné, aby si sama účetní jednotka stanovila vnitřní předpis, jenž bude pro tyto výkazy platit.
1.2.4 Povinnost auditu
Kritéria pro povinnost ověření řádné a mimořádné účetní závěrky dle znění § 20 zákona, o účetnictví, jsou následující:
a) aktiva celkem 40 mil. Kč (nutnost sledovat netto hodnotu),
b) suma čistého obratu 80 mil. Kč,
c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců 50. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
Účetní jednotky s povinností ověření účetní závěrky auditorem jsou:
„- velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
- střední účetní jednotky,
- malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřeneckými fondy a překročily nebo dosáhly alespoň 1 ze 3 zákonných (výše uvedených) kritérií za aktuální účetní období a za období bezprostředně předcházející,
- ostatní malé účetní jednotky, pokud překročí nebo dosáhnou alespoň 2 ze 3 zákonných kritérií za aktuální účetní období a za období bezprostředně předcházející." (zákon č.
563/1991 Sb., o účetnictví)
1.3 Mezinárodní standardy IFRS
Krom sestavování účetních závěrek podle zákona o účetnictví je možnost vytvářet účetní záznamy obsahující informace také podle Mezinárodních účetních standardů nebo jiných mezinárodně přijímaných účetních zásad. Toto sestavení dle mezinárodních účetních standardů je ovšem dobrovolné. Mezinárodní standardy finančního výkaznictví, dále jen IFRS, jsou celosvětově uznávaný soubor norem pro přípravu účetních závěrek podnikatelských subjektů. (Pacter, 2015)
Tyto normy předepisují:
- položky, které by měly být uznány jako aktiva, pasiva, náklady a výnosy, - jak měřit tyto položky,
- jak je prezentovat v souboru účetní závěrky,
- související informace o těchto položkách. (Pacter, 2015)
Posláním IRFS je s sebou přinášet vyšší transparentnost, odpovědnost a efektivitu finančního trhu po celém světě. Dalším neméně důležitým cílem je veřejný zájem o posílení důvěry, růstu a dlouhodobé finanční stability globální ekonomiky.IFRS přináší větší transparentnost posílením mezinárodní srovnatelnosti, jelikož každý podnik, jenž implementuje IFRS, vstupuje na mezinárodní kapitálový trh a může čerpat kapitál nejen od tuzemských bank a od tuzemských investorů, ale zároveň i od těch zahraničních. Tomu napomáhá zvýšení kvality finančních informací, díky kterým mohou investoři a další účastníci trhu dělat rozumná a informovaná rozhodnutí. (Pacter, 2015)
Standardy IFRS posilují odpovědnost tím, že snižuje informační mezeru mezi poskytovateli kapitálu a lidmi, kterým byly svěřeny jejich peníze. Jako zdroj globálně porovnatelných informací nesou standardy IFRS zásadní význam pro regulátory na celém světě. Standardy IFRS přispívají k ekonomické efektivnosti tím, že pomáhá investorům k identifikaci příležitostí a rizik po celém světě, jenž vyúsťuje ke zlepšení alokace kapitálu. (Pacter, 2015)
1.3.1 IFRS a povinnost využití při obchodování s cennými papíry
Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IFRS) ukládají za povinnost všem společnostem s veřejně obchodovatelnými cennými papíry registrovanými na území Evropské unie sestavovat konsolidovanou účetní závěrku v jejich souladu. (Pacter, 2015)
Pro české společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry to vyústilo ve dva následující požadavky.
1) Vést účetnictví podle české národní legislativy.
2) Vést účetnictví zároveň i podle mezinárodních účetních standardů IFRS. (Pacter, 2015)
Dle IFRS si každá společnost zvolí vlastní účtovou osnovu, vytvoří si vlastní výkazy a účetní má poté za povinnost vybrat účetní postup, jenž povede k tomu, že se ekonomická skutečnost zobrazí pravdivě a věrně. (Pacter, 2015)
1.3.2 Rozdíl mezi IFRS a českým účetním systémem
I přes značné snahy o harmonizaci české účetní legislativy s IFRS v několika uplynulých letech stále existují oblasti, kde je možné najít mnoho rozdílů mezi IFRS a českým účetním systémem.
Hlavním rozdílem mezi standardy IFRS a českým účetním systémem v oblasti účetních závěrek je, že české předpisy nezahrnují základní definice aktiv, závazků, nákladů a výnosů a kritéria pro jejich vykázání, zatímco standardy IRFS zahrnují tyto definice i s kritérii pro vykázání. Dále dle českého účetního systému je všem společnostem se sídlem v ČR přikázáno sestavovat účetní závěrku v korunách, na rozdíl od standardů IFRS, kde je účetní závěrka sestavována ve funkční měně, která je pevně stanovena standardem IAS21. Tento standard povoluje využití libovolné měny. Na tuto měnu je ovšem nutné aplikovat přepočet takovým způsobem, jak ho popisuje standard. (Pacter, 2015)
Jelikož se jedná o standardy mezinárodní, může být hospodaření jednotlivých společností v rámci celého světa objektivně porovnáno. To přináší ohromný význam mj. pro investory nebo pro usnadnění obchodování na burze. (Pacter, 2015)
1.3.3 Důvody pro přijetí IFRS
V současné době jsou světové finanční trhy bez hranic. Společnosti (včetně malých firem) usilují o kapitál za nejlepší cenu, kdekoli je to možné. Investoři a věřitelé vyhledávají investiční příležitosti, na všech místech, kde se dají získat nejvyšší výnosy úměrné k rizikům. K posouzení rizika a výnosů z jejich různých investičních příležitostí, investoři a věřitelé potřebují finanční informace, které jsou relevantní, spolehlivé a porovnatelné přes hranice. (Pacter, 2015)
Množství zahraničních investic je obrovské. Pro ilustraci:
- Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že v roce 2013 celosvětové odtoky přímých zahraničních investic (FDI) činily 1,281 bilionů US$.
Historicky nejvyšší úroveň byla v roce 2007 (2,170 bilionů US $).(Pacter, 2015)
- Zahraniční vlastnictví akcií a dluhopisů činí biliony amerických dolarů. Například zahraniční vlastnictví amerických akcií a korporátních dluhopisů ministerstva financí dosáhlo téměř 14 bilionů US $ v roce 2013. Přičemž američtí investoři drželi více než 9 bilionů amerických dolarů zahraničních podnikových zásob a dluhopisů v roce 2013.
(Pacter, 2015)
Použití standardů mezinárodního finančního výkaznictví společnostmi po celém světě zlepšuje srovnatelnost a transparentnost finančních informací a snižuje náklady na přípravné práce k účetní závěrce. Účastníci kapitálového trhu obdrží kvalitnější informace a mohou lépe zvážit svá rozhodnutí.Tak trhy efektivněji alokují své zdroje a firmy mohou dosáhnout nižších nákladů z kapitálu.(Pacter, 2015)
1.4 Části účetní závěrky
Účetní závěrku, kterou tvoří nedílný celek, musí v ČR sestavovat všechny účetní jednotky, kterým to ukládá zákon. Dílčí finanční výkazy poté poskytují informace o celkovém hospodaření firmy, její finanční síle a její budoucí udržitelnosti. Účetní závěrka je dle 3. části zákona o účetnictví tvořena: (Chalupa, 2016)
a) Rozvahou (bilancí).
c) Přílohou (vysvětlující a doplňující informace zahrnuté v rozvaze a výkazů zisku a ztráty).
Vybrané účetní jednotky sestavují také:
d) Přehled o finančních tocích (cash-flow).
e) Přehled o změnách vlastního kapitálu.
Přehled o finančních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu mají povinnost sestavovat pouze velké a střední účetní jednotky dle zákona o účetnictví, paragrafu 18 odst.
2. Mikro a malé účetní jednotky byly této povinnosti od roku 2016 zbaveny. (zákon č.
563/1991 Sb., o účetnictví)
1.4.1 Rozvaha
Rozvaha je účetní výkaz, který přináší informace o majetku společnosti a zdrojích, jenž slouží ke krytí tohoto majetku. Složky majetku podniku představují aktiva a zdroje sloužící ke krytí aktiv pasivy. Je velice důležité, aby mezi těmito dvěma složkami vždy panovala tzv.
bilanční rovnice, což znamená, že se aktiva a pasiva rovnají. Hodnota aktiv a pasiv se do rozvahy uvádí vždy k určitému dni. Typově můžeme rozvahy rozdělit na zahajovací rozvahu, počáteční rozvahu a konečnou rozvahu. Zahajovací rozvaha se sestavuje při založení podniku. Počáteční rozvaha se sestavuje k počátku účetního období a konečná rozvaha se sestavuje ke konci účetního období, tzn. ke konci rozvahového dne. Rozvaha ukazuje ucelený pohled na finanční situaci účetní jednotky. (Chalupa, 2016)
Druhy rozvah
Při výběru druhu rozvahy se musíme řídit pravidly, s nimiž je rozvaha spjatá. Z hlediska rozsahu vykazovaných informací se rozvahy člení následovně.
a) Rozvaha v plném rozsahu.
b) Rozvaha ve zkráceném rozsahu (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
Rozvaha v plném rozsahu obsahuje položky stanovené v prováděcí vyhlášce č. 500/2002 Sb.
a je vytvářena účetní jednotkou, která je:
a) velkou účetní jednotkou,
b) střední účetní jednotkou,
c) malou účetní jednotkou s povinností mít ověření účetní závěrky auditorem,
d) mikro účetní jednotkou s povinností mít ověření účetní závěrky auditorem.(zákon č.
563/1991 Sb., o účetnictví)
Rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje:
a) pouze položky vyznačené písmeny a římskými číslicemi bez položek označených jako dlouhodobé pohledávky a krátkodobé pohledávky a může být sestavena účetní jednotkou, jenž nemusí mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
b) pouze položky vyznačené písmeny a může být sestavena účetní jednotkou, jenž je mikro účetní jednotkou a v případech, kdy účetní závěrka nemusí být ověřena auditorem. (zákon č.
563/1991 Sb., o účetnictví)
Bilanční princip a rovnice
Při sestavování rozvahy obecně platí, že každé aktivum musí být kryto nějakým pasivem.
Toto pravidlo se nazývá bilanční princip a je to vyjádření toho, jaký úkol rozvaha v účetnictví má. (Sládková, 2009) Rozvaha podává obraz o majetkové situaci podniku, v jaké formě je majetek vlastněn a o jeho ceně.
Zdroje krytí majetku podniku podávají informace o výši vlastních a cizích zdrojů a jejich složení, solventnosti, zadlužení, tvorbě rezerv, krátkodobých a dlouhodobých závazcích. Je to důležitý ukazatel k posouzení finanční situace podniku (hrozba bankrotu či likvidace).
(Sládková, 2009)
Následující tabulka 1 ukazuje aktualizovaný zjednodušený vzor rozvahy pro malé účetní jednotky pro rok 2017.
Tabulka 1 Zjednodušený vzor rozvahy
Aktiva Pasiva
A.
B.
C.
D.
Pohledávky za upsaný základní kapitál
Dlouhodobý majetek
-dlouhodobý nehmotný majetek -dlouhodobý hmotný majetek -dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva -zásoby
-dlouhodobé pohledávky -krátkodobé pohledávky -krátkodobý finanční majetek -peněžní prostředky
Časové rozlišení aktiv
A.
B.+C.
B.
C.
D.
Vlastní kapitál -základní kapitál -ážio a kapitálové fondy -fondy ze zisku
-výsledek hospodaření minulých let -výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
-rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku
Cizí zdroje Rezervy Závazky
-dlouhodobé závazky -krátkodobé závazky
Časové rozlišení pasiv
Zdroj: ÚČTOVÁNÍ. 2016. Účetní rozvaha [online]. [cit. 2017-12-18]. Dostupné z:
www.uctovani.net/clanek.php?t=Ucetni-rozvaha&idc=55
1.4.2 Výkaz zisku a ztráty
Je to finanční výkaz, který s sebou nese informace o tom, k jakému hospodářskému výsledku (zisku nebo ztrátě) podnik ve sledovaném období dospěl. Tento výkaz nám přináší důležité informace o nákladech vynaložených na prodané zboží, výkonové spotřebě, osobních nákladech, daňovém zatížení a poplatcích, odpisech dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, zůstatkové ceně prodaného dlouhodobého majetku a materiálu, změně stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštího období, ostatních provozních nákladech, prodaných cenných papírech a podílech, nákladech z finančního majetku, výnosových a nákladových úrocích, ostatních finančních nákladech. (Chalupa, 2016)
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu obsahuje všechny položky stanovené ve vyhlášce a sestavuje ji:
a) účetní jednotka, která je zároveň obchodní společností, b) ostatní účetní jednotky, které jsou:
1) velké účetní jednotky, 2) střední účetní jednotky,
3) malé účetní jednotky s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
4) mikro účetní jednotky s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (zákon č.
563/1991 Sb., o účetnictví)
Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu obsahuje informace vyznačené římskými číslicemi, písmeny, výpočtové položky a mohou jí vytvářet malé či mikro účetní jednotky, které:
a) nejsou obchodní společností,
b) nemusí mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
1.4.3 Příloha
Nedílnou součástí účetní závěrky jsou například údaje o nezaplacených daních a pojistném na zdravotním a sociálním pojištění. Tyto a další doplňující informace nalezneme právě v příloze. (Sládková, 2009)
Příloha účetní závěrky v plném rozsahu zahrnuje informace:
a) podle § 39 a § 39b č. 500/2002 Sb., v platném znění vyhlášky č. 250/2015 Sb., a je zhotovována účetní jednotkou, jenž je:
1) velkou účetní jednotkou, ta musí uvést i doplňkové informace stanovené § 39c, 2) střední účetní jednotkou,
b) podle § 39 a § 39a vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění vyhlášky č. 250/2015 Sb., a zhotovuje ji účetní jednotka, která je:
2) mikro účetní jednotkou s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Příloha účetní závěrky ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle § 39 vyhlášky č.
500/2002 Sb., v platném znění vyhlášky č 250/2015 Sb., a může být sestavena malou účetní jednotkou a mikro účetní jednotkou, jenž není povinna ověřovat účetní závěrku auditorem.
1.4.4 Přehled o finančních tocích - cash-flow
Cash-flow je výkaz, jenž nás obohacuje informacemi o peněžních tocích ve společnosti, kterými jsou výše příjmů a výdajů. Tyto informace jsou důležité zejména v dnešní době, kdy nezměrně roste počet firem, které nejsou schopny hradit své závazky, a prodlužuje se lhůta splatnosti. Řádné placení faktur by mělo být pro každou společnost klíčovým faktorem k životaschopnému budoucímu podnikání. Výkaz cash flow tedy sleduje příjmy a výdaje, to znamená, jak společnost utrácela na investiční činnost, nárůst zásob, snížení závazků z obchodníku styku, splácení dlouhodobého úvěru atd. oproti tomu, jak svých příjmů nabyla (snížením pohledávek z obchodního styku, vkladem do základního kapitálu, nárůstem dlouhodobých závazků za společníkem aj.). (Sládková Eva, 2009)
Pro analýzu peněžních toků je třeba peněžní toky rozdělit do tří základních činností:
a) peněžní toky z provozní činnosti,
b) peněžní toky z investiční činnosti,
c) peněžní toky vztahující se k financování podnikové činnosti. (Sládková Eva, 2009)
S ohledem na tyto tři oblasti, do nichž je výkaz o peněžních tocích povinně členěn, vzniká povinnost vykázat jako čisté peněžní toky (příjmy a výdaje peněžních prostředků a ekvivalentů) tyto položky:
a) úroky (přijaté a vydané),
b) platby daně z příjmu i se zahrnutými zálohovými platbami,
c) mimořádné příjmy a výdaje,
d) dividendy (přijaté a vydané). (Sládková Eva, 2009)
V tomto smyslu je podnik chápán jako seskupení tří výše zmíněných činností (provozní, finanční a investiční), jenž se v podniku neustále odehrávají. Dalším důležitým aspektem z hlediska analýzy je určení zodpovědnosti za příslušné oblasti. Za oblast provozu zcela jistě zodpovídá management podniku, kdežto za sféru financování a investování nesou zodpovědnost spíše vlastníci podniku. (Sládková Eva, 2009)
1.4.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu
Přehled o změnách vlastního kapitálu podává důležité informace o zvýšení či snížení jednotlivých částí vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Je sestavován za běžné účetní období, ve kterém se udávají srovnatelné údaje za minulé období. Mezi nejdůležitější informace zahrnuté v přehledu o změnách vlastního kapitálu patří informace o snižování a zvyšování základního kapitálu, příplatky mimo základní kapitál, rozdělování zisku, výplata ostatních kapitálových fondů a další transakce (změny účetních metod, opravy významných účetních chyb, přecenění majetku do kapitálu, přecenění při přeměnách). Středním a velkým podnikům je podle zákona o účetnictví od 1. ledna 2016 uložena povinnost, aby jejich účetní závěrka zahrnovala také přehled o změnách vlastního kapitálu. (Ryneš, 2016)
1.5 Uživatelé účetních informací
Každý uživatel účetních operací má jiné informační potřeby a ty by rád uspokojil. Každý uživatel vyžaduje přístup k informacím v různém množství, čase, struktuře či podrobnostech.
Účetnictví je prostředkem ke sdělování těchto potřebných informací, jelikož odráží potřeby a požadavky jeho uživatelů. Uživatelů účetních informací je obrovské množství, jedná se především o vlastníky společností (společníky, akcionáře), zaměstnance, dodavatele, konkurenci, banky, stát a nejdůležitější informace přináší účetnictví pro manažery.
Společníci a akcionáři
Zájem těchto dvou skupin subjektů spočívá ve sledování výhodnosti uložení jejich prostředků, což znamená výnosnost akcií, rozhodování o výplatách dividend a jejich výši či o dalším vhodném zhodnocení prostředků například jejich investicí. (Strouhal, 2016)
Banky
V případě, že podnik potřebuje finanční pomoc od banky ve formě úvěru, banka vyžaduje
na podnik pohlíží z dlouhodobého hlediska, zkoumá jeho minulost, současnost i vyhlídky do budoucna. O budoucnost podniku se zajímá, protože chce vědět, zda je podnik schopen splatit půjčené finanční zdroje. V tom nejhorším případě, kdy již podnik není schopen splácet úvěr bance, zkoumá banka finanční ocenění podniku. (Strouhal, 2016)
Stát
Stát měl odjakživa důležitou roli v ekonomice i účetnictví. Již od pradávna fungoval jako výběrce daní a proto pro stát účetní informace naskýtají nemalé množství informací o hospodaření účetních jednotek. Jedná se především o daň z přidané hodnoty a daň z příjmu.
(Strouhal, 2016)
Konkurence
Konkurence byla definována podle jejího doslovného významu v ekonomické teorii (Gerla, 1996). Doslovně slovo „konkurence" znamená „akt soutěžení, boje nebo rivality". Spočívá v překonání druhého za účelem nadřazenosti nebo zisku. V obchodním kontextu slovo konkurence odkazuje na úsilí, jehož účelem je získání zákazníků a obchodů z tržního prostředí. Oxfordský slovník práva definuje právo hospodářské soutěže jako oblast práva související s regulací protisoutěžních praktik, omezující obchodní praktiky, které zamezují zneužívání dominantního postavení na trhu. Konkurence urychluje technický pokrok a technologický pokrok. (Hussein, 2012) Rozlišujeme dva druhy konkurence a to konkurence cenovou a necenovou. U cenové konkurenci si podniky konkurují prostřednictvím výše ceny. A u necenové konkurence rozhoduje např. kvalita produkce, reklama, dobré jméno firmy apod. Účetní informace poskytují cenný podklad při budování budoucí strategie chování na trhu, tvorbě cen, množství výrobků apod.
Dodavatelé
Hlavním cílem dodavatelů je dodat zboží, výrobek či službu, za které dostanou řádně a včas zaplaceno. Z účetnictví je možné vypozorovat řadu ukazatelů, jenž indikují, že bychom měli dbát zvýšenou opatrnost, zda je odběratel schopen splácet své závazky. Tyto ukazatele se za zabývají například likviditou, solventností, způsobem financování apod. Obecným zájmem dodavatelů je stát se dlouhodobým obchodním partnerem se svým odběratelem, který mu zajistí dlouhodobé odbytiště. (Strouhal, 2016)
Zaměstnanci
Každý podnik by si měl předem stanovit svoji zaměstnaneckou politiku, jenž zahrnuje personální plán, ve kterém je definováno mzdové ohodnocení zaměstnanců. Zaměstnanci se zpravidla o hlubší informace o podniku nezajímají, ovšem zajímají se o mzdovou a sociální situaci v podniku. Každý zaměstnanec by rád dostával uspokojivé mzdové ohodnocení a zároveň pracoval v příjemnějším prostředí k výkonu své práce, jak v současnosti, tak i do budoucna. Účetní informace mohou zaměstnancům posloužit jako páka při jednání s managementem právě o věcech týkajících se jejich budoucnosti a zlepšení jejich situace v podniku. Tímto je myšleno například porovnání mzdového tarifu s konkurencí či budoucí schopnost podniku na vyplácení mezd. (Štěker, 2013)
Management
Aby mohli manažeři plně a relevantně rozhodovat o budoucím směřování podniku a plnit svojí funkci (plánování, organizování, rozhodování, kontroly atd.), musí mít komplexní přehled o účetnictví podniku. Struktura a míra informací je rozdílná u nižšího managementu a u top managementu. Každý správný manažer je již od počátku zaměřován na kvantitativní výsledky (výše zisku, velikost obratu, apod.) Rozdíl mezi kvalitním a nekvalitním managementem je otázkou přežití podniku v takto nastaveném konkurenčním prostředí.
Management je nejdůležitější složkou podniku. (Štěker, 2013)
Odborná veřejnost
Odbornou veřejností můžeme označit takovou skupinu lidí, která je schopna porozumět informacím z účetních výkazů a zjištěné informace relevantně interpretovat. Jedná se především o orgány, instituce a osoby veřejné a státní správy, vzdělávací instituce a osoby, účetní a daňový poradci, auditoři a profesní komory.
2 Dopady novely zákona o účetnictví do konce roku 2015 a po roce 2016
Účetnictví prošlo v roce 2016 jednou z nejrozsáhlejších novel zákona o účetnictví v posledních letech. Novela označena číslem 221/2015 byla od měsíce září roku 2015 zahrnuta ve Sbírce zákonů. Její účinnost byla stanovena od 1. ledna 2016. Hlavním cílem této novely bylo účetnictví zjednodušit. Mezi hlavní úpravy zákona o účetnictví patří zejména: (Knápková, 2017)
a) Zavedení kategorizace účetních jednotek, v níž jsou účetní jednotky rozděleny do kategorií - mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka a velká účetní jednotka. Integrování jednotky do dané kategorie je ovlivněno dosažením či překročením alespoň dvou ze tří kritérií. Tato kritéria mohou být rozdělena na hodnotu aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců k rozvahovému dni. (Knápková, 2017)
Hodnota aktiv – hodnotou aktiv se myslí čistá hodnota aktiv, dříve to byla brutto hodnota.
(Knápková, 2017)
Čistý obrat – v tomto kritériu je posuzován roční úhrn čistého obratu. To znamená výše výnosů redukovaná o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců účetního období, vynásobená dvanácti. (Knápková, 2017)
Průměrný počet zaměstnanců – jedná se o průměrný přepočítaný evidenční stav zaměstnanců dle postupů Českého statistického úřadu. (Knápková, 2017)
Následující tabulka 2 přináší jednotlivá kritéria pro rozdělení do skupin.
Tabulka 2 Kritéria pro rozdělení ÚJ do skupin dle velikosti
Typ účetní
jednotky Aktiva Roční úhrn čistého
obratu
Průměrný počet zaměstnanců
Mikro účetní
jednotka do 9 mil. Kč do 18 mil. Kč do 10
Malá účetní
jednotka do 100 mil. Kč do 200 mil. Kč do 50
Střední účetní
jednotka do 500 mil. Kč do 1 000 mil. Kč do 250
Velká účetní
jednotka nad 500 mil. Kč nad 1 000 mil. Kč nad 250
Zdroj: PODNIKATEL. 2016. Novela zákona o účetnictví [online]. [cit. 2017-12-18]. Dostupné z:
www.podnikatel.cz/clanky/novela-zakona-o-ucetnictvi-od-roku-2016/
b) Zavedení kategorizace konsolidačních skupin. Od roku 2016 jsou nově rozlišovány konsolidační skupiny. Zařazení konsolidační skupiny bude také závislé na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří kritérií stejně jako u kategorizace účetních jednotek. Malé konsolidační skupiny nemusí povinně sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, kdežto ostatní konsolidační skupiny povinně sestavují povinně konsolidovanou účetní závěrku.
(Knápková, 2017)
Malá konsolidační skupina nepřekračuje dvě z těchto tří kritérií:
1) aktiva celkem 100 000 000 Kč,
2) čistý obrat 200 000 000 Kč,
3) průměrný počet zaměstnanců 50. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
c) Stanovení subjektu veřejného zájmu - za subjekt veřejného zájmu se nově považuje účetní jednotka, která je:
„uvedena v § 19a odst. 1, („Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu“),
bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
zdravotní pojišťovnou." (zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví)
Za vybrané účetní jednotky se považují organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. (Knápková, 2017)
Z definice subjektu veřejného zájmu byli po roce 2015 vyjmuti např. obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti a investiční fondy. Těmto subjektům, které nejsou nově subjektem veřejného zájmu, odpadla například povinnost zřizování výboru pro audit a s tím související povinnost jmenovat nezávislé a odborně způsobilé členy výboru pro audit z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo třetích osob. A naopak subjektům, které i nadále zůstaly subjekty veřejného zájmu, přibyla povinnost sestavovat k rozvahovému dni Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země.
(Knápková, 2017)
2.1 Novely zákona o účetnictví týkající se účetních závěrek
Novela zákona o účetnictví pro rok 2016 s sebou přinesla mnoho změn týkajících se účetních závěrek. V tomto oddílu budou rozebrány ty nejvýznamnější.
Jednou z hlavních změn je, že mikro a malé účetní jednotky budou moci v příloze účetní závěrky uvádět jen část svých údajů a navíc od roku 2016 již nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Povinnosti plynoucí při zveřejňování zbylých částí účetní závěrky zůstávají stejné, pokud se jedná o účetní jednotku zapisovanou do veřejného rejstříku. Tato novela je asi nejvýznamnější novelou zákona o
účetnictví z roku 2015 s platností od 1. 1. 2016, vzhledem k faktu, že mikro a malé podniky tvoří v České Republice 90% podnikatelských subjektů. Další změna ovlivňuje mikro účetní jednotky. Ty nebudou muset k rozvahovému dni oceňovat příslušná aktiva reálnou hodnotou. (Knápková, 2017)
Další změnou je nové posuzování hodnoty aktiv, kde se nově aktiva berou z netto sloupečku, ne jako za staré vyhlášky do roku 2015, kde klíčové hodnoty byly ve sloupečku brutto. Také zde figuruje nový způsob účtování aktivace a změny podmínek pro nutnost ověření účetní závěrky auditorem za rok 2016. (Knápková, 2017)
Účetní závěrku (u účetních jednotek, jenž vedou jednoduché účetnictví, se jedná o přehled o majetku a závazcích) mají nyní nově povinnost zveřejňovat účetní jednotky zapsané v jakémkoli rejstříku (např. i spolky zapsané v rejstříku spolků). (Knápková, 2017)
Novela prováděcí vyhlášky pro podnikatele č. 500/2002 Sb. vyhláškou č. 250/2015 Sb.
obnáší úpravy ve zhotovování účetních výkazů za rok 2016. Tyto změny spočívají v novém uspořádání, rozčlenění či přejmenování některých položek.
Např. položka „C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech" zahrnuje zůstatky peněžních prostředků na účtech zejména v bankách nebo ve spořitelních a úvěrních družstvech, popřípadě peníze na cestě související s touto položkou. Pasivní zůstatek u účtu peněžních prostředků ke konci rozvahového dne je obsahem krátkodobých závazků v položce „C.II.2.
Závazky k úvěrovým institucím,“ zatímco v roce 2015 byl tento pasivní zůstatek součástí položky krátkodobé bankovní úvěry. (Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví)
V neposlední řadě se jedná o obměny náležitostí zprávy auditora charakteru legislativně-technického (poctivý obraz předmětu účetnictví - jedná se o souhru s právními předpisy a patřičným rámcem účetního výkaznictví, díky kterému je účetní závěrka či konsolidovaná účetní závěrka zhotovena) i věcného (nutnost popsání skutečností, jenž nejsou zahrnuty ve zprávě auditora, ovšem auditor na ně upozornil a považuje toto oznámení za důležité). (Knápková, 2017)
Od roku 2016 mají nově vzniklé účetní jednotky povinnost auditu již od první účetní závěrky, pokud je pravděpodobné, že se stanou středními nebo velkými účetními jednotkami. Ověření výroční zprávy auditory již nebude zahrnuto v samostatné zprávě, ale
vrací se ke způsobu návratu jedné zprávy auditora, jenž bude zahrnovat audit jak výroční zprávy tak i účetní závěrky. (Knápková, 2017)
2.1.1 Jednoduché účetnictví
Od roku 2004 bylo jednoduché účetnictví vyřazeno ze zákona o účetnictví, ovšem novela zákona o účetnictví platná od roku 2016 opět navrací vedení jednoduchého účetnictví některým subjektům. Důvodem ke znovunavrácení k jednoduchému účetnictví je zejména společenská poptávka ze strany velmi malých účetních jednotek, jenž nejsou primárně založeny za účelem podnikání a provádějí převážně společensky prospěšnou činnost. Tyto účetní jednotky jsou velice často tak malé, že by pro ně vedení účetnictví bylo finančně i administrativně náročné. Znovuzavedení jednoduchého účetnictví je uzpůsobeno jejich potřebám. V jednoduchém účetnictví budou moci účtovat spolky, organizace zaměstnavatelů, odborové organizace, církve a honební společenství s příjmy do 3 milionů korun a majetkem do 3 milionu korun. Současně musí vyhovět požadavkům, že se nesmí jednat o plátce daně z přidané hodnoty. (zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví)
3 Charakteristika skupiny ČEZ s bližším zaměřením na Českou republiku
Hlavním důvodem výběru skupiny ČEZ je její aktivní reakce na výzvy 21. století a to radikální modernizací všech postupů při výrobě energie, investicemi do výzkumu obnovitelných zdrojů a investicemi do jaderné energetiky. Společnost ČEZ, a. s. je největším českým výrobcem elektřiny a mateřskou společností Skupiny ČEZ, jenž působí v několika zemích střední Evropy, jihovýchodní Evropy a Turecku.
Majoritním vlastníkem společnosti je Česká republika zastoupená Ministerstvem financí České republiky. K 31. 12. 2016 vlastnila Česká republika podíl 69,8% na základním kapitálu společnosti. Podíl majoritního vlastníka na hlasovacích právech k tomuto datu představoval 70,3%. Akcie ČEZ, a. s. jsou obchodovatelné na pražské a varšavské burze cenných papírů. K 31. 12. 2016 činila celková výše základního kapitálu společnosti ČEZ 53 799 mil. Kč. Základní kapitál společnosti tvořilo 537 989 mil. kusů akcií o jmenovité hodnotě 100 Kč. (ČEZ, 2016)
Přehled o akcionářích ČEZ, a. s. uvádí následující tabulka 3.
Tabulka 3 Struktura akcionářů ve společnosti ČEZ, a. s.
stav k 31. 12.
2015
stav k 31. 12.
2016
stav k 14. 6.
2017
Právnické osoby
celkem 91,22 % 90,23 % 89,83 %
Česká republika 69,78 % 69,78 % 69,78 %
ČEZ, a. s. 0,70 % 0,70 % 0,70 %
Ostatní právnické
osoby 20,74 % 19,75 % 19,35 %
Fyzické osoby celkem 8,78 % 9,77 % 10,17 %
Zdroj: ČEZ. 2016. Struktura akcionářů [online]. [cit. 2017-12-21]. Dostupné z: www.cez.cz/cs/o-
Předmět podnikání skupiny ČEZ je rozsáhlý, a proto byly vybrány pouze ty nejdůležitější činnosti, které zobrazuje tabulka 4. Kompletní předmět podnikání skupiny ČEZ je uveden v příloze.
Tabulka 4 Předmět podnikání Skupiny ČEZ
Předmět podnikání Kód
výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů 33.12 montáž, oprava, údržba vyhrazených elektrických zařízení a výroba
rozvaděčů nízkého napětí 33.14
vodoinstalatérství 43.22
instalace a opravy elektronických zařízení 33.13
kovoobráběčství 25.62
podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady 38.12
výroba elektřiny 35.11
výroba tepelné energie 35.30
rozvod tepelné energie 35.30
obchod s elektřinou 35.14
Zdroj: JUSTICE. 2016. Výpis z obchodního rejtříku [online]. [cit. 2017-12-18]. Dostupné z:
or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=59933&typ=PLATNY
V předchozí tabulce je vidět předmět podnikání skupiny ČEZ, který se může pyšnit širokou diverzifikací odvětví, díky které je skupina ČEZ na předních příčkách ziskovosti firem ve střední Evropě. Převažující činnost podnikání společnosti ČEZ, a. s. je výroba elektřiny a následný obchod s elektřinou, který tvoří většinu tržeb společnosti.
Společnosti zahrnuté ve skupině ČEZ zaměstnávají velké množství zaměstnanců. V tabulce 5 pod tímto textem je možné vidět vývoj zaměstnanosti ve skupině ČEZ za posledních pět let.
Tabulka 5 Vývoj zaměstnanosti ve skupině ČEZ za pět let
Rok 2012 2013 2014 2015 2016
Index 2016/2015
(%)
Počet
zaměstnanců 31 250 26 582 26 255 25 862 26 895 104,0
Zdroj: ČEZ. 2016. Výroční zpráva [online]. [cit. 2017-12-21]. Dostupné z:
https://www.cez.cz/edee/content/file/investori/vz-2016/vz-2016-cz.pdf
Z tabulky je patrný viditelný pokles zaměstnanců skupiny ČEZ v letech 2012-2015. Na konci roku 2016 bylo evidováno 4% zvýšení počtu zaměstnanců oproti roku 2015, z důvodu ohromného množství nabízených pozic, v jejich atraktivitě a v rychlém kariérním růstu.
Hlavním posláním Skupiny ČEZ je svým zákazníkům a celé společnosti přinášet bezpečnou, spolehlivou a pozitivní energii, jejíž cílem je řešení energetických potřeb a přispět k vyšší kvalitě života. Strategií Skupiny ČEZ pro střední Evropu je provoz energetických aktiv maximálně efektivním způsobem a přizpůsobení zvyšujícímu se podílu decentralizované a bezemisní výroby. Další klíčovou aktivitou je nabídka široké škály produktů a služeb v synergii s prodejem plynu a elektřiny. Třetí prioritou je podpora moderních technologií a aktivní investice do energetických aktiv s dobrými vyhlídkami do budoucna se zaměřením na region střední Evropa. Výrobní portfolio Skupiny ČEZ v České Republice tvoří uhelné, plynové, jaderné, vodní, větrné, fotovoltaické a bioplynové zdroje.
V zahraniční sféře skupina ČEZ nejčastěji působí v oblasti výroby, distribuce, obchodu a prodeje elektřiny. Mezi země, kde Skupina ČEZ vlastní nebo spoluvlastní distribuční či výrobní aktiva, patří Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Turecko a Slovensko.
Při své podnikatelské činnosti se Skupina ČEZ hlásí k principům trvale udržitelného rozvoje, vyvíjí a prosazuje nové technologie, podporuje energetickou úspornost a vytváří skvělé prostředí pro profesní růst zaměstnanců. Orientace firemní kultury směřuje k bezpečnosti, podpoře inovací, stálému růstu vnitřní efektivity a stále vylepšování segmentu podnikání i zaměstnanců za účelem zvyšování hodnoty Skupiny ČEZ v neustále se měnícím prostředí.
V neposlední řadě se Skupina ČEZ řídí přísnými etickými standardy, jenž zahrnují odpovědné chování k zaměstnancům, společnosti a životnímu prostředí.
3.1 Ekonomická charakteristika Skupiny ČEZ
Skupina ČEZ se po právu řadí mezí nejúspěšnější a největší firemní uskupení v Evropě. Na následujících ukazatelích uvedených v tabulce 6 bude Skupina ČEZ ukázána v číslech.
Údaje v tabulce jsou uvedeny v milionech Kč.
Tabulka 6 Provozní výnosy a tržby z prodeje elektřiny v mil. Kč
Rok 2012 2013 2014 2015 2016
Index 2016/2015
(%)
Provozní výnosy 211 874 216 731 201 751 210 167 203 744 96,9
Z toho: tržby z prodeje elektřiny a souvisejících služeb
186 646 189 356 173 819 182 105 174 944 96,1
Zdroj: vlastní zpracování dle (ČEZ, 2012-2016)
Z předchozí tabulky 6 je patrný kolísavý stav provozních výnosů v námi sledovaném pětiletém období. Provozní výnosy se nacházely vždy nad hranicí 200 miliard Kč.
Nejvýznamnějšími roky pro sledování v tabulce č. 6 jsou roky 2015 a 2016, jelikož údaje z těchto let jsou nejaktuálnější. Index procentuální meziroční změny je 96,9%, tudíž mezi roky 2015 a 2016 došlo k úbytku provozních výnosů o 3,1%, což je 6,423 miliard Kč.
V následující tabulce 7 byl sledovaným údajem ukazatel EBITDA, což je zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace. Dále ukazatel EBIT, což je zisk před zdanění a úroky a nakonec nejdůležitější údaj a to zisk po zdanění.
Tabulka 7 Hrubý a čistý zisk Skupiny ČEZ v mil. Kč
Rok 2012 2013 2014 2015 2016
Index 2016/2015
(%)
EBITDA 85 776 81 994 72498 65104 58 082 89,2
EBIT 57 041 45 690 36 946 28 961 26 114 90,2
Zisk po
zdanění 40 135 35 204 22 432 20 547 14 575 70,9
Zdroj: vlastní zpracování dle (ČEZ, 2012-2016)
Z předchozí tabulky je jasně patrný každoroční markantní pokles hrubého i čistého zisku skupiny ČEZ, který byl nejhorší mezi roky 2013 a 2014. Zde byl propad téměř 10 miliard Kč hrubých zisků a téměř 13 miliard Kč čistých zisků. V současnosti zisky EBIT, EBITDA i čistý zisk stále klesají. Hlavní příčinou je pád cen elektřiny, který je způsoben přebytkem výrobních kapacit, jenž tlačí ceny elektřiny dolů. Současným energetickým trendem je snaha dávat přednost obnovitelným zdrojům, které nahrazují uhelné a plynové elektrárny z trhu.
Dalším problémem skupiny ČEZ byla dlouhá odstávka bloků atomových elektráren v Dukovanech a Temelíně, kvůli důkladné kontrole svárů, jenž byla v předchozích letech velice nedůkladně provedena.
4 Účetní závěrka ve vybraném proexportně založeném podnikatelském subjektu ČEZ, a. s.
V této kapitole bude charakterizována účetní závěrka ve zvoleném proexportně založeném podnikatelském subjektu a následná analýza zjištěných údajů. Při provádění účetní závěrky v proexportně založeném podnikatelském subjektu je zapotřebí vést větší množství analytických údajů pro diferenciaci zemí a měn, oproti účetní závěrce v podnikatelském subjektu obchodujícím v tuzemsku. Pro tuto práci byla zvolena společnost ČEZ, a. s.
Účetní závěrka ve společnosti ČEZ, a. s. ke dni 31. 12. 2016 byla sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví IFRS. Účetní výkazy, kterými jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz změn vlastního kapitálu, výkaz o úplném výsledku, výkaz o peněžních tocích a příloha byly řádně zpracovány a v souladu s náležitým ustanovením zákona o účetnictví ověřeny nezávislým auditorem. Nezávislý audit byl proveden společností Ernst & Young Audit, s.r.o. Účetní závěrka musela být provedena, protože firma ČEZ, a. s. překročila všechny tři hranice pro ověření auditorem. První hraniční hodnotou jsou aktiva větší než 500 mil. Kč., dle výroční zprávy ověřené auditorem byla aktiva společnosti ČEZ, a. s. 536 934 mil. Kč. Druhou podmínkou je roční úhrn čistého obratu větší než 1 000 mil. Kč. Roční úhrn čistého obratu ve společnosti ČEZ, a. s. byl 81 793 mil. Kč. Třetí podmínka představuje překročení hranice 250 zaměstnanců.
Společnost ČEZ, a. s. zaměstnává 5 079 zaměstnanců a tato podmínka byla taktéž překročena.
Vzhledem k ekonomické podstatě transakcí a prostředí, ve kterém společnost působí, byly jako funkční měna a měna vykazování použity české koruny (Kč).
Účetní závěrka byla sestavena dne 20. 3. 2017 a přináší poctivý a věrný obraz finanční situace ČEZ, její finanční výkonnosti a peněžních toků za rok končící 31. 12. 2016.
