Každý uživatel účetních operací má jiné informační potřeby a ty by rád uspokojil. Každý uživatel vyžaduje přístup k informacím v různém množství, čase, struktuře či podrobnostech.
Účetnictví je prostředkem ke sdělování těchto potřebných informací, jelikož odráží potřeby a požadavky jeho uživatelů. Uživatelů účetních informací je obrovské množství, jedná se především o vlastníky společností (společníky, akcionáře), zaměstnance, dodavatele, konkurenci, banky, stát a nejdůležitější informace přináší účetnictví pro manažery.
Společníci a akcionáři
Zájem těchto dvou skupin subjektů spočívá ve sledování výhodnosti uložení jejich prostředků, což znamená výnosnost akcií, rozhodování o výplatách dividend a jejich výši či o dalším vhodném zhodnocení prostředků například jejich investicí. (Strouhal, 2016)
Banky
V případě, že podnik potřebuje finanční pomoc od banky ve formě úvěru, banka vyžaduje
na podnik pohlíží z dlouhodobého hlediska, zkoumá jeho minulost, současnost i vyhlídky do budoucna. O budoucnost podniku se zajímá, protože chce vědět, zda je podnik schopen splatit půjčené finanční zdroje. V tom nejhorším případě, kdy již podnik není schopen splácet úvěr bance, zkoumá banka finanční ocenění podniku. (Strouhal, 2016)
Stát
Stát měl odjakživa důležitou roli v ekonomice i účetnictví. Již od pradávna fungoval jako výběrce daní a proto pro stát účetní informace naskýtají nemalé množství informací o hospodaření účetních jednotek. Jedná se především o daň z přidané hodnoty a daň z příjmu.
(Strouhal, 2016)
Konkurence
Konkurence byla definována podle jejího doslovného významu v ekonomické teorii (Gerla, 1996). Doslovně slovo „konkurence" znamená „akt soutěžení, boje nebo rivality". Spočívá v překonání druhého za účelem nadřazenosti nebo zisku. V obchodním kontextu slovo konkurence odkazuje na úsilí, jehož účelem je získání zákazníků a obchodů z tržního prostředí. Oxfordský slovník práva definuje právo hospodářské soutěže jako oblast práva související s regulací protisoutěžních praktik, omezující obchodní praktiky, které zamezují zneužívání dominantního postavení na trhu. Konkurence urychluje technický pokrok a technologický pokrok. (Hussein, 2012) Rozlišujeme dva druhy konkurence a to konkurence cenovou a necenovou. U cenové konkurenci si podniky konkurují prostřednictvím výše ceny. A u necenové konkurence rozhoduje např. kvalita produkce, reklama, dobré jméno firmy apod. Účetní informace poskytují cenný podklad při budování budoucí strategie chování na trhu, tvorbě cen, množství výrobků apod.
Dodavatelé
Hlavním cílem dodavatelů je dodat zboží, výrobek či službu, za které dostanou řádně a včas zaplaceno. Z účetnictví je možné vypozorovat řadu ukazatelů, jenž indikují, že bychom měli dbát zvýšenou opatrnost, zda je odběratel schopen splácet své závazky. Tyto ukazatele se za zabývají například likviditou, solventností, způsobem financování apod. Obecným zájmem dodavatelů je stát se dlouhodobým obchodním partnerem se svým odběratelem, který mu zajistí dlouhodobé odbytiště. (Strouhal, 2016)
Zaměstnanci
Každý podnik by si měl předem stanovit svoji zaměstnaneckou politiku, jenž zahrnuje personální plán, ve kterém je definováno mzdové ohodnocení zaměstnanců. Zaměstnanci se zpravidla o hlubší informace o podniku nezajímají, ovšem zajímají se o mzdovou a sociální situaci v podniku. Každý zaměstnanec by rád dostával uspokojivé mzdové ohodnocení a zároveň pracoval v příjemnějším prostředí k výkonu své práce, jak v současnosti, tak i do budoucna. Účetní informace mohou zaměstnancům posloužit jako páka při jednání s managementem právě o věcech týkajících se jejich budoucnosti a zlepšení jejich situace v podniku. Tímto je myšleno například porovnání mzdového tarifu s konkurencí či budoucí schopnost podniku na vyplácení mezd. (Štěker, 2013)
Management
Aby mohli manažeři plně a relevantně rozhodovat o budoucím směřování podniku a plnit svojí funkci (plánování, organizování, rozhodování, kontroly atd.), musí mít komplexní přehled o účetnictví podniku. Struktura a míra informací je rozdílná u nižšího managementu a u top managementu. Každý správný manažer je již od počátku zaměřován na kvantitativní výsledky (výše zisku, velikost obratu, apod.) Rozdíl mezi kvalitním a nekvalitním managementem je otázkou přežití podniku v takto nastaveném konkurenčním prostředí.
Management je nejdůležitější složkou podniku. (Štěker, 2013)
Odborná veřejnost
Odbornou veřejností můžeme označit takovou skupinu lidí, která je schopna porozumět informacím z účetních výkazů a zjištěné informace relevantně interpretovat. Jedná se především o orgány, instituce a osoby veřejné a státní správy, vzdělávací instituce a osoby, účetní a daňový poradci, auditoři a profesní komory.
2 Dopady novely zákona o účetnictví do konce roku 2015 a po roce 2016
Účetnictví prošlo v roce 2016 jednou z nejrozsáhlejších novel zákona o účetnictví v posledních letech. Novela označena číslem 221/2015 byla od měsíce září roku 2015 zahrnuta ve Sbírce zákonů. Její účinnost byla stanovena od 1. ledna 2016. Hlavním cílem této novely bylo účetnictví zjednodušit. Mezi hlavní úpravy zákona o účetnictví patří zejména: (Knápková, 2017)
a) Zavedení kategorizace účetních jednotek, v níž jsou účetní jednotky rozděleny do kategorií - mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka a velká účetní jednotka. Integrování jednotky do dané kategorie je ovlivněno dosažením či překročením alespoň dvou ze tří kritérií. Tato kritéria mohou být rozdělena na hodnotu aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců k rozvahovému dni. (Knápková, 2017)
Hodnota aktiv – hodnotou aktiv se myslí čistá hodnota aktiv, dříve to byla brutto hodnota.
(Knápková, 2017)
Čistý obrat – v tomto kritériu je posuzován roční úhrn čistého obratu. To znamená výše výnosů redukovaná o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců účetního období, vynásobená dvanácti. (Knápková, 2017)
Průměrný počet zaměstnanců – jedná se o průměrný přepočítaný evidenční stav zaměstnanců dle postupů Českého statistického úřadu. (Knápková, 2017)
Následující tabulka 2 přináší jednotlivá kritéria pro rozdělení do skupin.
Tabulka 2 Kritéria pro rozdělení ÚJ do skupin dle velikosti
Typ účetní
jednotky Aktiva Roční úhrn čistého
obratu
Zdroj: PODNIKATEL. 2016. Novela zákona o účetnictví [online]. [cit. 2017-12-18]. Dostupné z:
www.podnikatel.cz/clanky/novela-zakona-o-ucetnictvi-od-roku-2016/
b) Zavedení kategorizace konsolidačních skupin. Od roku 2016 jsou nově rozlišovány konsolidační skupiny. Zařazení konsolidační skupiny bude také závislé na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří kritérií stejně jako u kategorizace účetních jednotek. Malé konsolidační skupiny nemusí povinně sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, kdežto ostatní konsolidační skupiny povinně sestavují povinně konsolidovanou účetní závěrku.
(Knápková, 2017)
Malá konsolidační skupina nepřekračuje dvě z těchto tří kritérií:
1) aktiva celkem 100 000 000 Kč,
2) čistý obrat 200 000 000 Kč,
3) průměrný počet zaměstnanců 50. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
c) Stanovení subjektu veřejného zájmu - za subjekt veřejného zájmu se nově považuje účetní jednotka, která je:
„uvedena v § 19a odst. 1, („Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu“),
bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
zdravotní pojišťovnou." (zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví)
Za vybrané účetní jednotky se považují organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. (Knápková, 2017)
Z definice subjektu veřejného zájmu byli po roce 2015 vyjmuti např. obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti a investiční fondy. Těmto subjektům, které nejsou nově subjektem veřejného zájmu, odpadla například povinnost zřizování výboru pro audit a s tím související povinnost jmenovat nezávislé a odborně způsobilé členy výboru pro audit z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo třetích osob. A naopak subjektům, které i nadále zůstaly subjekty veřejného zájmu, přibyla povinnost sestavovat k rozvahovému dni Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země.
(Knápková, 2017)