Typ účetní
jednotky Aktiva Roční úhrn čistého
obratu
Zdroj: PODNIKATEL. 2016. Novela zákona o účetnictví [online]. [cit. 2017-12-18]. Dostupné z:
www.podnikatel.cz/clanky/novela-zakona-o-ucetnictvi-od-roku-2016/
b) Zavedení kategorizace konsolidačních skupin. Od roku 2016 jsou nově rozlišovány konsolidační skupiny. Zařazení konsolidační skupiny bude také závislé na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří kritérií stejně jako u kategorizace účetních jednotek. Malé konsolidační skupiny nemusí povinně sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, kdežto ostatní konsolidační skupiny povinně sestavují povinně konsolidovanou účetní závěrku.
(Knápková, 2017)
Malá konsolidační skupina nepřekračuje dvě z těchto tří kritérií:
1) aktiva celkem 100 000 000 Kč,
2) čistý obrat 200 000 000 Kč,
3) průměrný počet zaměstnanců 50. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
c) Stanovení subjektu veřejného zájmu - za subjekt veřejného zájmu se nově považuje účetní jednotka, která je:
„uvedena v § 19a odst. 1, („Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu“),
bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
zdravotní pojišťovnou." (zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví)
Za vybrané účetní jednotky se považují organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. (Knápková, 2017)
Z definice subjektu veřejného zájmu byli po roce 2015 vyjmuti např. obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti a investiční fondy. Těmto subjektům, které nejsou nově subjektem veřejného zájmu, odpadla například povinnost zřizování výboru pro audit a s tím související povinnost jmenovat nezávislé a odborně způsobilé členy výboru pro audit z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo třetích osob. A naopak subjektům, které i nadále zůstaly subjekty veřejného zájmu, přibyla povinnost sestavovat k rozvahovému dni Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země.
(Knápková, 2017)
2.1 Novely zákona o účetnictví týkající se účetních závěrek
Novela zákona o účetnictví pro rok 2016 s sebou přinesla mnoho změn týkajících se účetních závěrek. V tomto oddílu budou rozebrány ty nejvýznamnější.
Jednou z hlavních změn je, že mikro a malé účetní jednotky budou moci v příloze účetní závěrky uvádět jen část svých údajů a navíc od roku 2016 již nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Povinnosti plynoucí při zveřejňování zbylých částí účetní závěrky zůstávají stejné, pokud se jedná o účetní jednotku zapisovanou do veřejného rejstříku. Tato novela je asi nejvýznamnější novelou zákona o
účetnictví z roku 2015 s platností od 1. 1. 2016, vzhledem k faktu, že mikro a malé podniky tvoří v České Republice 90% podnikatelských subjektů. Další změna ovlivňuje mikro účetní jednotky. Ty nebudou muset k rozvahovému dni oceňovat příslušná aktiva reálnou hodnotou. (Knápková, 2017)
Další změnou je nové posuzování hodnoty aktiv, kde se nově aktiva berou z netto sloupečku, ne jako za staré vyhlášky do roku 2015, kde klíčové hodnoty byly ve sloupečku brutto. Také zde figuruje nový způsob účtování aktivace a změny podmínek pro nutnost ověření účetní závěrky auditorem za rok 2016. (Knápková, 2017)
Účetní závěrku (u účetních jednotek, jenž vedou jednoduché účetnictví, se jedná o přehled o majetku a závazcích) mají nyní nově povinnost zveřejňovat účetní jednotky zapsané v jakémkoli rejstříku (např. i spolky zapsané v rejstříku spolků). (Knápková, 2017)
Novela prováděcí vyhlášky pro podnikatele č. 500/2002 Sb. vyhláškou č. 250/2015 Sb.
obnáší úpravy ve zhotovování účetních výkazů za rok 2016. Tyto změny spočívají v novém uspořádání, rozčlenění či přejmenování některých položek.
Např. položka „C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech" zahrnuje zůstatky peněžních prostředků na účtech zejména v bankách nebo ve spořitelních a úvěrních družstvech, popřípadě peníze na cestě související s touto položkou. Pasivní zůstatek u účtu peněžních prostředků ke konci rozvahového dne je obsahem krátkodobých závazků v položce „C.II.2.
Závazky k úvěrovým institucím,“ zatímco v roce 2015 byl tento pasivní zůstatek součástí položky krátkodobé bankovní úvěry. (Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví)
V neposlední řadě se jedná o obměny náležitostí zprávy auditora charakteru legislativně-technického (poctivý obraz předmětu účetnictví - jedná se o souhru s právními předpisy a patřičným rámcem účetního výkaznictví, díky kterému je účetní závěrka či konsolidovaná účetní závěrka zhotovena) i věcného (nutnost popsání skutečností, jenž nejsou zahrnuty ve zprávě auditora, ovšem auditor na ně upozornil a považuje toto oznámení za důležité). (Knápková, 2017)
Od roku 2016 mají nově vzniklé účetní jednotky povinnost auditu již od první účetní závěrky, pokud je pravděpodobné, že se stanou středními nebo velkými účetními jednotkami. Ověření výroční zprávy auditory již nebude zahrnuto v samostatné zprávě, ale
vrací se ke způsobu návratu jedné zprávy auditora, jenž bude zahrnovat audit jak výroční zprávy tak i účetní závěrky. (Knápková, 2017)
2.1.1 Jednoduché účetnictví
Od roku 2004 bylo jednoduché účetnictví vyřazeno ze zákona o účetnictví, ovšem novela zákona o účetnictví platná od roku 2016 opět navrací vedení jednoduchého účetnictví některým subjektům. Důvodem ke znovunavrácení k jednoduchému účetnictví je zejména společenská poptávka ze strany velmi malých účetních jednotek, jenž nejsou primárně založeny za účelem podnikání a provádějí převážně společensky prospěšnou činnost. Tyto účetní jednotky jsou velice často tak malé, že by pro ně vedení účetnictví bylo finančně i administrativně náročné. Znovuzavedení jednoduchého účetnictví je uzpůsobeno jejich potřebám. V jednoduchém účetnictví budou moci účtovat spolky, organizace zaměstnavatelů, odborové organizace, církve a honební společenství s příjmy do 3 milionů korun a majetkem do 3 milionu korun. Současně musí vyhovět požadavkům, že se nesmí jednat o plátce daně z přidané hodnoty. (zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví)
3 Charakteristika skupiny ČEZ s bližším zaměřením na Českou republiku
Hlavním důvodem výběru skupiny ČEZ je její aktivní reakce na výzvy 21. století a to radikální modernizací všech postupů při výrobě energie, investicemi do výzkumu obnovitelných zdrojů a investicemi do jaderné energetiky. Společnost ČEZ, a. s. je největším českým výrobcem elektřiny a mateřskou společností Skupiny ČEZ, jenž působí v několika zemích střední Evropy, jihovýchodní Evropy a Turecku.
Majoritním vlastníkem společnosti je Česká republika zastoupená Ministerstvem financí České republiky. K 31. 12. 2016 vlastnila Česká republika podíl 69,8% na základním kapitálu společnosti. Podíl majoritního vlastníka na hlasovacích právech k tomuto datu představoval 70,3%. Akcie ČEZ, a. s. jsou obchodovatelné na pražské a varšavské burze cenných papírů. K 31. 12. 2016 činila celková výše základního kapitálu společnosti ČEZ 53 799 mil. Kč. Základní kapitál společnosti tvořilo 537 989 mil. kusů akcií o jmenovité hodnotě 100 Kč. (ČEZ, 2016)
Přehled o akcionářích ČEZ, a. s. uvádí následující tabulka 3.