Celoživotní vzdělávání. In WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online].
Poslední úpravy 1. 8. 2011. [cit. 2011-11-28]. Dostupné na Internetu:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Celo%C5%BEivotn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3
%A1v%C3%A1n%C3%AD>.
CESKASKALICE.CZ. Charakteristika České Skalice [online]. [cit. 2011-10-15].
Dostupné na Internetu: <http://www.ceskaskalice.cz/mesto/index.htm>.
DDAUSPCESKASKALICE.CZ. Základní informace o nás [online]. [cit. 2011-11-21]. Dostupné na Internetu: <http://www.dduspcskalice.cz/?page=onas>.
DOBROMYSL.CZ. Svět bez ústavů a M. Cháb [online]. [cit. 2011-10-11].
Dostupné na Internetu: <http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=958>.
KVALITAVPRAXI.CZ. Milan Cháb - texty [online]. [cit. 2011-10-11]. Dostupné na Internetu: <http://www.kvalitavpraxi.cz/milan-chab-texty.html>.
MPSV. Sociální služby [online]. [cit. 2011-10-15]. Dostupné na Internetu:
<http://www.ceskaskalice.cz/mesto/index.htm>.
SOCIALNIREVUE.CZ. Etický kodex sociálních pracovníků [online]. [cit. 2011-11-15]. Dostupné na Internetu: <http://socialnirevue.cz/item/eticky-kodex-socialnich-pracovniku-ceske-republiky>.
SPECIALNIPEDAGOGIKA.CZ. MKN-10 [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupné na Internetu: <http://www.specialnipedagogika.cz/socius/data/530.pdf>.
61
PRAKTICKÁ ČÁST
Následující statistické údaje vychází z osobní dokumentace uživatelek Domova pro osoby se zdravotním postižením Česká Skalice. Zařízení je zastoupeno pouze uživatelkami ženského pohlaví, kterých je k dnešnímu dni 57.
OBLAST → Obecné informace
(Nejmladší uživatelce je 32 let a nejstarší uživatelce je 88 let.)
Graf č. 2: Způsobilost k právním úkonům
Způsobilost k právním úkonům
Více jak polovina uživatelek, počtem 47 je zbavena způsobilosti k právním úkonům. (V současné době jsou další návrhy k navrácení způsobilosti k právním úkonům.)
62 OBLAST → Nástup do ústavní péče
Graf č. 3: Rok nástupu do ústavní péče
Rok nástupu do ústavní péče
3 3
25
13 13
0 57
1960 - 1970 1970 - 1980 1980 - 1990 1990 - 2000 2000 - 2011 Rok nástupu
Počet uživatelek
Od roku 1964, kdy byly přijaty první dvě uživatelky až do letošního roku 2011, bylo zlomové desetiletí 1980 – 1990 (přesněji rok 1985, ve kterém bylo přijato 18 uživatelek).
Graf č. 4: Umístění do ústavní péče
Umístění před nástupem do ústavní péče
37
20
0 57
Počet uživatelek Rodina
Jiné zařízení
Z údajů osobní dokumentace uživatelek vyplývá, že celkem 20 jich bylo přijato z rodiny a 37 z jiného zařízení. (Ve více než polovině případů se jednalo o přemístění z Ústavu sociální péče Skřivany.)
63 bylo pro své postižení zcela osvobozeno od povinné školní docházky.
Graf č. 6: Druh vzdělání ZŠ praktická) a zbývající 3 uživatelky splnily povinnou školní docházku Základní školy.
64 OBLAST → Sebeobsluha
Graf č. 7: Sebeobsluha - STRAVA
Sebeobsluha - STRAVA
41
5 11
0 57
Počet uživatelek Bez podpory
Částečná podpora Úplná podpora
Z grafu vychází, že 41 uživatelek zvládne sebeobsluhu v oblasti konzumace stravy zcela bez podpory, 5 uživatelek potřebuje částečnou podporu a 11 uživatelek je zcela odkázáno na plné podpoře při podávání stravy.
Graf č. 8: Sebeobsluha - OBLEČENÍ
Sebeobsluha - OBLEČENÍ
37
2
18
0 57
Počet uživatelek Bez podpory
Částečná podpora Úplná podpora
Z druhého grafu v oblasti sebeobsluhy vyplývá, že se bez pomoci obleče 37 uživatelek, 2 uživatelky potřebují oblečení připravit, zbylých 18 potřebuje plnou podporu při přípravě i oblékání.
65 OBLAST → Postižení
Graf č. 9: Stupeň závislosti
Stupeň závislosti
0
4
33
20
0 57
Počet uživatelek I. stupeň
II. stupeň III. stupeň
IV. stupeň - úplná závislost
Stupeň závislosti se řídí platnou legislativou dle rozsahu postižení a z grafu vychází, že žádná z uživatelek není v pásmu I. stupně, 4 mají přiznaný stupeň II., stupeň III. má 33 uživatelek a zbývajících 20 má IV. stupeň závislosti.
Graf č. 10: Mobilita
Mobilita
40
17
0 57
Počet uživatelek Mobilní
Imobilní
Z uvedeného grafu vyplývá, že 40 uživatelek je mobilních (9 z nich s pomocí chodítka) a 17 uživatelek je zcela imobilních, (přičemž 13 z nich je na vozíku a 4 zbylé na lůžku).
66 OBLAST → Zdravotní údaje
Graf č. 11: Medikace
Medikace
15
42
0 57
Počet uživatelek Tlumivá medikace
Běžná medikace
Z vyhodnocených informací vyplývá, že 15 uživatelek má předepsanou medikaci tlumící přílišnou agresivitu. (Z těchto uživatelek ještě 13 bere jiné léky). Ostatních 42 uživatelek využívá běžné medikace pro léčbu přidružených obtíží.
Graf č. 12: Přidružená onemocnění
Přidružená onemocnění
19
38
0 57
Počet uživatelek Diabetes
Epilepsie
Ze získaných informací graf uvádí, že 38 uživatelek má ke svému postižení přidruženou Epilepsii a zbylých 19 má diagnostikován Diabetes.
67 OBLAST → Rodina
Graf č. 13: Kontakt s rodinou
Kontakt s rodinou
29 28
0 57
Počet uživatelek Rodina udržuje kontakt
Rodina neudržuje kontakt
Uvedený graf ukazuje, že 29 uživatelek je v kontaktu s rodinou. Zbylých 28 uživatelek nemá již žádný kontakt s rodinou.
Graf č. 14: Četnost kontaktu
Četnost kontaktu
8 4
17
28
0 57
Počet uživatelek Pravidelně 1 x za týden
Pravidelně 1 x za měsíc Alespoň 1 x za rok Žádný kontakt
Z uvedeného grafu vychází, že 28 uživatelek nemá žádný kontakt se svou rodinou, 17 uživatelek se alespoň jednou nebo vícekrát do roka kontaktuje se svou rodinou, 4 uživatelky kontaktuje rodina pravidelně 1 měsíčně a 8 uživatelek kontaktuje rodina pravidelně jednou týdně.
68 těžké mentální retardace a zbylé dvě mají lehkou mentální retardaci.
OBLAST → Důvody pro umístění do ústavní péče
Graf č. 16: Důvody, pro které rodina nezvládala péči o dítě
Důvody, pro které rodina nazvládala péči o dítě ústavní péče, neboť rodina nebyla schopna se o dítě starat z důvodu rozsáhlého postižení. Dalších 14 uživatelek bylo umístěno do ústavní péče vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu a pokročilému věku rodičů. 6 uživatelek bylo umístěno do ústavní péče v důsledku rozpadu rodiny a zbývajících 10 díky nepříznivým sociálně-ekonomickým vlivům.
69
Z posledního grafu vyplývá, že v zastoupení 16 uživatelek je nejoblíbenější činností Canisterapie, 14 uživatelek má rádo Arteterapii, 10 uživatelek upřednostňuje Bazální stimulaci, dalších 10 uživatelek se nejraději věnuje vzdělávání a zbylých sedm považuje za nejoblíbenější činnost Muzikoterapii.
13 Závěr
Vzhledem k tomu, že již nějaký čas pracuji s lidmi mentálně postiženými, jejich osudy prožívám naplno každý den, blížím se reálné představě, že není větší bolesti, než-li dojít k poznání, že vlastní dítě se nebude vyvíjet tak, jak bylo očekávané, a že jeho postižení je závažné a trvalé. Zamyslím-li se nad okolním světem… tou bezejmennou veřejností, jejíž jednotliví členové si stále kdovíjak stěžují na různé problémy, pod nimiž se třeba i hroutí, jsou ve srovnání s touto bolestí malichernými, banálními a povrchními těžkostmi denního života.
Jak už bylo předesláno, prvotní zjištění, že je dítě vážně postiženo, vyvolá mimořádně silnou úzkost a pocity beznaděje. Dá se vyjádřit jako ztráta dosavadní životní jistoty. A tento stav psychického šoku může trvat různě dlouho.
Z teoretické části této práce vyplynulo, že problematika osob s mentálním postižením je velmi obsáhlá a stále diskutovaná, ale určitě je významné, že jsou v současné době již dostupné relevantní informace. Pozitivním jevem je i zjištění, že existují lidé v pomáhajících profesích, kteří berou svou práci zodpovědně a
70
vykonávají ji s nejlepším vědomím a svědomím, i když tomu tak bohužel není vždy.
V praktické části jsem hledala odpověď především na to, proč byli uživatelé zařízení, ve kterém pracuji, umístěni do ústavní péče. Analyzovala jsem osobní dokumentace 57 uživatelek. Vzhledem k jejich věku a předchozím pobytům v jiných zařízení, jsou některé dokumentační zdroje neúplné nebo nepřesně vedené. Často mi poskytli jen útržkovité informace. Některé informace mi pomohla doplnit bývalá paní ředitelka, která byla u zrodu sledovaného ústavního zařízení.
Z mých celkových poznatků by se dal udělat závěr takový, že nejčastějším důvodem pro umístění do ústavní péče bylo samotné postižení. Ze zpracovaných zdrojů vyplývá, že ve většině případů se jedná o uživatele s rozsáhlým postižením zdravotním i mentálním a poruchami chování nebo kombinovanými vadami.
Druhým nejčastějším důvodem byl věk nebo nepříznivý zdravotní stav rodičů.
Tito rodiče se o své dítě starali, dokud to bylo možné. Poté hledali vhodnou variantu náhradní péče. V těchto případech (pokud to zcela neznemožňuje zdravotní stav), rodiče nebo ostatní rodinní příslušníci udržují pravidelný kontakt s uživatelkami.
Třetím důvodem pro umístění do ústavní péče je uváděn rozpad rodiny.
Sociálně-ekonomické vlivy, jsou čtvrtým důvodem pro umístění uživatelek do ústavní péče. Vybrané důvody se promítají i v přiložených případových studií.
71