Jaké je to asi v Čudu

I dokument Příloha A - Pracovní listy k hodinám mluvnice (sidor 30-34)

3 Zdeněk Svěrák – Literární tvorba pro děti

3.7 Jaké je to asi v Čudu

Tato publikace vyšla v září 2003, kterou poprvé ilustrovala brněnská malířka Vlasta Baránková. Svůj název dostala podle stejnojmenné písničky. Je určena pro děti od 8 let.

Do knihy jsou zařazeny nejen písňové texty, ale také Svěrákovy pohádky a povídky pro děti. Pohádky nejsou klasické pohádky s nadpřirozenými bytostmi, ale personifikují se věci denní potřeby, jako jsou např. hrábě. Ve Svěrákových pohádkách vystupují i zvířata, která mluví a myslí jako lidé. Zdeněk Svěrák díky své pedagogické praxi ví, jak děti přemýšlejí a dokáže se jim přiblížit jak v jazykové, tak i společenské sféře. Nejlépe je to zachycené v povídce O požáru mlýna, kde si pohrává s doslovným významem ustálených rčení (chodit spát se slepicemi, neví, kde mu hlava stojí, malovat čerty na zeď, i stěny mají uši atd.)

,,Z pohledu dospělého to bývá humor hodně přímočarý a někdy až laciný, právě takový však děti ocení nejvíc. Jednou textem dokonce prosvitne smysl pro

31

dětskou vulgaritu: ,,Když to všechno spapají/pak ještě (vždycky) pětatřicet kakají, kakají, kakají, přičemž je míněno pití kakaa.“10

Texty Zdeňka Svěráka získaly obdiv i díky jejich zasazení do současnosti.

Objevuje se básnička o dívce s rovnátky, povídka o chlapci, který používá Bohoušek. Neustále se raduje, a proto mu říkají Radovan. Je mu zhruba pět let a spolu se svou kamarádkou Kateřinkou a psem Kvikem poznává svět. V každém příběhu se objevuje záporná postava – výrostek Hugo, který neustále škodí, ale na konci je vždy spravedlivě potrestán. Příběhy o Radovanovi byly zpracovány i jako večerníček.

Do hodin českého jazyka se tyto příběhy o Radovanovi dají využít pro práci se slovními hříčkami. Najdeme zde např. Vánoce jsou za dveřmi nebo zlaté ruce. Zdeněk Svěrák tyto hříčky dokázal pěkně vysvětlit, tak aby je děti kamarádce tak blízko, aby jí v té mlze dobře viděl do tváře, protože si vzpomněl, že maminka jednou chtěla navlíknout jehlu a hledala brýle tak usilovně, že převrátila celý pokoj vzhůru nohama, a nakonec je měla jenom pošoupnuté nahoru na čelo. Kateřinka své brejličky na čele neměla. Ale čeho si Radovan všiml – měla skoro úplně vyplakané oči. Když ty vyplakané oči viděl, dostal jeden

10 ČERMÁKOVÁ, D. Fenomén Zdeněk Svěrák. 2. vyd. Copyroght Imagination of People, 2012, str. 157

11 SVĚRÁK, Z. Radovanovy radovánky. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1994, str.15

32

ze svých skvělých nápadů. Mrkev! – zvolal. Vzal Kateřinku za ruku a vedl ji mezi záhony. Mrkev? – divila se holčička. Mrkev je na oči nejlepší, - řekl zahradnický chlapeček, tahaje ze země oranžovou karotku. – Kdo jí mrkev, ten dobře vidí. To říkal tatínek a tatínkovi to říkal doktor Kmet.“12

Příběhy o Radovanovi jsou vhodné pro žáky na prvním stupni. Pro práci s žáky na druhém stupni bylo vybráno několik slovních hříček a úkolem žáků bude určit jejich význam. Tato aktivita se hodí pro žáky šestých ročníků k rozvoji slovní zásoby.

Hříčky: jíst vtipnou kaši, mlynáři se perou, Vánoce jsou za dveřmi, mít zlaté ruce, venku je pěkný samec.

Mezi nejznámější texty z této knihy jistě patří Není nutno, Mléčný bar, Elektrický valčík, Barbora píše z tábora a Dělání.

Písnička ,,Není nutno“ byla psána pro filmovou pohádku Tři veteráni na vysloužilí vojáci, kteří dostanou od skřítků kouzelné předměty - klobouk, harfičku a bezedný měšec. Při své cestě dojdou do jednoho království, kde však o tyto vzácné dary přijdou. Hlavní myšlenkou této pohádky je uvědomování si hodnot v lidském životě, s čímž souvisí i text písně Není nutno. Děti by si měly uvědomit, že moc a peníze nejsou v životě to nejdůležitější.

Další text, který má i výchovný cíl, je Dělání. Žáci se s touto písničkou mohli setkat v pohádce Princové jsou na draka. Text pojednává o důležitosti a významu práce.

Z této knihy se dá vybrat velké množství didaktického materiálu, s nímž lze pracovat při mluvnici a slohu v šestých ročnících. Pro procvičování pravopisu jsou vhodné texty Semiška a Dravci, kde si žáci zopakují vyjmenovaná slova.

Viz. pracovní list č. 8. Procvičování pravopisu přídavných jmen přivlastňovacích

12 SVĚRÁK, Z. Radovanovy radovánky. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1994, str.36

33

nabízí text Ninini. Viz. pracovní list č. 7. Kniha obsahuje i text pro nácvik správné artikulace. Jedná se o píseň s názvem Nastává máj, ve kterém je použita pouze jedna samohláska a. Další píseň k procvičování učiva je i Jaro dělá pokusy. Tento text se dá využít pro procvičování větných členů a zároveň k rozvoji slovní zásoby. Viz pracovní list č.10. Text je oslavou jara, a proto je vhodné ho do výuky zařadit v jarním období. Píseň žáky rozveselí a motivuje k další činnosti.

Jako motivační text může být vybrána i píseň s názvem Křížovky, kde žáci budou rozvíjet slovní zásobu. Do výuky se hodí i pro mezipředmětové vztahy.

Slohovou hodinu můžeme zpestřit např. pohádkou O požáru mlýna skládající se ze slovních hříček, které mají doslovný význam. ,,Když to tatínek uslyšel, ztratil hlavu. Nevěděl jsem v té chvíli, co dřív: zda hasit, či pomáhat otci při hledání hlavy. Ještě ke všemu odněkud volala maminka, co se stalo, a nikdo nevěděl odkud, poněvadž maminka měla vždycky práce až nad hlavu, takže na ni nebylo vidět.“13 Viz. pracovní list. č. 1. – sloh.

Zdeněk Svěrák do této knihy zařadil i velice pěkný příběh nazvaný ,,Pane Dufek, neznáte dobrý vtip?, kde hlavní postavou je malý chlapec Karel Chmára.

Jeho oblíbenou činností je telefonovat lidem podle telefonního seznamu. Když se dovolá, chce po dotyčném, aby mu řekl 2 vtipy, jež si poté zapíše. Pokud mu nikdo nic neřekne, napíše si k danému jménu poznámku např. Dubec Kamil – nic nezná a rozčiluje se.

Pan Dufek ovšem chlapce neodmítl a dokonce se s ním i osobně sešel.

Vtipy z této povídky bychom mohli využít ve slohových hodinách nebo k větným rozborům. Viz. pracovní list č. 1 – mluvnice.

,,Vejce potkalo tmu a tma povídá: Kam jdeš vejce? A vejce říká: Já nevím, tady je tma.“

,,Má to šest nohou a tři oči. – Jan Žižka na koni. Vtip o Žižkovi můžeme využít nejen pro pobavení, ale i k propojení s dějepisem.

,,Je to měkký a dá se to jíst, ale je to neprůstřelný.“ - ,,Pudink v tanku“

Do slohových hodin věnovaných popisu se dá použít text Psí divadlo. Je to příklad textu, v němž se zvířata chovají jako lidé. Vzdělávacím prvkem je

13 SVĚRÁK,Z. Jaké je to asi v Čudu. 1. vyd. Praha: Fragment, 2003. str.7

34

vyjmenovávání ras psů a žáci mohou jednotlivé rasy popisovat. Viz. pracovní list č. 5 (sloh)

Dalším textem vhodným do výuky jsou Rovnátka. Viz. pracovní list č. 2 (sloh). Tento text je zasazen do současnosti, protože rovnátka dnes nosí velké množství žáků. Výchovným cílem je, aby si žáci uvědomili důvod jejich nošení a zabránilo se případným sociálně patologickým jevům, jako je šikana. Navíc se tento text dá propojit s přírodopisem nebo výchovou ke zdraví.

Svým obsahem do současného světa vstupuje i text Auta. Při práci s tímto textem, mohou žáci rozvíjet slovní zásobu doplňováním vynechaných slov. Tento text nabízí i propojení s několika jinými předměty jako je zeměpis, dějepis, občanská výchova či výtvarná výchova. Pro posilování klíčových kompetencí žáci vyhledávají informace o značkách aut na internetu nebo vedou diskuzi nad klady a zápory automobilového průmyslu, čímž do češtiny zařadíme environmentální výchovu.

3.8 Když se zamiluje kůň – Písničky s notami a akordy pro děti i dospělé

I dokument Příloha A - Pracovní listy k hodinám mluvnice (sidor 30-34)