73 Odpověď PO5:
Při porovnání výsledku šetření třídního klimatu na českých školách (tabulka č. 21) můžeme konstatovat, že:
nejvyšší míru spokojenosti a soutěživosti u žáků naměřili Lašek a Mareš (1991)
nejnižší míru třenic a nejvyšší míru soudržnosti naměřili Klusák a Škaloudová (1992)
nejnižší míru spokojenosti, soutěživosti a obtížnosti a zároveň nejvyšší míru třenic jsme naměřili v 5. třídě při našem 1. šetření
nejvyšší obtížnost učení a nejnižší míru soudržnosti jsme naměřili v 6. třídě při našem 2. šetření
Diskuze 5
Porovnáme-li data autorů získaná šetřením na českých školách (tabulka č. 20), můžeme říci, že autoři došli k velmi podobným výsledkům. Klima v těchto třídách je žáky pociťováno jako vyhovující. Při porovnání s našimi daty však zaznamenáváme velké rozdíly.
Čím mohou být tyto rozdíly dány? Předně jsme v úvodu této kapitoly upozorňo-vali na to, že výsledky autorů použijeme pouze k orientačnímu porovnání. Důvodem jsou rozličné podmínky šetření. Autoři zkoumali klima na různých typech škol, lišila se velikost zkoumaného souboru, věk a pohlaví respondentů, apod.
Velkou roli zde jistě hrají časová rozmezí, kdy byla šetření provedena. Půjdeme-li do extrému, nejstarší a nejnovější výsledky uvedených šetření dělí 23 let. Za tu dobu došlo k mnoha změnám nejen ve školství. Mění se také společnost, její potřeby, přání, názory a postoje, ale i hodnoty.
V neposlední řadě také musíme myslet na to, že šetření sociálního klimatu je do jisté míry ovlivněna subjektivním pohledem výzkumníka či výzkumného týmu, od če-hož se odvíjí interpretace výsledků.
74
Závěr
Cílem diplomové práce bylo zjistit charakteristiky změn sociálního klimatu školní třídy. Zaměřili jsme se na období přechodu žáků mezi stupni, které je ve vzdělá-vací dráze považováno za zlomové, tudíž jsme očekávali, že se projeví ve výsledcích sociálního klimatu školní třídy zásadní změny.
Pro potřeby našeho šetření jsme si vybrali dotazník MCI autorů Frasera a Fishe-ra, který jsme použili v obou jeho formách – preferované a aktuální, vždy s časovým odstupem dvou týdnů. První šetření jsme provedli v roce 2013 u žáků 5. třídy. Druhé jsme zopakovali s téměř ročním odstupem v téže třídě po přestupu na 2. stupeň.
Ze získaných dat jsme pro každou proměnnou vypočítali aritmetický průměr a určili jsme směrodatné odchylky.
Výsledky šetření ukázaly, že žáci po přechodu na 2. stupeň žádné výrazné změ-ny v sociálním klimatu školní třídy nevnímají. Můžeme tedy říci, že se výsledky ztotož-ňují s definicí tohoto fenoménu, která označuje sociální klima školní třídy jako jevy dlouhodobé, typické pro třídu a učitele po měsíce až roky.
I přes to, že výsledky šetření s pomocí tohoto diagnostického nástroje mají pou-ze orientační povahu, data získaná při tomto šetření jasně vypovídají o nepříznivém třídním klimatu. Žáci v obou ročnících pociťují nízkou spokojenost, vysokou míru tře-nic a soutěživosti, nízkou soudržnost třídy. Výrazný rozdíl vnímají pouze u proměnné obtížnost učení. Tu vnímají v 5. třídě jako nízkou, v 6. třídě jako průměrnou.
Při šetření sociálního klimatu školní třídy je důležité, aby šetření neskončilo pouhým vyhodnocením dotazníků. Je třeba zvážit, zda je, či není nutná intervence, po-případě jaká.
Uvědomujeme si, že fenomén sociálního klimatu školní třídy má sociální pova-hu. Převedení získaných dat do číselné hodnoty tím pádem není příliš citlivé. Klademe si proto otázku, zdali je vůbec možné třídu vztahovat k ideálu 5 nebo 15 bodů podle povahy proměnných.
75
Seznam použité literatury
ČÁP, J., MAREŠ, J., 2001. Psychologie pro učitele. 1. vyd. Praha: Portál.
ISBN 80-7178-63-X.
DVOŘÁKOVÁ, M., 2002. Diagnostika vnitřních podmínek výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál. ISBN 80-7178-253-X.
FENSTERMACHER, G. D., SOLTIS J. F., 2008. Vyučovací styly učitelů. Praha: Por-tál. ISBN 978-80-7367-471-7.
GAVORA, P., 2000. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
ISBN 80-85931-79-6.
GILLERNOVÁ, I., KREJČOVÁ, L. a kol., 2012. Sociální dovednosti ve škole. Praha:
Grada. ISBN 978-80-247-3472-9.
GRECMANOVÁ, H., 2008. Klima školy. Olomouc: Hanex. ISBN 978-80-7409-010-3.
HAVLÍK, R., KOŤA, J., 2002. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál.
ISBN 80-7178-635-7.
HELUS, Z., 2007. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-1168-3.
HORÁK, J., KRATOCHVÍL, M., PAŘÍZEK, V., 2005. Základy pedagogiky. Liberec.
ISBN 80-7083-534-6.
JANOŠOVÁ, P., 2008. Dívčí a chlapecká identita: Vývoj a úskalí. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-2284-9.
KAŠPÁRKOVÁ, J., 2007. Výzkumný nástroj pro evaluaci školního klimatu. Olo-mouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-1852-0.
KYRIACOU, CH., 1996. Klíčové dovednosti učitele: Cesty k lepšímu vyučování. Praha:
Portál. ISBN 80-7178-965-8.
76 LANGMEIER, J., LANGMEIER, M., KREJČÍŘOVÁ, M., 1998. Vývojová psychologie s úvodem do vývojové neurofyziologie. Praha: H & H. ISBN 80-86022-37-4.
LAŠEK, J., 2007. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové:
Gaudeamus. ISBN 978-80-7041-699-2.
MAŇÁK, J., ŠVEC, V. ed., 2004. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
ISBN 80-7315-078-6.
MAREŠ, J., 2001. Klima školní třídy. In ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele.
Praha: Portál, s. 565-579. ISBN 80-7178-463-X.
MAREŠ, J., 2013. Pedagogická psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál.
ISBN 978-80-262-0174-8.
MAREŠ, J., JEŽEK, S., 2012. Klima školní třídy. Dotazník pro žáky. Praha: Národní ústav pro vzdělávání. ISBN 978-80-87063-79-8.
PROCHÁZKA, M., 2012. Sociální pedagogika. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-3470-5.
PRŮCHA, J., 2002. Učitel. Současné poznatky o profesi. 1. vyd. Praha: Portál.
ISBN 80-7178-621-7.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., 2013. Pedagogický slovník. Praha: Por-tál. ISBN 978-80-262-0403-9.
SOCHŮREK, J., SLUKOVÁ, K., 2013. Stručný úvod do základů metodologie. Liberec.
ISBN 978-80-7372-943-1.
ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. a kol., 2010. Přehled vývojové psychologie. Olomouc.
ISBN 978-80-244-2433-0
VÁGNEROVÁ, M., 2002. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. Pra-ha: Karolinum. ISBN 80-246-0181-8.
VÁGNEROVÁ, M., 2000. Vývojová psychologie: Dětství, dospělost, stáří. Praha: Por-tál. ISBN 80-7178-308-0
77 URBÁNEK, P., 2008. Jak poznat a pochopit klima své třídy? In: STARÝ, K. a kol., Pedagogika ve škole. Praha: Portál, s. 71-93. ISBN 978-80-7367-511-0.
WALTEROVÁ, E. a kol., 2011. Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2.
stupeň. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2043-5.
78
Seznam příloh
Příloha A: Dotazník MCI – aktuální forma Příloha B: Dotazník MCI – preferovaná forma
Příloha A
Dotazník: Naše třída
– aktuální forma (My Class Inventory, MCIa) Milí žáci,prosím vás o vyplnění tohoto dotazníku. Nejedná se o žádný test, nejsou zde dobré ani špatné odpovědi. Vaším úkolem je napsat, jaká je teď vaše třída, vaši spolužáci.
Každou větu dotazníku si pečlivě přečtěte. Odpovídá se na ni buď „ANO“ nebo „NE“. Pokud souhlasíte s tím, co je tam napsáno, zakroužkujte slovo „ANO“. Pokud nesouhlasíte, My Class Inventory (MCIa)
Autoři: Fraser, B. J.; Fisher, D. L. (1986)
Překlad: Mareš, J.; Lašek, J. (1991)
Příloha B
My Class Inventory (MCIp)
Autoři: Fraser, B. J.; Fisher, D. L. (1986)
Překlad: Mareš, J.; Lašek, J. (1991)
Dotazník: Naše třída
– preferovaná forma (My Class Inventory, MCIp) Milí žáci,prosím vás o vyplnění tohoto dotazníku. Nejedná se o žádný test, nejsou zde dobré ani špatné odpovědi. Vaším úkolem je napsat, jaká by měla nebo neměla být vaše třída, vaši spolužáci. Každou větu dotazníku si pečlivě přečtěte. Odpovídá se na ni buď „ANO“ nebo
„NE“. Pokud souhlasíte s tím, co je tam napsáno, zakroužkujte slovo „ANO“. Pokud nesouhlasíte, zakroužkujte slovo „NE“. Když se spletete nebo si odpověď rozmyslíte a chcete ji změnit, přeškrtněte tu, kterou chcete opravit a zakroužkujte tu, která platí. Nic nepřeskakujte, odpovězte na každou otázku. Tento dotazník je anonymní, to znamená, že neuvádíte své jméno, pouze zaškrtněte, zda jste chlapec nebo dívka a uveďte svůj věk.
Děkuji za vyplnění :o)