Pojem psychosociální klima školní třídy nebyl z počátku odborným pojmem.
Spíše metaforicky označoval to, co je pro danou školní třídu typické, čím je charakteris-tická po delší dobu (Mareš 2013, s. 591).
Klima školní třídy je definováno jako: „sociálněpsychologická proměnná, kte-rou tvoří ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů na to, co se ve třídě odehrálo, právě odehrává nebo má v budoucnu odehrát. K těmto akté-rům patří: třída jako celek, skupiny žáků, žák jako jednotlivec, učitel, skupina učitelů, kteří danou třídu vyučují. Z časového hlediska označuje jevy dlouhodobé, typické pro třídu a učitele po měsíce až roky„ (Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník, 2013, s. 125).
Helus (2007, s. 255) rozlišuje dva typy klimatu školní třídy, a to pozitivní a negativní. Pozitivní psychosociální klima vyvolává a posiluje vzdělávací úsilí každé-ho jedince i všech společně, jednotliví žáci pociťují podpůrné zázemí své třídy, svých spolužáků a to pozitivně působí na jejich vzdělávací motivaci, učební výkon, osobnostní rozvoj. Negativní psychosociální klima popisuje jako takové, ve kterém se žáci navzá-jem ruší, případně ti, které učení nebaví, vylučují z kolektivu třídy, zesměšňují či do-konce šikanují žáky, kteří by se chtěli učit.
1.1.1 Aktéři třídního klimatu
Aktéry třídního klimatu jsou všichni žáci dané třídy (třída chápána jako celek), dále skupiny žáků v dané třídě, žáci jako jednotlivci bez ohledu na jejich postavení či pozici ve třídě. Záleží na celkovém počtu žáků ve třídě, na zastoupení chlapců a dívek v dané třídě, věku žáků, na jejich dosavadních znalostech a ochotě učit se, dále také na zvláštnostech vůdčích žákovských osobností v dané třídě.
Druhým aktérem (spolutvůrcem klimatu) je třídní učitel, ale podílí se i další uči-telé, kteří vyučují předměty v dané třídě. (Mareš, Ježek, 2012, s. 8)
Lašek (2007, s. 46) ale upozorňuje na to, že aktéry třídního klimatu nejsou učitel a žáci, ale učitel společně se žáky ve vzájemné interakci.
15
1.1.2 Znaky klimatu školní třídy
Mareš a Ježek (2012) uvádí tyto hlavní znaky školního klimatu:
je to skupinový, nikoliv individuální jev; určitý názor na klima dané třídy mají všechny skupiny aktérů
je sociálně konstruované, vzniká nejen osobní zkušeností jedinců (žáků, uči-telů), ale též debatováním mezi žáky navzájem, mezi učiteli navzájem, mezi učiteli a žáky, mezi žáky a rodiči
je sociálně sdílené; u aktérů klimatu – na základě osobních zážitků i diskuzí s lidmi, kteří mají stejné či naopak rozdílné názory – se podoba klimatu v myslích aktérů zpřesňuje; současně se vyjevuje, které názory jsou společné většině aktérů (obrazně řečeno jde o průnik množin), které názory patří jen jedné skupině osob a ve kterých názorech se jedinec rozchází se všemi ostatními lidmi.
je ovlivňováno širším sociálním kontextem: klimatem, které panuje na dané škole, dále lokálními zvláštnostmi místa, kde škola sídlí (velkoměsto, kraj-ské město, malé město, vesnice), a též spádovou oblastí žáků atd.
1.1.3 Determinanty klimatu
Za determinanty jsou považovány ty skutečnosti v životě školy a třídy, které ma-jí svou originální kompozici, jsou relativně svébytné, ovlivňuma-jí vznik, podobu a účinky klimatu. Tento termín je Laškem použit proto, že není vždy dosti dobře možno odlišit a přesně popsat příčiny a následky sledovaných jevů. Do determinant patří mimo jiné:
zvláštnosti školy:
typ školy, její zaměření (základní školy, gymnázia, střední odborné školy),
pravidla školního života (školní řád, vyžadované dodržování a sankce),
zvláštnosti vyučovacích předmětů a pedagogických situací:
např. laboratorní, dílenské práce, praxe v provozech, laboratořích
zvláštnosti učitelů:
osobnost učitele
16
učitelem preferované pojetí výuky a vzdělání, z něhož vychází jeho styl výuky,
zvláštnosti školních tříd:
učitel a třída; školní třída jako celek; skupiny ve třídě
zvláštnosti žáků:
žák jako člen třídy, resp. skupiny v ní
žák jako individuální osobnost
(Lašek, J.: Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové:
Gaudeamus, 2007, s. 44)
1.1.4 Důvody, proč klima školní třídy zjišťovat
Podle F. Špačka jsou vlastnosti klimatu tříd úzce svázány s výkonností žáků a studentů, s efektivitou vzdělávacího procesu, ale i se vztahy účastníků tohoto procesu a jejich pocity. Lze tedy hledat souvislosti mezi vlastnostmi klimatu třídy a efektivitou výuky a vzájemnými vztahy jednotlivých aktérů pedagogického procesu.
Po vyhodnocení všech měření je možno porovnávat rozdíly mezi jednotlivými oblastmi klimatu a pátrat po příčinách těchto rozdílů. Domnívá se, že pokud jsou vý-sledky správně použity, mohou učitelé zvýšit efektivitu vzdělávání.
Mareš (2013, s. 593) zase říká, že je výhodné zabývat se psychosociálním kli-matem školní třídy, jelikož klima školní třídy ovlivňuje:
to, jak se žáci v dané třídě cítí, jak se tam cítí učitel; jak klima prožívají;
motivaci žáků učit se a motivaci učitelů v této třídě vyučovat;
výchovné i vzdělávací výsledky žáků (tj. kognitivní, afektivní, behavori-ální) i výsledky snažení učitele;
chování žáků v hodinách i mimo ně, tedy případně výskyt kázeňských přestupků.
1.1.5 Složky klimatu
Dříve, než začneme klima třídy zkoumat, je nutné vědět, z čeho se skládá, tzn., které složky (proměnné) můžeme ve třídě sledovat. Charakter, ale i počet těchto pro-měnných je ovlivněn vybraným teoretickým východiskem (například filozofickým
pří-17 stupem či odborným zaměřením výzkumníka apod.). Se zajímavým nápadem přišel americký profesor psychiatrie a behaviorálních věd R. H. Moos. V lidském prostředí, jehož součástí je i klima, odlišil tři dimenze: dimenzi vzájemných vztahů mezi lidmi (relationship dimensions), dimenzi jednotlivce (personal development dimensions) a dimenzi systémovou (system maintenance a system change dimensions). Každou dimenzi blíže popsal jednotlivými složkami (proměnnými), které se ve výzkumných šetřeních zjišťují nejčastěji. Složky klimatu uvádíme v následující tabulce:
Tabulka 1: Složky klimatu podle klasifikace R. H. Moose
Dimenze vztahů mezi lidmi
Při podrobném rozboru docházíme k tomu, že klima je sociálně psychologickým skupinovým jevem. Všechny Moosovy dimenze se skutečně plně uplatňují, spolupůso-bí, vzájemně ovlivňují se a integrují. (Lašek, 2007, s. 46)18 Jednotlivé složky (proměnné), jejichž charakteristiky lze při zkoumání klimatu sledovat, je možné označit jako faktory (dimenze, oblasti) ovlivňující kvalitu klimatu (Kašpárková, 2007, s. 29). Jakou metodu při šetření zvolit?