(Mareš, 2013, s. 577-578)
P os tupn ý ro čn ík P ohl av í
Podoba skupin
4. ro čn ík ch lap ci
První výskyt stabilních chlapeckých skupin. Ostřeji se profiluje skupi-na „frajerů“, která je orientováskupi-na skupi-na společné „akce“ (sskupi-naha provoko-vat, riskoprovoko-vat, záliba v popu pro teenagery, kamarádi i mimo třídu). Dá-le se vyhraňuje „fantazijní skupina“, která organizuje spoDá-lečná sezení, schůzování, vyprávění, kreslení témat z vědecko-fantastických a akč-ních filmů; zajímají je technické a inženýrské problémy. Obě skupiny sebou navzájem mírně pohrdají.
dí vk y
První stratifikace děvčat ve třídě. Z tiché polarity mezi dívkami se stá-vají opravdové skupiny, které začínají fungovat samostatně. Každá skupina žije svým společenským životem, vytváří „partu proti jiné“, objevuje se drbání o spolužačkách.5. ro čn ík ch lap ci
Skupina „frajerů“ sílí. „Fantazijní skupina“ se drolí. Část zůstává věrná původnímu programu a koheze skupiny sílí; část se více zapojuje do„akcí“ jak o přestávkách, tak i mimo školu.
dí vk y
Skupiny děvčat se dále zafixovávají. Objevuje se skupina „frajerek“, která se zčásti pyšní flirtováním s kluky, zčásti svými gymnaziálními ambicemi. Dále je ve třídě skupina „normálních dívek“, která se věnuje svým fantasticky laděným hrám. Konečně je zde skupina „outsiderek“, které mají závažné problémy doma i ve škole, což je do jisté míry vy-řazuje ze společenského života třídy.
6. ro čn ík ch lap ci
Skupina „frajerů“ je ve škole také orientována na úspěch, považuje se za 1. ligu. Stoupá u nich zájem o dívky z vlastní třídy. Mimo školu organizují společné „akce“, ale účastní se jich pouze žáci dané třídy nebo bývalí žáci dané třídy (nikoli kamarádi mimo třídu). Provozují sporty; dobrodružstvím pro ně je obcházení supermarketů, aby se na-jedli při ochutnávkách zboží. Skupinu vede všemi obdivovaný chlapec, ostatní se ho snaží napodobovat.
Skupinu „badatelů“ tvoří pouze jedna dvojice žáků. Zajímá je věda, technika, nikoli klukovské „akce“. Ve třídě jsou považovány za outsi-dery. Jejich puberta probíhá jinak než u spolužáků; jsou nezralejší.
dí vk y
Skupina „frajerek“ je ve škole orientovaná na úspěch, považuje se za 1. ligu. Stoupá u ní zájem o chlapce, ale z vyšších tříd. Má svou vůdčí postavu, která boduje mj. tím, že mívá úspěchy u chlapců z vyšších ročníků. Skupina „repetentek“ je považována ve škole prospěchově i chováním za 2. ligu. Přátelí se s podobnou skupinou chlapců.40
METODOLOGICKÁ ČÁST
5 Metodologie diplomové práce
Tato kapitola je věnována metodologickému postupu, který byl použit při šetření sociálního klimatu školní třídy. Postupně bude objasněn výzkumný problém a cíl, bude popsán použitý diagnostický nástroj a zkoumaný soubor. Nakonec uvedeme podmínky celého šetření.
5.1 Výzkumný problém
Výzkumný problém pedagogického šetření zní: Změní se sociální klima školní třídy při přestupu z prvního stupně na druhý stupeň?
5.2 Výzkumný cíl
Hlavním cílem tohoto šetření je zjistit charakteristiky změn sociálního klimatu školní třídy při přestupu žáků z prvního na druhý stupeň ZŠ. Tento cíl jsme rozdělili na několik dílčích cílů, ve kterých jsme se zaměřili na změny, při (v):
A. posunech aktuálního klimatu mezi 5. a 6. třídou B. posunech preferovaného klimatu mezi 5. a 6. třídou C. porovnání aktuálního a preferovaného klimatu D. porovnání výsledků chlapců a dívek
E. porovnání našich výsledků s výsledky jiných autorů
5.3 Výběr diagnostického nástroje a jeho popis
Pro diagnostiku sociálního klimatu školní třídy jsme použili dotazník MCI – My Class Inventory (v české verzi nazvaný Naše třída) v aktuální i preferované formě. Ten-to nástroj se jeví jako velmi vhodný pro použití učitelů. Nespornou výhodou dotazníků stejně jako většiny nástrojů kvantitativního šetření je možnost získání velkého počtu dat v relativně krátkém čase od více osob. Jeho administrace i vyhodnocení učitelům také
41 nezabere příliš času. Autoři při vývoji toho nástroje mysleli také na žáky, a proto zredu-kovali počet i rozsah výroků, čímž snížili možnost únavy a nepozornosti u žáků. Vý-hodné se jeví také sloučení dotazníku a odpověďového archu na jednu plochu, čímž se zamezilo chybám, které mohou vznikat při přenosu odpovědí.
Dotazník MCI – My Class Inventory (Actual and Preferred short form) je nástroj pro kvantitativní šetření. Zjišťuje stav sociálního klimatu školní třídy. Autory toho do-tazníku jsou Australané B. J. Fraser a D. L. Fisher. Vznikl v roce 1986 zjednodušením rozsáhlejšího dotazníku LEI - Learning Environment Inventory, který se používá pro šetření sociálního klimatu u žáků středních škol, jehož autory jsou Fraser, Anderson a Walberg (1982). Do češtiny byl se souhlasem autorů přeložen v roce 1991 J. Marešem a J. Laškem pod názvem Naše třída. Dotazník je určen pro žáky základních škol, kon-krétně pro 3. až 6. ročníky.
Dotazník se skládá z 25 výroků, ke kterým žáci písemně sdělují svá stanoviska (souhlas či nesouhlas). Tyto výroky reprezentují pět charakteristik (proměnných), které se pro měření klimatu v určité třídě kvantitativně vyhodnocují:
spokojenost ve třídě - zjišťuje se vztah žáků k vlastní třídě, míra spokojenosti a pohody (otázky č. 1, 6, 11, 16, 21),
třenice ve třídě - zjišťuje se míra napětí a sporů mezi žáky (otáz-ky č. 2, 7, 12, 17, 22),
soutěživost ve třídě - zjišťují se konkurenční vztahy mezi žáky, míra snah po vyniknutí aj. (otázky č. 3, 8, 13, 18, 23),
obtížnost učení - zjišťuje se, jak žáci prožívají namáhavost učebních kroků na ně kladených (otázky č. 4, 9, 14, 19, 24),
soudržnost třídy - zjišťuje se míra pospolitosti a přátelství ve třídě (otáz-ky č. 5, 10, 15, 20, 25).
Každý žák vyplňuje dotazník sám. Vybírá ze dvou možností (ano / ne), čímž dá-vá najevo svůj souhlas či nesouhlas s daným tvrzením. Vyplnění celého dotazníku zabe-re žákům přibližně 20 minut. (Lašek, 2007, s. 53-54)
42
5.3.1 Administrace
Dotazník je administrován ve dvou verzích, aktuální (MCI-A) a preferované (MCI-P). Aktuální forma zjišťuje současné klima dané třídy, preferovaná formu ukazuje přání žáků v jednotlivých oblastech. Autoři doporučují zadávat žákům nejprve prefero-vanou formu a poté aktuální s časovým odstupem 2 týdnů (Lašek, 2007, s. 53-55).
5.3.2 Hodnocení dotazníku
Dotazník se hodnotí následujícím způsobem. Každá z položek se oboduje 1 až 3 body. Možnosti „ano“ jsou ohodnoceny 3 body, možnosti „ne“ 1 bodem. Výjim-kou jsou položky označené písmenem „R“, kde se hodnotí opačně – možnost „ano“
1 bodem a možnost „ne“ 3 body. Za nevyplněné položky nebo zakroužkované obě možnosti získává žák 2 body. Body jednotlivých položek se zapíší pod okraj. Na závěr se sečtou body jednotlivých proměnných (každé zvlášť). U každé z pěti proměnných může žák získat minimálně 5 bodů, které vyjadřují nejnižší možnou míru výskytu dané proměnné a maximálně 15 bodů, které vyjadřují nejvyšší možnou míru výskytu daného jevu ve třídě.
5.4 Výběr zkoumaného souboru a jeho popis
Šetření sociálního klimatu školní třídy jsme provedli na Základní škole Jabloňo-vá nacházející se v libereckém kraji. Budova školy je umístěna na okraji městské části Liberce. Od roku 1989 se škola specializuje na rozšířenou výuku hudební výchovy.
V roce 1992 byla při škole zřízena základní umělecká škola. Učitelé vyučují podle škol-ního vzdělávacího programu Harmonická škola, který je v platnosti od 1. 9. 2007. Ten-to vzdělávací program vychází z koncepce vzdělávání, která klade hlavní důraz ve své vzdělávací práci na komunikaci, kooperaci a práci s informacemi. Cílem školy je vyba-vit žáka potřebnými dovednostmi, vědomostmi, postoji, zdravým sebevědomím, schop-ností sebehodnocení a připravit ho na budoucí život, ve kterém bude schopen komuni-kovat, pracovat a žít. V programu se orientuje na žáka, respektuje jeho individuální možnosti. Jejich přáním je proměnit školu v prostředí, kde se dětem s velmi různo-rodými vzdělávacími potřebami dostává nejen kvalitní a kvalifikované vzdělávací
43 péče, ale kde se současně cítí bezpečně a spokojeně. Motto školy zní: „Máš-li zájem, musíš dostat příležitost. Jsme tu, abychom ti vytvářeli optimální podmínky“.
Ke školnímu roku 2012/2013 bylo vzděláváno celkem 413 žáků v 18 třídách.
Pro šetření klimatu školní třídy jsme záměrně vybrali třídu 5. A. Důvodem výběru byla absolvovaná pedagogická praxe autorky v této třídě, tudíž byla pro nás vybraná třída známá. Jak již bylo zmíněno výše, šetření jsme v této třídě zopakovali po jejím přestupu na druhý stupeň. Jak vypadal zkoumaný soubor? Jaký byl poměr chlapců a dívek v těch-to třídách?