Jedním z cílů disertační práce bylo provést mapování KO na Slovensku a získat jejich přehledný seznam. Za tím účelem byla vytvořena tabulka (viz příloha E) uvádějící název KO, IČ, stupeň aktivity, odvětví, ve kterém KO působí, právní formu, rok založení, popř.
rok zániku, sídlo, město, kraj, počet členů a odkaz na webové stránky ve slovenském jazyce.
Základním zdrojem dat byly veřejně dostupné informace na oficiálních webových stránkách KO, portál Slovenské inovační a energetické agentúry (dále SIEA), databáze FinStat, Register záujmových združení právnických osob a Evidencia občianskych združení provozované Ministerstvem vnitra Slovenské republiky.
V prvním kroku byly v registru zájmových sdružení právnických osob a evidenci občanských sdružení vyhledány všechny organizace, které obsahují v názvu slovo
„klaster“ či anglickou verzi názvu „cluster“. Dále byl také jako doplňkový zdroj využit portál SIEA, který mimo jiné uvádí přehledný seznam KO na Slovensku. Následně byly pomocí výše uvedených zdrojů zjištěny o KO všechny potřebné údaje.
Na základě provedeného mapování lze konstatovat, že na území Slovenska bylo zaznamenáno 54 KO (údaj platný k 1. 1. 2019). Jejich seznam je uveden v příloze E této disertační práce. Předkládaný seznam KO je výchozím materiálem pro jejich prvotní analýzu a další výzkum.
Dále je nutné uvést, že po provedené analýze získaných informací byly pro potřeby dalšího výzkumu z původního souboru vyřazeny 2 KO evidované k 1. 1. 2019 jako zaniklé.
106
Jednalo se o ABC - Academic Business Cluster a Energetický klaster Centrope. Zbylých 52 KO je proto dále v práci označováno jako „existující“ KO. Data o existujících KO umožňují provést níže uvedené analýzy, jejichž výsledky předkládá příloha F:
počty existujících KO v jednotlivých krajích SR,
počty existujících KO podle převažujícího průmyslového odvětví,
rozdělení KO dle právní formy.
Dalším cílem práce bylo i pro Slovensko vytvořit databázi členských subjektů existujících KO. Za tím účelem byly vytvořeny tabulky (viz příloha G), které obsahují o každém členu následující údaje: název subjektu, IČ, DIČ, rok založení, právní forma, vymezení převažujícího oboru/ů působnosti, počet zaměstnanců, případně kategorie počtu zaměstnanců, typ členského subjektu, kontaktní údaje, odkaz na webové stránky ve slovenském jazyce, sídlo, město a kraj.
Údaje byly vyhledávány ve čtyřech hlavních zdrojích – na oficiálních webových stránkách KO, dotazem u manažera KO, v databázi FinStat nebo na oficiálních webových stránkách člena.
Při vyhledávání údajů o jednotlivých členech KO bylo zjištěno, že z 52 existujících KO na Slovensku nelze zjistit údaje o členských subjektech u 21 KO. Proto byly tyto KO z dalšího výzkumu vyřazeny (jednalo se o neaktivní KO). V dalším kroku byly také z dalšího výzkumu vyřazeny i neaktivní KO, přestože byl seznam jejich členských subjektů vytvořen (celkem 3 KO). Vzhledem k tomu, že tyto KO v posledních letech nevykazují téměř žádnou činnost, nelze považovat za přínosné a relevantní je do dalšího výzkumu zahrnout.
Data o 28 aktivních KO na Slovensku, u nichž bylo možné získat seznam členských subjektů, umožňují provést následující analýzy, jejichž výsledky jsou součástí přílohy F:
počty KO dle počtu členských subjektů,
charakteristika členských subjektů dle jejich druhu,
velikost členských podnikatelských subjektů dle počtu zaměstnanců.
107
Při porovnání počtu klastrových organizací na Slovensku a v České republice lze konstatovat, že vzhledem k rozloze5 a počtu obyvatel6 je situace v obou zemích podobná.
V České republice bylo k 1. 1. 2019 evidováno 98 existujících klastrových organizací, z toho 51 organizací jsou organizace s vysokým stupněm aktivity. Na Slovensku je jejich ke stejnému datu evidováno 52, avšak o reálném fungování lze hovořit jen u 28 z nich. Na druhou stranu lze konstatovat, že slovenské klastrové organizace tvoří mnohem menší počet členů. V České republice je průměrný počet členských subjektů 25, na Slovensku se jejich počet pohybuje v průměru do 15 členů. Největší českou klastrovou organizací je Moravskoslezský automobilový klastr se 76 členskými subjekty. Největší slovenskou klastrovou organizací je klastr Košice IT Valley s 55 členy.
S ohledem na klasifikaci podle průmyslového odvětví jsou na Slovensku specifickou a velmi rozšířenou kategorií klastry cestovního ruchu, které se staly populární formou spolupráce subjektů cestovního ruchu. K 1. 1. 2019 jich bylo na Slovensku evidováno celkem 18 z celkového počtu 52 existujících KO. Aktivitu jich vykazuje ale pouze 10.
Počet jejich členských subjektů je většinou poměrně nízký (v průměru 16 členů) a prakticky neexistuje přímé propojení se vzdělávacími a výzkumnými institucemi.
Členskými subjekty jsou z velké části města a obce. Členské soukromé podnikatelské subjekty jsou poté zastoupeny převážně ubytovacími zařízeními, restauracemi a cestovními kancelářemi. Druhou skupinu tvoří technologické KO, které jsou nejvíce zastoupeny organizacemi působícími v oblasti informačních technologií a energetiky (viz příloha F).
Technologických KO bylo zmapováno celkem 34 z celkového počtu 52 existujících KO.
Aktivitu jich vykazuje ale pouze 18. Počet jejich členských subjektů je většinou poměrně nízký (v průměru 15 členů). Členskými subjekty jsou z velké části podniky a vzdělávací a výzkumné instituce. Detailní analýzy jsou uvedeny v příloze F.
Na Slovensku vznikají klastrové organizace převážně jako zájmová sdružení právnických osob. Členem klastrové organizace může být pouze právnická osoba.
Klastrové organizace se chovají jako neziskové organizace, protože nemají za cíl vytvářet zisk, ovšem poskytují odborné, koordinační a logistické zázemí svým členům a jsou partnerem pro vzájemnou spolupráci.
5 Relativní podíl KO na 1 km2 je v České republice 0,0012 a na Slovensku 0,0011.
6 Relativní podíl KO na 1000 obyvatel je v České republice 0,0093 a na Slovensku 0,0096.
108
Dále bylo zjištěno, že v rámci Evropského sekretariátu klastrové analýzy (ESCA, 2019c;
ESCA 2019d) je registrováno 17 slovenských KO; z toho 7 certifikátů je k 10. 6. 2019 aktivních (jedna organizace je držitelem zlatého a šest bronzového certifikátu).
109
8 Metodika a postup řešení disertační práce
V této kapitole bude blíže představen postup realizace výzkumu a popsána metodika řešení hlavních a dílčích cílů disertační práce. Z hlediska metodiky je disertační práce založena na kritické rešerši české i zahraniční literatury týkající se klastrů a hodnocení jejich výkonnosti, na kvantitativní analýze získaných dat z dokumentů a databází publikovaných státními i soukromými institucemi a na analýze dat a výstupů, které jsou předmětem vlastního výzkumu. S ohledem na vytyčené cíle disertační práce byly při zpracování disertační práce použity nejen obecné metody výzkumu (analýza a syntéza, indukce a dedukce), ale i metody specifické, resp. kvantitativní.