Matematická pregramotnost v předškolním věku

V rámci všestranného rozvoje dítěte v mateřské škole patří nepochybně rozvoj znalostí a dovedností, které souvisejí s matematikou, jež přijde po nástupu do základní školy. Tento rozvoj nemusí být násilně rozvíjen, ale lze ho zapojit do různých her, každodenních činností. Do rozvoje matematické pregramotnosti lze zařadit různá pozorování, třídění, skládání či orientaci v prostoru a čase. (Kaslová, 2006, online)

S rozvojem matematiky úzce souvisí také rozvoj logického myšlení či myšlení jako takového. Aby se v dítěti matematické dovednosti rozvíjely, není důležité, aby vyjmenovalo číselnou osu či umělo číslici napsat. Je důležité, aby veškeré jevy či operace pochopilo a rozumělo jim. I v rozvoji matematických dovedností je zapotřebí dbát na posloupnost, která musí směřovat od jednoduchého po náročnější. Bednářová je toho názoru, že úroveň myšlení do určité míry udává také výkony v matematice. Není tomu však u většiny případů. Zároveň Bednářová uvádí: „Z hlediska vývoje dítěte a jeho rozvoje matematických schopností a dovedností je velice důležitá úroveň rozvoje motoriky. To, jak je dítě schopno se pohybovat, významně přispívá k poznávání světa.

Manipulace s předměty umožňuje ucelenější vnímání jejich velikosti, hmotnosti, tvaru, množství. Pro předškolní dítě je potřebné, aby práci s obrázky a pracovními listy předcházela a doplňovala manipulace s konkrétními, každodenními předměty.”(Bednářová, Šmardová, 2008, s. 47) Rozvoj prostorového vnímání je do budoucna potřebný pro lepší pochopení geometrie a aritmetiky. V rámci rozvoje prostorového vnímání je důležité zařadit činnosti, během kterých dítě umísťuje do prostoru a rozumí pojmům jako nad, pod, v, nahoře, dole, mezi, první, poslední atd.

Vnímání prostoru je úzce spjato s vnímáním času a časovou posloupností. Úroveň rozvoje řeči má též velký význam na předmatematické představy zejména při porozumění a správném použití slov pro popis, srovnání či vytváření představy o množství. Při rozlišování částí a celku, vnímání detailů a poloh obrázků či předmětů je zapotřebí, aby mělo dítě dobře rozvinuté zrakové vnímání. Do předmatematických představ lze také zařadit třídění předmětů podle určité charakteristiky. Dítě do pěti let je schopné třídit pouze podle jedné vlastnosti, s postupem věku zvládne porovnávat také podle více vlastností (barva, velikost). (Bednářová, Šmardová, 2007, s. 47)

Veškeré popsané dovednosti a schopnosti jsou základem pro správný rozvoj předčíselných představ, které dítěti slouží k lepšímu pochopení samotných

matematických pojmů, symbolů a vztahů mezi nimi. Pokud má dítě dostatečně rozvinuté předčíselné představy, tak je schopno začít postupně chápat také číselné představy a to zejména určování množství či pochopení číselné řady a číselné operace.

(Bednářová, Šmardová, 2007, s. 47)

„Příprava na školní matematiku v mateřské škole nespočívá v drilu nebo násilném zavádění odborné terminologie. Předpokládá se, že děti se učí nejen soustředit, ale i dokončit práci, vracet se k ní z nového úhlu, obměňovat ji a současně, že se z aktivit dětí nevytratí radost ani humor.” (Kaslová, 2010, s. 2)

1.4.1 Matematická pregramotnost v RVP PV

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

(dále RVP PV) je závazný dokument pro mateřské školy, který byl vydaný v roce 2004. Slouží jako základní dokument, ze kterého dále vychází následná tvorba školních vzdělávacích plánů mateřských škol. V RVP PV jsou uvedeny základní požadavky, které musí obsahovat každý školní vzdělávací plán. Konkrétně základní body při tvorbě vzdělávacího obsahu. RVP PV vešel závazně v platnost 1. 9. 2007. (RVP PV, 2016, předškolním věku strukturovala matematickou pregramotnost podle vzdělávacích oblastí stejně, jak je uvedeno v RVP PV:

Oblast Dítě a jeho tělo

• Fyzický rozvoj a pohybová koordinace - fyzický rozvoj a motorika je úzce spjata s předmatematickými představami a to zejména v raném věku dítěte, kdy se dítě snaží pochopit jednotlivé tvary, kvantitu či jednoduché logické vazby pomocí hmatu a proto musí být motorika rozvinuta na přiměřené úrovni. Koordinace pohybu je důležitá pro orientaci v prostoru či odhad vzdálenosti.

• Jemná motorika, koordinace ruky a oka - rozvoj jemné motoriky a koordinace ruky a oka je pro předmatematických představy naprosto nezbytné a to zejména kvůli následnému vstupu do základní školy. Můžeme ji rozvíjet pomocí různé manipulace s

předměty jako například skládání, tříděni, převracení, otáčení, rozkládání atd. Dnešní doba nabízí mnoho pomůcek a grafomotorických listů pro rozvoj jemné motoriky.

• Zdraví a bezpečnost – také do činností spojených se zdravím a bezpečností můžeme zařadit předmatematickou představu. Zkoumání vlastního těla jako například počty orgánů, porovnávání různých těl zejména rozdíly ve velikosti.

Oblast Dítě a jeho psychika

• Jazyk a řeč - předmatematické představy musí být vysvětlovány ve srozumitelném jazyce pro děti předškolního věku. Je zapotřebí dbát na věkové zvláštnosti a tak pojmenovávat jednotlivé tvary či matematické operace až ve starším předškolním či v mladším školním věku až je na to dítě dostatečně zralé. Musíme si dávat pozor na správné pojmenování, ke kterému často dochází. Dítě pak i v pozdějším věku označí například krychli čtvercem.

• Časoprostorová orientace - je důležité u dětí již od útlého věku dbát na časovou posloupnost a to při každodenních činností jako například při přecházení silnice.

• Představa o kvantitě - tuto představu dítě nabylo a poté co pochopilo, že na předměty se nemusí dívat pouze z hlediska toho, jak vypadá nebo z čeho jsou vyrobené.

Pochopení určitého počtu předmětů je již vyšší matematické myšlení. Dítě dokáže nejprve rozlišit množství „dva”. Je důležité tuto skutečnost o kvantitě rozvíjet pomocí všech smyslů převážně zrakem a hmatem. Pouhý popis dítěti v dítěti nic nezanechá.

Vhodné pro pochopení kvantity je hraní deskových her, kde se využívá hra s kostkou.

• Geometrické představy - do této oblasti nepatří pouze představy o geometrických tvarech, jak si podle Hany Liškové myslí většina pedagogů. Patří sem také představy o míře, prostoru či velikosti. Pro rozvoj geometrických představ je vhodné využít rozkládání a skládání různých předmětů. Je možné využít různé stavebnice či jiné didaktické pomůcky zaměřené na rozvoj geometrických představ.

• Množinové představy - v této oblasti rozvíjíme u dětí operace jako třídění podle různých hledisek, uspořádání či kombinace.

Oblast Dítě a ten druhý

• V této oblasti není nijak popsán rozvoj předmatematických představ. Je zde zdůrazněna důležitost zapojování her pro rozvoj spolupráce.

Oblast Dítě a společnost

• Do této oblasti patří hudební a rytmické činnosti, výtvarné činnosti, pracovní činnosti či dramatické činnosti. V rámci těchto činností má pedagog mnoho příležitostí zapojit činnosti, které rozvíjí předmatematické představy. Při hudebních činnostech je vhodné zařazení rytmizace slov či rytmizace básniček a říkadel. V dramatické výchově je vhodné pracovat s dějem pohádek a s různým přehráváním myšlenkových operací.

Oblast Dítě a svět

• S touto oblastí je nejvíce spojena orientace v okolí. Je zde důležité rozvíjení časoprostorové orientace a seznámení se s okolím. (Fuchs a kol., 2015, str. 46-75)