2 PRAKTICKÁ ČÁST
2.2 Metodologie výzkumného šetření
2.2.2 Výzkumné metody
Výzkumné metody, které jsem použila během své práce, jsou pozorování a analýza. Obě tyto metody v této kapitole popíšu.
Pozorování
Pozorování je metoda, kterou sledujeme jevy, které jsou zachytitelné zrakem či jinými smysly. Můžeme pozorovat určité chování jedinců, skupiny či prostředí, ve kterém se jev odehrává. Předmětem pozorování je nejčastěji nějaká osoba, jev, či předmět, se kterým osoby pracují. Pozorování se děje také v běžném životě, ale toto pozorování není systematické a není nijak zaznamenávané. (Maňák, Švec, Švec, 2005, s. 73)
Metodu pozorování jsem použila při hospitacích v mateřské škole před samotnou realizací týdenního programu. Pozorovala jsem, jaký vztah mají mezi sebou děti, ale také učitelka a děti. Dále bylo moje pozorování směřováno na činnosti, které rozvíjely předmatematické představy. Pozorování jsem využila také při realizaci činností, abych následně zhodnotila celkový výstup činností.
Pozorování třídy v průběhu vzdělávání
Před realizací týdenního programu jsem do mateřské školy docházela na pozorování. Pozorování bylo z důvodu následně dobře zvolených aktivit do programu, aby byly přiměřené pro cílovou skupinu dětí. Nejprve jsem zaznamenala činnosti zařazené do jednotlivých dnů. Následně jsem pozorovala klima třídy, chování dětí, metody a formy, které používá učitelka při práci s dětmi. Pro pozorování jsem si vytvořila pozorovací arch, do kterého jsem vše zaznamenala.
Činnosti dětí během pozorovacích dnů:
• 27.11. - Ranní hry – námětová hra „na lékaře“, volné kreslení, skládání puzzle, ranní komunikativní kruh – přivítání dětí, opakování básně „Ouško, ouško ucho“, ranní motivované cvičení, píseň s pohybem „Hlava, ramena, kolena, palce“, společné prohlížení encyklopedie a vyprávění o lidském těle, pracovní list – dokreslení lidské postavy
• 29.11. - Ranní hry – námětová hra „na knihovnu“, prohlížení knih o lidském těle, magnetické destičky, Lego Duplo, ranní komunikativní kruh – přivítání dětí, opakování básně „Ouško, ouško ucho“, poslech pohádky „O zlobivé Madlence“, využití materiálů Zdravá 5 – třídění potravin na zdravé a nezdravé, vhodné potraviny pro lidské tělo, vybarvení omalovánky „zdravý kamarád“
• 11.12. - Ranní hry – stavba silnice, námětová hra „na opraváře“, volné kreslení, ranní komunikativní kruh – přivítání dětí, seznámení s novou básní „Andílek“, ranní motivované cvičení, samostatné stříhání, lepení, dokreslování detailů – výroba andílka, společné vyprávění o vánočních tradicích a zvycích
• 13.12. -Ranní hry – námětová hra „na rodinu“, stavba kolejí a vlaky, skládání kostek, ranní komunikativní kruh – přivítání dětí, opakování básně „Andílek“, ranní motivované cvičení, prolézání strachovým pytlem, pohybová hra „na meluzínu“, vybarvení omalovánky „vánoční stromeček“
Ukázka pozorovacích archů:
Sociální vztahy – klima třídy Věk dětí: 3-4,5 let
Ve třídě je klidná, uvolněná atmosféra ano
Učitel formuluje požadavky zřetelně částečně
Děti s učitelem komunikují ano
Děti komunikují vzájemně ano
Drobné nedostatky učitel řeší klidně, bez emocí částečně
Děti dodržují stanovená pravidla částečně
Učitel si všímá drobných úspěchů, pochválí za ně děti ano
Učitel děti oslovuje křestním jménem ano
Učitel posiluje sebedůvěru dětí ano
Vztah učitele k dětem je přátelský ano
Vztahy mezi dětmi jsou přátelské částečně
Chování dětí Věk dětí: 3-4,5 let
Pravidla chování dětí vůči učitelce jsou jasně stanovena ano Pravidla chování dětí vůči sobě vzájemně jsou stanovena ano
Vymezená pravidla jsou dodržována – děti x učitel ano
Vymezená pravidla jsou dodržována – děti x děti částečně Děti přijímají autoritu učitelky částečně Učitelka vhodně zařazuje oddechové chvilky ano
Učitelka děti vhodně zaměstnává ano
Metodické postupy Věk dětí: 3-4,5 let
Zvolené cíle postihují oblast vzdělávací i výchovnou ano
Učitelka dává srozumitelné pokyny částečně
Učitelka vhodně děti motivuje k jednotlivým činnostem ano
Děti mají možnost volby vlastní činnosti částečně
Zvolené aktivity jsou přiměřené věku dětí ano Učitel má včas připraveny didaktické pomůcky ano
Učitel volí činnosti různé náročnosti ano
Analýza
Další použitou metodou je analýza, konkrétně analýza dokumentu. Analýza dokumentu je rozbor určitého pedagogického textu. Analýzu můžeme popsat také jako zkoumání písemného či vizuálního materiálu. (Maňák, Švec, Švec, 2005, s. 10)
V mé bakalářské práci jsem analyzovala školní vzdělávací plán dané mateřské školy. Z této analýzy jsem vycházela pro následnou tvorbu týdenního programu na rozvoj matematické pregramotnosti.
Analýza školního vzdělávacího plánu
Školní vzdělávací program Mateřské školy Pod lesem je zpracován dle Rámcového vzdělávacího programu a tak splňuje všechna kritéria, která by měl mít. V samotné analýze jsem se zaměřila zejména na konkrétní vzdělávací nabídku pro děti ve
věku od 4 do 5 let. Vzdělávací nabídka se odvíjí také od tématu integrovaného bloku.
Integrované bloky jsou rozděleny do čtyř témat podle ročního období. Vzdělávací nabídka v prvním bloku je z pohledu rozvoje předmatematických představ zaměřena na orientaci v prostoru nové třídy a upevňování číselné řady do čtyř. V druhém bloku se zaměřují pouze na lepení geometrických tvarů a rozvíjení jemné motoriky během hry se stavebnicí. V jarním bloku je vzdělávací nabídka zaměřena na pochopení pojmů více a méně, dále již v jarních měsících není zmíněna konkrétní činnost zaměřená na předmatematické představy. V posledním letním bloku můžeme najít vzdělávací nabídku, která u dětí rozvíjí určování odlišnosti, kterou lze určit pomocí zraku.
Školní vzdělávací plán je zaměřen nejvíce na rozvoj mezilidských vztahů, jak už mezi učitelem a dítětem, tak mezi dětmi samotnými. Ve vzdělávacích nabídkách jsou zařazeny činnosti, které rozvíjejí spolupráci a respekt k druhým. Dalším rozvojem, který se ve vzdělávacích nabídkách velmi často nachází, jsou činnosti, které se zaměřují na jemnou a hrubou motoriku a poznávání okolního světa. Myslím si, že by se celkově dalo vzdělávací nabídku obohatit o činnosti, které rozvíjí předmatematické představy, protože jsou zde zařazeny činnosti, během kterých je také možné představy rozvíjet, ale nejsou konkrétně popsány. Věřím tomu, že v praxi učitelka tyto činnosti zařazuje pravidelně a častěji než jsou uvedeny ve školním vzdělávacím plánu. Týdenním programem bych chtěla obohatit školní vzdělávací plán o nabídku činností, které rozvíjejí předmatematické představy.
Charakteristika skupiny dětí
Třídu ve školním roce 2018/2019 navštěvuje celkem 22 dětí ve věku 4-5 let (11 chlapců a 11 dívek). Třída je věkově homogenní, což umožňuje jednotnější výchovné a výukové postupy, cílenější zaměření didaktických pomůcek a celkového vybavení třídy.
Sebeobslužné činnosti děti už zvládají, proto se posiluje především jejich samostatnost.
Zapojují se cíleněji do strukturovaných a řízených činností. Učí se respektovat pravidla her, kamaráda, rozvíjet trpělivost a volní schopnosti. Vztahy mezi dětmi jsou velmi dobré, pospolité, nevyskytuje se konkurenční prostředí. Dvacet dětí zvládá velmi dobře nabízené činnosti k osvojení vědomostí, dovedností a schopností pro věk 4-5 let. Třída jako celek funguje velmi dobře. Děti jsou na sebe hodné a respektují jeden druhého.
Atmosféra ve třídě je velmi příjemná a přátelská. Paní učitelka má přirozenou autoritu u dětí, ty jí respektují a mají rády.
Dvě děti mají potíže zejména v oblasti řeči (doporučen klinický logoped), myšlení, zrakového, sluchového vnímání, základních matematických představ (vyžadují individuální přístup). Pokud nějaká činnost děti zajímá, je třeba jej trvale podporovat a motivovat ke kvalitnímu výkonu – tzn. zajímat se o jejich práci, chválit dostatečně jejich pokroky. Popisované děti mají vzhledem ke svému věku velmi krátkou dobu koncentrace pozornosti (odpovídá dítěti tříletému) a snadno se unaví. Je předpoklad, že v předškolní třídě bude rodičům navržen odklad školní docházky a vyšetření v pedagogicko – psychologické poradně.