Pro výzkum si autorka zvolila metodu dotazníku, který byl zcela anonymní. Předem si připravila a pečlivě formulovala standardizovaný soubor otázek, na který respondenti odpovídali písemnou formou. Tato technika je velmi efektivní, vzhledem k tomu, že pojme vysoký počet respondentů v poměrně krátkém čase. Je zde zaručena anonymita a,,interviewer bias“ je prakticky vyloučeno. Získané údaje je možné hromadně počítačově zpracovat.
Nevýhodou je, že není jisté, zda odpovídal skutečně daný respondent. Další nevýhodou může být to, že respondent nemusí zcela rozumět otázce a není možné mu ji upřesnit.
Použitý dotazník sestavila autorka samostatně. Tento dotazník je rozdělen na dvě části, část „A“ a část „B“. Část „A“ obsahuje 14 otázek a část „B“ obsahuje 4 otázky. V části „A“
jsou uzavřené i otevřené otázky obecnějšího charakteru. V části „B“ jsou otevřené otázky konkrétnějšího charakteru. Respondent měl na výběr pouze jednu možnost, několik možností odpovědí a některé položky byly otevřené. V úvodu dotazníku byli respondenti informováni o tom, že dotazník je zcela anonymní, uvedené údaje budou použity pouze k vypracování diplomové práce. Jeho vyplnění bylo zcela dobrovolné.
Součástí výzkumu jsou také kazuistiky žáků. K vypracování kazuistik byli vybráni dva žáci, kteří v současné době navštěvují pátý ročník základní školy a byly u nich diagnostikovány specifické poruchy učení. Byla vybrána 1 dívka a 1 chlapec. Kvůli ochraně osobních údajů dětí, jsou jména dětí změněny a není uveden název školy, kde se žáci vzdělávají. Kazuistiky byly zpracovány hned z několika zdrojů. Jedním ze zdrojů je školní
dokumentace. Tato dokumentace byla však u každého žáka jiná a obsahovala jiné dokumenty, což bylo způsobeno tím, že rodiče nemají povinnost poskytovat škole lékařské zprávy a psychologická či jiná vyšetření a záleží tedy pouze na nich, jaké informace škola dostane.
Proto se také liší jednotlivé údaje v kazuistikách žáků. K doplnění informací do kazuistik bylo také využito volných rozhovorů s rodiči a hlavně rozhovoru s třídní učitelkou. Některé informace však také byly zaznamenány při pozorování, jelikož autorka pracuje na této škole jako školní speciální pedagog, má tudíž přístup k dětem a mohla je pozorovat jak ve výuce, tak o přestávkách a také s nimi vést rozhovory, z nichž některé informace byly opět použity do zpracovaných kazuistik.
Statistické metody
Pro zpracování shromážděných dat byl použit tabulkový editor Microsoft Office Excel 2007. Jako první byla vytvořena datová tabulka v programu Excel, ve které jednotlivé řádky znamenaly odpovědi daného respondenta a jednotlivé sloupce znamenaly data pro jednu proměnnou. V jednotlivých položkách je vyhodnocena jak absolutní četnost odpovědí (n), tak i jejich četnost vyjádřená procenty (%). Procentuelní znázornění výsledků v tabulce je zaokrouhleno na jedno desetinné místo. Součet procentuelního vyhodnocení dává vždy 100 % a je odvozeno od celkového počtu odpovědí na jednotlivé otázky.
5 Analýza a interpretace výsledků
5.1 Vzdělávání žáků s SPUVzdělávání učitelů v tématice SPU
V otázce číslo 5 měli respondenti napsat název kurzu s tématikou SPU, který absolvovali. Otázka byla otevřená. Kurz speciální pedagogiky absolvovali 3 respondenti, ti tvoří 6,3 % z celkového počtu. Kurz SPU a jejich reedukace absolvovalo 11 respondentů, ti tvoří 20,8 % z celkového počtu. Kurz Percepční a motorické oslabení ve školní praxi absolvovali 4 respondenti, ti tvoří 8,3 % z celkového počtu. Kurz Dítě s ADHD absolvovali 4 respondenti, ti tvoří 8,3 % z celkového počtu. Kurz Práce s dětmi se SPUCH absolvovalo 12 respondentů, ti tvoří 25 % z celkového počtu. Kurz Žák s potřebou podpůrných opatření v běžné ZŠ absolvovali 2 respondenti, ti tvoří 4,2 % z celkového počtu. Poměrně velkou část tvoří respondenti, kteří neabsolvovali žádný kurz a školení s tématikou SPU. Celkem neabsolvovalo kurz 12 respondentů, což je alarmujících 25 %, tedy čtvrtina dotazovaných respondentů (viz. tabulka 6).
Ze 6 dotázaných mužů pouze 1 muž absolvoval kurz s tématikou SPU, konkrétně práce s dětmi se SPUCH. Zbylých 5 mužů žádný kurz neabsolvovalo.
Tabulka 6: Kurz s tématikou SPU
Kurz s tématikou SPU n = počet
učitelů %
Kurz speciální pedagogiky 3 6,3
SPU a jejich reedukace 11 20,8
Percepční a motorické oslabení ve školní praxi 4 8,3
Dítě s ADHD 4 8,3
Práce s dětmi se SPUCH 12 25
Žák s potřebou podpůrných opatření v běžné ZŠ 2 4,2
Žádný 12 25
Součet celkem 48 100
Hodnocení kurzu
V otázce číslo 6 respondenti hodnotili přínos absolvovaného kurzu s tématikou SPU známkami 1 – 5, přičemž známka 1 byla nejméně a známka 5 nejvíce. Známkou 1 nehodnotil
žádný z respondentů. Známkou 2 hodnotili 2 respondenti, což tvoří 4,2 % z celkového počtu.
Známkou 3 hodnotil 1 respondent, což tvoří 2,1 % z celkového počtu. Známkou 4 hodnotili 4 respondenti, což tvoří 8,3 % z celkového počtu. Nejvyšší známkou 5 hodnotilo 29 respondentů, ti tvoří nadpoloviční většinu 60,4 % z celkového počtu. Celkem 12 respondentů nehodnotilo žádnou známkou, ti tvoří 25 % z celkového počtu a jsou to respondenti, kteří žádný kurz s tématikou SPU neabsolvovali (viz. tabulka 7).
Tabulka 7: Hodnocení kurzu
V otázce číslo 8 odpovídali respondenti pouze jednou možnou odpovědí ano nebo ne, zda zohledňují žáky s SPU při výuce pouze na základě doporučení PPP nebo SPC. Ano odpověděli pouze 2 respondenti, ti tvoří 4,2 % z celkového počtu. Ne odpovědělo 46 respondentů, ti tvoří 95,8 % z celkového počtu. Toto zjištění bylo velmi potěšující, protože v dnešním trendu vzdělávání, kde je kladen důraz na inkluzi, by se měli zohledňovat nejen žáci s doporučením PPP nebo SPC, ale i žáci projevující symptomy SPU. Pedagog na prvním stupni základní školy je jedním z prvních pozorovatelů, který může předejít školní neúspěšnosti právě svým včasným pozorováním a případným doporučením do PPP nebo SPC (viz. tabulka 8).
Vybavení pro žáky s SPU
V otázce číslo 12 jsme se dotazovali na dostatečné vybavení pomůckami potřebnými k výuce žáků s SPU. Na tuto otázku byla možná pouze jedna odpověď ano nebo ne.
Ano odpovědělo 39 respondentů, což tvoří nadpoloviční většinu 81,3 % z celkového počtu.
Ne odpovědělo 9 respondentů, což tvoří 18,7 % z celkového počtu. I přes vysoké procento kladných odpovědí, vidíme jako problematické, že ne všichni respondenti mají dostatečné vybavení k řádnému vzdělávání žáků s SPU a mohli přitom zohledňovat jejich individuální vzdělávací potřeby (viz. tabulka 9).
Tabulka 9: Vybavení pro žáky s SPU
Vybavení pro žáky s SPU
n = počet
učitelů %
ano 39 81,3
ne 9 18,7
Součet celkem 48 100
Formy SPU
V otázce číslo 13 odpovídali respondenti na to, s jakými formami SPU se nejčastěji setkávají. Na tuto otázku mohlo být více možných odpovědí včetně možnosti napsat jakoukoliv jinou formu SPU. Největším překvapením byl výsledek u volné odpovědi jiné formy SPU. 48 respondentů, kteří tvoří 33% z celkového počtu odpovědí, uvedlo ADHD jako formu SPU, se kterou se setkávají nejčastěji. Což znamená, že s ADHD se setkal každý z dotázaných respondentů. ADHD se neřadí mezi poruchy učení, ale jedná se o specifickou poruchu chování. S dyslexií se setkalo 40 respondentů, ti tvoří 27 % z celkového počtu.
S dysgrafií se setkalo 32 respondentů, ti tvoří 22 % z celkového počtu. S dysortografií se setkalo 21 respondentů, ti tvoří 14 % z celkového počtu. S dyskalkulií se setkalo 5 respondentů, ti tvoří 3 % z celkového počtu. S dyspraxií se nesetkal žádný z respondentů nebo o tom neví (viz. tabulka 10).
Tabulka 10: Formy SPU
V otázce číslo 14 jsme se dotazovali respondentů, jaké obtíže žáků s SPU způsobují největší potíže ve výchovně vzdělávacím procesu. V této otázce byla možná pouze jedna odpověď. Podle 4 respondentů, což tvoří 8,3 % z celkového počtu, způsobuje dyslexie největší potíže ve výchovně vzdělávacím procesu. Pro 44 respondentů, což tvoří nadpoloviční většinu 91,7 % z celkového počtu, je největším problémem ve výchovně vzdělávacím procesu ADHD. Opět bylo překvapením, že učitelé považují poruchu ADHD za největší potíž ve výchovně vzdělávacím procesu. Ostatní obtíže žáků s SPU jako je dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie a dyspraxie, nikdo z dotázaných respondentů nezvolil (viz. tabulka 11).
Tabulka 11: SPU ve výchovně vzdělávacím procesu
SPU ve výchovně vzdělávacím procesu
poukazuje na stejný problém, kterým jsme se zaobírali v otázce číslo 2. Individuální instrukce při zadávání úkolu používá 28 respondentů, což činí 10 % z celkového počtu odpovědí.
Názornost a praktický příklad používá také 28 respondentů, což činí 10 % z celkového počtu odpovědí. Více času na pochopení zadání a vypracování dává 35 respondentů, což činí 13 % z celkového počtu odpovědí. Zkrácené písemné práce dává 21 respondentů, což činí 8 % z celkového počtu odpovědí. Tabulku s násobilkou používá 14 respondentů, což činí 5 % z celkového počtu odpovědí. Číselnou osu používá 15 respondentů, což činí 5 % z celkového počtu odpovědí. Doplňovačky používá 42 respondentů, což činí 15 % z celkového počtu odpovědí. Pracovní listy pro děti s SPU používá 18 respondentů, což činí 7 % z celkového počtu odpovědí. Písemnou práci z předem avizovaného učiva používá 42 respondentů, což činí 15 % z celkového počtu odpovědí. Zkrácenou formu diktátu používá 30 respondentů, což činí 11 % z celkového počtu odpovědí (viz. tabulka 12).
Vzhledem k tomu, že na tuto otázku odpovídali i učitelé bez kurzu, bylo zajímavým studiem odborné literatury či úzce spolupracují se ŠPZ nebo jsou vysoce empatičtí.
Tabulka 12: Přístupy při výuce žáků s SPU
Přístupy při výuce žáků s SPU
n = počet
odpovědí % individuální instrukce při zadávání úkolu 28 10
názornost a praktický příklad 28 10
písemná práce z předem avizovaného učiva 42 15
zkrácená forma diktátu 30 11
Součet celkem 273 100
Forma spolupráce s PPP nebo SPC
V otázce číslo 7 jsme se zabývali formou spolupráce s PPP nebo SPC. Tato otázka měla více možných odpovědí. Největší část tvoří 44 respondentů, ti tvoří nadpoloviční většinu 57 % z celkového počtu odpovědí a jejich forma spolupráce je doporučení na vyšetření v PPP nebo SPC. Pravidelné návštěvy poradenských pracovníků ve škole zvolilo 12 respondentů, což tvoří 16 % z celkového počtu odpovědí. Konzultace pedagoga s poradenskými pracovníky, ať telefonicky, emailem nebo osobně, zvolilo 21 respondentů, což tvoří 27 % z celkového počtu odpovědí. Jinou formu spolupráce s PPP nebo SPC nezvolil žádný z dotazovaných respondentů (viz. tabulka 13).
Tabulka 13: Forma spolupráce s PPP nebo SPC
Forma spolupráce s PPP nebo SPC
n = počet
odpovědí % doporučení na vyšetření v PPP nebo SPC 44 57 pravidelné návštěvy poradenských pracovníků ve
škole 12 16
konzultace pedagoga s poradenskými pracovníky
(telefon, email, osobně) 21 27
jiná forma 0 0
Součet celkem 77 100
Asistent pedagoga
V otázce číslo 9 jsme se dotazovali na přítomnost asistenta pedagoga během vyučování. Tato otázka měla pouze jednu možnou odpověď ano nebo ne. U 13 respondentů, což tvoří 27,1 % z celkového počtu, je během vyučování přítomen asistent pedagoga.
Nadpoloviční většina 35 respondentů, což tvoří 72,9 % z celkového počtu, žádného asistenta během vyučování nemá (viz. tabulka 14).
Tabulka 14: Asistent pedagoga
Asistent pedagoga
n = počet
učitelů %
ano 13 27,1
Forma práce asistenta pedagoga
V otázce číslo 10 jsme se dotazovali respondentů, kteří mají během vyučování asistenta pedagoga, na formu spolupráce asistenta pedagoga se žáky. Na tuto otázku byla možná pouze jedna odpověď. U 10 respondentů, což tvoří 77 % z celkového počtu, pracuje asistent pedagoga pouze se žákem s SPU. U 3 respondentů, což tvoří 23 % z celkového počtu, pracuje asistent pedagoga se všemi žáky, kteří vykazují symptomy SPU. U žádného z dotazovaných respondentů nepracuje asistent pedagoga s celou třídou dle pokynů pedagoga (viz. tabulka 15).
Tabulka 15: Forma práce asistenta pedagoga
Forma práce asistenta pedagoga
n = počet
učitelů %
pracuje pouze se žákem s SPU 10 77
pracuje se všemi žáky, kteří vykazují symptomy SPU 3 23 pracuje s celou třídou dle pokynů pedagoga 0 0
Součet celkem 13 100
Speciální pedagog
V otázce číslo 11 odpovídali respondenti pouze jednou možnou odpovědí ano či ne, zda využívají služeb speciálního pedagoga ve škole, v PPP nebo SPC. Nadpoloviční většina dotazovaných respondentů v počtu 28, což tvoří 56 % z celkového počtu, odpověděla ano.
Ne odpovědělo 22 respondentů, což tvoří 44 % z celkového počtu. Vzhledem k současnému inkluzivnímu vzdělávání by spolupráce se speciálními pedagogy měla být v mnohem větším počtu, aby se žákům s SPU či se symptomy SPU dostávalo více odborné péče (viz.
tabulka 16).
Tabulka 16: Speciální pedagog
Speciální pedagog
n = počet
učitelů %
ano 28 58,3
ne 20 41,7
Součet celkem 48 100
Reedukační pomůcky
V otázce číslo 2 měli respondenti vypsat, jaké reedukační pomůcky používají.
Respondenti vypsali pouze 7 druhů reedukačních pomůcek. PC programy používá 31 respondentů, což činí 23 % z celkového počtu odpovědí. Bzučák používá 10 respondentů, což činí 7 % z celkového počtu odpovědí. Pexesa používá 23 respondentů, což činí 17 % z celkového počtu odpovědí. Pracovní sešity používá 36 respondentů, což činí 27 % z celkového počtu odpovědí. Logico Piccolo používají 3 respondenti, což činí 2 % z celkového počtu odpovědí. Vlastnoručně vyrobené pomůcky používá 5 respondentů, což činí 4 % z celkového počtu odpovědí. Čtecí okénko používá 26 respondentů, což činí 19 % z celkového počtu odpovědí (viz. tabulka 17).
Z odpovědí v této otázce vyplývá, že na tak velké množství respondentů je velmi malé množství reedukačních pomůcek. Toto zjištění nás upozorňuje na možnost, že velká část respondentů nemá žádné proškolení v problematice SPU a dá se tedy předpokládat, že neumí používat a neznají dostatečné množství reedukačních pomůcek.
Vlastnoručně vyrobené pomůcky využívají výhradně ženy. Oproti tomu všichni dotázaní muži využívají PC programy a pexesa, žádnou jinou možnost neoznačili.
Tabulka 17: Reedukační pomůcky
Reedukační pomůcky n = počet
odpovědí %
PC programy 31 23
bzučák 10 7
pexesa 23 17
pracovní sešity 36 27
Logico Piccolo 3 2
vlastnoručně vyrobené pomůcky 5 4
čtecí okénko 26 19
Součet celkem 134 100
Stupeň podpůrných opatření
V otázce číslo 4 jsme se zaobírali stupněm podpůrného opatření, kde měli respondenti vždy v tabulce označit pouze jednu možnost pro jednoho žáka s SPU nebo příznaky SPU. Na
PLPP a také víme, že žák s doporučením pedagogické intervence má nebo měl PLPP, doporučení PPP nebo SPC a byl mu školou zpracován IVP.
Bez diagnostiky, ale přesto u nich dochází k zohledňování během výuky z důvodu podezření na symptomy SPU, je 10 žáků a ti tvoří 3 % z celkového počtu. Podle Plánu pedagogické podpory (PLPP) je vzděláváno 120 žáků a ti tvoří 40 % z celkového počtu. Podle doporučení z PPP nebo SPC je vzděláváno 30 žáků a ti tvoří 10 % z celkového počtu. Podle Individuálního vzdělávacího plánu (IVP), který byl vytvořen na základě doporučení PPP nebo SPC, je vzděláváno 15 žáků a ti tvoří 5 % z celkového počtu. Pedagogická intervence na základě doporučení PPP nebo SPC probíhá u 119 žáků a ti tvoří 40 % z celkového počtu.
Speciálně pedagogická intervence na základě doporučení PPP nebo SPC probíhá u 3 žáků a ti tvoří 1 % z celkového počtu (viz. tabulka 18).
Došli jsme k zajímavému výsledku u této otázky, a to, že je stejné procentuelní zastoupení žáků vzdělávaných podle Plánu pedagogické podpory (PLPP) a žáků, u kterých probíhá na základě doporučení z PPP nebo SPC pedagogická intervence.
Tabulka 18: Stupeň podpůrných opatření
Stupeň podpůrných opatření n = počet žáků %
bez diagnostiky 10 3
PLPP 120 40
doporučení PPP, SPC 30 10
IVP 15 5
pedagogická intervence 119 40
speciálně pedagogická intervence 3 1
Součet celkem 297 100
5.3 Srovnání dat
Průměrný počet žáků s SPU nebo symptomy SPU
Pro zajímavost jsme se nakonec zabývali procentuelním zastoupením žáků s SPU či symptomy SPU z celkového počtu 1097 žáků ze 48 tříd. Celkem je 297 žáků s SPU či příznaky SPU a ti tvoří 27 % z celkového počtu žáků. Počty žáků a tříd jsou sníženy o 2 vyřazené respondenty, kteří již na začátku dotazníku označili, že nemají zkušenosti s výukou žáků s SPU.
Také jsme se v této otázce zaobírali, kolik žáků s SPU nebo příznaky SPU připadá průměrně na jednu třídu. Dle výpočtu nám vyšlo průměrně 6 žáků s SPU či symptomy SPU na jednu třídu (viz. tabulka 19).
Tato čísla jsou opravdu velmi vysoká ve srovnání s oficiálními daty Nadace Open Society Fund Praha, která provedla studii inkluzívního vzdělávání v České republice. V této studii je uveden podíl žáků se SVP na celkovém počtu vzdělávaných žáků na základních
K vypracování kazuistik byli vybráni dva žáci, kteří v současné době navštěvují pátý ročník základní školy a byly u nich diagnostikovány specifické poruchy učení. Byla vybrána
Konkrétní děti byly zvoleny na základě diagnostikování výukových obtíží, které vyplývají ze specifických poruch učení. Kvůli ochraně osobních údajů dětí, jsou jména dětí změněna a není uveden název školy, kde se žáci vzdělávají. Přičemž žák z kazuistiky číslo 1 je vzděláván učitelem, který absolvoval kurz vzdělávání žáků s SPU a v kazuistice číslo 2 je žák vzděláván učitelem, který neabsolvoval jakýkoliv kurz či školení o problematice vzdělávání žáků s SPU.
Kazuistiky byly zpracovány hned z několika zdrojů. Jedním ze zdrojů je školní dokumentace. Tato dokumentace byla však u každého žáka jiná a obsahovala jiné dokumenty, což bylo způsobeno tím, že rodiče nemají povinnost poskytovat škole lékařské zprávy a psychologická či jiná vyšetření a záleží tedy pouze na nich, jaké informace škola dostane.
Proto se také liší jednotlivé údaje v kazuistikách žáků.
K doplnění informací do kazuistik bylo také využito volných rozhovorů s rodiči a hlavně rozhovoru s třídní učitelkou. Některé informace však také byly zaznamenány při pozorování, jelikož autorka pracuje na této škole jako školní speciální pedagog, má tudíž přístup k dětem a mohla je pozorovat jak ve výuce, tak o přestávkách a také s nimi vést rozhovory, z nichž některé informace byly opět použity do zpracovaných kazuistik.
Kazuistika 1
Anna, 10 let, 5 ročník ZŠ
Diagnóza: dyslexie, dysortografie
Rodinná anamnéza:
Anna je prvorozené dítě. Má sourozence, bratra Aleše, který navštěvuje druhý ročník základní školy. Matka Jana, které je 29 let, má středoškolské vzdělání s maturitou a v současnosti pracuje v administrativě. Otec Karel, kterému je 35 let, má také středoškolské vzdělání s maturitou a v současnosti pracuje v projektantské firmě. Anna vyrůstá v příjemné, klidné a úplné rodině. Prarodiče ze strany matky žijí v nedalekém městě a vzájemné vztahy jsou v pořádku. Často se vzájemně navštěvují a víceméně se podílejí na výchově obou vnoučat. Dle slov matky je výchova dětí demokratická a partnerská, ale u mladšího bratra je občas nutný přísnější přístup. Ze setkání a rozhovoru s rodinou Anny měla autorka dobrý a příjemný pocit.
Osobní anamnéza:
Průběh prenatálního období a porodu – během prvního těhotenství matky, z něhož se Anna narodila, probíhalo vše bez problému. Samotný porod byl bez potíží.
Průběh vývoje v oblasti chorob – Anna neprodělala žádné vážné choroby, pouze běžná dětská onemocnění. Od dvou let začala nosit brýle na dálku, na základě doporučení lékaře. Kolem pátého roku byla potvrzena tendence k regresi, bylo to včasné odhalení a díky tomu byla zvolena vhodná léčba. V současnosti Anna nosí brýle, ale díky malé závažnosti vady není nijak limitována. Aktuální zdravotní stav je dobrý.
Průběh vývoje v oblasti motoriky – motorický vývoj Anny probíhal bez výrazných odlišností v porovnání s ostatními vrstevníky. Již od šesti měsíců byla úroveň jemné motoriky dobrá, neměla problém se sbíráním korálků či manipulaci s hračkami. Kolem dvou let byla Anna schopná zvládat základní návyky sebeobsluhy při jídle, přenášení lehkých předmětů, oblékání a hygieně. Při porovnání s mladším bratrem matka došla k závěru, že byla Anna snadněji unavitelná, mlčenlivá a méně temperamentní.
Průběh vývoje v oblasti řeči – okolo pátého měsíce byla Anna schopna vokalizovat slabiky, sledovat zdroj zvuku, opakovat zvuky a hlasovou intonaci. Na roce a půl začala používat jednoduchá slova, bylo patrné dobré porozumění řeči. Po druhém roce začala s oblibou opakovat slova, která slyšela kolem sebe. Pojmenovávala předměty, které viděla kolem sebe. Pomocí holých vět, jednoduchých slov a gest komunikovala se svým okolím.
Další vývoj probíhal bez výrazných výkyvů a opoždění. V pěti letech začala navštěvovat klinického logopeda kvůli špatné výslovnosti sykavek.
Průběh vývoje v oblasti chování – pečující osobou od narození Anny byla matka.
Anna byla do jednoho roku kojena. Díky tomu si Anna k matce vytvořila velmi silné citové pouto. Má silné citové pouto i ke zbytku rodiny, vzhledem k dobře fungujícím vztahům. Anna reagovala na osoby ze svého okolí přiměřeně svému věku, socializace probíhala v pořádku.
Smála se a plakala podle toho, s kým přišla do styku. Vyžadovala častý kontakt. Po třetím roku nastoupila do mateřské školy, stala se uzavřenější a málo sdílnou. Po nástupu do
Smála se a plakala podle toho, s kým přišla do styku. Vyžadovala častý kontakt. Po třetím roku nastoupila do mateřské školy, stala se uzavřenější a málo sdílnou. Po nástupu do