Průběh a zhodnocení programu

Pomůcky: žádné

Cíl: seznámení, uvolnění napětí a rozehřátí Metoda, technika: rozehřívací hra, pohybová hra

Účastníci se postaví do kruhu, aby na sebe dobře viděli. Jeden z hráčů začne, řekne své jméno, ke kterému připojí pohyb - taneční prvek. Další pokračuje, řekne jméno hráče před ním, ukáže pohyb a přidá své jméno s pohybem.

Na konci si všichni zopakují všechna jména i pohyby. Cviky se dají spojit v jednu sestavu.

Průběh a zhodnocení cílů dramatické části

Na začátku lekce jsme zkontrolovali docházku, porozprávěli jsme o uplynulém týdnu a poté si zahráli hru na jména, která měla prolomit ledy a upevnit znalost jmen. Účastníci se zpočátku styděli, ale i přesto vymýšleli pohyby svižně. Každý z hráčů si vyzkoušel svou paměť zopakováním všech jmen a pohybů. Nakonec jsme pohyby spojili v jednu sestavu, kterou jsme si několikrát za sebou zatančili.

Účastníci se částečně poznali již na dvou předcházejících lekcích, proto tato sloužila jen k upevnění a zopakování jmen a uvolnění atmosféry. Dvě z dívek se při předvádění pohybů viditelně styděly. Jedné ze stydlivých dívek jsem musela s pohybem dokonce pomoci, vše ji přišlo nevhodné, a tak stále

48 říkala, že neví, a pohybovala rameny nahoru a dolů – to byl pro tuto hru její pohyb ke jménu. Závěrečný tanec sestavy účastníky rozesmál a zcela uvolnil atmosféru.

Průběh a zhodnocení taneční části

Plánované desetiminutové zahřátí jsem musela o dvě minuty zkrátit, na některých účastnících bylo vidět vyčerpání. Vydýchali jsme se, napili a plynule přešli na posilování břišních svalů na podložkách. Při posilování dvě účastnice často odpočívaly. Sestava ve stylu Disco dance nečinila nikomu problém, kroky jsme se učili ze začátku pomalu, později jsme je zrychlovali.

2. lekce – „Příjmení“

Pomůcky: žádné

Cíl: otevření se, popsání vlastního pocitu Metoda, technika: rozehřívací hra

Účastníci se posadí do kruhu tak, aby na sebe dobře viděli, a snaží vhodným přídavným jménem vystihnout, jak se cítí. Z vymyšleného přídavného jména si vytvoří příjmení. (Lenka Unavená, Tomáš Dobřenaladěný…)

Průběh a zhodnocení cílů dramatické části

Účastníci se posadili do kruhu a měli za úkol pomocí přídavného jména vystihnout své pocity a momentální náladu. Já jsem začala, aby bylo lépe pochopitelné, co se od hráčů očekává. Byla jsem Lenka Nachlazená. Poté dál po kruhu říkali svá příjmení další účastníci. Na konci hry jsme mezi sebou našli i několik rodinných příslušníků.

Při této hře měli účastníci poprvé možnost se otevřít a nepřímo skupině sdělit, jak se cítí. Ne všichni této příležitosti využili. Jejich příjmení se často opakovala, což není chyba, ale považuji to za projev uzavřenosti a stydlivosti.

Tři z dívek byly Veselé, dvě dívky a chlapec byli Unavení a jedna dívka byla dokonce Nachlazená, stejně jako já. Možná by celé hře napomohlo, kdybych již já zvolila jiné, více specifické a otevřené příjmení.

49 Průběh a zhodnocení taneční části

Rozcvičkovou sestavu si nebyli schopni všichni účastníci zapamatovat tak, aby se díky ní kvalitně zahřáli, proto jsem po této sestavě zařadila ještě posilování na břišní svaly. Po protažení jsme zkoušeli provaz, rozštěp a sed roznožmo s protažením do placky. Provaz udělají dva účastníci na pravou a jeden na levou nohu, rozštěp neudělá nikdo z účastníků, ani se mu nepřibližuje, placku až na zem neudělá též nikdo. Sestavu z minulé lekce si pamatovali všichni účastníci.

3. lekce – „Zrcadlo“

Pomůcky: žádné

Cíl: rozvoj partnerské citlivosti, cvičení soustředění, vzájemná interakce Metoda, technika: zrcadlení

Účastníci se rozdělí do dvojic, postaví se čelem k sobě. Jeden z dvojice je zrcadlo, druhý stojí před zrcadlem a provádí pomalé, jednoduché a plynulé pohyby celým tělem, druhý hráč, zrcadlo, se ho snaží co nejvěrněji napodobit.

Po chvíli si účastníci své role vymění. (Mlejnek 1997, s. 57)

Průběh a zhodnocení cílů dramatické části

Tanečníci si utvořili dvojice dle vlastního uvážení. Vzniklé dvojice se postavily proti sobě, samy si zvolily, kdo bude představovat zrcadlo, druhý z hráčů byl člověk. Na znamení start se člověk začal před zrcadlem pohybovat a hýbal se až do pokynu změna, v tu chvíli si hráči role vyměnili. Účastníci před zrcadlem tančili, čistili si zuby, česali se, dokonce zkoušeli dělat i kotrmelce.

Začátek této hry byl rozpačitý, účastníci byli nesoustředění, přestože si dvojice tvořili sami dle kamarádství a sympatií, byl při hře vidět stud a odstup.

V první části hry od sebe účastníci pohyby opisovali. Až po výměně zrcadel tělocvična utichla, účastníci se začali koncentrovat a využívat vlastní fantazii.

Lidé předváděli pohyby pomaleji a zrcadla jejich pohyby přejímala s větší přesností. Nikdo z účastníků se zrcadla nedotkl. Jedna z účastnic se od zrcadla po dobu hry stále více vzdalovala, zrcadlo stálo na místě.

50 Průběh a zhodnocení taneční části

V rámci rozehřívací rozcvičky jsme běhali kolem tělocvičny a měnili styly běhu. Ondrovi činil velké potíže běh s vysokými koleny, vypadal u toho dost neohrabaně a těžkopádně. Učili jsme se rozcvičkouvou sestavu, kterou při čtvrtém opakování s malými obtížemi zvládali všichni. Padebure zvládají bez problémů čtyři tanečnice. Jen jedna z tanečnic zvládá čistě jednoduchou točku, dvě s menšími obtížemi a zbytek účastníků dělá při výkonu jednoduché točky základní technické chyby, a tak nejsou schopni točku vůbec otočit.

Hiphopovou sestavu zvládli účastníci bez problémů, v místech určených pro improvizaci se styděli.

4. lekce – „Tarantule“

Pomůcky: žádné

Cíl: uvolnění napětí, rozehřátí, posílení představivosti a fantazie Metoda, technika: rozehřívací a pohybová hra

Obměna hry na babu. Zvolíme jednu tarantuli. Tarantule se pohybuje přelívaným pohybem jako rak, či jako pes a snaží se chytit dalšího hráče, který se také stane tarantulí. Vyhrává hráč, který se nezmění v tarantuli.

Průběh a zhodnocení cílů dramatické části

Po vysvětlení pravidel hry jsem vymezila území, ve kterém se může tarantule i ostatní hráči pohybovat. Účastníci vstoupili do pole, Ondra byl zvolen tarantulí, začal se pohybovat dle charakteristiky tarantule, dívky před ním utíkaly a hlasitě pištěly. Po chycení všech hráčů jsem vyslyšela prosby hráčů a zvolila ještě jednu tarantuli.

Tato hra několikrát předčila má očekávání. Ačkoliv jsem ji do programu zařadila, myslela jsem si, že jí účastníci ve svém velice specifickém období budou opovrhovat. Ale opak byl pravdou, cíle této aktivity byly zcela naplněny - uvolnění napětí, rozehřátí, posílení představivosti a fantazie. Ondra jako první tarantule se do své role opravdu vžil, vydával jakýsi neurčitý strašidelný zvuk a pohyboval se s neuvěřitelnou obratností. Dívky před tarantulí za strašného

51 jekotu utíkaly, stále křičely „fuj“ a „nesahej na mě“. Jejich nadšení nepolevilo ani při změně tarantule. Živelným běháním se účastníci zahřáli. Tato aktivita pomohla zcela odbourat stud pro tuto hodinu.

Průběh a zhodnocení taneční části

Protahovací část rozcvičky probíhala jako obvykle, protahovali jsme se od hlavy dolů a dbali na správné dýchání. Někteří účastníci si při protahování povídali a musela jsem je napomínat. Posilovací část hodiny jsme zaplnili správně provedenými dámskými kliky. Ondra dělal též dámské kliky, jelikož pánské mu činí velké obtíže, Hanka není schopná udělat více jak tři správně provedené dámské kliky, ve výdrži v pánském kliku se neudrží. Posilování zádových svalů nečinilo nikomu problém. Prvky sestavy si zapamatovali všichni účastníci, zatančit sestavu správně do hudby však činilo tanečníkům velký problém.

5. lekce – „Jeden za všechny, všichni za jednoho“

Pomůcky: list papíru pro každého účastníka

Cíl: navození pocitu sounáležitosti, rozvoj skupinové citlivosti a komunikace Metoda, technika: skupinová hra

Účastníci se rozdělí do stejně početných skupin a na hlavu si volně položí list papíru. Úkolem každé skupiny je společně projít určenou trasu. Spadne-li však někomu papír, “zkamení“. Vysvobodí ho pouze člen jeho skupiny tím, že mu papír položí zpět na hlavu, na svůj papír nesahá. (Bláhová 1997, s. 37)

Průběh a zhodnocení cílů dramatické části

Účastníky jsem náhodně rozdělila do dvou týmů. Utvořené týmy se postavily na startovní čáru, hráčům jsem vysvětlila pravidla hry i s názornou ukázkou, jak se s papírem pohybovat. Účastníci se několikrát ujišťovali, zda pravidla pochopili správně, a doptávali se na detaily. Zdálo se, že jim na výsledku opravdu záleží. Po odstartování „závodu“ se všichni rozešli, několika dívkám a Ondrovi hned na začátku papír z hlavy upadl. Dívky, které se musely vracet, se rozčilovaly. Takto probíhal začátek hry, vracení se, rozčilování, zamračené obličeje, zdálo se, že hra místo navození sounáležitosti a rozvoje

52 komunikace v týmu bude mít spíše negativní výsledek, ale s blížícím se koncem se nálada změnila, účastníci se začali usmívat, komunikovat společně a pomáhat si.

V každém týmu se jedna z dívek ujala vedení. Zpočátku se jejich vedení projevovalo negativním postojem ke hře a účastníkům týmu. Týna začínala být až vzteklá, stále se odvolávala na nemožnost udržení papíru na hlavě a na neschopnost členů týmu. Druhý tým byl o poznání neúspěšnější, ale klidnější. Ondra zůstával stále na startu a halekal, že nemůže dál. Při prvních úspěších – zvednutí papíru ze země, člen v cíli – se atmosféra začala měnit.

U Hanky v týmu zavládla spolupráce a sounáležitost. Ve druhém týmu byla Týna na tolik aktivitní a schopná, že sbírala papíry všem a snažila se je směrovat rovnou do cíle. Komunikace během hry se razantně měnila. Zpočátku na sebe účastníci jen pořvávali a mluvili si pro sebe. V jednom momentě nastal zlom, jedinci se začali soustředit na svůj výkon a výkon svého týmu, přestali pozorovat soupeře, ve stejnou chvíli spolu začali komunikovat a spolupracovat.

Průběh a zhodnocení taneční části

Všichni účastníci si vzali cvičební podložku a položili se na ni. Posilováním břišních svalů jsme se zahřáli, poté jsme plynule přešli k protahování, které jsme prováděli vsedě, což bylo účastníkům velice sympatické. Protahování jsme zakončili účastníky neoblíbenými cviky – rozštěp, provaz, placka. Rozsahy účastníků se od minulého provádění těchto prvků nijak výrazně nezlepšily.

Po krátké pauze na pití jsme se věnovali nácviku toček na relevé, dbali jsme na správné držení těla, přesnou pozici rukou a točení hlavou. Opakování sestav připomínal spíše proces opětovného učení. Dívky, které v minulých týdnech chyběly, se sestavy postupně doučovaly.

6. lekce – „Protiklady“

Pomůcky: jakákoliv zástěna

Cíl: soustředění, vyjádření určitého stavu tělem Metoda, technika: pantomima

53 Uprostřed herní plochy je umístěná zástěna. Lektor zadá všem účastníkům dva protikladné stavy. Vybrané dítě se postaví na levou stranu zástěny a vyjádří jeden stav, za zástěnou projde na druhou, pravou stranu a znázorní opačný stav. Ostatní účastníci hádají, jaké stavy hráč znázorňuje. (Mégrierová 1999, s. 56)

Průběh a zhodnocení cílů dramatické části

Všem účastníkům jsem pošeptala protikladné stavy, které měli později znázornit. Poté jsem se schovala za švédskou bednu a předvedla jim své dva protikladné stavy – zdravý x nemocný, účastníkům se podařilo předváděné správně určit. Postupně se vystřídali všichni účastníci.

Účastníci uhodli všechny předváděné stavy. Po celou dobu byli do hry zcela ponořeni, nikdo z účastníků se během hry nevzdálil na toaletu ani si nepovídal se sousedem. Malá nejistota při předvádění byla vidět jen na Lucce s Kristou. Nejautentičtěji předvedla své dva stavy Hanka – zuřivý x klidný. Ondra podal své hledám x nacházím velice vtipně a pobavil tak všechny dívky.

Průběh a zhodnocení taneční části

Zahřáli jsme se během napříč tělocvičnou. Na Ondrovi jsem pozorovala mírné zlepšení v běhu s vysokými koleny. Při izolačním cvičení mě tanečníci mile překvapili, krásně oddělovali jednotlivé pohyby. Zopakovali jsme si protahovací sestavu a úspěšně se díky ní protáhli. V poslední části hodiny se účastníci pomocí vylosovaného lístečku s číslem rozdělili do třech týmů, ve kterých měli za úkol vymyslet na stanovenou hudbu v časovém limitu patnácti minut sestavu. Náhodné rozdělení bylo na složení týmu opravdu znát, do kontaktu se dostali účastníci, kteří do té doby svou přítomnost příliš nevyhledávali. Některým dívkám se nelíbilo, že si nemohly svůj tým pro plnění úkolu vybrat, ale smířily se s tím a začaly pracovat. Po patnácti minutách každý tým svou sestavu zatančil. Dalším úkolem bylo naučit vymyšlenou sestavu ostatní. Při vymýšlení sestav tanečníci v týmu spolupracovali, ale při učení sestavy se projevila ambicióznost, vždy ta nejstarší z děvčat převzala velení a taneční kroky popisovala a učila.

54 7. lekce – „Mrazík jinak“

Pomůcky: žádné

Cíl: rozehřátí, orientace v prostoru, fyzický kontakt Metoda, technika: rozehřívací a pohybová hra

Obměna hry na mrazíka. Vedoucí rozdělí hřiště na dvě zóny, v první části hřiště se mrazík snaží zmrazovat, v druhé části mají účastníci možnost se rozmrazit, tato rozmrazovací zóna je povětšinou po okrajích celé hrací plochy. Dále vedoucí určí mrazíka, který dotykem zmrazuje. Zmrazený hráč si lehne na zem s pažemi podél těla, rozmrazit ho může kterýkoliv hráč odkutálením z hracího pole do rozmrazovací zóny.

Průběh a zhodnocení cílů dramatické části

Vyzvala jsem účastníky, aby zaujali místo ve vymezeném prostoru.

Vysvětlila jsem pravidla, určila mrazíka a zahájila hru. Účastníci s chutí běhali po prostoru, lehali si na zem a vysvobozovali své spoluhráče ze zmražení.

Šestkrát, zhruba po minutě, jsem změnila mrazíka, aby hra neztrácela energii.

Hráči neměli s fyzickým kontaktem žádný problém. Rozmrazování probíhalo opravdu poctivě, zmrazený ležel na zemi jako prkno a nechal se odkutálet. Každý rozmrazoval každého. Orientaci v prostoru zvládali skvěle, nevráželi do sebe, neběhali mimo hrací plochu, rozlišování dvou částí hrací plochy hráčům také nečinilo problém. Hra napomohla k uvolnění atmosféry, účastníci se během hry smáli a společně komunikovali.

Průběh a zhodnocení taneční části

Chassé šlo účastníkům o poznání lépe než chainés. Nedostatkem u chassé byly ne zcela propnuté špičky. S velkými obtížemi zvládali účastníci Chainés na pravou nohu, na levou stranu nezvládl prvek nikdo. Protahování nohou ve dvojici účastníky bavilo, zde bylo vidět, že se rozsahy některých účastníků zlepšují. Sestavu na rozvoj orientace v prostoru zvládli všichni bez obtíží.

55 8. lekce – „Pavučina přátelství“

Pomůcky: klubíčko vlny

Cíl: kontakt a komunikace se skupinou, vytvoření přátelské atmosféry Metoda, technika: verbálně zvuková – monolog

Účastníci sedí v kruhu tak, aby na sebe všichni dobře viděli, a posílají si klubko vlny. Vždy, když účastník někomu klubko posílá, řekne mu něco pozitivního, ten si kousek provázku chytí a posílá dál. Tak se všichni účastníci propojí a vytvoří pavučinu přátelství.

Průběh a zhodnocení cílů dramatické části

Po zkontrolování docházky zůstali účastníci sedět v kruhu. Vytáhla jsem zelené klubko vlny a prozradila pravidla hry, de facto jediným pravidlem bylo neříkat nic negativního. Rozhodla jsem se začít a hodit klubko Monice, pochválila jsem ji za její taneční nasazení, ochotu spolupracovat a pomáhat ostatním, poděkovala jsem jí za její časté otázky k výuce. Monika hodila klubko dál, ale od té doby již nepadlo nic, co by mělo nějaký hlubší význam, něco, co by bylo osobní a ukazovalo rozvoj a postupné poznávání jedinců ve skupině.

Vše bylo příliš povrchní, chválili se za tanec a děkovali si za pravidelnou docházku. Jen Ondra od Hanky sklidil obdiv za to, že to tam s nimi jako jediný kluk ještě vydržel. Klubko dostal a posílal každý účastník.

Účastníci po celou dobu hry udržovali oční kontakt, nikdo se během hry nevzdálil na toaletu ani pro pití, nebyla tak narušena atmosféra a průběh hry.

Každý účastník řekl něco pozitivního tanečnímu kolegovi, kterého si vybral.

Říkali si vesměs monotónní chválu na své taneční výkony. Jen Hanka poděkovala Ondrovi za jeho výdrž ve skupině plné dívek, tím mu dala najevo, že o jeho přítomnost dívky stojí a uvědomují si, že to v této skupině Ondra nemá snadné. Ondru to potěšilo a dodalo mu to velkou dávku sebevědomí. Ač jednotvárná, ale přesto hezká slova navodila přátelskou atmosféru ve skupině.

Přestože jsem od této aktivity očekávala více, mé cíle byly naplněny.

56 Průběh a zhodnocení taneční části

V rámci rozehřívací rozcvičky jsme tančili všechny naučené sestavy do všech směrů. Sestavy již účastníci zvládají, změny směru pro ně byly zpočátku matoucí, ale na konci rozcvičky je všichni zvládli zatančit do všech směrů bez mé nápovědy. Pas de chat zvládli všichni účastníci, ostatní dva kroky činili většině účastníků problém, ale do konce technického cvičení jsme obstojně zvládli všechny kroky. V poslední části hodiny si účastníci zopakovali své vymyšlené sestavy.

9. lekce – „Dárek“

Pomůcky: krabice, papír, tužka

Cíl: navození přátelské atmosféry, rozvoj dobrých vztahů Metoda, technika: pantomima

Každý účastník si vytáhne z krabice, kde jsou jména všech účastníků, jeden lísteček. Úkolem všech účastníků je vymyslet pro vylosovaného imaginární dárek, který by mu udělal radost, a dárek mu náležitě předat. Celý ceremoniál probíhá bez mluvení – pantomimou. (Bláhová 1997, s. 8)

Průběh a zhodnocení cílů dramatické části

Na tuto předvánoční hodinu byli pozváni i rodinní příslušníci. Lekce se zúčastnily dvě matky a já se rozhodla, že je plně zapojím do naší hodiny.

Plánovanou hru jsem maličko pozměnila, hráči si nelosovali jedince, kterého obdarovávali, nýbrž si ho sami vybírali. Několikrát jsem zdůraznila, že je důležité, aby dáreček dostali všichni. Hru jsem začala já, abych ukázala, co se od hráčů očekává. Šla jsem k Alex se středně velkým balíkem, ta ho rozbalila a já jí předvedla, co se v balíčku ukrývá – housle. Alex neskrývala radost a překvapení, i její matka byla z dárku překvapená. Velmi nečekaný krok učinila Tereza, která šla za jednou z matek, a darovala jí letecký zájezd. Hráči si mezi sebou darovali také boty, líčidla, kalhoty, sluchátka, počítač…

Na hráčích jsem nepozorovala ani známku studu, což mě překvapilo, vzhledem k přítomnosti dospělých a některým tanečníkům neznámých účastníků. Do aktivity šli všichni naplno, s vymyšlením dárku si dali opravdu

57 práci. Dárky vymýšleli postupně, vždy když dostali od někoho dárek, přemýšleli, komu a jaký dárek dají. To myslím přispělo k velkému snažení, jelikož jejich předešlá radost z darovaného dárku je nutila udělat radost dalšímu. Již měli zkušenost a věděli, že je může potěšit i imaginární dárek. Nikdo z účastníků nebyl z dárku zklamaný, všichni reagovali kladně, překvapeně a nadšeně. Ve skupině byla cítit přátelská atmosféra a sounáležitost.

Průběh a zhodnocení taneční části

Taneční část jsem s ohledem na návštěvu maličko pozměnila, rozcvičkovou část jsem zkrátila a vynechala jsem posilování břišních svalů.

Tanec naučených sestav jsme pojali jako malé vystoupení. Zbytek lekce jsme věnovali sestavě s vánoční tématikou, kterou jsme posléze tančili na půlky, do všech směrů a ve dvojicích proti sobě.

10. lekce – „Sochař“

10. lekce – „Sochař“