Věk
Vysvětlivky: n=počet cvičících, x̄=aritmetický průměr, s=směrodatná odchylka Zdroj: vlastní
Tabulka č. 21 obsahuje data motorické výkonnosti chlapců naměřené ve školním roce 2016–2017. V tomto školním roce bylo provedeno kompletní testování. Výkonnost v testu flexibility oproti poslednímu měření před dvěma lety stále klesá. Mírně se tato výkonnost zlepšila pouze u chlapců ve věku 12 let. V testu silové vytrvalosti horních končetin chlapci ve věku 15 let vykonají stejný počet shybů, jako skupina chlapců ve věku 14 let. Stejně tak chlapci ve věku 13 vykonají průměrně stejný počet shybů jako jejich mladší spolužáci. Výkonnost, v porovnání s výsledky naměřenými před dvaceti lety, výrazně poklesla ve všech disciplínách.
55
4.2 Motorický vývoj chlapců během 20 let
Obrázek 2: Skok daleký Zdroj: vlastní
Ve školním roce 1996–1997 byly motorické výkony chlapců na lepší úrovni, než ve školním roce 2016–2017. V průběhu dvaceti let výkony značně kolísaly.
V letech 1996–1999 má výkonnost klesavou tendenci, avšak výkony jsou stále lepší, než dnes. Od roku 2013–2014 chlapci podávají čím dál tím více slabší výkony ve všech věkových kategoriích. Nejvíce kolísají výkony, které podávají chlapci ve věku 13 a 14 let. Největší rozdíl výkonů byl zaznamenán u skupiny chlapců ve věku 15 let, a to celých 59 centimetrů. Nejstabilnější výkony ze všech věkových skupin podávají chlapci ve věku 11 let. Od roku 2001–2002 do roku 2006–2007 byly jejich výkony víceméně stálé a vyrovnané. Lze předpokládat, že výkony budou i nadále proměnlivé, ale výkonnost bude mít celkově klesavou tendenci.
56
Obrázek 3: Běh 1000 m Zdroj: vlastní
V tomto testu dosahují chlapci, kteří plnili školní docházku ve školním roce 2016–2017 horších výkonů, než chlapci před dvaceti lety. Mírný pokles výkonnosti je zaznamenán u všech věkových skupin. U chlapců ve věku 11 a 12 let se s narůstajícím chronologickým věkem zvyšuje výkonnost. To platí i pro ostatní věkové kategorie, ale výjimkou je školní rok 2003–2004. V tomto roce dosahovali 14letý a 15letý chlapci velmi podobných výkonů. K dalšímu zhoršení výkonu došlo ve školním roce 2007–
2008, kdy chlapci ve věku 15 let uběhli 1000 m v průměru ve stejném čase, jako jejich o dva roky mladší spolužáci. Nejpodobnější časy se objevují u 14letých chlapců, a naopak největší výkyvy ve výkonech jsou každoročně u skupiny ve věku 13 let.
57
Obrázek 4: Běh 60 m Zdroj: vlastní
Chlapci jsou v běhu na 60 m s narůstajícím chronologickým věkem rok od roku rychlejší. Zatímco v 11 letech se jejich výkony pohybují okolo jedenácti sekund, tak v patnácti letech dokáží tu samou vzdálenost zaběhnout za devět sekund. V této disciplíně se celkově zhoršili chlapci ve věku 11, 13 a 14 let. Skupiny ve věku 15 let se od školního roku 2009–2010 výkonnostně zlepšovaly, ale v posledních třech letech výkonnost klesá. Dvanáctiletý chlapci dosahují velmi podobných výkonů při každém testování. V posledních pěti letech se jejich výkony mírně zlepšují. Nestálých výkonů dosahují chlapci ve věku 13 a 14 let.
58
Obrázek 5: Sed-leh Zdroj: vlastní
V tomto testu výkonnost velmi razantně klesá ve všech věkových kategoriích.
U skupiny 11letých chlapců se počet vykonaných sedů-lehů za jednu minutu od roku školního roku 1996–1997 do roku 2016–2017 snížil ze 41 na 33, u 12letých ze 45 na 34, u 13letých ze 46 na 38 a u 15letých chlapců ze 46 na 43. Pokles tedy byl v průběhu let nejméně znatelný u skupiny chlapců ve věku 15 let, a naopak největší pokles ve výkonnosti byl zaznamenán u 12letých chlapců. S navyšujícím se chronologickým věkem se zvyšuje i počet vykonaných sedů-lehů. Křivka má výjimečně rostoucí tendenci. Zlepšení však není nijak závratné, jelikož se jedná pouze o jeden či dva vykonané sedy-lehy navíc. Lze předpokládat, že i v následujících letech bude mít křivka klesavou tendenci.
59
Obrázek 6: Trojskok Zdroj: vlastní
Tento test se opakuje pravidelně každý rok. Klíčová je explozivní silová schopnost dolních končetin. Důležitá je také schopnost koordinace pohybu. Je překvapivé, že výkonnost chlapců poklesla u věkové kategorie 11letých chlapců.
Od roku 2004 do roku 2009 dosahuje právě tato skupina stabilních výsledků, ale od roku 2009 výkonnost neustále klesá. U ostatních věkových skupin výkonnost v průběhu dvaceti let mírně vzrostla. Největšího zlepšení dosáhli chlapci ve věku 15 let. Ti nyní skočí o 42 centimetrů více. Nejvíce kolísají výkony u 12letých chlapců. Ve školním roce 2008–2009 skočili chlapci ve věku 12 let v průměru o 7 centimetrů méně, než jejich o rok mladší spolužáci. Vyrovnané výsledky mají překvapivě chlapci ve věku 13 let. U chlapců starších 13 let včetně lze předpokládat zlepšení výkonů i v následujících letech.
60
Obrázek 7: Shyb Zdroj: vlastní
Výkony v počtu vykonaných shybů se v průběhu let měnily. Výkonnost občas rostla, ale častěji klesala. Největší roli zde hraje vytrvalostní silová schopnost horních končetin. Skupina 11letých chlapců obvykle vykoná stabilně alespoň dva shyby.
Výkony byly z počátku zkoumaného období na dobré úrovni, V poslední době se ale počet vykonaných shybů značně snížil. Nejvíce kolísá počet vykonaných shybů u skupin ve věku od 12 do 14 let včetně. Výkony se s rostoucím chronologickým věkem nezlepšují. Zejména právě tyto jedinci od 12 do 14 let vykonají nejčastěji tři až pět shybů bez ohledu na chronologické stáří. Od roku 2002 do roku 2007 vykonaly všechny skupiny ve věku 14 let stabilně v průměru šest shybů. Chlapci ve věku 15 let dosáhli ve školním roce 1998–1999 a ve školním roce 2005–2006 velmi pěkných výkonů.
V průměru vykonaly osm shybů. Křivka vykreslující výkony těchto chlapců má od školního roku 2008–2009 stále klesavou tendenci.
61
Obrázek 8: Předklon Zdroj: vlastní
Test flexibility je pouze doplňujícím testem, jelikož se neuskutečnil pravidelně každý rok tak, jako hlavní testy. V průběhu dvaceti let byl realizován nepravidelně a celkem pouze pětkrát. Dosažené výkony jsou velmi různorodé. Chlapci ve věku 11 let jsou flexibilnější, než chlapci o rok starší. Nejvíce kolísají výkony u skupin chlapců ve věku 13 let. Chlapci ve věku 14 let dosahují nejlepších výkonů, a to při každém měření. Každý z nich totiž dosáhne rukama pod gymnastickou lavičku. Největšího zhoršení v průběhu let dosáhli 15letý chlapci. Jejich flexibilita se v průběhu let nikdy nezlepšila, a celkové zhoršení činí 6,5 centimetru.
62
4.3 Analýza zjištěných výsledků motorické výkonnosti
Ve většině testů se chlapci rok od roku zhoršují. Před dvaceti lety chlapci dosahovali výrazně lepších výsledků, než dnes. Jistě to souvisí s tím, že v devadesátých letech nebyly dostupné chytré telefony a počítače v takové míře jako dnes, a tak děti žily jiným stylem života. Po škole se scházely s kamarády venku na hřišti a lezly po prolézačkách a stromech, nebo vyrazily do ulic na kolech. Pohybová aktivita pro ně byla každodenní samozřejmostí, a tak tělesná zdatnost byla na lepší úrovni.
Dnešní doba je dobou digitální, což vede k tomu, že děti sedí u počítačů i několik hodin denně. Spousta dětí staršího školního věku dnes neumí plavat ani jezdit na kole.
Ta se v minulosti nevyskytovala v takové míře, jako dnes.
K největšímu zhoršení dochází v testech, ve kterých je klíčová svalová vytrvalost lokálního svalstva. Největší zhoršení tedy bylo zaznamenáno u testu shyb a sed-leh. Shybů dnešní chlapci nevykonají mnoho, avšak stále je to na této malé škole více, než na školách ve velkých městech. Tělesná zdatnost byla v minulosti vyšší, jelikož bylo normální, že chlapci pomáhali otcům s fyzicky náročnější prací. Chlapci měli v minulosti větší muskulaturu horních končetin a zad. Dnes tomu tak bohužel není.
Sedavý způsob života vede i k ochabování břišního svalstva, a tudíž ke snížení motorické výkonnosti v testu sed-leh. Stejně tak zdravotní problémy spojené s hypokinezí, např. obezita, je častou překážkou v počtu vykonaných shybů.
Zajímavé je, že pouze u jednoho motorického testu, trojskok, chlapci dosáhli mírného zlepšení ve výkonnosti. Po konzultaci s vyučujícím Josefem Čapkem jsem se dozvěděla, že hodiny tělesné výchovy často prokládá cviky, které jsou založené na zlepšení explozivní silové schopnosti dolních končetin.
Všechny věkové skupiny průměrně více či méně stálých výkonů. Nejvíce kolísá motorická výkonnost u chlapců ve věku 13 let. Způsobeno je to tím, že právě v této době dochází u chlapců k nástupu puberty, která s sebou nese velké tělesné i psychické
63
změny. Někteří chlapci přestanou mít zájem, tělesnou výchovou opovrhují a jsou pasivní. Jiní si zas tento předmět oblíbí, protože jim umožní vybít si emoce a soutěžit.
Tělesné změny chlapců způsobí zhoršení kloubní pohyblivosti, koordinace a rychlosti.
Nástup puberty je individuální, a tudíž výkyvy ve výkonnosti jsou v tomto věku běžné.
V závěru období puberty se u chlapců se růstová akcelerace zpomalí, a nabyde svalová hmota. Celkově se pak zlepší ve vytrvalostních a silových schopnostech. Po odeznění puberty chlapci dosahují opět poměrně stálých výkonů.
Motorická výkonnost vytrvalostních schopností je poměrně stálá, jelikož se na této škole klade stále stejný důraz na nácvik této schopnosti. Vyučující sestavuje chlapcům 30denní plán, který je zaměřen na běžeckou vytrvalostní schopnost. Žáci tento plán musí plnit, vyplnit počet uběhlých kilometrů za určité období, a pak ho odevzdat vyučujícímu. Dále k udržení výkonnosti i přispívá to, že při hodinách tělesné výchovy za přijatelného počasí vyučující podniká výběhy s chlapci do přírody.
V minulosti také dopadl test ohebnosti daleko lépe, než dnes. Největší propad sednout, když si zavazují tkaničku u bot, jelikož mají sníženou pohyblivost. To je však problémem několika posledních let. V minulosti se tyto problémy vyskytovaly jen výjimečně.
4.4 Doporučení do praxe
Vzhledem ke zjištění, že motorická výkonnost chlapců staršího školního věku se v posledních několika letech nezlepšuje, ale má výrazně klesavou tendenci, autorka doporučuje několik rad. Těmi by se měli řídit vyučující TV, děti, a také jejich rodiče.
V první řadě navrhuje zaměřit hodiny TV více na rozvoj vytrvalostních, rychlostních, koordinačních a silových schopností. Často tomu tak je, ale na některých školách se stává, že žáci mají možnost volby, pak hrají celý školní rok tu samou hru a k rozvoji těchto schopností dochází jen v minimální míře, nebo vůbec. Jelikož je hodin
64
TV velice málo, a trvají pouhých 45 min, tak by se vyučující měli snažit zkracovat pasivní čas (vysvětlování, napomínání, chystání náčiní a nářadí) a prodloužit tak čas aktivního pohybu žáků. Cviky by měly být zvoleny vhodně tak, aby žáky zaujaly, docházelo k rozvoji dané schopnosti, a aby se všichni zapojili naplno. Je vhodné občas zařadit i soutěživé hry.
Samotné děti by neměly k TV a pohybové aktivitě přistupovat pasivně, naopak by měly být více soutěživé. Učitele by měli respektovat. Svůj volný čas by měly trávit aktivně, a to nejlépe v přírodě nebo na sportovišti. Také by bylo vhodné zkrátit čas, který denně tráví na počítači a chytrých telefonech pouze na dobu, kterou nezbytně potřebují ke studiu. Za kapesné by si neměly kupovat sladkosti, nezdravé pochutiny a slazené nápoje.
Rodiče dětí by měli své děti vést k pohybové aktivitě, a to nejlépe už od raného dětství. Dále by měli dohlížet na to, aby se jejich děti správně stravovaly a dodržovali správnou životosprávu.
65
5 ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce bylo na základě neformální testové baterie zpracovat data motorické výkonnosti chlapců staršího školního věku nesportovních tříd na základní škole v Lomnici nad Popelkou. Dalším cílem bylo výsledky vyhodnotit a následně stanovit doporučení do praxe.
Z výsledků, ke kterým autorka dospěla v této práci při zkoumání posledních dvaceti let, vyplývá, že u skupin testovaných chlapců (11-16 let) z Lomnice nad Popelkou, se motorická výkonnost ve většině testů stále snižuje.
Největší pokles motorické výkonnosti byl zjištěn v testech zaměřených na lokální svalstvo. Nejvíce se snižují výkony v testu sed-leh. Příčinou je špatný životní styl a absence pohybové aktivity ve volném čase. V testu shyb dosahují chlapci kromě 11letých rok od roku horších výsledků. Nejmladší testovaná skupina dosahuje již několik let stabilního výkonu, a to průměrně dva shyby. Celkové výsledky v tomto testu nejsou chvályhodné, ale přes to jsou ale stále lepší, než u chlapců, kteří navštěvují školy ve větších městech. Tato škola se nachází na malém městě a navštěvují ji chlapci i z okolních vesnic, kde je pohybová aktivita stále ještě relativně na vyšší úrovni.
V testu flexibility dochází rok od roku také k mírnému zhoršování, avšak 11leté děti dosahují poměrně stálých výkonů. Nejvíce se zhoršili chlapci ve věku 15 let.
Do jisté míry to může být způsobeno pasivitou v tomto věku a nedostatečnou pohybovou aktivitou. Velký podíl na tom má i to, že se v hodinách TV neklade velký důraz na rozvoj této schopnosti.
Poměrně stálých výkonů dosahují chlapci v testu běžecké vytrvalosti a běžecké rychlostní schopnosti. Vyučující skupiny testovaných žáků zaměřuje hodiny TV právě na rozvoj těchto schopností. Pro rozvoj vytrvalostních běžeckých schopností využívá souvislou a střídavou metodu. K rozvoji rychlostních běžeckých schopností vybírá nespecifické prostředky, a to prostřednictvím soutěží, her, startů z různých poloh a běžecké abecedy.
Testy zaměřené na explozivní silovou schopnost dolních končetin, trojskok a skok daleký, vykazují různé výsledky. Ve skoku dalekém dosahují chlapci mírného
66
zhoršování, a to zejména v posledním testovaném školním roce. Tento test není v průběhu roku nijak trénován, a žáci tak mají problém plynule spojit rozběh, odraz a následný skok. Mírné zlepšení v průběhu dvaceti let je zaznamenáno v testu trojskok.
Jelikož se provádí snožmo a z místa, chlapci s ním nemají takové potíže, jako se skokem dalekým. Nácviku trojskoku věnuje vyučující poměrně hodně času.
Explozivně silová schopnost je rozvíjena i nepřímo, a to při sprintech a odrazech během soutěžních her.
Tato práce může být přínosná pro širokou veřejnost, a zejména pro učitele základních škol, aby se zamysleli nad tím, proč se motorická výkonnost dnešních chlapců stále snižuje, a aby se snažili tomuto jevu zabránit. Dále by práce měla být přínosem pro rodiče žáků. Ty by měli své děti vést ke zdravému životnímu stylu, správnému stravování a kladnému přístupu k pohybové aktivitě.
67
Zdroje
BLAHUŠOVÁ, E. (2009).WELLNESS: Jak si udržet zdraví a pohodu. 1. vyd. Velké Bílovice. ISBN 978-80-87156-33-9.
BUNC, V. (1994) Zásady návrhu pohybových programů pro udrţení nebo kultivaci tělesné zdatnosti. In SVATOŇ, V. et al. (Eds.). Realizace programu tělesné výchovy v projektu Občanská škola : Výzkumná zpráva k ukončení I. etapy grantového projektu MŠMT ČR. 1. vyd. Praha: FTVS UK.
BUNC, V. a kol. (2002) Standarts of cardiovascular fitness in Czech children and youth.
In MILANOVIČ, D. & PROT, F. (Eds.) KINESIOLOGY NEW PERSPECTIVES – 3rd.
International Scientific Conference: Proceeding Book Opatija. Croatia. September 25-29. 2002. 1st ed. Zagreb: Faculty of Kinesiology. University of Zagreb.
CORBIN, C. B. a PANGRAZI, R. P. (1992) Are American children and youth fit? Res.
Quart. Exerc. Sport.
ČELIKOVSKÝ, S. (1984) Antropomotorika pro studujíci tĕlesnou výchovu. Praha:
Státní pedagogické nakladatelství.
ČELIKOVSKÝ, S. a kol. (1979) Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu. 3.
upravené vyd. Praha: SPN. ISBN 80-04-23248-5.
DOVALIL, J. a kol. (2008), Lexikon sportovního tréninku. 1. vyd. Praha:
Nakladatelství Karolinum 2008. ISBN 978-80-246-1404-5.
EU Physical Activity Guidelines: Recommended Polici Actions in Support of Health - Enhancing Physical Activity [online]. 25. 9. 2008. Biarritz, 2008 [cit. 2017-10-03].
FRÖMEL, K. a kol.(1999) Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. 1. vyd.
Olomouc: UP. ISBN 80-7067-945-X.
GAJDA, V. (2004) Antropomotorika pro rekreology. 1. vyd. Ostrava: OU.
HÁJEK, J. (2001). Antropomotorika. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
ISBN 80-7290-063-3.
HODAŇ, B. (1997) Úvod do teorie tělesné kultury. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury. ISBN 80- 7067-782-1.
CHOUTKA, M. a DOVALIL, J. (1991) Sportovní trénink. Praha: Olympia, 1991. ISBN 80-7033-099-6.
INDARES (2013) International Database for Research and Educational Support.
Retrieved 17. 11. 2013 from the World Wide Web: http://www.indares.com/public.
JANSA, P. a kol. (2007) Sportovní příprava. 1. vyd. Příbram: pbtisk. Příbram. ISBN 80-903280-8-3.
68
JÜRIMÄE, T. a JÜRIMÄE, J. (2001) Growth, physical activity, and motor development in prepubertal children. 1st ed. Boca Reton: CRC Press. ISBN: 0-8493-0530-6.
KASA, J. (2001) Športová kinantopológia – Terminologický a výkladový slovník. 1.
vyd. Bratislava: SVSTVŠ a UK. ISBN 80-968252-8-3.
KUČERA, M. a kol. Dítě, sport a zdraví. 1. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-7127.
MACHOVÁ, L. (2001) Biologie člověka pro učitele. 1. vyd. Praha: UK. ISBN 80-7184-867-0.
MALÁ, H. a KLEMENTA, J. (1985) Biologie dĕtí a dorostu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. ISBN 14-288-85.
MĚKOTA, K. a CUBEREK, R. (2007). Pohybové dovednosti, činnosti, výkony. 1. vyd.
Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 978-80-244-1728-8.
MĚKOTA, K. a NOVOSAD, J. (2005) Motorické schopnosti. 1. vyd. Olomouc: UP. s.
175. ISBN 80-244-0981-X.
MĚKOTA, K. a NOVOSAD, J. (2007) Motorické schopnosti. 1. vyd. Olomouc: UP. s.
13-17. ISBN 80-244-0981-X.
MĚKOTA, K. (2000). Definice a struktura motorických schopností. Novější poznatky a střety názorů. Česká kinantropologie.
MĚKOTA, K. a BLAHUŠ, P. (1983) Motorické testy v tělesné výchově. Praha: SPN.
MĚKOTA, K. a kol. (1988) Antropomotorika II. 1. vyd. Praha: SPN.
MĚKOTA, K. a kol. (1996) UNIFITTEST (6-60). Manuál pro hodnocení základní motorické výkonnosti a vybraných charakteristik tělesné stavby mládeže a dospělých v České republice. Ostrava: PdF OU.
MORAVEC, R. a kol. (1990) Telesný, funkčný rozvoj a pohybová výkonnosť 7-18-ročnej mládeže v ČSFR. Bratislava: Slovšport. ISBN 80-7096-170-8.
MUŢÍK, V. a KREJČÍ, M. (1997) Tělesná výchova a zdraví. 1. vyd. Olomouc:
HANEX, s. 139. ISBN 80-85783-17-7.
PÁVEK, F. (1977) Tělesná výkonnost 7-19leté mládeže ČSSR. Praha: Olympia.
RIEGEROVÁ, J. a ULBRICHTOVÁ, M. (1998) Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 80-7067-847-9.
RUBÍN, L. a kol. (2014) Aktuální možnosti hodnocení tělesné zdatnosti u jedinců školního věku. Česká kinantropologie.
69
SIGMUND, E. a SIGMUNDOVÁ, D. (2011) Pohybová aktivita pro podporu zdraví dětí a mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-2811-6.
SUCHOMEL, A. (2004) Somatická charakteristika dětí školního věku s rozdílnou úrovní motorické výkonnosti. 1. vyd. Liberec: TU. ISBN 80-7083-900-7
SUCHOMEL, A. (2006) Tělesně nezdatné děti školního věku (motorické hodnocení, hlavní činitelé výskytu, kondiční programy). 1. vyd. Liberec: TU. ISBN 80-7372-140-6.
SVOBODA, B. (2008) Pedagogika sportu. 2. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1358-1.
ŠEFLOVÁ, I. (2014) Pohyb a zdraví: inovace výuky tělesné výchovy a sportu na fakultách TUL v rámci konceptu aktivního životního stylu. 1. vyd. TUL, ISBN 978-80-7494- 122-1.