Změny v motorické výkonnosti dětí školního věku v Lomnici nad Popelkou

(1)

Změny v motorické výkonnosti dětí školního věku v Lomnici nad Popelkou

Bakalářská práce

Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport

Studijní obory: 7401R014 – Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání 7504R181 – Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Autor práce: Martina Ježková

Vedoucí práce: Mgr. Klára Kuprová, Ph.D.

Liberec 2017

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Kláře Kuprové, Ph.D za odborné vedení, pomoc, vstřícnost a cenné rady během psaní této bakalářské práce.

(6)

Anotace

Hlavním cílem této bakalářské práce je zpracovat data motorické výkonnosti dětí školního věku na základní škole v Lomnici nad Popelkou.

V první části práce je charakterizováno období puberty, které neodmyslitelně patří k dětem školního věku. Dále jsou vysvětleny pojmy, které souvisí s motorickou výkonností dětí, tedy pohybová aktivita, motorická výkonnost, tělesná výchova, tělesná kultura, sport, sekulární trendy a testové baterie. Další část práce se zabývá vyhodnocením motorické výkonnosti chlapců staršího školního věku na základě testové baterie v časovém úseku dvaceti let a následnou diskuzí. V závěru práce je na základě výsledků uvedeno doporučení do praxe.

Klíčová slova

Puberta, starší školní věk, chlapci, pohybová aktivita, motorická výkonnost, tělesná výchova, tělesná kultura, sport, sekulární trendy, testová baterie.

(7)

Annotation

The main aim of this bachelor thesis is to process the motor performance of school-age children at elementary school in Lomnice nad Popelkou.

The first part of the thesis focuses on a period of puberty, which inherently belongs to school-age children. The next part consists of the definitions and terms related to the motor performance, such as physical activity, motor performance, physical education, physical culture, sports, secular trends and test batteries. The next part deals with evaluation of motor performance of older school-age boys. It is based on test battery in the period of twenty years, which is followed by a discussion. At the end of the thesis, there are introduced the recommendations into practice according to the results of motor performance of school-age children.

Key words

Adolescence, school-aged children, physical activity, motor performace, physical education, sport, secular trends,test battery.

(8)

7

Obsah

Úvod ... 10

1 SYNTÉZA POZNATKŮ ... 11

1.1 PUBESCENTNÍ OBDOBÍ ... 11

1.2 TĚLESNÁ ZDATNOST A MOTORICKÁ VÝKONNOST ČLOVĚKA ... 13

1.2.1 Tělesná zdatnost ... 13

1.2.2 Základní motorická výkonnost ... 15

1.3 POHYBOVÁ AKTIVITA ... 18

1.3.1 Tělesná kultura, tělesná výchova a sport ... 19

1.3.2 Vliv pohybové aktivity na děti pubescentního věku ... 20

1.3.3 Optimální úroveň pohybové aktivity ... 21

1.3.4 Sekulární trendy ... 22

1.4 TESTOVÉ BATERIE ... 22

1.4.1 Historie motorického testování ... 23

1.4.2 Vybrané testové baterie ... 24

2 CÍLE PRÁCE ... 29

3 METODIKA PRÁCE ... 30

3.1 Charakteristika souboru ... 30

3.2 Charakteristika použité testové baterie ... 30

3.2.1 Skok daleký ... 31

3.2.2 Běh 1000 m ... 31

3.2.3 Běh 60 m ... 32

3.2.4 Trojskok ... 32

3.2.5 Opakované sed-lehy za 1 min ... 33

3.2.6 Opakované shyby ... 33

3.2.7 Předklon ve stoji ... 34

3.3 Metody zpracování dat ... 34

3.4 Podmínky a organizace testování... 35

4 VÝSLEDKY A DISKUZE ... 36

4.1 Zpracování dat motorické výkonnosti chlapců staršího věku během 20 let .... 36

4.2 Motorický vývoj chlapců během 20 let ... 55

4.3 Analýza zjištěných výsledků motorické výkonnosti ... 62

(9)

8

4.4 Doporučení do praxe ... 63

5 ZÁVĚR ... 65

Zdroje ... 67

Seznam obrázků

Obrázek 1: Porovnání testových baterií ... 28

Obrázek 2: Skok daleký ... 55

Obrázek 3: Běh 1000 m ... 56

Obrázek 4: Běh 60 m ... 57

Obrázek 5: Sed-leh ... 58

Obrázek 6: Trojskok ... 59

Obrázek 7: Shyb ... 60

Obrázek 8: Předklon ... 61

Seznam tabulek

Tabulka 1: Školní rok 1996–1997 ... 36

(10)

9

Seznam použitých zkratek

m metry

min minuta

např. například

OVOV Odznak všestrannosti olympijských vítězů

PPOV Připraven práci a obraně vlasti

TOZ Tyršův odznak zdatnosti

TV tělesná výchova

WHO World health organisation

(11)

10

Úvod

V poslední době veřejnost velmi často hovoří o poklesu tělesné zdatnosti u dětí staršího školního věku. Dnešní děti se baví úplně jinak, než děti v minulosti. Dříve děti trávily svůj volný čas venku na hřišti s kamarády, nebo alespoň navštěvovaly zájmové kroužky typu Sokol či Skaut. Dnes je situace jiná, jelikož děti tráví až nadmíru volného času ve virtuálním prostoru, zejména na sociálních sítích. Tím pádem nemají potřebu své kamarády vídat osobně, a proto je na hřištích vylidněno.

Ve škole mají děti povinné dvě vyučovací hodiny tělesné výchovy týdně, což je velmi málo. Při výuce trvá aktivní pohyb dítěte jen několik málo minut, jelikož zbylý čas vyučující vysvětluje žákům danou látku, a také se chystá nářadí či náčiní. Denní dávka pohybové aktivity tak často nebývá naplněna.

Často se také mluví o špatném stylu života dnešních dětí. Většina z nich pije přeslazené nápoje, a stravuje se velmi nezdravě. S tím souvisí i narůstající dětská obezita, která brzy dosáhne alarmujících čísel.

Jelikož se o zmíněných tématech čím dál tím častěji diskutuje v souvislosti s poklesem tělesné zdatnosti dětí, rozhodla jsem se, že provedu průzkum zabývající se touto problematikou. Pro svou práci jsem se rozhodla použít testovou baterii používanou na Základní škole v Lomnici nad Popelkou již dvacet let. Tuto základní školu jsem také absolvovala, a proto je mi testování známé. Data motorické výkonnosti jsem sehnala pouze ta, která se týkají chlapců, kteří navštěvovali druhý stupeň, a proto se budu zabývat pouze tímto tématem. Výsledky, kterých autorka v práci dosáhne, budou podložené reálnými výkony dětí, a tak by chtěla buď potvrdit, nebo naopak vyvrátit veřejné mínění o tělesné zdatnosti dnešních dětí staršího školního věku.

(12)

11

1 SYNTÉZA POZNATKŮ

1.1 PUBESCENTNÍ OBDOBÍ

Člověk během svého života projde několika fázemi vývoje. Puberta je období, které je velice bouřlivé. Děti, které jsou povinné plnit školní docházku, procházejí na prvním stupni obdobím mladšího školního věku a následně obdobím staršího školního věku na stupni druhém. Děti školního věku procházejí obdobím prepubescence, pubescence a v závěru začíná období adolescence (Riegerová a Ulbrichtová, 1998).

Samotná puberta trvá přibližně od 11 do 15 let. V tomto období života nastává v těle mnoho fyziologických změn, které jsou způsobeny činností endokrinní a nervové soustavy. Počátek fyziologických změn nastává s největší pravděpodobností v hypofýze, která začne produkovat gonádotropní hormony. Ty způsobí rozvoj sekundárních pohlavních znaků. Typickým znakem tohoto období je také akcelerace růstu. Roční přírůstek u dívek je asi 6 až 11 cm a u chlapců 7 až 12 cm. Je běžné, že na začátku puberty jsou dívky vyšší, než chlapci, ale po skončení puberty je chlapci opět přerostou. Důvodem je, že u dívek se projevuje růstová akcelerace okolo 11 až 12 let, což je mnohem dříve, než u chlapců. Ti dosahují největších tělesných přírůstků až ve věku 14 let (Malá a Klementa, 1985).

Tělo dětí se v tomto období vyznačuje výraznými disproporcemi. Děti mají hubené a protáhlé končetiny, což vede ke špatné koordinaci pohybů. Dnes už se ví, že ty děti, které dlouhodobě vykonávají nějaký sport, zvládají problémy spojené s koordinací pohybů lépe. I přes to jsou jejich pohyby stále velmi hrubé a neohrabané (Svoboda, 2008).

Svoboda (2008) dále uvádí, že u některé děti se v tomto období projevují nepřiměřeně agresivně. Na výtky učitelů mají často velmi nepřiměřenou reakci.

Pubescent je často kritický k učitelům, a ke škole vůbec. Na druhou stranu si ale klade kritické otázky vůči světu, a tvoří si své vlastní názory. Jejich sociální a emocionální vývoj je na vrcholu. Děti si začínají všímat svého vzhledu, aktivně vyhledávají

(13)

12

přátelství mezi vrstevníky, začínají je zajímat vztahy k druhému pohlaví a hledají své vzory.

I tato fáze dospívání zahrnuje období, kdy jsou děti učenlivější, předvedený pohyb dokáží odpozorovat a poměrně snadno ho zopakovat. Děje se tomu tak okolo 13.

roku života, a říkáme tomu zlatý věk motoriky. Trvání tohoto období je velmi individuální, avšak zpravidla je velmi krátké. Poté se pohyblivost v důsledku tělesných i fyziologických změn zhorší. Pozitivní je, že toto období nastartuje následnou tělesnou zdatnost v dospělosti (Jansa a kol., 2007).

Není však pravidlem, že s úderem 13. narozenin bude dítě na nejlepší motorické úrovni. Každé dítě se vyvíjí různě, a tak Suchomel (2004) ve své publikaci zmiňuje, že existuje několik metod, podle kterých lze vyhodnotit biologickou zralost dětí.

Nejpoužívanější metodou je hodnocení osifikace kostí, ale biologickou zralost můžeme také zjistit dle zubního, růstového, psychomotorického, buněčného, vývinového či proporcionálního věku.

Svoboda (2008) radí, že učitel má dětem v tomto období více naslouchat, být taktní a především diskrétní. Problémy by měl s žáky řešit mezi čtyřma očima, a až po té, kdy pubescent na věc může nahlédnout bez emocí a s chladnou hlavou.

Největší chyba, kterou může pedagog udělat, je problémy úmyslně přehlížet, nenaslouchat a udělovat nepřiměřené tresty.

Měkota a kol. (1988) tvrdí, že pubescenti mají většinou sníženou ekonomii pohybu, cviky provádí často s velkým množstvím souhybů, a s nepřiměřenou intenzitou. Toto období se mimo jiné vyznačuje i zhoršením motorického učení.

Je zajímavé, že i přes tyto disharmonie se výkonnost u pubescentů neustále zvyšuje.

Děti, které pravidelně sportují, dosahují lepších výsledků, než jejich nesportující vrstevníci. Pro pubescenty je typické, že se začne zhoršovat kloubní pohyblivost, obratnost a rychlost. Naopak se v důsledku nárůstu svalové hmoty a zrychleného růstu začne zlepšovat schopnost vytrvalostní a silová. Na konci období dojde k vyrovnání tělesných disproporcí.

Malá a Klementa (1985) říkají, že období puberty končí osifikací kostí ruky, čili když dítěti sroste hlavice s tělem záprstního článku palce.

(14)

13

Rozdíl mezi chlapci a děvčaty

Děvčata

Děvčata v tomto neklidném období procházejí mnoha změnami. Vyplavení gonadotropních hormonů způsobí, že se začnou rozvíjet sekundární pohlavní znaky.

Mezi ně patří přírůstek tukové tkáně, růst ochlupení, vylučování pohlavního hormonu estrogenu, nástup menstruace, rozšíření pánve či růst prsou. Dívky mohou mít dočasně lepší výsledky v obratnostních sportech. Váha u děvčat se pohybuje okolo 45 kg (Malá a Klementa, 1985). Riegrová a Ulbrichtová (1993) uvádí, že pubertální zrychlení je u dívek intenzivnější a zároveň kratší, než u chlapců. Růst je dokončen v 16 letech.

Chlapci

Malá a Klementa (1985) uvádí, že rozvoj sekundárních pohlavních znaků u chlapců způsobuje mutaci, růst ochlupení, vylučování pohlavního hormonu testosteronu, růst pohlavních orgánů a nárůst svalové hmoty či osifikaci kostí. Chlapci začínají výrazně růst až okolo 14 let, což je o dva roky déle než u dívek. Tělesná hmotnost se pohybuje okolo 42 kg. Riegrová a Ulbrichtová (1993) zmiňují, že u chlapců je růst dokončen až v 18 až 20 letech.

1.2 TĚLESNÁ ZDATNOST A MOTORICKÁ VÝKONNOST ČLOVĚKA

1.2.1 Tělesná zdatnost

Dle Bunce (1994) je tělesná zdatnost schopnost člověka vykonávat každodenní běžné činnosti s přiměřeným úsilím a bez známek únavy. Tělesně zdatný jedinec tedy vykonává běžné úkoly aktivně, účelně využívá svůj volný čas a je odolný vůči stresu, případně se s ním umí i v obtížných situacích vyrovnat.

Čelikovský (1984) dodává, že základem je dobrý stav dýchacího a oběhového systému, a proto také doporučuje vytrvalostní cvičení.

Tělesná zdatnost je ovlivněna věkem, pohlavím, biologickým věkem, dědičností, pohybovou aktivitou, trénovaností, tělesným složením, zdravotním stavem a motivací (Suchomel, 2006).

(15)

14

Choutka a Dovalil (1991) uvádí, že v Singapuru, roku 1990, byla na mezinárodní konferenci přijata tato definice tělesné zdatnosti: „Schopnost řešit úkoly s dostatkem energie, pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné trávení volného času.“

V této souvislosti se také uvádí „triáda tělesné zdatnosti“, která je složena z těchto částí:

a) Orgánová – tělesná stránka související s kardiorespiračním systémem b) Motorická – důležitá pro vykonání pohybového úkolu

c) Kulturní – spojitost s životním stylem a kvalitou života

Tělesnou zdatnost lze zlepšit a udržet na dobré úrovni pravidelným tělesným cvičením, otužováním, zdravým stravováním a dobrou životosprávou (Suchomel, 2006).

V průběhu let se definice tělesné zdatnosti rozšiřovala, jelikož se kladl čím dál tím větší důraz na zdraví. Nutností tedy bylo pojem tělesná zdatnost dále dělit, a v důsledku toho vznikly dva nové pojmy, a to zdravotně orientovaná zdatnost a výkonově orientovaná zdatnost.

Zdravotně orientovaná zdatnost

Zdravotně orientovaná zdatnost je taková, která ovlivňuje přímo i nepřímo zdravotní stav jedince a působí preventivně na potíže spojené s hypokinézou (Corbin a Pangrazi, 1992).

Zahraniční autoři Bouchard a Shepard (1994) tvrdí, že do této zdatnosti spadá svalová, motorická, kardiorespirační, morfologická a metabolická složka. Měkota (2001) k uvedeným pěti složkám ještě přidává tyto komponenty: tělesné složení, flexibilitu, aerobní zdatnost, svalovou sílu a vytrvalost.

Ke zdravotně orientované zdatnosti patří neodmyslitelně pojem zdraví. Světová zdravotnická organizace (WHO, 2003) zavedla pojem v roce 1948, a vysvětluje ho jako stav úplné tělesné, sociální a duševní pohody. Domnívá se, že velkým omylem je tvrzení, že je to tělesný stav bez nemoci. Machová (2001) ve své publikaci rozděluje zdraví na vnitřní (podmíněné geneticky) a vnější (životní styl či úroveň zdravotnické péče). Životní styl bychom měli zlepšovat neustále a ve všech období života.

(16)

15

Zdravému životnímu stylu se v cizině říká „wellness,“ a je tvořen pěti komponenty. Tvoří ho tělesná zdatnost, osobní návyky, pozitivní přístup k životu, kontrola hmotnosti a zvládnutí stresu (Blahušová, 2009).

Výkonově orientovaná zdatnost

Tato zdatnost je typická tím, že nepůsobí přímo na zdraví a ani ho nijak nezlepšuje. Výkonově orientovaná zdatnost je potřeba při podávání maximálních výkonů ve sportu, při práci či v jiném podobném prostředí (Mužík a Krejčí, 1997).

Bunc a kol. (2002) říkají, že tato zdatnost se uplatňuje zejména při hledání talentovaných jedinců a při jejich sledování během vývoje. Je tvořena několika složkami tělesné zdatnosti, a to explozivní silovou schopností, koordinační schopností či rychlostní schopností.

Podle Měkoty a Novosada (2005) patří mezi hlavní složky výkonnostně orientované zdatnosti explozivní síla, rovnovážná schopnost, reakční rychlost, akční rychlost, a také obratnost.

Měkota a Cuberek (2007) se ve své publikaci zmiňují, že právě tato zdatnost je důležitá při hledání sportovně nadaných dětí.

Bunc a kol. (2000) se zabývali právě hledáním sportovně talentovaných jedinců.

To je vedlo k vytvoření testové baterie, ve které hraje velkou roli právě již zmiňovaná výkonově orientovaná zdatnost. Baterie je tvořena ze sedmi testů (člunkový běh, skok daleký z místa, opakované sedy-lehy po dobu 1 min, výdrž ve shybu nadhmatem, hluboký předklon v sedu, síla stisku ruky a běh na 1500 m či na 2000 m). Dále test zahrnuje pohybovou anamnézu a tělesné parametry (výška, hmotnost, procenta tělesného tuku a vybrané antropometrické parametry).

1.2.2 Základní motorická výkonnost

Základní motorická výkonnost je nezbytná a velmi důležitá součást tělesné zdatnosti. Umožňuje totiž jedinci podat výkon v základních pohybových činnostech a tím pádem ukazuje i tělesnou výkonnost člověka. Základní motorická výkonnost je dlouhodobý proces, který směřuje k všestrannému tělesnému rozvoji, nikoli k vrcholovému výkonu. Jedinec, který má dobrou úroveň základní motorické výkonnosti, se umí rychle adaptovat na zátěž, po zatížení se rychle zotaví a nedojde

(17)

16

u něho k abnormální únavě. Jedinec má motorickou výkonnost na dobré úrovni tehdy, když má rozvinuté základní pohybové schopnosti a dovednosti (Čelikovský a kol., 1990; Kasa, 2001; Měkota, 2001; Suchomel, 2006).

V praxi se dále setkáváme s pojmem motorická výkonnost. Ta se od základní motorické výkonnosti liší tím, že adaptace na ni je specifičtější. Tím pádem je jedinec schopen podávat výborné výkony v určité vymezené pohybové činnosti (Suchomel, 2006).

Měkota (2007) říká, že motorický výkon je jednota provedení a zadání pohybového úkolu.

Motorická schopnost

Dle Měkoty a Novosada (2005) se jedná o vnitřní integrované předpoklady organismu. Mezi dědičné předpoklady řadíme silovou schopnost, rychlostní schopnost, rovnovážnou schopnost, vytrvalostní schopnost a kloubní pohyblivost. Ty limitují maximální výkonové možnosti jedince, které již nelze překročit. Schopnosti mimo jiné také limitují pohybové možnosti člověka. Člověk, který nemá velké dědičné dispozice, tedy dosáhne slabších výkonů.

Měkota a Novosad (2007) dále tvrdí, že pokud má jedinec dědičně získané předpoklady k rychlostním schopnostem, není zaručeno, že se z něho vrcholový sportovec (např. sprinter) opravdu stane. Aby se stal jedinec úspěšný, musí tyto vrozené schopnosti dále rozvíjet.

Čelikovský a kol. (1979) říká, že rozvoj motorických schopností závisí na obecných vývojových zákonech celého lidského organismu, pohybové aktivitě a na jeho životosprávě v průběhu života.

Motorická dovednost

Čelikovský a kol. (1997) se zabývají také pojmem motorické dovednosti.

Motorická dovednost je podmíněna stavem motorických schopností. Dovednosti jsou velmi specifické, jelikož je lze na rozdíl od motorických schopností uplatnit jen u některých druhů motorických činností a pohybových úkolů. Tyto dovednosti můžeme získat v procesu motorického učení buď spontánně, nebo působením tělovýchovného procesu. Rozlišujeme tyto motorické dovednosti: pracovní, bojové, umělecké, kulturní,

(18)

17

sportovní, tělovýchovné a dovednosti všedního dne. Dále z hlediska struktury pohybu dělíme motorické dovednosti na rytmické, cyklické, acyklické, symetrické, asymetrické, statické, dynamické apod.

Svoboda (2008) vysvětluje dovednost jako připravenost ke správnému vykonání daného pohybového úkolu. Ke správnému zvládnutí pohybového úkolu dojde ve chvíli, kdy je proveden s minimem výdeje energie a s maximální jistotou.

Dovalil a kol. (2008) definují motorickou dovednost jako učením získaný předpoklad jedince řešit pohybové úkoly správně, účelně, a efektivně.

Linhart (1967) člení motorické dovednosti od nejobecnějších po specifické takto: jednoduchý pohyb, pohybový akt, pohybová operace a pohybová činnost.

Měkota a Novosad (2007) vymezují motorickou schopnost a dovednost následovně:

M. schopnost M. dovednost

Vymezení

-částečně geneticky podmíněný předpoklad k pohybové činnosti

-učením získaná

pohotovost k pohybové činnosti

Rozlišení

-částečně vrozená

-týká se rozsahu kapacity -generalizovaná

-relativně stabilní a trvalá -podkládá mnoho činností a dovedností

-počet omezený

-týká se využití v praxi -vytvořena praxí -úkolově specifická -snadněji modifikovatelná praxí

-závislá na několika schopnostech

-počet nevyčíslitelný Příklady -s. silové, rovnováhové… -d. smečovat, řídit auto Základní rozdělení -kondiční-koordinační -otevřené-zavřené

Proces rozvoje -trénink-tělesná příprava -nácvik-technická příprava

(19)

18

1.3 POHYBOVÁ AKTIVITA

Pohybová aktivita je činnost, která je velmi důležitá a nezastupitelná. Na člověka má příznivý vliv, zejména pak na děti školního věku. Způsobuje hladší a klidnější průběh pubertálního bouřlivého období. Pohybová aktivita je vlastně to, co aktivně a dobrovolně provozujeme ve volném čase, např. plavání, basketbal, fotbal, jumping, běžecké lyžování atd.

Bouchard a kol. (1994) definují pohybovou aktivitu jako pohyb těla způsobený kontrakcí kosterních svalů, při kterém se navýší energetická spotřeba. Řadí sem jak aktivity pracovní, tak i volnočasové. Jedná se tedy o aktivity, které nejsou pod školním vedením a jsou svobodné a volitelné.

Fromel a kol. (1999) ve svém díle uvádí, že pohybovou aktivitu tvoří čtyři složky (frekvence, trvání, intenzita a druh pohybové aktivity). Složky souhrnně označují pojmem FITT.

Velmi důležitá je úroveň pohybové aktivity. Stav, kdy je úroveň nedostatečná se nazývá hypokinéza, a když je nadbytečná, tak ji označujeme pojmem hyperkinéza.

Oba dva protipóly jsou pro lidský organismus škodlivé a mají na něj negativní vliv (Kasa, 2001; Gajda, 2004).

Sigmundovi (2011) dělí pohybovou aktivitu:

a) Habituální – běžná motorika, hra, sport;

b) Organizovanou – školní hodiny tělesné výchovy, tréninkové jednotky;

c) Neorganizovanou – bez vedení, je spontánní a děje se ve volném čase;

d) Týdenní – organizované i neorganizované aktivity, které probíhají v průběhu jednoho celého týdne.

Jurimae a Jurimae (2001) uvádí čtyři úrovně pohybové aktivity:

a) Biologickou – růst, zralost;

b) Psychologickou – motivace, sebehodnocení;

c) Sociokulturní – rodina, role v kolektivu;

d) Ekologickou – materiální vybavení, klima.

(20)

19

Pohybová aktivita má pozitivní účinky na lidský organismus. Šeflová (2014) uvádí biologické změny, které nastanou, pokud cvičíme pravidelně. Pravidelné cvičení snižuje psychický stres, snižuje výskyt depresí, snižuje riziko obezity, zvýší se hustota kostní tkáně, zesiluje šlachy a vazy, pomáhá udržet správnou energetickou bilanci, klesá klidová produkce insulinu, zlepšuje se ekonomika svalové činnosti a dýchání, zvýší se činnost autonomní nervové soustavy, zvyšuje se výkonnost srdce a kardiovaskulárního systému.

1.3.1 Tělesná kultura, tělesná výchova a sport

Tělesná kultura

Je to oblast lidské činnosti, v níž je člověk ve vztahu mezi společností a přírodou. Člověk si tak dotváří své sociální a biologické stránky a také si zároveň upevňuje vztahy mezi lidmi. Tělesná kultura působí především také na zdraví jedince.

Dále se zdokonaluje tělesný, duševním mravní a mravní vývoj člověka. Hlavním úkolem tělesné kultury je působit na zdraví jedince. Dále vede k formování pohybového, tělesného, duševního a mravního vývoje, a také k účelnému trávení volného času (Hodaň, 1997).

Tělesná výchova

Dle Hodaně (1997) je tělesná výchova součástí tělesné kultury. Tento pojem byl zaveden roku 1922, a je to označení pro školní předmět. V minulosti měl tentýž předmět název tělocvik. Jedná se o vyučovací proces, který je tvořen tělesnými cviky tak, aby došlo k všestrannému rozvoji jedince. Tělesná výchova má výchovný, vzdělávací a zdravotní úkol.

Sport

Sport je část tělesné kultury stejně tak, jako tělesný výchova. Odlišují se od sebe tím, že sport má jasně daná pravidla. K osvojování činností dochází při tréninkovém procesu. Jedinci pak své osvojené činnosti předvádějí na organizovaných soutěžích, kde je porovnávají se svými soupeři a snaží se zvítězit. Touha stát se nejúspěšnějším sportovcem v dané soutěži je často velice silná. Aktivní sportování vede k tělesnému, psychickému a sociálnímu rozvoji jedince. Dle úrovně rozlišujeme rekreační,

(21)

20

výkonnostní a vrcholový sport. Školní tělesná výchova zahrnuje pouze základní druhy sportů (Hodaň, 1997).

Tělocvičná rekreace

Tělocvičná rekreace je aktivita, která se provádí dobrovolně ve volném čase. Je to zážitková činnost, která vede k psychickému, tělesnému a sociálnímu rozvoji. Dále vede k regeneraci sil jedince. Rekreaci může tvořit jakákoli pohybová aktivita (Hodaň, 1997).

1.3.2 Vliv pohybové aktivity na děti pubescentního věku

V pubescentním období mají děti stále velkou potřebu se hýbat, ale zároveň nedostatek pohybové aktivity se projeví mnohem znatelněji. Běžné hodiny školní TV jsou často nedostačující a jedinci se tak nemohou dostatečně pohybově rozvíjet. Je tedy vhodné kompenzovat nedostatek pohybu volnočasovými a neorganizovanými aktivitami. Ve věku 12 let děti přichází do období druhého zlatého věku motoriky a jsou tedy na nejlepší pohybové úrovni. Následně od 13 do 18 let pohybová úroveň značně klesá (Suchomel, 2006).

Děti, které se nevěnují pohybové aktivitě, se zhoršují v koordinačních schopnostech. Často je jejich pohyb neplynulý, neekonomický a nepřesný (Čelikovský, 1990).

Pokud je pohybová aktivita vykonávána pravidelně a s přiměřenou intenzitou, jedinec se začne adaptovat. Změny se budou týkat zejména kardiovaskulárního, pohybového, neurovegetativního a metabolického systému. V organismu dojde např. ke zpevnění kostí, zesílení šlach, zvětšení svalové síly a hypertrofii, zvýšení stažlivosti myokardu, snížení tepové frekvence, zvýšení cholesterolu HDL a glukózové tolerance, Pohybová aktivita má mimo jiné příznivý vliv i na psychiku, Zvyšuje totiž sebedůvěru a kompenzuje stres, což je pro děti v období pubescence velmi důležité. Některé děti v tomto období trpí obezitou, a právě pohybovou aktivitu můžeme považovat za primární prevenci vzniku některých onemocnění (Šeflová, 2014).

Pohybová aktivita má na děti bezpochyby značný vliv, avšak fyziologické změny lze velmi obtížně zaznamenávat. Děti v tomto období prochází přirozeným

(22)

21

vývojem, a tak je složité oddělit změny, které vznikly v důsledku pravidelné pohybové aktivity, od přirozených tělesných změn (Kučera a kol., 2011).

1.3.3 Optimální úroveň pohybové aktivity

Obecné doporučení, jak často, a jak intenzivně vykonávat pohybovou aktivitu neexistuje. Jedním z důvodů je to, že doposud vědci neznají takovou úroveň pohybové aktivity, která by automaticky vedla dobrému zdravotnímu stavu.

Otázkou úrovně pohybové aktivity se zabývá mimo jiné také Světová zdravotnická organizace (World health organisation, WHO). Dle komise WHO (2008) by se každá osoba měla věnovat minimálně 30 minut každý den pohybové aktivitě.

Zároveň také uvádí, že je vhodná i aktivita vyšší a trvající delší dobu.

WHO (2008) rozděluje obyvatelstvo a pohybovou aktivitu následovně:

a) Děti školního věku

Děti by se měly denně hýbat alespoň 60 minut. Pohybová aktivita by měla být středně až vysoce náročná a měla. Aktivita by měla být vybrána tak, aby z ní děti měly dobrý pocit, byla vývojově vhodná a různorodá. Celkovou dávku lze rozložit do 10 min intervalů během dne.

b) Dospělí 18 až 65 let

Tato věková skupina by se měla věnovat pohybové aktivitě střední zátěže alespoň 30 min denně, a to minimálně 5 dní v týdnu. Jako alternativa je doporučován pohyb vysoké intenzity trvající 20 min alespoň tři dny v týdnu. Tak jako u dětí může být dávka denní pohybové aktivity rozdělena na menší, desetiminutové úseky. Ty můžou být sestaveny libovolně ze střední či vysoké pohybové aktivity. V dokumentu je také doporučeno, že dospělí by měli rozvíjet vytrvalost a svalovou sílu alespoň dvakrát do týdne.

c) Dospělí starší 65 let

Pro tuto skupinu obyvatel platí stejná doporučení, jako pro předchozí skupinu dospělých. Lidé v tomto věku by se měli zaměřit na silová cvičení a na rovnovážné cviky. Je to výborný způsob, jak předejít nechtěným pádům.

(23)

22

1.3.4 Sekulární trendy

Suchomel (2006) ve své publikaci uvádí, že v celosvětovém měřítku je u chlapců znatelný negativní sekulární trend na úrovni aerobních schopností. Pozitivní sekulární trend byl zaznamenán ve statické síle. Příčinou je nárůst tělesných parametrů. V testu silové vytrvalosti horních končetin se výkonnost nezměnila. V testu flexibility došlo k zaznamenání nulového sekulárního trendu stejně tak, jako v běžeckých rychlostních testech.

V naší zemi bylo provedeno několik reprezentativních šetření. Na základě jejich výsledků, můžeme změny motorických ukazatelů jen odhadovat jejich porovnáváním. U nás bylo anketní šetření provedené v roce 1966 (Pávek, 1977) a v roce 1987 (Moravec a kol., 1990). Ve sledovaném období nastal u chlapců i děvčat nárůst tělesné výšky a hmotnosti. V motorických testech, které byly shodné u obou výzkumů, byly zaznamenány vyšší průměrné výkony v testu skok daleký a hod do dálky 2kg míčem.

Test běžeckých rychlostních schopností na vzdálenost 50 m nedopadl výkonnostně hůře, a ani nijak lépe (Suchomel, 2006). Pavlík a Klárová (2001) dospěli k závěru, že chlapci v dnešní době dosahují podobných výkonů, jako chlapci, kteří byli testováni v 60. a 80. letech.

V České republice se výkonností zabýval Kopecký. Výkonnost, zjištěnou v roce 2002, srovnával s referenčními standardy, které vycházely z výsledků transverzálního výzkumu v České republice z roku 1987 (Moravec a kol., 1990). Výsledky ukázaly, že dnešní chlapci měli v absolutních hodnotách podobné rychlostní schopnosti, explozivně silové schopnosti a vytrvalostní silové schopnosti horních končetin (Suchomel, 2006).

Bunc (2004) porovnával výkonnost chlapců s výsledky z roku 1970. Ve svém výzkumu dospěl k závěru, že vytrvalostní schopnost u chlapců se nemění.

1.4 TESTOVÉ BATERIE

Nejjednodušší způsob, jak otestovat motorickou výkonnost dětí a porovnávat ji s jinými dětmi je použít testovou baterii. Baterie se skládá z několika dílčích testů. Díky ní můžeme zaznamenávat změny v motorické výkonnosti dětí.

Dle Čelikovského a kol. (1979) je testová baterie typická tím, že všechny testy do ní zařazené jsou společně standardizovány a jsou validovány proti jednomu kritériu.

(24)

23

Testy můžeme dělit na základě několika kritérií. Měkota (1983) rozděluje testy na standardizované, a na neformální. Standardizované testy jsou nejspolehlivější, jelikož jsou vyzkoušené a především vědecky a statisticky prozkoumané. Naopak neformální testy nedosahují tak vysoké kvality jako testy standardizované, ale snadno se přizpůsobí individuálním možnostem. Neformální testy nebývají finančně náročné, a jsou tedy hojněji využívány. Každá testová baterie musí být validní, reliabilní a objektivní.

Měkota a kol. (1988) dále rozděluje testové baterie na homogenní a heterogenní:

a) Homogenní: Účelem je zvýšit reliabilitu. Všechny testy si jsou navzájem podobné a testují jednu motorickou schopnost.

b) Heterogenní: Účelem, je zvýšit validitu testu. Skládají se z různorodých testů tak, aby byla otestována fyzická zdatnost a kondice.

Hájek (2001), rozděluje motorické testy dle několika kritérií. Podle něho jsou testy individuální a skupinové, laboratorní a terénní, a také od sebe odděluje testy motorické výkonnosti a tělesné zdatnosti.

1.4.1 Historie motorického testování

Měkota a Blahuš (1983) shrnuli vývoj motorického testování v tělesné výchově.

Nejstarší snaha o měření motorické výkonnosti člověka sahá do starověkého Řecka.

Tehdy při skoku dalekém dosáhl Chionis ze Sparty 16,66 m.

Od roku 1896, kdy byly obnoveny olympijské hry, se pravidelně a systematicky vedou záznamy a zaznamenávají se rekordy. Za praotce tělocviku dnes považujeme Guts – Muthse, který zaznamenával výkony svých žáků v období filantropina.

Na počátku 19. století v Německu působil E. Eiselen, který rozdělil cvičení do čtyř stupňů dle obtížnosti, a také sestavil tabulky pro měřitelné výkony. Dalším zásadním krokem ve vývoji byly sportovní víceboje, které vedly k získání odznaku zdatnosti.

První zemí, kde byly zavedeny odznaky zdatnosti, bylo Švédsko. Dále následovalo Německo, Rakousko a roku 1931 SSSR (Měkota a Blahuš, 1983)

Testové baterie, podobné těm dnešním, byly vytvořeny po druhé světové válce.

V 50. letech porovnali H. Kraus a R. P. Hirschlandová výsledky mládeže v USA

(25)

24

s Evropou. Brouhův steptest vznikl roku 1943 a v roce 1948 vznikl PWC170, což je předchůdce dnešního testu W170. Roku vymyslel K. H. Cooper test, při kterém se motorická výkonost hodnotí na základě běhu po dobu 12 minut. Tento test se praktikuje dodnes (Měkota a Blahuš, 1983).

Nejstarší dochované informace o testování na našem území pocházejí z roku 1923, kdy bratři Roubalovi vymysleli první testovací baterii (Roubal a Roubal, 1923).

Tuto baterii plnili žáci středních škol ve všech krajích republiky, aby mohla být motorická výkonnost dětí známá co nejrychleji. Plnili ji chlapci i děvčata, avšak vyhodnocena byla pouze pro chlapce (Roubal a Roubal, 1923). Měkota a Blahuš (1983) ve své publikaci zmiňují, že roku 1948 byl v Československé republice zaveden Tyršův odznak zdatnosti (TOZ

)

. Ten však po čtyřech letech dostal nový název PPOV, což znamená „připraven práci a obraně vlasti“. Od poloviny 60. let se propagovalo testování různých věkových skupin. Do té doby byly informace o zdatnosti populace nezjištěné. Nejvýznamnější a zároveň největší výzkum byl proveden na vysokých školách pod vedením F. Pávka.

Dnes je běžné, že motorické testy jsou součástí přijímacích řízení nejen do škol, ale i do různých profesí. Téměř vždy je musí plnit studenti, kteří se hlásí na tělovýchovné a sportovní obory, vojáci či policisté. Testování vrcholových sportovců dnes běžně probíhá ve sportovních laboratořích. Zajímavostí je, že dnes jsou snadno dostupné testy pro běžnou populaci. Ty nejsou materiálně a často ani časově náročné a jejich cílem je navést lidi k pravidelnému cvičení a zdravějšímu životnímu stylu.

Jejich úkolem je také zabránit stále rozšiřující se obezitě a hypokinezi.

1.4.2 Vybrané testové baterie

Následující testové baterie jsou zpracovány na základě textu Česká kinantropologie od autorů Rubín, Suchomel, Kupr (2014):

EUROFIT

Toto testování bylo vymyšleno za účelem porovnání výsledků několika evropských zemí. Pro děti a mládež je tato baterie dostupná od roku 1983. Obsahuje 9 motorických testů a zahrnuje základní somatická měření (Moravec a kol., 2002).

(26)

25

Suchomel (2006) říká, že tato baterie vyžaduje časové, personální a materiální zabezpečení.

Také shrnul testy, ze kterých se EUROFIT skládá:

a) Test rovnováhy pod názvem „plameňák“

b) Talířový tapping

c) Předklon s dosahováním v sedu d) Skok do dálky z místa

e) Ruční dynamometrie

f) Leh-sed opakovaně po dobu 30 s g) Výdrž ve shybu

h) Člunkový běh 10 x 5 m

i) Vytrvalostní člunkový běh nebo vyšetření W170 na bicyklovém ergometru j) Tělesná výška a hmotnost → Index tělesné hmotnosti BMI

k) Tloušťka 5 kožních řas

UNIFITTEST

Tato baterie vznikla roku 1988, avšak příručka k ní byla zveřejněna až v roce 1993. Tehdejší Českoslovenští odborníci chtěli nahradit zrušený odznak PPOV.

UNIFITTEST je tvořen čtyřmi motorickými testy, které obsahují i různé alternativy.

Test také zohledňuje parametry lidského těla. Test je určen pro osoby od 6 do 60 let (Měkota a Kovář, 1996).

Měkota a Kovář (1996) uvádí, že testová baterie se skládá z těchto částí:

a) Opakovaný sed-leh po dobu 1 min b) Člunkový běh 4x10 m

c) Skok daleký z místa

d) Vytrvalostní člunkový běh nebo běh po dobu 12 min e) BMI

f) Tloušťka 3 kožních řas

(27)

26 OVOV

Rubín a kol. (2014) ve své publikaci zmiňují, že Odznak všestrannosti olympijských vítězů (OVOV) byl vytvořen olympijskými vítězi v desetiboji R. Šebrlem a R. Změlíkem. Cílem je zvýšit pohybovou aktivitu dnešních dětí, případně nastartovat jejich sportovní karieru. V současnosti je sdruženo na 250 tisíc žáků základních a středních škol. Všechny akce se konají pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, či Českého olympijského výboru.

Suchomel (2006) uvádí, že odznak všestrannosti olympijských vítězů je určen pro děti od 7 let. Celkem je tvořen 12 disciplínami, z nichž je nutné je splnit 10 disciplín, kdy dvě z nich mají svou alternativu.

OVOV se skládá z následujících disciplín:

a) Běh 60 m, skok daleký b) Hod míčkem 150 g c) Běh 100 m

d) Dribling s basketbalovým míčem okolo dvou met e) Plavání volným způsobem

f) Skákání přes švihadlo

g) Hod 2 kg medicinbalem obouruč přes hlavu vzad h) Trojskok snožmo z místa

i) Opakované shyby na šikmé lavičce j) Opakované kliky a opakované sed-lehy

FITNESSGRAM

Testová baterie pochází z Dallasu, kde byla vytvořena Cooperovým institutem a byla zveřejněna v roce 1982. V současnosti má již desátou verzi a jejím posláním je rozvíjet zdravotně orientovanou zdatnost dle individuálních potřeb po celý život.

Baterie je nenáročná, a tudíž je použitelná v hodinách tělesné výchovy. Nedostatkem je, že nemusí působit dostatečně motivačně na sportovně nadané jedince (Rubín a kol., 2014).

(28)

27

Dle Cooper institute (2004) baterii tvoří tyto hlavní a preferované disciplíny:

a) Člunkový běh

b) Hrudní předklony v lehu pokrčmo c) Měření dvou kožních řas

d) Záklon v lehu na břiše e) Kliky 90 stupňů

f) Předklon v sedu pokrčmo jednonož

INDARES

Indares je online systém, který v České republice vyvíjí Centrum kinantropologického výzkumu a Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Zaměřuje se na porovnávání, zaznamenávání a analýzu pohybové aktivity.

Jednotlivé cviky jsou zaměřeny na zdravotně a na výkonnostně orientovanou zdatnost zaměřeny zvlášť. Systém byl zprovozněn v roce 2013 a je bezplatný. Je vhodný k dlouhodobému ukládání dat, což je vhodné pro nejen pro širokou veřejnost, ale i pro trenéry či pedagogy. Ti po přihlášení a zapsání výkonů vidí grafy, a mohou je porovnávat i po několika letech mezi sebou. Systém slouží široké veřejnosti od 16 let.

Jelikož není zaměřen na děti mladšího a ani staršího školního věku, nebudeme se tím dále zabývat (INDARES, 2013).

(29)

28

Obrázek 1: Porovnání testových baterií Zdroj: Rubín et al. (2014)

(30)

29

2 CÍLE PRÁCE

Cíl práce

Hlavním cílem této bakalářské práce je zaznamenat změny v motorické výkonnosti chlapců staršího školního věku na základní škole v Lomnici nad Popelkou od roku 1996 do roku 2017.

Úkoly:

U1: Zpracovat data motorické výkonnosti chlapců staršího školního věku za posledních 20 let.

U2: Vytvořit grafy, ze kterých bude zřejmý vývoj výkonů za celých 20 let.

U3: Na základě výsledků stanovit doporučení do praxe.

(31)

30

3 METODIKA PRÁCE

3.1 Charakteristika souboru

Použitý soubor v této práci tvoří chlapci ve věku od 11 do 15 let, a to od školního roku 1996/1997 do školního roku 2016/2017. Soubor je tvořen pouze dětmi z nesportovních tříd. Nesportovní třídy jsou započítány vždy dvě v ročníku, a to vždy třída A a B. Děti staršího školního věku jsem si do své práce vybrala proto, že si myslím, že u pubescentních dětí jsou největší výkyvy v motorické výkonnosti, ale zároveň také děti v těchto letech dosahují největšího zlepšení. Děje se tak v souvislosti s fyziologickými a tělesnými změnami v organismu, kde dochází například k akceleraci růstu. V práci se zaměřuji pouze na mužské pohlaví, jelikož jsem k němu získala potřebné podklady, a to z učitelského deníku od vyučujícího, který vede tělesnou výchovu chlapců souvisle již 20 let.

3.2 Charakteristika použité testové baterie

Použitá testová baterie vznikla pouze na základě výběru a uvážení vyučujícího na základní škole v Lomnici nad Popelkou. Baterie není nikde uveřejněna, a není tedy nijak standardizována. Považujeme ji tedy za baterii neformální. K použití baterie je potřeba atletické hřiště a školní tělocvična. Testová baterie je složena celkem z šesti hlavních testů a jednoho testu doplňkového. Doplňkový test proto, že byl prováděn pouze v některých školních letech, dle časové dotace a uvážení vyučujícího. Baterie nezohledňuje somatické parametry dětí.

Souhrn hlavních testů:

a) Skok daleký b) 1000 m běh c) 60 m běh d) Trojskok

e) Opakované sed-lehy za 1 min f) Opakované shyby

g) Doplňkový test: Předklon ve stoji

(32)

31

3.2.1 Skok daleký

Charakteristika: Testování odrazové síly dolních končetin.

Popis: Skok daleký s rozběhem z rozběhové dráhy odrazem jednonož.

Zařízení: Měřící pásmo, rozběhová dráha, odrazové břevno, doskočiště z písku.

Provedení: Ze stoje uvedeme tělo do pohybu (běhu), a na odrazovou plochu došlápneme jednonož na odrazové břevno. Zapažíme a provedeme dynamický odraz.

Následně vzpažíme tak, abychom skočili co nejdále (horizontálně) do doskočiště.

Měření: K měření vzdálenosti potřebujeme pásmo. Výkon měříme kolmo od odrazového břevna po první stopu zanechanou v písku jakoukoli částí těla.

Hodnocení: Děti mají tři pokusy, z nichž se započítává pouze ten nejlepší. Přešlap je považován za chybný pokus.

3.2.2 Běh 1000 m

Charakteristika: Testování běžecké vytrvalosti.

Popis: Chlapci se snaží zdolat vzdálenost 1000 metrů za co nejkratší dobu.

Zařízení: Atletický ovál, stopky

Provedení: Chlapci jsou rozřazeni do skupin dle chronologického věku. Z vysokého startu startuje najednou celá jedna skupina. Test končí, když chlapci proběhnou cílovou čárou.

Měření: Vyučující zapne stopky v okamžiku startu a stopne je tehdy, když žák proběhne cílovou čáru. Test se provádí pouze jednou.

Hodnocení: Vyučující měří čas stopkami s přesností na jednu sekundu.

(33)

32

3.2.3 Běh 60 m

Charakteristika: Testování běžecké rychlostní schopnosti a testování reakční rychlosti.

Popis: Chlapci mají za úkol překonat vzdálenost 60 m za co nejkratší dobu.

Zařízení: Sprinterská dráha, stopky, bloky

Provedení: Chlapci utvoří výkonnostně vyrovnané dvojice. Vždy běží dva chlapci najednou. Startuje se z nízkého startu, z bloků. Start probíhá na zvukový podnět.

Chlapci se snaží zdolat vzdálenost 60 m v co nejkratším čase. Test končí ve chvíli, kdy proběhnou cílovou čárou.

Měření: Čas začne vyučující měřit v okamžiku startu a přestane ho měřit, když chlapci proběhnou cílovou čárou. Test se provádí dvakrát a počítá se pouze lepší čas.

Hodnocení: Vyučující měří čas stopkami s přesností na jednu desetinu.

3.2.4 Trojskok

Charakteristika: Testování odrazové síly dolních končetin.

Popis: Tři skoky daleké z místa provedené odrazem snožmo.

Zařízení: Pevná a nesmekavá plocha, měřící pásmo

Provedení: Test se provádí z podřepu od odrazové čáry. Ruce zapažíme a s odrazem je vzpažíme, což nám umožní dynamičtější odraz a tím pádem je výsledek lepší. Odraz snožmo provedeme celkem třikrát za sebou. Úkolem je překonat co největší horizontální vzdálenost.

Měření: K měření vzdálenosti používáme pásmo. Pásmo přiložíme kolmo k odrazové čáře a měříme vzdálenost k patě bližšího chodidla.

Hodnocení: Žáci test opakují dvakrát za sebou a započítává se jim pouze lepší pokus.

Měříme s přesností na jeden centimetr.

(34)

33

3.2.5 Opakované sed-lehy za 1 min

Charakteristika: Testování vytrvalosti břišních svalů a svalu bedrokyčlostehenního.

Popis: V čase 1 min vykonat co nejvíce sedů-lehů.

Zařízení: Pevná podložka.

Provedení: Žáci utvoří dvojice. Jeden si lehne na podložku, pokrčí kolena tak, aby kost stehenní s kostí holení svírala úhel 90 stupňů. Plosky nohou se dotýkají podložky po celé ploše. Ruce v týl. Z této výchozí polohy je úkolem vykonat co nejvíce sedů-lehů v průběhu jedné minuty. Druhý z dvojice počítá počet správně vykonaných sedů-lehů.

Měření: Žáci si vzájemně počítají počet správně vykonaných sedů-lehů. Výsledky hlásí vyučujícímu.

Hodnocení: Do hodnocení se započítávají pouze sedy-lehy vykonané podle pravidel.

3.2.6 Opakované shyby

Charakteristika: Testování je zaměřeno na zjištění vytrvalosti horních končetin Popis: Chlapci mají za úkol vykonat co nejvíce shybů na hrazdě.

Zařízení: Hrazda, žíněnka

Provedení: Žák chytne žerdi obouruč a nadhmatem. Ze svisu provádí opakované shyby.

Shyb se započítá ve chvíli, kdy se brada dostane nad žerdi. Po každém shybu se musí vrátit do výchozí polohy. Není dovoleno komíhání, ani jiné pohyby. Chlapci mají jen jeden pokus.

Měření: Vyučující počítá každému chlapci počet shybů, které byly vykonány dle určených pravidel.

Hodnocení: Vyučující započítává pouze správně provedené shyby. Shyb proveden podhmatem není uznán.

(35)

34

3.2.7 Předklon ve stoji

Charakteristika: Test se zaměřuje na zjištění flexibility žáků, zejména na zádové a hýžďové svalstvo.

Popis: Chlapci stojí na gymnastické lavici, a mají za úkol udělat co největší předklon.

Ideální je prsty dosáhnout co nejníže pod lavičku.

Zařízení: Gymnastická lavička, metr.

Provedení: Test provádíme po důkladném rozehřátí a rozcvičení těla. Chlapci ze stoje snožného na lavičce provedou hluboký předklon. Prsty se snaží dostat co nejníže, ideálně pod lavičku. Každý chlapec má pouze jeden pokus.

Měření: Vyučující měří metrem výkony chlapců. Metr přikládá kolmo k lavičce, a měří vzdálenost po konec posledního článku prstu na ruce. Následně si zapisuje buď plusové hodnoty (nad lavičkou), nebo mínusové hodnoty (pod lavičkou) s přesností na 1 cm.

Hodnocení: Dle výsledků vyučující individuálně zhodnotí flexibilitu chlapců.

3.3 Metody zpracování dat

Data autorka přepsala z pedagogického deníku do elektronické podoby.

Převedeny byly pouze údaje o disciplínách, které se opakují každý rok a zároveň v každém ročníku. Tyto testy tedy lze považovat za nespecifickou heterogenní testovou baterii, jejímž autorem je Josef Čapek. Právě tento vyučující působí na škole nepřetržitě dvacet let a testy provádí opakovaně každý rok ve stejném ročním období. Následně v počítačovém programu Microsoft Excel 2010 autorka vytvořila pro každý školní rok jednu tabulku. Každá tabulka obsahuje jednotlivé testy, a u každého je uveden věk a počet cvičících. Dále tabulka obsahuje vybrané základní statistické výpočty, a to aritmetický průměr výkonů a směrodatnou odchylku. Celkem bylo takto vytvořeno dvacet tabulek o šesti disciplínách. Pouze školní roky 1996/1997, 2001/2002, 2008/2009, 2014/2015 a 2016/2017 obsahují disciplín sedm, jelikož v uvedených letech byl proveden test ohebnosti (předklon). Testovou baterii tvoří tyto testy: skok daleký, 1000 m běh, 60 m běh, trojskok, sed-leh, shyb a předklon.

(36)

35

Dále bylo v prostředí Microsoft Excel vytvořeno sedm grafů znázorňujících všech sedm testů. Každý znázorňuje vývoj výkonů daného testu u každé věkové skupiny chlapců v průběhu dvaceti let.

3.4 Podmínky a organizace testování

Výsledky a výkony chlapců druhého stupně, kteří na škole působili od září od roku 1996 do června roku 2017, získala autorka této bakalářské práce od svého učitele ze základní školy. Vyučující, Josef Čapek, na škole působí nepřetržitě již dvacet let a vyučoval i samotnou autorku. Josef Čapek zapůjčil autorce své deníky, které si psal celých dvacet let.

Deníky byly vedeny pro chlapce druhého stupně, tudíž všichni probandi byli ve věku od 11 do 15 let. V záznamech byly uvedeny všechny disciplíny a jednotlivé výkony chlapců. Počet disciplín byl různý, jelikož vždy totiž záleželo na čase, počasí a především na uvážení vyučujícího, co se daný školní rok bude plnit. Jelikož se druhy a počet zvládnutých disciplín liší, autorka si pro svou práci vybrala šest disciplín, které se pravidelně opakují každý rok. Mezi vybrané, a tedy i stálé disciplíny, které se vykonávají na druhém stupni na základní škole v Lomnici nad Popelkou, patří skok daleký, běh 1000 m, běh 60 m, trojskok, shyb a sed-leh. Autorka k výběru nakonec přidala i vedlejší disciplínu, která testuje flexibilitu, a to je předklon. Vedlejší proto, že nebyla prováděna pravidelně každý rok, ale v průběhu dvaceti let se několikrát vyskytla. Důvodem je to, že otázka flexibility je ve společnosti a ve školním prostředí často kladena. Dětem školního věku je totiž často vytýkáno, že jsou čím dál tím méně ohebné, než jejich předchůdci.

Tři disciplíny (skok daleký, běh 1000 m, běh 60 m) byly uskutečněny a měřeny na školním hřišti. Hřiště zahrnuje rozběhovou dráhu a písečné doskočiště, dráhu pro sprint na 60 m a atletický ovál o délce 200 metrů. Zbylé čtyři disciplíny (shyb, sed- leh, trojskok a předklon) byly uskutečněny ve školní tělocvičně.

(37)

36

4 VÝSLEDKY A DISKUZE

4.1 Zpracování dat motorické výkonnosti chlapců staršího věku během 20 let

Tabulka 1: Školní rok 1996

–

1997

Věk [roky]

SKOK DALEKÝ 1000 m 60 m PŘEDKLON

n x̄ s n x̄ s n x̄ s n x̄ s

[počet ]

[cm] [cm] [počet] [min] [s] [počet] [s] [s] [počet] [cm] [cm]

11 12 340 28,4 12 5:08 58,1 11 10,7 0,5 12 2,0 4,2

12 18 372 48,2 19 4:18 43,9 19 10,5 0,9 18 0,5 6,5

13 25 385 62,8 24 4:15 46,6 23 9,6 0,8 25 -3,0 6,0

14 26 420 29,7 24 4:08 37,5 25 9,1 0,8 25 -3,0 6,6

15 9 441 40,8 9 3:44 28,2 8 8,8 0,6 9 -3,5 9,1

Věk [roky]

SED - LEH TROJSKOK SHYB

n x̄ s n x̄ s n x̄ s

[počet ]

[počet] [počet] [počet] [cm] [cm] [počet] [počet] [počet]

11 12 41 4,5 12 497 34,5 11 2 3,4

12 18 45 7,8 19 513 75,0 18 4 2,5

13 24 46 7,1 24 550 59,5 25 4 4,5

14 26 45 9,1 25 594 92,1 24 6 6,1

15 9 46 7,9 8 611 70,1 9 6 5,3

Vysvětlivky: n=počet cvičících, x̄=aritmetický průměr, s=směrodatná odchylka Zdroj: vlastní

Tabulka 1 obsahuje motorické testy, které byly provedeny ve školním roce 1996 – 1997. Jsou zde obsaženy první údaje, staré dvacet let, které budeme v rámci této bakalářské práce dále zkoumat. Tabulka obsahuje kompletní testovou baterii sedmi testů. Mezi ně patří skok daleký, 1000 m, 60 m, předklon, sed-leh, trojskok a shyb.

Chlapci se ve všech testech, kromě testu flexibility a lokální svalové vytrvalosti, s rostoucím věkem zlepšují. Flexibilita je u 13 a 14letých dětí na stejné úrovni. V počtu sedů-lehů za jednu minutu, jsou 13letý chlapci na stejné úrovni, jako chlapci ve věku 15 let.

(38)

37

Tabulka 2: Školní rok 1997

–

1998

Věk [roky]

SKOK DALEKÝ 1000 m 60 m

[počet] [cm] [cm] [počet] [min] [s] [počet] [s] [s]

11 19 325 36,7 18 4:39 53,7 18 10,6 0,6 12 24 358 47,6 22 4:26 46,7 24 10,5 0,9

13 21 377 45,3 21 4:15 42,0 21 9,6 0,8

14 22 416 41,3 22 4:08 39,1 22 9,5 0,7

15 9 436 49,3 9 3:59 35,3 9 9,1 1,1

Věk [roky]

SED - LEH TROJSKOK SHYB

[počet] [počet] [počet] [počet] [cm] [cm] [počet] [počet] [počet]

11 19 41 8,8 18 506 54,8 19 3 3,7

12 23 44 8,9 23 533 57,5 24 3 3,2

13 21 45 7,2 21 566 58,7 21 4 5,2

14 22 46 8,1 22 597 83,3 22 6 4,7

15 9 47 6,6 9 630 97,2 9 7 3,2

Vysvětlivky: n=počet cvičících, x̄=aritmetický průměr, s=směrodatná odchylka Zdroj: vlastní

Tabulka 2 zaznamenává motorické testy chlapců vykonané ve školním roce 1997–1998. V tomto roce bylo provedeno pouze šest testů. Motorický test flexibility se nekonal. Výkony ve všech testech, se s rostoucím věkem zvyšují. Pouze chlapci ve věku 11 a 12 let vykonají stejný počet shybů. 15letý chlapci jsou zdatnější ve všech testech krom rychlostní běžecké schopnosti, než chlapci v předchozím roce. Lokální vytrvalost břišního svalstva je u všech věkových skupin na velice dobré úrovni.

Tabulka 3: Školní rok 1998

–

1999

Věk [roky]

SKOK DALEKÝ 1000 m 60 m

[počet] [cm] [cm] [počet] [min] [s] [počet] [s] [s]

11 15 318 33,5 15 5:24 24,5 14 10,7 1,2 12 28 355 35,0 26 4:42 43,7 28 10,5 0,9 13 24 372 40,9 22 4:20 46,9 24 10,1 1,3

14 19 401 40,4 19 4:12 23,7 18 9,2 0,5

15 8 420 35,6 8 3:46 23,6 7 8,9 0,5

Věk [roky]

SED-LEH TROJSKOK SHYB

[počet] [počet] [počet] [počet] [cm] [cm] [počet] [počet] [počet]

11 15 40 4,8 15 502 40,2 15 2 2,8

12 23 45 5,2 24 534 35,8 25 3 3,8

13 24 45 6,5 23 572 68,9 24 5 3,7

14 18 46 5,2 19 589 65,4 19 6 5,1

15 8 46 3,4 8 618 60,2 8 8 3,8

Vysvětlivky: n=počet cvičících, x̄=aritmetický průměr, s=směrodatná odchylka Zdroj: vlastní