zahraničních výzkumů, že působení kulturních rozdílů nejen na vzdělávání, ale na soužití lidí vůbec je velmi silné a nesnadno ovlivnitelné vnějšími edukačními zásahy. Část odborníků, ale také politiků se domnívá, že působení kulturních odlišností může být oslabeno či dokonce eliminováno prostřednictvím multikulturní výchovy, jež se proto zavádí do škol i do mimoškolních vzdělávacích programů. Bohužel, ale nejsou žádné doklady
o efektivitě multikulturní výchovy v tomto ohledu.
• Odlišnosti jazyků a komunikačního chování
Jazyk, jenž je pro nás jazykem mateřským, nás ovlivňuje v našem jednání i myšlení. S tím je spojen problém s odlišností v komunikaci mezi jedinci jednotlivých etnik, národů i příslušníky kultur. Tímto oborem se blíže zabývá Teorie interkulturní komunikace – vysvětleno v 1. kapitole – Pojmy.
• Přístup Romů ke vzdělávání
Velkou míru zde samozřejmě hrají rodiče, kteří, jak již bylo zmíněno, školu odsuzují, obávají se, vyslovují velkou nedůvěru vůči vzdělání a školství a samotnému učiteli. Dalším problémem je, že podle rodičů škola není důležitá – jiný žebříček hodnot, berou studium, jako nutné zlo a dnes již vodítkem peněz, protože pokud nebudou děti chodit do školy, nedostanou sociální dávky, což si samozřejmě nemohou dovolit. Ale samozřejmě nastává problém i se vzděláním samotných rodičů, někteří nikdy nechodili do školy, v lepším případě mají alespoň dokončené základní vzdělání. Zde, ale nastává problém, že nedokážou dítěti pomoci při učení, protože sami učivu nerozumí.
A jaký je rozdíl mezi romským a „bílým“ žákem? Zde je značný rozdíl v postavení samotného dítěte. Naše děti jsou více podřízeni rodičům, co rodič řekne, to dítě víceméně udělá, ale Rom je více samostatný, rozhoduje o sobě sám, dělá si víceméně, co chce. Co to znamená v praxi? Romské dítě chce jít ven? Tak jde, i když má nějaké úkoly, měl by se učit na další den či jiné povinnosti.
Nebude se nikoho ptát o svolení, což se pro naši společnost jeví jako rozmazlenost
a nezvladatelnost dítěte. Rozdílem je i fungování rodiny jako celku. U romských rodin je daleko dříve brán v úvahu názor samotného dítěte, brzy se s dítětem jedná jako s dospělým, nechávají děti rozhodovat, poslouchají, co si dítě myslí, jejich názor je důležitý, nevymlouvají jim jejich názory, nápady, představy atd.“ 59
•
• Odlišná stupnice hodnot
Romové za nejvyšší hodnotu považují svojí rodinu, které jsou schopni mnoho věcí přizpůsobit, je útočištěm před zlem, ochrana, podpora a symbolem bezpečí, tato hodnota je pro ně mnohem víc
59 Mašková, V. :V čem se liší přístup Romů ke vzdělání?, c.d. 60 – 61.
než vzdělání, zaměstnání atd.
60
V tabulce si můžeme povšimnout velmi odlišných hodnot romské minority oproti naší majoritní společnosti. Největší rozdíl představují první tři „nejdůležitější „ hlavní hodnoty. Jak můžeme vidět v tabulce, ani jedna z prvních tří se neshoduje, mezi porovnávanými skupinami. Pro romskou menšinu představuje rodina/komunita, zdraví a rovnoprávnost nejdůležitější hodnoty jejich života.
• Rozdílný vztah k majetku
Švingalová, Kotlár (2008) uvádí, že Romové mají schopnost rozdat vše, za účelem pomoci např.
rodině, i v případě, že sami se ocitnou v nouzi. Bohužel na straně druhé nemají zábrany k odcizení věcí, jež jim nepatří.61
4.3 Školní zralost a připravenost romských dětí
Švingalová, Kotlár (2008) uvádí, že Školní zralost – bráno z biologického pohledu, především se jedná o biologický vývoj psychických funkcí, což je potřebné pro úspěšné plnění školních povinností.
Školní připravenost – je především ovlivněna výchovou jedince a prostředím, ve kterém dítě vyrůstá, zdali je připravováno ke školním povinnostem, školnímu prostředí, hygieně atd.
Školní nepřipravenost se vyznačuje jazykovými problémy (děti neumí dobře češtinu, romštinu, můžeme mluvit o tzv. romském etnolektu češtiny, jenž děti hovoří), velmi špatná slovní zásoba;
vyskytují se i problémy s grafomotorikou, jelikož některé děti se nesetkaly s omalovánkami, kreslením, nůžkami atd.; nejsou schopny samostatnosti, mají špatné návyky hygieny, špatné vztahy ve škole, proto se mohou ostatním jevit jako děti podprůměrné, se sníženým IQ.
60 Tabulka na základě výzkumu (Podpora optimálního vývoje osobnosti dětí ze znevýhodněného sociokulturního prostředí), který uskutečnila Fakulta sociálních studiív Brně 1998 – 2000.
61 Švingalová, D., Kotlár, M.: Sborník příspěvků: Vzdělávání menšin a multikulturní výchova v evropském kontextu, c.d., s. 6 – 8, 121 – 124.
Procenta Procenta
rodina, komunita 43,8 materiální hodnoty 43,9
zdraví 14,8 rodina 16,6
rovnoprávnost, humanitní ideály 13,9 práce, kariéra 12,7
materiální hodnoty, sociální jistoty 12,5 zdraví 8,7
práce 8,6 humanitní ideály 7,2
příjemný pohodlný život 5,9 odmítání jiných, povyšování se 6,5
rasismus 0,5 příjemný, pohodlný život 4,4
Na čem Vám v životě nejvíce záleží? Minoritní společnost Na čem Vám v životě nejvíce záleží? Majoritní společnost
Tabulka 7: Priority, hodnoty romského X neromské obyvatelstva
Základní důvod školní nepřipravenosti spočívá v prostředí dítěte, které ovlivňuje jeho celkové jednání, chování a myšlení v jeho budoucím životě.
Dalším vlivem na chování dítěte je rodina, z které si dítě do školy přináší zkušenosti, jednání, morální hodnoty, přístup ke vzdělávání a to je u romských dětí bohužel jiné. I u dětí romského původu, je utváří rodiče, jejich výchova a prostředí, v němž vyrůstají. Tato výchova je ovšem odlišná od výchovy naší majoritní společnosti a to je zřetelné s nástupem do školy a činí to velké problémy jak mezi učitelem a žákem, tak mezi samotnými žáky.
Co může být příčinou rozdílů ve výchově:
• Lidé, kteří mají nejvyšší dosažené základní vzdělání, neumí dobře spisovnou, obecnou češtinu, neovládají, ale ani romštinu
• Dalším problémem je nezaměstnanost, alespoň jednoho z rodičů
• Druh závislosti
• Gabal (2010) uvádí, že by se mělo zvážit zavedení povinného absolvování alespoň roku v mateřské škole pro vstup na základní školu. Mateřské školy nedokáže plně nahradit přípravný ročník.
• Zákaz přímého nástupu žáků do speciálních škol již od 1. třídy. Důsledné přezkoumávání přítomnosti a zařazení žáků ve speciálních školách jako průběžný proces. Jasná specifikace žáků s mentálním postižením od žáků se sociálním a kulturním či jazykovým znevýhodněním.
• Zohlednit poznatky výzkumu vzdělání, které ukazují lepší školní výsledky romských žáků ve třídách, kde nepředstavují většinu ale naopak menšinu.
• Jednou z možností je přímé provázání výplaty přídavků na děti se školní docházkou dětí.
Absence nad určitou hladinou by měly být cestou k přezkoumání dávek.
• Přítomnost asistentů pedagogů již na 1. stupni, zejména v 2. a 3. třídách, doporučujeme upřednostnění romských asistentek, které zvyšuje podíl romských žen angažovaných ve
62 Švingalová, D., Kotlár, M.: Sborník příspěvků: Vzdělávání menšin a multikulturní výchova v evropském kontextu, c.d., s. 138 – 140.
vzdělávacím procesu a v podpoře vzdělání a rodin s dětmi.
• Podpora neziskových organizací a programů zaměřených na doučování a podporu romských žáků s nadprůměrnými studijními předpoklady a jejich motivace a příprava ke středoškolskému studiu od 5. třídy s využitím mimoškolních kapacit, dobrovolnických programů zapojující studenty pedagogických fakult a pedagogických oborů.
• Ustavení letních a zimních internátních přípravných škol a programů pro žáky s předpoklady vstupu na střední školy s cílem vzdělanostní i profesní edukace a podpory a posilování jejich schopnosti pracovat mimo prostředí rodiny.
• Zavedení pracovně-profesních edukačních a osvětových programů pro žáky základních škol, včetně pracovních exkurzí do profesních prostředí kam nemají šanci z vyloučených lokalit přijít. Vzdělávání o profesních a pracovních možnostech na vyšší a střední úrovni musí překonat redukovanou a simplifikovanou představu dětí z dlouhodobě nezaměstnaných rodin z romských enkláv. Teprve profesní aspirace a představa budoucí životní pracovní dráhy bude dávat smysl vzdělání a práci ve škole.
• Vytváření lokálních partnerství základních a středních škol, s podporou vysokých škol
v zájmu usnadnění přípravy a vstupu žáků na střední školy, snížení bariery mezi základní a střední školou z obou stran a podpora romských žáků v konkretizaci představy střední školy jako zvládnutelného prostředí, jejich pozitivní a nikoli negativní motivace.
• Zavádění a posilování programu komunitní školy, která vyvíjí aktivitu i směrem k rodinám dětí a dává širší prostor i mimoškolním aktivitám. Podpora mimoškolních, sportovních a zájmových sdružení a finanční odměňování těch, kteří se organizování těchto aktivit věnují.
• Vytvoření podpůrných programů pro středoškolské žáky s předpoklady vstupu na vysokou školu.
• Pravidelné každoroční regionální workshopy ředitelů a předních pedagogů škol s vyšším podílem romských žáků nebo studentů, vytvoření regionálních konzultačních a podpůrných odborných pracovišť.
• Výzkumné monitorování vývoje a výsledků romských žáků na základních a středních školách a neustálé posuzování zpětné vazby z hlediska dynamiky vzdělanostních šancí.
Prezentace výsledků odpovědným regionálním samosprávám a parlamentním výborům.
• Koordinovaná intervence ve prospěch podpory školní výkonnosti romských žáků a těsná spolupráce OSPOD, školy a terénního sociálního pracovníka (TSP) a
pedagogicko-psychologické poradny jako důležitého aktéra ve specifických případech.“ 63
5. Romská otázka – Přerov
Zdroj: odhad pracovníků romského centra Přerov
Přípravné třídy Přerov
Název školy Počet tříd Počet dětí
Základní škola Boženy Němcové 1 12
ZŠ a MŠ Malá dlážka 1 20
Tabulka 8: Příprávné třídy Přerov
Zdroj: mapy. cz
63 Gabal, T. I.: Východiska strategie boje proti sociálnímu vyloučení, c.d., 35 – 36.
Ilustrace 1: Rozmístění Romů v Přerově
7230
5689
1135
347 51 8
celkem neukončené ZŠ
ukončené ZŠ vyučení SŠ s maturitou
VŠ
Vzdělanostní struktura Romů Přerov
Graf 6: Vzdělanostní struktura Romů Přerov
Mapa, kde Romové bydlí, konrétně se jedná o ulice a domy:
• Kojetínská: 1, 15, 17, 19, 22, 26, 28, 30, 32, 36, 38.
• Tovačovská: 2, 9, 11, 11a.
• Husova: 7, 9, 11, 13, 15, 17, 18, 20, 633.
• Škodova: 11, 12, 13, 16, 17, 19, 21, 23, 25, 29, 33.
Zdroj: mapy. cz
Jak lze vidět již na mapě č. 1, ale především na mapě č. 2 „romské domy“ se vyskytují mimo samotné centrum města Přerov. Přerovští Romové bydlí na okraji města a podle polohy, funkce a vlastností bychom toto místo mohli označit jako romské ghetto. Romská menšina se v Přerově soustředí pohromadě, odděleně od majoritní společnosti. V blízkosti se nachází supermarket Tesco, kam chodí Romové nejčastěji nakupovat. Dále se toto místo vyznačuje zvýšenou kriminalitou, oproti jiným místům ve městě Přerov. Problém v těchto místech je i s čistotou
a odpadky, jelikož Romové nepoužívají kontejnery, ale tvoří skládky a hromady odpadu v okolí domů. Majoritu v těchto místech lze zahlédnout jen výjimečně. Pokud, tak se jedná o ulici Husovu, kudy chodí lidé k vlakovému nádraží. Neblaze známá je ulice Škodova, která se v přerovském okrese označuje jako „ přerovský Chánov“.
Ilustrace 2: Romové v Přerově
6. Romská otázka - Liberec
Holek (2002) uvádí, že v Libereckém kraji nepatří problém s menšinami mezi hlavními problémy kraje. Na území České republiky můžeme najít situaci s minoritní společností daleko horší, ale samozřejmě je potřeba myslet do budoucnosti a uvažovat nad možnými variantami
a tendencemi vývoje v různých souvislostech. To znamená, že bychom měli vytvořit nové postupy, které pomohou společnosti (minoritám) se navzájem poznat a společně spolu žít, jelikož jsou zde problémy dlouhodobé i současné. Musíme tyto problémy řešit především citlivě a opatrně, jelikož oproti situaci s azylanty, se jedná o problémy dlouhodobé a ne snadno vyřešitelné, čehož si může všimnout i v kontextu mezinárodního postavení České republiky při hodnocení západoevropskými zeměmi.
Díky přihlášení a spolupráci funkčních sdružení a spolků můžeme v Libereckém kraji označit za početní minoritu pouze tři národnostní menšiny a to: romskou, německou a v neposlední řadě také židovskou.
Romská menšina potřebuje k integraci do majoritní společnosti specifický, zvláštní přístup.
Snahou je romskou minoritu postupně začlenit do většinové společnosti.
Problémy romské menšiny:
• 80 % nezaměstnanost (na tento problém pak navazují další problémy, jako jsou krádež, dluhy, zvyk k nezaměstnanosti – na sociální dávky atd.)
• špatná bytová a zdravotní situace
• nízký stupeň vzdělání, nesnášenlivost k vzdělávacím systémům, postupná rezignace
• toxikomanie, alkoholismus, návyk na automaty, sázky,
• pocit rovnocenného člověka, občana
Pozitivem na celé této situaci je, že majoritní společnost si začala uvědomovat problém, který romská menšina představuje a snaží se nějak tuto situaci řešit. Romská otázka a celá situace s tím spojená, dosáhla během posledních 8 let velkého pozitivního pokroku, bohužel to není na první pohled tak zřetelné ani sami Romové ještě nejsou schopni zaregistrovat tento pozitivní krok, ale pokud se podíváme do jádra věci, sami uvidíme pozitivní změny. Samozřejmě jsou zde i špatné aspekty, jako hlavní spatřuji např. nedostatečnou snahu, rezignaci k možnosti něco změnit, což bychom mohli bohužel nazvat až apatií.“ 64
64 Holek, J.: ANALÝZA SITUACE NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE 2002
„Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje v rámci dotačního řízení pro nestátní neziskové subjekty zabývající se (projekty) národnostními menšinami neinvestiční dotace.65 Finanční podpora státu vedle výše uvedeného se realizuje dále v rámci samostatného dotačního programu ve vztahu k romské menšině v návaznosti na Program integrace romské komunity., kde mohou žádat občanská sdružení, církevní právnické osoby, obecně prospěšné společnosti i fyzické osoby.
V grantové části Libereckého kraje je možné získat finanční dotace. Organizacím národnostních menšin se poskytují finanční dotace z rozpočtu měst a obcí,(zejména podpora kulturních akcí).
Dalším zdrojem finanční podpory jsou nadace a organizace, zabývající se menšinami např: Nadace tolerance, Hnutí občanské svobody a tolerance, Poradna pro občanství, Dokumentační středisko pro lidská práva, Helsinské občanské shromáždění, Romské centrum pro střední a východní Evropu a jiné.
Holek (2002) uvádí: „V současné době žije v okrese Liberec podle kvalifikovaného odhadu romského poradce asi okolo 3300 Romů. Romové nejvíce obývají liberecké čtvrti Vesec, Machnín a Františkov. V okrese Liberec dochází ke kumulaci sociálních problémů zejména v ubytovně pro neplatiče nájemného v Kateřinkách (holobyty), Machnín (část Hamrštejn ) a v Chrastavě (ubytovna). V Libereckém okrese působí 2 terénní pracovníci o.p.s. Člověk v tísni – při ČT 1 pan Michal Kováčik a pan Michal Karala. Pracují v Novém Městě pod Smrkem. Dále v okrese působí romští pedagogičtí asistenti paní Hanka Brezányová – Liberec, paní Dana Bernkopfová – Liberec, Danuše Demeterová – Liberec, Dana Karalová – Nové Město pod Smrkem, paní Tatiana Pálová - Zvláštní škola Orlí, kde je největší kumulace romských dětí.“
K romské národnosti se k roku 2001 přihlásilo pouze 192 66 osob. Toto číslo samozřejmě ani z poloviny neodpovídá skutečnému počtu Romů, kteří v kraji žijí.
Drtivá většina Romů Libereckého kraje se řadí k subetnické skupině tzv. Rumungre Roma ( též zvané Serviko Roma ) - slovenský Romové. Žijí tady také Vlachike Roma - Olašští Romové, Ungrike Roma - maďarští Romové se objevují jen sporadicky na Liberecku. V mizivém procentu se objevují původní český a moravský Romové a velmi málo též němečtí Sinti (Č. Lípa, Semily).
65 Viz. příslušné ustanovení nařízení vlády č.98/2002 Sb.
66 Zdroj ČSÚ k 1.3. 2001.
Zdroj: Holek, J.: ANALÝZA SITUACE NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE 2002
67
67 Data získána odhadem specializovaných pracovníků na romskou menšinu, otázku v libereckém kraji 2007 Přípravné třídy – Liberecký kraj
Zařízení Město Počet tříd Počet dětí
Základní škola Nový Bor 1 10
Základní škola Jablonec n. Nisou 1 14
Základní škola Frýdlant 1 13
Základní škola Česká Lípa 2 23
Základní škola Liberec 1 15
Tabulka 9: Přípravné třídy – Počet a místo - Liberecký kraj - 2006
celkem
neukončené ZŠ
ukončené ZŠ
vyučení
SŠ s maturitou Vš
3812
2539
928
298 42 5
Vzdělanostní rozložení Romů v Libereckém kraji
Graf 7: Vzdělanostní struktura v Libereckém kraji
Zdroj: Liberecké sdružení
V tabulce si můžeme povšimnout, že velmi malé procento Romů získá středoškolské a vyšší vzdělání (nejedná se ani o 5%) naopak, když se zaměříme na sloupec s nedokončeným základním vzděláním, můžeme vidět velké procentuální zastoupení, jedná se průměrně o 55 % z celkového počtu Romů v Libereckém kraji.68
68 Výsledky získány Libereckým sdružením – poradci v ORP Liberecký kraj
Tabulka 10: Vzdělanostní struktura Romů v libereckém kraji
7. Srovnání situace Přerov x Liberec
Zdroj: odhad kvalifikovaných pracovníků romských center, ČSÚ 1. 3. 2012
Zdroj: ČSÚ 2001
Graf č. 8 znázorňuje počet Romů ve městech Liberec a Přerov. Počet Romů v Liberci a Přerově je velmi odlišný i přesto, že v Liberci žije asi o 60 000 obyvatel více ve městě Přerov je počet Romů vyšší, jedná se zhruba o dvojnásobně větší počet Romů. Graf č. 9 taktéž znázorňuje počet Romů, ale tento počet je získán ze statistiky ČSÚ k 1. 3. 2001, kde je zajímavé, kolik Romů se přihlásilo k romské národnosti. Samozřejmě toto číslo není směrodatné, jelikož k romské národnosti se přihlásí velmi malé procento Romů.
Graf 9: Počet Romů na základě ČSÚ 2001
141134
Graf 8: Počet Obyvatel a Romů ve městech Liberec a Přerov
Zdroj: informace na základě romských center Liberec, Přerov
8. Dostupné služby proti sociálnímu vyloučení
Říčan (1998) uvádí některé organizace:
• META o. s. - Sdružení pro příležitosti mladých migrantů (2004)
- posláním sdružení je podporovat osobní rozvoj mladých migrantů, a to především v oblasti vzdělávání, které je jednou z podmínek úspěšného začleňování se do společnosti
- v souvislosti s tím se META snaží podporovat i odborné pracovníky, kteří se podílejí na vzdělávání cizinců
• Nadace Tolerance – vznik v roce 1992, působící až do současnosti
- Nadace vznikla ze dvou „programů“ a to z Výboru proti rasismu, který působil u Charty 77 a dále pak s iniciativy občanů. K organizaci se postupně přidalo mnoho psychologů, publicistů, sociálních pracovníků, pedagogů, studentů a mnoho dalších.
- Jedná se o nevládní organizaci, která si za svůj cíl stanovila zlepšit romskou otázku na našem území, především se zaměřením na pochopení romských diferencí, soužití s romskou minoritou, toleranci zároveň se zaměřují na prevenci rasismu, odbornost, násilí.
• HOST – Hnutí občanské solidarity a tolerance – tato organizace vznikla jako reakce na špatnou situaci v soužití s romskou menšinou a celkově na narůstající nesnášenlivosti české společnosti vůči menšinám.
− Tato organizace se zaměřuje na propagaci, osvětu proti násilí, klade si za cíl zlepšení soužití Graf 10: Vzdělanostní struktura Liberec x Přerov
7230
s menšinami především s menšinou romskou. Dále pak poskytuje právní ochranu. Zaměřuje se i na vzdělání a v neposlední řadě pořádá nespočet charitativních akcí.
− Mezi významné členy patří např. Fedor Gál, Martin Mejstřík, Karol Sidon, Zdeněk Trojan, Kamila Moučková, Jan Urban, Petr Uhl, Stanislav Penc, Lenka Procházková, Jan Slovák, Václav Trojan, Lumír tuček a mnoho dalších, dnes tato organizace čítá více než 300 členů.
• Romské centrum pro střední a východní Evropu – toto centrum, zřízené díky Helsinskému občanskému shromáždění vzniklo v Brně a jako hlavní cíl si tato organizace vytyčila zlepšit podmínky a postavení Romů a to nejen žijících na území ČR, ale i v celé Evropě. Zaměřuje se i na tvorbu podkladů pro další nevládní organizace po celé Evropě ke zlepšení situace s minoritní společností. Dále pak toto centrum dohlíží na dodržování lidských práv a svobod a to pod záštitou programu Phare.
• Nadace Romane Čhave – tato nadace založená roku 1992, jejímž hlavní snahou je zlepšit kvalitu romského vzdělání a potažmo i celé výchovy romských dětí.
- Tato nadace se podílela na mnoha romských táborech, různých mimoškolních akcích.
- Spolu s nadací Tolerance pracují na projektu „Rozvoj vzdělání romských dětí a mládeže.
• Společenství Romů na Moravě – toto společenství se zaměřuje na smysluplné využití volného času romských dětí a mládeže jako je např. příprava divadelního představení, různé přednášky, besedy, sportovní akce.
- Dále také pomáhá s kancelářským vyřizováním, legislativními věcmi či pomoc se získáváním státního občanství v ČR.
• Nadace Mosty – nadace založená v roce 1992 s cílem rozvoje romské populace, jak ve vzdělávání, tak i s rozvojem romské kultury a tradic.
- Tato nadace se snaží získávat finanční prostředky na různé akce, projekty, které by mohly zlepšit dosavadní vzdělanost a zároveň celou romskou situaci.
- Nadace poukazuje na kladné aspekty soužití minoritní a majoritní společnosti zvláště pak mezi romskou a neromskou populací.
− Významní spolupracovníci v nadaci – Ladislav Goral, Jitka Gjuričová, Božena Fílová a Dr.
− Významní spolupracovníci v nadaci – Ladislav Goral, Jitka Gjuričová, Božena Fílová a Dr.