si osvojujeme sociální normy, etické principy, sociální zručnost a také smysl pro zodpovědnost.
Problém, ale nastává u vzdělávání Romů, jelikož vzdělání stejné jako u většinové společnosti, to ovšem nemusí mít stejný dopad, jelikož je pro ně cizí. Romové jsou kulturně odlišní, mají jiné hodnoty, není pro ně význam vzdělání stejný jako u neromských rodin. Pro Romy je nejdůležitější rodina, příbuzenské vztahy, to považují za největší jistotu v jejich životě. Při vzdělávání Romů, je problém s nerespektováním jejich kultury, zvyků a tradic, díky čemuž se zvyšuje neúspěch romských dětí ve školách, a pokud se neúspěch opakuje, nastává problém s nechutí, odporem až nenávistí vůči škole a celému školskému systému.
„ Národnostní školství v České republice je organickou součástí systému výchovy a vzdělávání, a to jak z hlediska struktury a organizační stavby, tak i v jednotě výchovně-vzdělávacích cílů
a pedagogicko-didaktických úkolů. V duchu zásad a principů soužití, obsažených v Listině základních práv a svobod, je úkolem národnostního školství pěstovat národnostní uvědomění a současně přispívat ke sbližování a integraci občanů naší republiky. Prostřednictvím národnostního školství je žákům zabezpečováno vzdělávání na úrovni odpovídající ostatním školám téhož druhu.
Cílem je vybavit žáky takovými znalostmi, aby se bez potíží mohli zapojit do praktického života nebo pokračovat v dalším studiu.
Neuspokojivý současný stav romské populace včetně její vzdělanostní úrovně má nepříznivé důsledky v oblasti sociální, ekonomické i kulturní, prohlubuje skupinové a společenské rozpory a vyvolává značné problémy z hlediska národnostního porozumění. Jednou ze základních podmínek odstranění společenské nerovnosti Romů je změna filozofie školského systému, který je povinen akceptovat ve výchovně - vzdělávacím procesu přítomnost romských dětí s jejich etnickou, kulturní a sociální odlišností. Mimořádného významu nabývá odpovědnost školy za kvalitu výchovné složky vzdělávacího procesu s cílem připravit romské dítě k plnohodnotnému občanství a pozitivní emancipaci při současném úsilí o cílevědomou orientaci všech dětí k tolerantnímu soužití.“56
4.1 Vzdělávání Romů v ČR
Nečas (1999) uvádí, že většina romských dětí nenavštěvuje mateřské školy či jiná předškolní zařízení, drahé školné a do školy přichází pouze se zkušenostmi ze života v rodině. Při vstupu do školy se tedy najednou v šesti letech setkává s neznámým, cizím, někdy až nepřátelským prostředím, kterému musí čelit samo, bez pomoci rodiny (a komunity), na níž je do té doby závislé
• škola mu ve většině případů nepomůže
nesetká se tu totiž s ničím známým – nejsou romští učitelé (s výjimkou těch škol, kde se postupně,
56 Šotolová, E.: Vzdělávání Romů, c.d., str. 39 – 40.
ale zatím v zanedbatelném množství začínají objevovat romští asistenti), pomůcky a učebnice jsou obsahově i výtvarně přizpůsobeny chápání a vkusu českých dětí
• tradiční rodinná romská výchova nedává dítěti takový základ, který učitel u průměrného žáka první třídy předpokládá, a tak od počátku školní práce vzniká nedorozumění, které se může rychle odrazit ve školní neúspěšnosti dítěte
Hlavní problémy, se kterými se dítě začne brzy po příchodu do školy potýkat
◦ nedostatek času a prostoru na domácí přípravu
◦ neochota rodičů zajistit základní školní pomůcky
◦ nezvyk na pevný denní režim, přísný řád a aktivity vyžadující dlouhodobé soustředění
◦ neschopnost se samostatně rozhodovat a zodpovídat sám za sebe
◦ nerozvinutá jemná motorika, neznalost kreslení a psaní
◦ neznalost pojmů, které nejsou potřeba v praktickém životě, a které děti získávají z knih a encyklopedií
◦ jazyková bariéra i u dětí, které již nemluví romsky, ale stále užívají etnolog češtiny
• škola, která chce úspěšně vzdělávat romské děti, musí též najít cestu k jejich rodičům
• musí být iniciátorem procesu, který pomůže překonat onu vzájemnou bariéru nedůvěry a nepřátelství
• musí rodiče přesvědčit, že vzdělání je pro jejich děti opravdu důležité
• bez spolupráce s rodinou nemůže mít školní práce dětí uspokojivé výsledky
• důležité je od počátku navázat s rodiči dítěte pozitivní vztah, a proto musejí především jednat s rodiči jako s partnery, mluvit s nimi nejen o školních problémech
• je důležité problémech s rodiči hovořit, a postupně tak zvyšovat nároky na vzájemnou spolupráci
• rodiče je třeba přesvědčit, že škola není nepřátelská instituce ani k dětem, ani k rodičům
• velké procento romských dětí je dnes vzděláváno ve zvláštních školách, které jsou přitom určeny pouze dětem „s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základní škole, ani ve speciální škole“
• do zvláštních škol jsou romské děti zařazovány, jak na základě výsledků vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách, tak i v průběhu školní docházky do základní školy
• přestup je častý velmi záhy po zahájení povinné školní docházky a objevení se problémů v komunikaci mezi žákem a školou
• testy jsou standardizovány podle dětí majority a pro romské děti nejsou validní
• nezohledňují v celé šíři odlišnou kulturní a sociální zkušenost dítěte
• většina šestiletých romských dětí žijících v tradiční komunitě v tomto testu neuspěje, především z důvodu naprosto odlišného pojetí výchovy v romské rodině, nikoliv z důvodů mentální retardace
• smutnou skutečností je, že mnozí romští rodiče se zařazení svého dítěte do zvláštní školy nebrání, někdy ho i vyžadují (více romských dětí – idea rodiny)
• dětem navíc často vyhovuje skutečnost, že tvoří většinu ve škole, a cítí se tak lépe než mezi převahou českých dětí
• skutečnost, že dítě s absolvovanou zvláštní školou má mizivou šanci na vstup na školu střední, je bohužel pro mnohé romské rodiče spíše marginálním problémem
• v průběhu devadesátých let umožnilo MŠMT ČR formou metodických pokynů, ale i změnami v zákonech školám zahájit několik významných „vyrovnávacích“ akcí pro lepší adaptaci romských dětí v základní škole
• přípravné ročníky při základních či zvláštních školách se začaly zřizovat od školního roku 1993 / 94
• tyto ,,přípravky“ jsou určeny dětem pocházejícím z málo podnětného či nepodnětného prostředí
• během jednoho školního roku mají za úkol odstranit u dětí různé handicapy a připravit je na vstup do první třídy
Jaký tedy nastává problém? Děti mají špatné výsledky, ve škole se jim nelíbí, nerozumí, jelikož neumí dobře česky atd. Díky tomu mají romské děti horší výsledky (podle průzkumu z Lidových novin – 4. 2. 1995, bylo zjištěno, že romští žáci mají 14 krát více neúspěšných výsledků a 36 krát větší pravděpodobnost k nezvládnutí dokončení ZŠ. Jak se tedy řeší problém s romskou neúspěšností na českých Základních školách? Nejčastěji je tento problém řešen přestoupením dětí na Zvláštní školy, dnes již nazývané jako školy pomocné. Tato situace potkává až 80% romských dětí. Proč tomu tak je? Odpověď bohužel není jednoznačná.“ 57
57 Nečas, C.: romové v České republice, včera a dnes, c.d., str. 111 – 112.
58
4.2 Problémy se vzděláváním romských dětí
Mašková (2010) uvádí: „Problematikou vzdělávání romských dětí se zabývala 1. celoslovenská konference učitelů vyučujících zanedbané cikánské děti, která se konala v Bratislavě v roce 1954.
Mnoho pedagogů, sociologů, lingvistů se zabývá různými výzkumy, kterými se snaží vysvětlit, proč některé skupiny populace trpí tím, že jejich vzdělávání je znesnadňováno určitými bariérami založenými na etnické, náboženské či jazykové odlišnosti těchto skupin od většinové populace.
V České republice se to týká především dvou skupin, což jsou příslušníci etnické skupiny Romů a také příslušníci skupin imigrantů – Vietnamci, Ukrajinci a další cizinci. Tyto skupiny mají problémy v českých školách a také problémy s celkovou integrací.
Problémy jsou především dvojího typu:
• Odlišnosti kultur – Odlišnost své kultury od kultury Čechů jakožto majoritní populace.
Každé národní či etnické společenství se vyznačuje specifickými vlastnostmi své kultury, zvláště specifickými hodnotovými systémy, způsoby myšlení a jednání aj. Tímto se zabývá interkulturní psychologie, která má za cíl objasnit hodnotové systémy etnik a národů vztahujících se ke vzdělávání, postoje k výchově dětí v rodinách atd. Je doloženo, z mnoha
58 Tabulka na základě výzkumu (Podpora optimálního vývoje osobnosti dětí ze znevýhodněného sociokulturního prostředí), který uskutečnila Fakulta sociálních studiív Brně 1998 – 2000.
Počet
Absolutní V %
Muži Ženy Muži Ženy
Školní vzdělání 7994 8093 76,4 80,5
základní (včetně nedokončeného) 1304 677 12,5 6,7
učňovské 34 36 0,3 0,4
Tabulka 5: Vzdělání Romů, starších 15 let
Jaký druh školy by jste upřednostnil/a pro své děti? Procenta školu, kterou nevštěvují z větší části Romové 9,8 školu, jenž nevštěvují z větší části neromské děti 16,4 školu, kterou navštěvují Romské i neromské děti 72,4
nezáleží mi na tom 1,4
CELKEM 100
Tabulka 6: Volba školy romských rodičů pro své děti
zahraničních výzkumů, že působení kulturních rozdílů nejen na vzdělávání, ale na soužití lidí vůbec je velmi silné a nesnadno ovlivnitelné vnějšími edukačními zásahy. Část odborníků, ale také politiků se domnívá, že působení kulturních odlišností může být oslabeno či dokonce eliminováno prostřednictvím multikulturní výchovy, jež se proto zavádí do škol i do mimoškolních vzdělávacích programů. Bohužel, ale nejsou žádné doklady
o efektivitě multikulturní výchovy v tomto ohledu.
• Odlišnosti jazyků a komunikačního chování
Jazyk, jenž je pro nás jazykem mateřským, nás ovlivňuje v našem jednání i myšlení. S tím je spojen problém s odlišností v komunikaci mezi jedinci jednotlivých etnik, národů i příslušníky kultur. Tímto oborem se blíže zabývá Teorie interkulturní komunikace – vysvětleno v 1. kapitole – Pojmy.
• Přístup Romů ke vzdělávání
Velkou míru zde samozřejmě hrají rodiče, kteří, jak již bylo zmíněno, školu odsuzují, obávají se, vyslovují velkou nedůvěru vůči vzdělání a školství a samotnému učiteli. Dalším problémem je, že podle rodičů škola není důležitá – jiný žebříček hodnot, berou studium, jako nutné zlo a dnes již vodítkem peněz, protože pokud nebudou děti chodit do školy, nedostanou sociální dávky, což si samozřejmě nemohou dovolit. Ale samozřejmě nastává problém i se vzděláním samotných rodičů, někteří nikdy nechodili do školy, v lepším případě mají alespoň dokončené základní vzdělání. Zde, ale nastává problém, že nedokážou dítěti pomoci při učení, protože sami učivu nerozumí.
A jaký je rozdíl mezi romským a „bílým“ žákem? Zde je značný rozdíl v postavení samotného dítěte. Naše děti jsou více podřízeni rodičům, co rodič řekne, to dítě víceméně udělá, ale Rom je více samostatný, rozhoduje o sobě sám, dělá si víceméně, co chce. Co to znamená v praxi? Romské dítě chce jít ven? Tak jde, i když má nějaké úkoly, měl by se učit na další den či jiné povinnosti.
Nebude se nikoho ptát o svolení, což se pro naši společnost jeví jako rozmazlenost
a nezvladatelnost dítěte. Rozdílem je i fungování rodiny jako celku. U romských rodin je daleko dříve brán v úvahu názor samotného dítěte, brzy se s dítětem jedná jako s dospělým, nechávají děti rozhodovat, poslouchají, co si dítě myslí, jejich názor je důležitý, nevymlouvají jim jejich názory, nápady, představy atd.“ 59
•
• Odlišná stupnice hodnot
Romové za nejvyšší hodnotu považují svojí rodinu, které jsou schopni mnoho věcí přizpůsobit, je útočištěm před zlem, ochrana, podpora a symbolem bezpečí, tato hodnota je pro ně mnohem víc
59 Mašková, V. :V čem se liší přístup Romů ke vzdělání?, c.d. 60 – 61.
než vzdělání, zaměstnání atd.
60
V tabulce si můžeme povšimnout velmi odlišných hodnot romské minority oproti naší majoritní společnosti. Největší rozdíl představují první tři „nejdůležitější „ hlavní hodnoty. Jak můžeme vidět v tabulce, ani jedna z prvních tří se neshoduje, mezi porovnávanými skupinami. Pro romskou menšinu představuje rodina/komunita, zdraví a rovnoprávnost nejdůležitější hodnoty jejich života.
• Rozdílný vztah k majetku
Švingalová, Kotlár (2008) uvádí, že Romové mají schopnost rozdat vše, za účelem pomoci např.
rodině, i v případě, že sami se ocitnou v nouzi. Bohužel na straně druhé nemají zábrany k odcizení věcí, jež jim nepatří.61
4.3 Školní zralost a připravenost romských dětí
Švingalová, Kotlár (2008) uvádí, že Školní zralost – bráno z biologického pohledu, především se jedná o biologický vývoj psychických funkcí, což je potřebné pro úspěšné plnění školních povinností.
Školní připravenost – je především ovlivněna výchovou jedince a prostředím, ve kterém dítě vyrůstá, zdali je připravováno ke školním povinnostem, školnímu prostředí, hygieně atd.
Školní nepřipravenost se vyznačuje jazykovými problémy (děti neumí dobře češtinu, romštinu, můžeme mluvit o tzv. romském etnolektu češtiny, jenž děti hovoří), velmi špatná slovní zásoba;
vyskytují se i problémy s grafomotorikou, jelikož některé děti se nesetkaly s omalovánkami, kreslením, nůžkami atd.; nejsou schopny samostatnosti, mají špatné návyky hygieny, špatné vztahy ve škole, proto se mohou ostatním jevit jako děti podprůměrné, se sníženým IQ.
60 Tabulka na základě výzkumu (Podpora optimálního vývoje osobnosti dětí ze znevýhodněného sociokulturního prostředí), který uskutečnila Fakulta sociálních studiív Brně 1998 – 2000.
61 Švingalová, D., Kotlár, M.: Sborník příspěvků: Vzdělávání menšin a multikulturní výchova v evropském kontextu, c.d., s. 6 – 8, 121 – 124.
Procenta Procenta
rodina, komunita 43,8 materiální hodnoty 43,9
zdraví 14,8 rodina 16,6
rovnoprávnost, humanitní ideály 13,9 práce, kariéra 12,7
materiální hodnoty, sociální jistoty 12,5 zdraví 8,7
práce 8,6 humanitní ideály 7,2
příjemný pohodlný život 5,9 odmítání jiných, povyšování se 6,5
rasismus 0,5 příjemný, pohodlný život 4,4
Na čem Vám v životě nejvíce záleží? Minoritní společnost Na čem Vám v životě nejvíce záleží? Majoritní společnost
Tabulka 7: Priority, hodnoty romského X neromské obyvatelstva
Základní důvod školní nepřipravenosti spočívá v prostředí dítěte, které ovlivňuje jeho celkové jednání, chování a myšlení v jeho budoucím životě.
Dalším vlivem na chování dítěte je rodina, z které si dítě do školy přináší zkušenosti, jednání, morální hodnoty, přístup ke vzdělávání a to je u romských dětí bohužel jiné. I u dětí romského původu, je utváří rodiče, jejich výchova a prostředí, v němž vyrůstají. Tato výchova je ovšem odlišná od výchovy naší majoritní společnosti a to je zřetelné s nástupem do školy a činí to velké problémy jak mezi učitelem a žákem, tak mezi samotnými žáky.
Co může být příčinou rozdílů ve výchově:
• Lidé, kteří mají nejvyšší dosažené základní vzdělání, neumí dobře spisovnou, obecnou češtinu, neovládají, ale ani romštinu
• Dalším problémem je nezaměstnanost, alespoň jednoho z rodičů
• Druh závislosti
• Gabal (2010) uvádí, že by se mělo zvážit zavedení povinného absolvování alespoň roku v mateřské škole pro vstup na základní školu. Mateřské školy nedokáže plně nahradit přípravný ročník.
• Zákaz přímého nástupu žáků do speciálních škol již od 1. třídy. Důsledné přezkoumávání přítomnosti a zařazení žáků ve speciálních školách jako průběžný proces. Jasná specifikace žáků s mentálním postižením od žáků se sociálním a kulturním či jazykovým znevýhodněním.
• Zohlednit poznatky výzkumu vzdělání, které ukazují lepší školní výsledky romských žáků ve třídách, kde nepředstavují většinu ale naopak menšinu.
• Jednou z možností je přímé provázání výplaty přídavků na děti se školní docházkou dětí.
Absence nad určitou hladinou by měly být cestou k přezkoumání dávek.
• Přítomnost asistentů pedagogů již na 1. stupni, zejména v 2. a 3. třídách, doporučujeme upřednostnění romských asistentek, které zvyšuje podíl romských žen angažovaných ve
62 Švingalová, D., Kotlár, M.: Sborník příspěvků: Vzdělávání menšin a multikulturní výchova v evropském kontextu, c.d., s. 138 – 140.
vzdělávacím procesu a v podpoře vzdělání a rodin s dětmi.
• Podpora neziskových organizací a programů zaměřených na doučování a podporu romských žáků s nadprůměrnými studijními předpoklady a jejich motivace a příprava ke středoškolskému studiu od 5. třídy s využitím mimoškolních kapacit, dobrovolnických programů zapojující studenty pedagogických fakult a pedagogických oborů.
• Ustavení letních a zimních internátních přípravných škol a programů pro žáky s předpoklady vstupu na střední školy s cílem vzdělanostní i profesní edukace a podpory a posilování jejich schopnosti pracovat mimo prostředí rodiny.
• Zavedení pracovně-profesních edukačních a osvětových programů pro žáky základních škol, včetně pracovních exkurzí do profesních prostředí kam nemají šanci z vyloučených lokalit přijít. Vzdělávání o profesních a pracovních možnostech na vyšší a střední úrovni musí překonat redukovanou a simplifikovanou představu dětí z dlouhodobě nezaměstnaných rodin z romských enkláv. Teprve profesní aspirace a představa budoucí životní pracovní dráhy bude dávat smysl vzdělání a práci ve škole.
• Vytváření lokálních partnerství základních a středních škol, s podporou vysokých škol
v zájmu usnadnění přípravy a vstupu žáků na střední školy, snížení bariery mezi základní a střední školou z obou stran a podpora romských žáků v konkretizaci představy střední školy jako zvládnutelného prostředí, jejich pozitivní a nikoli negativní motivace.
• Zavádění a posilování programu komunitní školy, která vyvíjí aktivitu i směrem k rodinám dětí a dává širší prostor i mimoškolním aktivitám. Podpora mimoškolních, sportovních a zájmových sdružení a finanční odměňování těch, kteří se organizování těchto aktivit věnují.
• Vytvoření podpůrných programů pro středoškolské žáky s předpoklady vstupu na vysokou školu.
• Pravidelné každoroční regionální workshopy ředitelů a předních pedagogů škol s vyšším podílem romských žáků nebo studentů, vytvoření regionálních konzultačních a podpůrných odborných pracovišť.
• Výzkumné monitorování vývoje a výsledků romských žáků na základních a středních školách a neustálé posuzování zpětné vazby z hlediska dynamiky vzdělanostních šancí.
Prezentace výsledků odpovědným regionálním samosprávám a parlamentním výborům.
• Koordinovaná intervence ve prospěch podpory školní výkonnosti romských žáků a těsná spolupráce OSPOD, školy a terénního sociálního pracovníka (TSP) a
pedagogicko-psychologické poradny jako důležitého aktéra ve specifických případech.“ 63
5. Romská otázka – Přerov
Zdroj: odhad pracovníků romského centra Přerov
Přípravné třídy Přerov
Název školy Počet tříd Počet dětí
Základní škola Boženy Němcové 1 12
ZŠ a MŠ Malá dlážka 1 20
Tabulka 8: Příprávné třídy Přerov
Zdroj: mapy. cz
63 Gabal, T. I.: Východiska strategie boje proti sociálnímu vyloučení, c.d., 35 – 36.
Ilustrace 1: Rozmístění Romů v Přerově
7230
5689
1135
347 51 8
celkem neukončené ZŠ
ukončené ZŠ vyučení SŠ s maturitou
VŠ