Romové v Přerově - Vzdělávání Romů na příkladu Liberce a Přerova

6. Romská otázka - Liberec

Holek (2002) uvádí, že v Libereckém kraji nepatří problém s menšinami mezi hlavními problémy kraje. Na území České republiky můžeme najít situaci s minoritní společností daleko horší, ale samozřejmě je potřeba myslet do budoucnosti a uvažovat nad možnými variantami

a tendencemi vývoje v různých souvislostech. To znamená, že bychom měli vytvořit nové postupy, které pomohou společnosti (minoritám) se navzájem poznat a společně spolu žít, jelikož jsou zde problémy dlouhodobé i současné. Musíme tyto problémy řešit především citlivě a opatrně, jelikož oproti situaci s azylanty, se jedná o problémy dlouhodobé a ne snadno vyřešitelné, čehož si může všimnout i v kontextu mezinárodního postavení České republiky při hodnocení západoevropskými zeměmi.

Díky přihlášení a spolupráci funkčních sdružení a spolků můžeme v Libereckém kraji označit za početní minoritu pouze tři národnostní menšiny a to: romskou, německou a v neposlední řadě také židovskou.

Romská menšina potřebuje k integraci do majoritní společnosti specifický, zvláštní přístup.

Snahou je romskou minoritu postupně začlenit do většinové společnosti.

Problémy romské menšiny:

• 80 % nezaměstnanost (na tento problém pak navazují další problémy, jako jsou krádež, dluhy, zvyk k nezaměstnanosti – na sociální dávky atd.)

• špatná bytová a zdravotní situace

• nízký stupeň vzdělání, nesnášenlivost k vzdělávacím systémům, postupná rezignace

• toxikomanie, alkoholismus, návyk na automaty, sázky,

• pocit rovnocenného člověka, občana

Pozitivem na celé této situaci je, že majoritní společnost si začala uvědomovat problém, který romská menšina představuje a snaží se nějak tuto situaci řešit. Romská otázka a celá situace s tím spojená, dosáhla během posledních 8 let velkého pozitivního pokroku, bohužel to není na první pohled tak zřetelné ani sami Romové ještě nejsou schopni zaregistrovat tento pozitivní krok, ale pokud se podíváme do jádra věci, sami uvidíme pozitivní změny. Samozřejmě jsou zde i špatné aspekty, jako hlavní spatřuji např. nedostatečnou snahu, rezignaci k možnosti něco změnit, což bychom mohli bohužel nazvat až apatií.“ ⁶⁴

64 Holek, J.: ANALÝZA SITUACE NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE 2002

„Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje v rámci dotačního řízení pro nestátní neziskové subjekty zabývající se (projekty) národnostními menšinami neinvestiční dotace.⁶⁵ Finanční podpora státu vedle výše uvedeného se realizuje dále v rámci samostatného dotačního programu ve vztahu k romské menšině v návaznosti na Program integrace romské komunity., kde mohou žádat občanská sdružení, církevní právnické osoby, obecně prospěšné společnosti i fyzické osoby.

V grantové části Libereckého kraje je možné získat finanční dotace. Organizacím národnostních menšin se poskytují finanční dotace z rozpočtu měst a obcí,(zejména podpora kulturních akcí).

Dalším zdrojem finanční podpory jsou nadace a organizace, zabývající se menšinami např: Nadace tolerance, Hnutí občanské svobody a tolerance, Poradna pro občanství, Dokumentační středisko pro lidská práva, Helsinské občanské shromáždění, Romské centrum pro střední a východní Evropu a jiné.

Holek (2002) uvádí: „V současné době žije v okrese Liberec podle kvalifikovaného odhadu romského poradce asi okolo 3300 Romů. Romové nejvíce obývají liberecké čtvrti Vesec, Machnín a Františkov. V okrese Liberec dochází ke kumulaci sociálních problémů zejména v ubytovně pro neplatiče nájemného v Kateřinkách (holobyty), Machnín (část Hamrštejn ) a v Chrastavě (ubytovna). V Libereckém okrese působí 2 terénní pracovníci o.p.s. Člověk v tísni – při ČT 1 pan Michal Kováčik a pan Michal Karala. Pracují v Novém Městě pod Smrkem. Dále v okrese působí romští pedagogičtí asistenti paní Hanka Brezányová – Liberec, paní Dana Bernkopfová – Liberec, Danuše Demeterová – Liberec, Dana Karalová – Nové Město pod Smrkem, paní Tatiana Pálová - Zvláštní škola Orlí, kde je největší kumulace romských dětí.“

K romské národnosti se k roku 2001 přihlásilo pouze 192 ⁶⁶ osob. Toto číslo samozřejmě ani z poloviny neodpovídá skutečnému počtu Romů, kteří v kraji žijí.

Drtivá většina Romů Libereckého kraje se řadí k subetnické skupině tzv. Rumungre Roma ( též zvané Serviko Roma ) - slovenský Romové. Žijí tady také Vlachike Roma - Olašští Romové, Ungrike Roma - maďarští Romové se objevují jen sporadicky na Liberecku. V mizivém procentu se objevují původní český a moravský Romové a velmi málo též němečtí Sinti (Č. Lípa, Semily).

65 Viz. příslušné ustanovení nařízení vlády č.98/2002 Sb.

66 Zdroj ČSÚ k 1.3. 2001.

Zdroj: Holek, J.: ANALÝZA SITUACE NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE 2002

67 Data získána odhadem specializovaných pracovníků na romskou menšinu, otázku v libereckém kraji 2007 Přípravné třídy – Liberecký kraj

Zařízení Město Počet tříd Počet dětí

Základní škola Nový Bor 1 10

Základní škola Jablonec n. Nisou 1 14

Základní škola Frýdlant 1 13

Základní škola Česká Lípa 2 23

Základní škola Liberec 1 15

Tabulka 9: Přípravné třídy – Počet a místo - Liberecký kraj - 2006

celkem

neukončené ZŠ

ukončené ZŠ

vyučení

SŠ s maturitou Vš

3812

2539

928

298 42 5

Vzdělanostní rozložení Romů v Libereckém kraji

Graf 7: Vzdělanostní struktura v Libereckém kraji

Zdroj: Liberecké sdružení

V tabulce si můžeme povšimnout, že velmi malé procento Romů získá středoškolské a vyšší vzdělání (nejedná se ani o 5%) naopak, když se zaměříme na sloupec s nedokončeným základním vzděláním, můžeme vidět velké procentuální zastoupení, jedná se průměrně o 55 % z celkového počtu Romů v Libereckém kraji.⁶⁸

68 Výsledky získány Libereckým sdružením – poradci v ORP Liberecký kraj

Tabulka 10: Vzdělanostní struktura Romů v libereckém kraji

7. Srovnání situace Přerov x Liberec

Zdroj: odhad kvalifikovaných pracovníků romských center, ČSÚ 1. 3. 2012

Zdroj: ČSÚ 2001

Graf č. 8 znázorňuje počet Romů ve městech Liberec a Přerov. Počet Romů v Liberci a Přerově je velmi odlišný i přesto, že v Liberci žije asi o 60 000 obyvatel více ve městě Přerov je počet Romů vyšší, jedná se zhruba o dvojnásobně větší počet Romů. Graf č. 9 taktéž znázorňuje počet Romů, ale tento počet je získán ze statistiky ČSÚ k 1. 3. 2001, kde je zajímavé, kolik Romů se přihlásilo k romské národnosti. Samozřejmě toto číslo není směrodatné, jelikož k romské národnosti se přihlásí velmi malé procento Romů.

Graf 9: Počet Romů na základě ČSÚ 2001

141134

Graf 8: Počet Obyvatel a Romů ve městech Liberec a Přerov

Zdroj: informace na základě romských center Liberec, Přerov

8. Dostupné služby proti sociálnímu vyloučení

Říčan (1998) uvádí některé organizace:

• META o. s. - Sdružení pro příležitosti mladých migrantů (2004)

- posláním sdružení je podporovat osobní rozvoj mladých migrantů, a to především v oblasti vzdělávání, které je jednou z podmínek úspěšného začleňování se do společnosti

- v souvislosti s tím se META snaží podporovat i odborné pracovníky, kteří se podílejí na vzdělávání cizinců

• Nadace Tolerance – vznik v roce 1992, působící až do současnosti

- Nadace vznikla ze dvou „programů“ a to z Výboru proti rasismu, který působil u Charty 77 a dále pak s iniciativy občanů. K organizaci se postupně přidalo mnoho psychologů, publicistů, sociálních pracovníků, pedagogů, studentů a mnoho dalších.

- Jedná se o nevládní organizaci, která si za svůj cíl stanovila zlepšit romskou otázku na našem území, především se zaměřením na pochopení romských diferencí, soužití s romskou minoritou, toleranci zároveň se zaměřují na prevenci rasismu, odbornost, násilí.

• HOST – Hnutí občanské solidarity a tolerance – tato organizace vznikla jako reakce na špatnou situaci v soužití s romskou menšinou a celkově na narůstající nesnášenlivosti české společnosti vůči menšinám.

− Tato organizace se zaměřuje na propagaci, osvětu proti násilí, klade si za cíl zlepšení soužití Graf 10: Vzdělanostní struktura Liberec x Přerov

7230

s menšinami především s menšinou romskou. Dále pak poskytuje právní ochranu. Zaměřuje se i na vzdělání a v neposlední řadě pořádá nespočet charitativních akcí.

− Mezi významné členy patří např. Fedor Gál, Martin Mejstřík, Karol Sidon, Zdeněk Trojan, Kamila Moučková, Jan Urban, Petr Uhl, Stanislav Penc, Lenka Procházková, Jan Slovák, Václav Trojan, Lumír tuček a mnoho dalších, dnes tato organizace čítá více než 300 členů.

• Romské centrum pro střední a východní Evropu – toto centrum, zřízené díky Helsinskému občanskému shromáždění vzniklo v Brně a jako hlavní cíl si tato organizace vytyčila zlepšit podmínky a postavení Romů a to nejen žijících na území ČR, ale i v celé Evropě. Zaměřuje se i na tvorbu podkladů pro další nevládní organizace po celé Evropě ke zlepšení situace s minoritní společností. Dále pak toto centrum dohlíží na dodržování lidských práv a svobod a to pod záštitou programu Phare.

• Nadace Romane Čhave – tato nadace založená roku 1992, jejímž hlavní snahou je zlepšit kvalitu romského vzdělání a potažmo i celé výchovy romských dětí.

- Tato nadace se podílela na mnoha romských táborech, různých mimoškolních akcích.

- Spolu s nadací Tolerance pracují na projektu „Rozvoj vzdělání romských dětí a mládeže.

• Společenství Romů na Moravě – toto společenství se zaměřuje na smysluplné využití volného času romských dětí a mládeže jako je např. příprava divadelního představení, různé přednášky, besedy, sportovní akce.

- Dále také pomáhá s kancelářským vyřizováním, legislativními věcmi či pomoc se získáváním státního občanství v ČR.

• Nadace Mosty – nadace založená v roce 1992 s cílem rozvoje romské populace, jak ve vzdělávání, tak i s rozvojem romské kultury a tradic.

- Tato nadace se snaží získávat finanční prostředky na různé akce, projekty, které by mohly zlepšit dosavadní vzdělanost a zároveň celou romskou situaci.

- Nadace poukazuje na kladné aspekty soužití minoritní a majoritní společnosti zvláště pak mezi romskou a neromskou populací.

− Významní spolupracovníci v nadaci – Ladislav Goral, Jitka Gjuričová, Božena Fílová a Dr.

Tatjana Šišková a jiní.“ ⁶⁹

Navrátil (2003) ve své knize poukázal na činnost některých organizací, pomáhajících romskou minoritou:

• Člověk v tísni – společnost při ČT, o. p. s – projekt Terénní programy v sociálně vyloučených lokalitách

- Tento projekt je vytvořen od roku 1999, zaměřuje se především na sociální fungování.

69 Říčan P.: S Romy žít budeme – jde o to jak, c.d., str. 133 – 140.

− Snaha zvládnutí dané životní situace, poskytnout potřebnou pomoc, zprostředkování pracovníka, jenž pomůže s organizací, samostatností, zvládnutím celé situace, aby nedošlo k rezignaci jedinců.

• DROM, romské středisko Brno, Europe Dialogue – Velká Británie, Východoanglická romská rada, Greenwichská rada pro rasovou rovnost – Londýn

- Projekt Romská práva a přístup ke spravedlnosti v Evropě, tento projekt vznikl začátkem roku 2001.

- Projekt se snaží vyřešit problémy spojené s vyčleňováním romského obyvatelstva, zlepšit postavení Romů a dodržování jejich práv.

− Cílem tohoto projektu je zlepšit životní podmínky Romů, v nejlepším případě zrovnoprávnit s majoritním obyvatelstvem, začlenit a ponechat jim právo vlastní realizace – zájmy, kultura, tradice, životní styl.

• Step by step ČR, o.s. - Speciální program pro reintegraci žáků na zvláštních školách

- Tento projekt byl spuštěn v roce 1999 a jeho snahou je zlepšit vzdělávání a školní podmínky pro romské děti s ohledem na jejich zvláštní potřeby.

- Projekt poukazuje na problém s neopodstatněným přiřazováním dětí do zvláštních škol, čímž je dětem znesnadněno další studium a později získání vhodných pracovních nabídek.

− Cílem je tedy změnit metodiku na Základních školách, vhodně přizpůsobit práci

s romskými žáky, vzdělávat učitele, kteří budou romské děti vyučovat – zvyšovat jejich kvalifikaci, se zaměřením na speciální metodiku.“ ⁷⁰

70 Navrátil, P.: Romové v české společnosti, c.d., str. 211 – 218.

9. Závěr

Cílem bakalářské práce bylo zjistit používání možností, programy a metodiky práce s romskými dětmi ve vzdělávání. Začleňování Romů do majoritní společnosti. Zaměření se na problém povinné školní docházky u romských dětí, jazykové nedostatky, výchovné problémy, špatné hygienické návyky, morální hodnoty.

Jako první je v teoretické části bakalářské práce vysvětleno několik používaných termínů v práci a pojmů, které s prací souvisí. Vysvětlení, pojetí multikulturní výchovy v České republice a představení výuky multikulturní výchovy v evropských zemích (Holandsko, Finsko, Švýcarsko, Švédsko).

Další částí práce je charakteristika romské menšiny, jejich kultury, způsobu života, specifika jejich jazyka, tradice a hodnotový systém, jenž je velmi odlišný od toho našeho – znázorněno

v tabulce. Součástí této části práce je charakteristika a popis vyloučených lokalit v České republice.

Dále se pak v práci zaměřuji na počet Romů ve vyloučených lokalitách, specifika, charakter vyloučených lokalit a zároveň na jejich situaci a faktory.

Součástí práce je i stručná historie Romů, která je rozdělena do 3 oddílů: Romové v období 2. světové války, Romové 1945 – 1989a období od roku 1989 až po současnost.

Další velmi významnou částí práce je vzdělávání Romů, kde se v práci zaměřuji na snahu začleňování Romů do prostředí školy, problémy s nesnášenlivostí vzdělávacích systémů, strach, neúspěch romských dětí ve vzdělávacích prostředích. Možné kroky, které by se měly podniknout k úspěšnému studiu romských dětí. Dále pak specifikace na špatné výsledky ve vzdělání Romů, velký počet Romů s nedokončeným základním vzděláním, důvody této situace, možné změny ve vzdělávání.

Poslední, nejvýznamnější, část práce je aktuální situace s Romy ve městech Liberec a Přerov. Porovnání romské otázky ve městech Liberec a Přerov, kde jsem se především zaměřila na vliv místa, jak ovlivňuje tuto situaci. Liberecké romské centrum, počet Romů v Libereckém kraji, organizace, které v kraji působí, program, postupy, kterými se chtějí řídit, pracovníci, kteří pomáhají v Libereckém kraji, ale dále pak na vzdělanostní strukturu Romů v Libereckém kraji, počet Romů, kde se nejvíce soustředí, místa jejich pobytu a dále také přípravné třídy, které můžeme nalézt v Libereckém kraji.

Druhým městem je město Přerov, kde je situace horší (větší počet Romů, problémy) než v Libereckém kraji, počet Romů je až dvojnásobný. Zde se v práci zaměřuji na vyloučené lokality, romské centrum Lačo Jilo, programy pro romské žáky, vzdělávání Romů, přípravné třídy, vzdělanostní struktura, zaměření na známou Škodovu ulice v Přerově.

10. Použitá literatura:

BUDIL, I. T. 2005. Mexifornia a soudobá kritika multikulturalismu. In Soudobé spory o multikulturalismu a politiku identit. Editoři Tomáš Hirt, Marek Jakoubek. Plzeň:

Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s 123.

Černobílý život. Praha. Gallery, 2000, s. 158 – 165.

FENTON, S. 2010. Ethnicity. 2. rozšířené vydání. Cambridge : Polity Press, ISBN 978 – 0 – 7456 – 4266 – 6.

GABAL, I., VÍŠEK, P. 2010. Východiska strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Východiska pro formulaci a implementaci politiky za čleňování obyvatel vyloučených lokalit do české společnosti a její sociální a ekonomické struktury, Praha. s. 61.

GETIS, A., GETIS, J., BJELLAND, M., FELLMANN, J. 2011. Introduction to geography, Mc GRAW-HILL INTERNATIONAL EDITION, ISBN 978-0-07-1221191-7.

HUČÍN, J. 2004. Romové jsou jiní a jiní zůstanou. In Psychologie dnes, 26. 4. 2004, Roč.

10, č. 5, s. 9 – 13.

JURÍKOVÁ, E. 2002. Pedagogika, Sociální činnost; 1. vydání, Implementace ICT, Lomnice u Tišnova 201, s.

KOLEKTIV AUTORŮ 2002. Interkulturní vzdělávání. I. projekt Varianty. Praha: Člověk v tísni, s. 117 – 232.

MAŠKOVÁ, V. 2010. V čem se liší přístup Romů ke vzdělání?. In Psychologie dnes, Roč.

16, č. 10, s. 60 – 61.

MURPHY, F. R. 1999. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Slon, s. 32.

Na křižovatce kultur, aneb, Romové, Vietnamci a Číňané mezi námi. Praha : NIDM - Národní institut dětí a mládeže, 2010, 21 s, ISBN 978-80-86784-91-5.

NAVRÁTIL, P. 2003. Romové v české společnosti, Praha, s. 211 – 218.

NEČAS, C. 1999. Holocaust českých Romů, Praha, s. 173.

NEČAS, C.1999. Romové v České republice včera a dnes, Olomouc, s. 129.

PRŮCHA, J. 2007. Interkulturní psychologie. Sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů, 2. rozšířené vydání. Praha: Portál, s. 46.

PRŮCHA, WALTEROVÁ, MAREŠ 2003. Pedagogický slovník, Multikulturní výchova, 4.

vydání, Portál, s. 129.

ŘÍČAN, P. 1998. S Romy žít budeme – jde o to jak, Praha, 1998, s. 133 – 140.

ŠOTOLOVÁ, E. 2001.Vzdělávání Romů. 2. rozšířené vyd. Praha : Grada Publishing, s. 84, ISBN 80-247-0277-0.

11. Přílohy

Zdroj: Karvinský deník 19. 2. 2008 Ilustrace 3: Romská ghetta v ČR

Zdroj: Lidové noviny 18. 9. 2011

Zdroj: idnes.cz – 6. 9. 2006

Ilustrace 5: Sociálně vyloučené Romské lokality

Zdroj: idnes.cz – 6. 9. 2006

Ilustrace 6: Obce, kde se nachází sociálně vyloučené romské lokality

Ilustrace 7: Romská ghetta na území ČR

Zdroj: romea. cz – 5. 3. 2008

Zdroj: aktualne.centrum.cz – Jiří Kopáček – 30. 11. 2013 Ilustrace 8: Vnímání romského problému

Ilustrace 9: Znalosti romských x neromských předškoláků

Zdroj: aktualne.centrum.cz – Jiří Kopáček – 30. 11. 2013

Ilustrace 10: Znalosti romských a neromských předškoláků

Ilustrace 11: Podíl romských a neromských dětí v MŠ

Romské komunitní centrum: Lačo jilo - Dobré srdce

Oblastní charita Přerov uvádí: „ Posláním RKC Lačo Jilo je poskytovat zázemí, pomoc

a podporu dětem a mládeži, které se ocitli v nepříznivé sociální situaci. Posláním je vytvářet pro ně bezpečné a podnětné prostředí, nabídnout podporu a odbornou pomoc a usilovat o pozitivní změnu v jejich způsobu života. Centrum slouží ke smysluplnému využívání volného času, vytváří prostor pro aktivity dětí a mládeže.

Cílem služby je zlepšit kvalitu života dětí a mládeže (zejména romské), předcházet nebo snížit rizika související s jejich způsobem života, umožnit jim lépe se orientovat v běžném životě a řešit vlastní problémy.

Poskytované služby

- výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti (besedy, sportovní aktivity, výtvarné a rukodělné činnosti, hudební výchova, hra na keyboard, xylofon, deskové a společenské hry, výuka práce s PC, nabízíme také možnost individuálního doučování a přípravy na vyučování)

- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (společenské a kulturní akce)

- sociálně terapeutické činnosti (jednání ve škole, s úřady, podpora k přebírání zodpovědnosti za svá rozhodnutí )

- pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (pomoc při upevňovaných rodinných kontaktů, pomoc s výběrem školy)

Uživatelé

Centrum je určeno pro děti a mládež ve věku 6 –18 let (především romského původu z lokality Kojetínská), které jsou bez akutní nemoci a jsou schopny se do aktivit zapojit.“ ⁷¹

Oblastní charita Přerov uvádí: „ Romské komunitní centrum - Žížalka

„ Poslání“

Posláním Sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Romské komunitní centrum Žížalka je poskytnout rodinám s nezaopatřenými dětmi, jejichž vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace aktivity, které pomáhají předcházet nebo zmírnit důsledky jejich vyloučení ze společnosti.

Vycházíme z individuálních potřeb rodiny a služby poskytujeme ambulantně nebo v domácím prostředí rodiny v regionu města Přerova.

Cíl

Nabídnout rodinám s dětmi max. ve věku do 15 let (především romským), aktivity, při kterých se rodina v nepříznivé sociální situaci naučí základní návyky, dovednosti, schopnosti a předcházet

71 Oblastní charita Přerov – propagační materiál

krizové sociální situaci.

Poskytované služby

a) Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti

- pracovně výchovná činnost s dospělými např.: podpora a nácvik rodičovského chování, společná činnost dětí a rodičů, vedení, hospodaření a udržování domácnosti, vedení k pravidelné

zdravotnické péči o sebe a děti.

- pracovně výchovná činnost s dětmi např.: podpora zapojení dětí do domácích prací, nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních činností a dovedností dětí.

- " školička hrou" v centru - rozumová výchova, výtvarná výchova, hudební výchova, sociální návyky, hygiena, procvičování motorických schopností.

- tvůrčí činnosti pro maminky s dětmi v centru - kurz keramiky, práce s textiliemi, batika, ubrousková technika, kurz vaření, šití aj..

b) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím - zkontaktování na odborníky, jiné instituce a organizace - doprovázení rodičů nebo dětí při zájmových aktivitách

- poznávací výlety a vycházky do okolí, návštěvy výstav, hry a besídky c) Sociálně terapeutické činnosti

- aktivity zaměřené na rozvoj sociálních vztahů

d) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí - poradenství, přednášky a besedy v sociální oblasti, v oblasti výchovy, výživy, školní docházky, oblasti domácích prací, vaření, vedení rodinných financí aj..

- pomoc při vyřizování běžných záležitostí např.: doprovod při vyřizování dávek, v jednání na úřadech, k lékaři, vyřizování dokladů

Uživatelé

Cílovou skupinu SAS tvoří:

- služby jsou určeny především romským rodinám s dětmi ve věku 0-15 let, jejichž vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace žijící v regionu města Přerova – především

In document Vzdělávání Romů na příkladu Liberce a Přerova (Page 46-0)