Muzikoterapeut Jiří Dočkal

4.2 Muzikoterapeut Jiří Dočkal

Původní profesí Jiřího Dočkala bylo dřevařství, které vystudoval na střední škole a několik let působil ve firmě Petrof, vyrábějící piana světové značky. Již čtrnáct let pracuje ve VLO Přestavlky na pozici vychovatele. Dálkově vystudoval doplňkové pedagogické studium a speciální pedagogiku na Univerzitě v Hradci Králové.

K muzikoterapii ho přivedlo setkání s celostní muzikoterapií, na kurzu bubnování ve speciální škole Svítání v Pardubicích. Hlavním impulzem k rozhodnutí se muzikoterapií věnovat naplno, bylo setkání s Lubomírem Holzerem v našem zařízení.

Muzikoterapeutické vzdělání získal na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Své vzdělání rozšiřoval v dalších kurzech a seminářích pod vedením známých a uznávaných muzikoterapeutů, M. Lipského, M. Gerlichové, O. Smeykala, P.

Broniše. Od roku 2013 je členem Muzikoterapeutické asociace České republiky.

První samostatné krůčky v muzikoterapii byly z počátku spojeny se spoluprací s muzikoterapeutem L. Holzerem, pracoval pod jeho supervizí. S našimi klienty vyplňoval volný čas bubnováním, které postupem času přenesl na pódiová prkna.

Úspěšně s touto aktivitou reprezentovali naše zařízení na mnoha regionálních i celostátních soutěžích, pořádaných pro dětské domovy a dětské domovy se školou - Nejmilejší koncert a Zájmová umělecká činnost. Své umění také předvedli a dále předvádějí na různých společenských akcích v blízkém okolí.

Obr. 4-3 - Veřejné vystoupení (Chrudim 15. 11. 2013)

Samostatně a cíleně se muzikoterapií věnuje dva roky. Ve volném čase s kolegyní Andreou Köhlerovou představuje v mateřských školách interaktivní muzikoterapeutický program, který zahrnuje divadlo, představení netradičních nástrojů a společné bubnování.

Spolupracuje s folklórním souborem Perníček v Pardubicích. Podílí se na muzikoterapeutických koncertech klientů z různých koutů České republiky pod vedením L. Holzera. Zde se účastníci vidí poprvé, celý den nacvičují a večer dochází k autentickému koncertu, který je pouze jeden a každý rok jiný.

Muzikoterapie Jiřího Dočkala ve VLO

Ve VLO se věnuje individuální a skupinové muzikoterapii. Za obecný cíl považuje užití muzikoterapie v komplexní péči celého zařízení, využívání pozitivních účinků živé hudby s cílem inspirovat klienty i dospělé k tomu, aby dokázali spolupracovat, komunikovat a tvořit. V muzikoterapii se zaměřuje na zmírnění napětí, odbourání agresivního chování a vytváření prostoru pro sociální interakci. Terapeutické cíle jsou dle jeho slov velmi individuální. Vždy záleží na individuálních potřebách klientů. U některých jde o posilování sebevědomí a celkové uvolnění, zklidnění a odbourávání tenzí, u dalších o nápravu motorických funkcí, zlepšení jemné a hrubé motoriky, zvyšování zátěže, učení se respektu. Terapie probíhá intenzivně jednou týdně.

Obr. 4-4 - Muzikoterapie ve VLO (Přestavlky 18. 9. 2013)

Ve skupinové terapii má celkem devět klientů, záměrně, dle jejich dispozic, rozdělených do dvou skupin. Jiří Dočkal si vytvořil vlastní model muzikoterapie, který je šitý na míru našim klientům.

V praxi využívá všechny etnické nástroje, popsané v teoretické části, Orffův instrumentář, kytaru, citeru a nástroje vlastní výroby.

4.2.1 Skupinová muzikoterapie

Skupinová muzikoterapie, trvající 90 minut, začíná prožitkovou relaxací. Zde vychází z metod celostní muzikoterapie. Klienti zaujmou příjemnou relaxační polohu, přikryjí se dekou a mají zavřené oči. Terapeut se snaží, aby se klient cítil dobře. Děti poslouchají, prožívají a plně se oddávají živé intuitivní hudbě, nejen prostřednictvím svého sluchu, ale celým tělem. Jiří využívá vybrané hudební nástroje. Hraní má svá pravidla a zákonitosti, aby bylo dosaženo co nejlepšího terapeutického cíle. Využívá přirozených akustických hudebních struktur a přirozeného ladění. Používá též muzikoterapeutický zpěv a tanec.

Tato část trvá zhruba 45 až 50 minut. Během relaxace přichází zklidnění, emoční uvolňování, odeznívání hyperaktivity, přesun pozornosti. Dochází ke spontánnímu prohlubování dechu klientů, k odeznívání tenzí. Probíhá relaxace a koncentrace celého těla. Při této části může dojít k otevření klientových nezpracovaných zážitků a emocí, proto má vždy v záloze odborníka z řad pedagogů, který pomůže dítěti se přesunout do bezpečného prostoru. Po ukončení relaxace, přibližně po deseti minutách, jsou klienti připraveni na aktivní část. Čas mezi jednotlivými částmi není striktní, klienti mohou nechat doznít své prožitky dle individuálních potřeb. Velmi často se stává, že klienti usnou, terapeut je musí velmi citlivě probudit a nechat vyprávět o svých zážitcích.

Aktivní část, bubnování probíhá v kruhu, kdy každý klient má k dispozici vlastní buben a orffovy nástroje. Klienti se zapojí do hudebního procesu, kde vznikají momentální zvukové struktury, za pomocí nástrojů. Cílem aktivní části muzikoterapie je vzájemné poznávání a sebepoznávání. Při aktivním bubnování, střídáním obou rukou v pravidelném rytmu, dochází k propojování pravé a levé mozkové hemisféry.

4.2.2 Individuální terapie

V individuální terapii má dva klienty. Práci Jiřího Dočkala budu nyní prezentovat na případové studii klienta, kterému budeme mu říkat Petr. U druhého klienta nelze ještě hodnotit terapii, z důvodu velmi krátkodobé spolupráce.

4.2.3 Kazuistika 1

Jméno, věk, vzdělávání: Petr, 14 let, 6. ročník sedmým rokem povinné školní docházky, vzděláván dle školního vzdělávacího programu základní škola.

Psychiatrická diagnostika: Smíšená porucha chování a emocí, hyperkinetická porucha chovaní, disharmonický vývoj osobnosti, syndrom CAN.

Medikace: Zoleptil, Atarax, Setralin, Convulex Rodinná anamnéza

Chlapec nikdy nevyrůstal v biologické rodině. Matka po porodu souhlasila s umístěním do Kojeneckého ústavu a následně do náhradní rodiny. Otec není uveden v rodném listu.

Petr vyrůstal od třinácti měsíců v pěstounské rodině. Ve společné domácnosti s chlapcem žilo pět pěstounských sourozenců. Po rozvodu pěstounů si náhradní matka nastěhovala do domácnosti přítele. Jeho chování bylo však velmi problémové, požíval v nadměrné míře alkohol a pod jeho vlivem býval velmi agresivní, vulgární. Dále se dopouštěl krádeží, nepracoval a žebral, nebyl veden na úřadu práce. Děti byly jednoznačně ohroženy nezodpovědným chováním ve svém mravním a psychickém vývoji. Přítel v agresivním stavu Petrem třepal hlavou dolů, zavíral jej do sklepa. Petr měl být snad svědkem znásilnění pěstounky tímto mužem. Pěstounka i přes mnohočetné intervence, ze strany sociálních úřadů, nebyla schopna zajistit Petrovi i ostatním dětem klidné rodinné a výchovné prostředí. Nedokázala udělat radikální řešení, i přesto že věděla, že chování přítele není správné, že jeho chování vůči ní a dětem je protiprávní. Pěstounka dlouhodobě nevykonávala řádně svou pěstounskou péči. S ohledem na uvedené skutečnosti se oddělení sociálně-právní ochrany dětí rozhodlo podat návrh na zahájení řízení o nařízení ústavní výchovy a souběžně podalo návrh na prošetření celé situace policii ČR.

Osobní anamnéza dítěte

Petr se narodil jako osmé dítě, bližší informace o porodu nejsou známy. Po narození měl

tři let v normě. Od dětství trpěl záněty středouší, proto mu byla v roce 2010 provedena oboustranná drenáž zvukovodu, má zhoršený sluch. Opakovaně byl hospitalizován v psychiatrické léčebně v Havlíčkově Brodě a Opařany, pro poruchy chování, projevy agrese. Po pobytu v léčebně byl umístěn do Diagnostického ústavu v Českých Budějovicích. Během diagnostického pobytu, musel být odvezen záchrannou službou a hospitalizován z důvodu agresivního chování. V roce 2012 vydal soud v Havlíčkově Brodě rozsudek o nařízení ústavní výchovy. Od podzimu 2012 byl chlapec umístěn ve VLO. I tady měl problémy s impulzivitou, často bezdůvodně fyzicky útočil na děti i dospělé. V letošním školním roce problémy se sebeovládáním stále přetrvávají, v prvním pololetí se afektivní výbuchy objevovaly bez zjevné příčiny stále častěji, byly vědomé a úmyslné, nerozlišuje mezi dospělým a dítětem. Petr je v péči pedopsychiatra a po dohodě s ním byl Petr umístěn v DDÚ v Hradci Králové na rediagnostiku. Po návratu se jeví klidnější, afekty jsou jen lehčího rázu.

Školní anamnéza

Třídním kolektivem byl při svém nástupu přijat, ale za krátkou chvíli předvedl, jak bude mimořádně výchovně i výukově náročný. Ke škole má totiž lhostejný až odmítavý postoj.

Od první vyučovací hodiny se u něj projevuje psychomotorický neklid, bezděčné pohyby, chodí po třídě, různě poposedává na židli, lehá si na zem. Vůbec o nic neprojevuje zájem.

Patrný je nedostatek školního vzdělání, slabé vědomosti, neosvojené školní dovednosti.

Pokud pracuje, tak je jeho pracovní tempo pomalé, nepřesné, je nesoustředěný, snadno se rozptýlí jakýmikoliv podněty. Do pracovních aktivit se sám od sebe zapojuje zřídka, a pokud ano, tak na základě momentální nálady a podle toho, zda konkrétní činnost vyhovuje jeho představám. Jinak dokáže být velmi odmítavý, stává se agresivním a nebezpečným svým nekontrolovatelným chováním vůči učiteli i žákům. Čte srozumitelně, celkem plynule, pokud je text jednoduchý. V matematice i ostatních předmětech má velké nedostatky, neovládá násobilku, potíže mu činí sčítání a odčítání s přechodem, potřebuje názorovou podporu, počítá na prstech, slovní úlohy a geometrii odmítá i zkusit. Je naprosto závislý na vedení a podpoře učitele. Aktuální úroveň rozumových schopností se nachází v dolním pásmu podprůměru, úroveň však není v pásmu lehké mentální retardace.

4.2.4 Individuální muzikoterapie

Obecné cíle: zmírnění agrese, trénink sociálních dovedností.

Konkrétní cíle: udržení očního kontaktu, adekvátní způsob sebevyjádření, smysluplné zaměstnání, možnost mít blízkou osobu pro sebe.

Zpočátku školního roku 2012 se Petr účastnil a zažil několik skupinových terapií, které ho neoslovily. Před každým setkáním byl velice netrpělivý, nevhodným způsobem na sebe upozorňoval. Při relaxaci byl hlučný, vstával a chodil po místnosti. Tím rušil ostatní, chtěl být středem pozornosti. O aktivní bubnování nejevil zájem a při hře se choval až agresivně. Po konzultaci s etopedy a na žádost třídní učitelky, byl Petr zařazen do individuální terapie. Zde se nejprve budoval vztah a důvěra mezi klientem, terapeutem a hudbou. Důležité bylo udržet Petrovu pozornost a oční kontakt. Průběh individuální terapie má pevnou a jasnou strukturu.

První fáze navázání kontaktu s klientem. Při setkání Petr reflektuje svůj aktuální stav, jak se cítí, co ho trápí, z čeho má radost. Druhá fáze se zaměřuje na aktivizační činnosti.

Při prvních setkáních se Petr seznamoval s nástroji. Čím více byly zvláštnější, tím více vzbuzovaly jeho zájem. Sám měl možnost si tyto nástroje vzít do ruky vyzkoušet si vše, čeho je jen možno dosáhnout. Pomocí nástrojů zahraje pocity, jak se cítí, jak by chtěl, aby mu bylo. Třetí fázi je aktivní část, zaměřuje se na aktivní bubnování, při kterém se Petr pomocí rytmů učí sociální interakci a dovednosti. Práce s ním byla náročná, ale podařilo se ho zaujmout. Po 10 terapiích v období druhého pololetí školního roku 2012- 2013 se zlepšila jeho pozornost, motorika, percepční funkce. V období prvního poletí školního roku 2013- 2014 se zlepšilo hudební vyjadřování, pomocí muzikoterapeutických technik byl vytvořen hudební komunikační kanál. Od listopadu 2013 je terapie na šest týdnů přerušena, z důvodu pobytu v DDÚ Hradci Králové. Nyní pokračujeme na plnění zadaných cílů. Čtvrtou fází je rituální rozloučení a reflexe na terapii. Petr dle svých slov rád dochází na terapii, důkazem je jeho výdrž a aktivita po celou dobu 45 minut.

Shrnutí: Petr je nadále klient, který nemá vytvořený kladný vztah ke vzdělávání, v oblasti vědomostí mu chybí pevné základy z minulých ročníků, čímž je každá nová látka problém, který zvládá s obrovskými obtížemi. Přesto jsme zaznamenali pokrok ve všech oblastech života. Při vyučování je intervence a pomoc etopedů nutná již pouze výjimečně, chlape pracuje samostatně větší část hodiny, dokáže se soustředit na zadání, o pomoc si

požádá přijatelným způsobem. I při odpolední činnosti ubylo konfliktů s ostatními klienty, dokáže spolupracovat s chlapci na skupině, zapojuje se do hry. Vztahem s terapeutem získal opět důvěru ke světu, otevřel se i ostatním dospělým.