Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 – 2012

Usnesením vlády ze dne 9. 1. 2008 č. 8 došlo k přijetí Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 – 2012.¹⁴

Jaká je demografická prognóza, bylo již popsáno ze začátku práce. Je nutné však říci, že by bylo mylné považovat tento jev za negativní a redukovat ho pouze na problematiku reformy důchodového systému. Pro zvýšení kvality života ve stáří je nezbytné dát všem lidem bez rozdílu věku příležitost k uplatnění učení, vzdělávání se a aktivnímu životu. Na trhu práce, při poskytování zdravotní péče, sociálních a dalších služeb je žádoucí zásadní změna přístupu ke starším osobám. Z pohledu demografického vývoje není možné, aby společnost vylučovala stárnoucí občany z trhu práce a neposkytovala příležitosti těm, kteří chtějí žít aktivně. Zdravotní péče musí předcházet dlouhodobé závislosti na péči druhých osob a institucionalizaci. Je třeba více rezidenčních zařízení pro starší občany, ale také více možností pro aktivní a soběstačný život ve stáří. Všechny služby a produkty by měly vyhovovat potřebám, omezením a preferencím starších lidí. Kvalita života ve stáří vyžaduje ucelený přístup a spolupráci vlády, samosprávy a všech sektorů společnosti k naplnění kvality života ve stáří.

Bylo vycházeno ze základních principů, kterými jsou:

• celoživotní přístup ke zdraví,

• partnerství vlády a samosprávy,

14KLEVETOVÁ, D. Sociální péče 1/2009. s. 12 - 14

• mezigenerační vztahy a soudržnost,

• generový přístup,

• dialog s občanskou společností a sociálními partnery,

• odpovědnost jednotlivce a společnosti,

• snižování sociálních a geografických rozdílů,

• politika podložená důkazy,

• důstojnost,

• informovanost a mainstrearning (přijetí legislativního opatření zaměřeného na řešení konkrétního opatření bude vycházet z činnosti různých subjektů).

Jedním ze strategických přístupů k této problematice by mělo být tzv. aktivní stárnutí, snaha utvářet prostředí komunitu vstřícnou ke stáří, zlepšení zdraví a zdravotní péče, podpora rodiny a pečovatelů apod. Pro aktivní stárnutí je důležité využít schopností a dovedností starších osob. Důležitým prvkem je zdraví a spokojenost samotných seniorů, což vyžaduje přípravu a aktivní přístup k osobnímu rozvoji již dříve během života. Společnost a zaměstnavatelé musí začít investovat do udržení schopností, dovedností a zaměstnatelnosti počtu starších osob.

Měla by být zvýšena nabídka a dostupnost celoživotního vzdělávání. Pro zvýšení zaměstnanosti žen, které poskytují neformální péči, je pak nezbytné poskytnout podporu prostřednictvím realitních sociálních služeb a flexibilních pracovních podmínek.

Vztah společnosti ke stáří předurčuje účast starých lidí ve společnosti. Senioři potřebují především vstřícné podmínky k aktivnímu životu, jakými jsou např. kvalitní fungující dopravní obslužnost, bezpečné bydlení, kompenzační pomůcky atd. Dále je nutná dostupnost geriatrické péče, rehabilitace, dlouhodobé a paliativní péče. Zdravotní stav seniorů je třeba hodnotit nejen délkou života a podle výskytu chorob, ale především funkční zdatností a kvalitou života.

Kvalitní zdravotní péče ve stáří vyžaduje odbornou, specializovanou geriatrickou péči. Proto je nezbytné integrovat zdravotní a sociální služby. Čím širší je pak spektrum poskytovaných služeb jedním poskytovatelem, tím větší je jeho flexibilita ve vztahu k seniorům. Dále by se měla zvýšit dostupnost domácí zdravotní péče s důrazem na dostupnost domácí paliativní a hospicové péče se současnou možností poskytování pečovatelské služby ve všech oblastech České republiky. Ve vzdělání praktických lékařů i dalších lékařských specializací je třeba zahrnout výuku z oboru gerontologie a geriatrie.

V oblasti rodinné politiky je třeba vytvářet jak podmínky pro zdravý vývoj dětí, který je jedním z předpokladů zdraví v průběhu života a následně i ve stáří, tak podmínky pro mezigenerační soudržnost a solidaritu v rodině i v celé společnosti. Mnoho starých lidí zůstává na sklonu života více podporovateli svých dětí než podporovanými. Nedostatek pomoci a sociální izolace ohrožují zdraví pečovatelů, důstojnost a kvalitu péče a zvyšují riziko zanedbávání a zneužívání. Přičemž kvalitní péče o pečovatele má na výslednou kvalitu jeho péče nemalý vliv.

Zapojení do života komunity a společnosti, pocit uznání a užitečnosti i ocenění zkušeností jsou pro seniora samotného důležité aspekty pro pozitivní sebepojetí a životní spokojenost.

Důležité je smysluplné využití volného času, podpora účasti seniorů na vzdělávacích, kulturních a dalších společenských aktivitách. Senioři rovněž musí mít příležitost, aby mohli spolurozhodovat o řešení otázek, které se jich významně dotýkají. Je rovněž nutné zajistit seniorům rovný přístup k novým informačním a komunikačním technologiím i k jejich využívání, neboť ty jim mohou často významně pomoci při kompenzaci jejich případných zdravotních komplikací a zlepšit komunikaci s okolím.

Pozornost by dále měla být zaměřena na snížení výskytu nežádoucích jevů, jakými jsou např.

majetková a násilná trestní činnost či různé formy zneužívání. Starší lidé, obzvláště pak ti, co trpí chronickými nemocemi, jsou pak často umísťováni do ústavních zařízení, proto je nutné cíleně podporovat pečující rodiny a s tím související poradenství a zamezit nevhodnému chování vůči seniorům v zařízeních. Důstojnost je základním požadavkem v péči o seniory.

Pro kvalitní poskytování péče, zvláště pak u gerontopsychiatrických onemocnění, je nutné věnovat kvalitnímu výcviku a vzdělání profesionálních pracovníků.