Norma školní zralosti

Hlavními znaky školní zralosti jsou: Fyzická zralost

Percepční a kognitivní zralost

Sociální, emocionální a motivační zralost Fyzická zralost

Fyzická, tělesná zralost i zdravotní stav je posuzován dětským lékařem. Lékař sleduje zda dítě odpovídá růstem i fyzickými dispozicemi, které by měly odpovídat nárokům šesti let. Tuto oblast můžeme také nazvat biologickým hlediskem školní zralosti, kam řadíme také vztah mezi růstovým věkem - poměr výšky a váhy a školní zralostí. Fyzická zralost je v tomto věku velice individuální, dochází k první proměně tělesné stavby. Dítě v tomto věku vypadá

„vytáhlé“, protože dlouhé kosti paží a nohou jsou ve fázi růstu. Součástí biologického hlediska je tzv. filipínská míra: pravá ruka natažená přes vzpřímenou hlavu dosáhne na levý lalůček a naopak. Výsledek filipínské míry z hlediska školní zralosti je významný jen u extrémních hodnot. Filipínská míra je dána tím, že končetiny rostou rychleji než růst obvodu hlavy.

(Švingalová, 2003) Při posuzování zdravotního stavu dítěte je důležité zaměřovat se na děti zdravotně postižené, chronicky a dlouhodobě nemocné. Dále se jedná o děti se smyslovými a tělesnými vadami, které jsou z hlediska školní zralosti vždy více ohrožené.

Percepční a kognitivní zralost

V tomto věku u dětí dochází k přechodu od globálního k diferencovanému vnímání v oblasti sluchové a zrakové, k rozvoji analyticko- syntetické činnosti mozku.

Do této oblasti řadíme: zrakovou percepci, sluchovou percepci, rozumové schopnosti, paměť, řeč, grafomotoriku, lateralitu.

V oblasti zrakové percepce by dítě mělo být schopno odlišit od sebe různé tvary (čtverec, kruh, trojúhelník) a základní tvary a pojmenovat. Dítě by mělo rozlišit obrázky stejné tvarem, mělo by rozlišit obrázky stejných tvarů obrácených k sobě zrcadlově podle osy vpravo, vlevo.

Vnímání se zpřesňuje směrem k větší diferenciaci tvarů, což je později důležité při nácviku čtení a psaní.

V oblasti sluchové percepce by dítě mělo být schopno vnímat jednotlivé hlásky ve slově, kterými slovo začíná a končí, případně rozloží a složí jednoduchá slova na hlásky.

(Klégrová, 2003) Mezi nejobtížnější úkoly sluchové diferenciace je určit hlásku uprostřed slova. Určování pozice hlásky ve slově je důležitým předpokladem pro zvládání čtení a psaní.

Rozumová, mentální vyspělost dítěte v tomto věkovém období přechází od konkrétního, názorného myšlení k obecnějšímu pojmovému myšlení. Dítě je schopno vnímat podobnosti a rozdíly, je schopno vnímat jednotlivosti a chápat vztahy mezi nimi. Objevují se logické úvahy, ale stále převažuje uvažování mechanické.

Ve vnímání i myšlení se projevuje analyticko - syntetická činnost - dítě vyčleňuje z celku části a ty opět složí v celek. Tyto faktory mají význam pro zdárnou výuku čtení, psaní a matematiky. Dítě by mělo mít rozvinuté matematické představy, především předčíselné představy. To znamená, že je schopné porovnávat větší, menší, více a méně. Postupně se orientuje i v číselné řadě, kdy například vyjmenuje čísla tak, jak jdou za sebou.

Rozvoj matematických představ umožňuje i rozvoj orientace v prostoru. Dítě odlišuje co je vpředu, vzadu, nahoře, dole. (Jucovičová, Žáčková, 2005) Dítě by mělo chápat jednoduché pojmy související s časem (včera, dnes, zítra, ráno, poledne, večer). Mělo by být schopné řadit události chronologicky podle děje, mělo by znát roční období. Dítě by mělo být schopno třídit věci podle druhu, velikosti, délky, množství. Mělo by být schopno logické úvahy o pojmech např. co mají společného stůl a židle. Mělo by znát barvy, i doplňkové. Důležitá je schopnost soustředit se, koncentrovat pozornost na daný jev, což je důležitým předpokladem pro budoucí učení. (Jucovičová, Žáčková, 2005)

V řečové oblasti je důležitá dosažená úroveň v rozvoji řeči. Dítě by mělo mluvit již gramaticky správně, jedná se zejména o správné skloňování a časování a skládat slova ve věty ve správném pořadí. U dítěte by měly být z větší části odstraněny poruchy řeči. K poruchám

výslovnosti, zejména hlásek L,R,Ř, které jsou nejnáročnější na obratnost jazyka vedou nedostatky v motorice mluvidel. Dobrá pohyblivost mluvidel je jednou z podmínek správné výslovnosti. Důležitý je stav a další rozvoj slovní zásoby.

Oblast paměti zahrnuje schopnost převyprávět krátký příběh a umět a pamatovat si říkadla a básničky. Dítě by mělo být schopné zapamatovat si větu o 7 až 8 slovech a zopakovat ji, mělo by podle tří najednou vydaných pokynů danou věc provést.

Oblast laterality zahrnuje zjištění, kterému z párových orgánů dává dítě přednost. Před nástupem do školy by mělo být jasné, která ruka je dominantní. Vyhraňování laterality úzce souvisí s rozvojem grafomotoriky. Typy laterality rozeznáváme praváctví, leváctví a ambidextrie, což je používání obou rukou. Z hlediska používání ruky a oka určujeme lateralitu souhlasnou - používaná je stejná ruka i oko; zkřížená lateralita - dítě používá pravou ruku a vedoucí oko je levé nebo obráceně; lateralita nevyhraněná – dítě střídá ruce, oko může být nevyhraněné. (Tomická, 2004)

Oblast motoriky

Do oblasti motoriky řadíme hrubou a jemnou motoriku.

O hrubé motorice hovoříme v souvislosti s pohybem velkých svalových skupin (chůze, běh, lezení apod.), jemná motorika se týká zejména obratnosti rukou a mluvidel. Vývoj obou skupin svalů je vzájemně velmi úzce provázán. Dítě například začíná chodit a manipulovat s předměty a přesněji artikulovat v době, kdy začíná kreslit. O motorice mluvidel jsme se blíže zmínili v řečové oblasti.

Grafomotorika zahrnuje schopnost dítěte správně držet psací náčiní. Ruka by měla být připravená a uvolněná Dítě musí umět vytvořit tzv. špetku, pokud se dítěti nedaří vyvodit správné držení, jsou doporučovány trojhranné pastelky a tužky.

Dítě by mělo umět nakreslit čáru, kruh, horní a dolní oblouček, vlnovku, horní a dolní smyčku, čtverec, obdélník. Kresba bývá již podrobnější, diferencovanější, je odrazem vývojové vyspělosti dítě. Více odpovídá realitě a dětské představě. Je možno si všimnout lepšího zpracování na základě rozvinutější senzomotorické koordinace. Kresba postavy má již všechny podstatné znaky, objevuje se trup. Proporce jsou zatím ještě nepřesné a končetiny jsou znázorněny čarami. „V kresbě se pozitivně odráží vývojový pokrok v oblasti myšlení, názorné stadium kresby již začíná více respektovat realitu jak v detailu, tak v proporcích a celkovém zvládnutí tématu“. (Vágnerová,1991, s.68) Děti vyjadřují kresbou více než je

vidět. Dávají přednost tomu, co je pro ně důležité, tuto skutečnost vidíme například u tzv.

průhledných obrázků, kdy pod oblečením člověka vidíme jeho tělo.

Sociální , emocionální a motivační zralost

Sociální oblast v sobě zahrnuje opět několik rovin. „Dítě by mělo být schopné přijmout roli školáka se vším co tato nová role přináší.“ (Švingalová, 2006, s. 50)

Sociální samostatnost zahrnuje schopnost pracovat ve skupině a podřídit se, přijmout autoritu.

Dítě by také již mělo být schopné trávit delší čas mimo okruh rodiny. Je také potřeba, aby si dítě umělo zorganizovat školní věci, máme na mysli přípravu pomůcek, schopnost orientace podle školního rozvrhu. Mělo by zvládnout základy sebeobsluhy. Jedná se především samostatné oblékání, zavazování tkaniček, zapínání knoflíků, nezávislost v osobní hygieně.

Sociální zralost zahrnuje schopnost komunikovat s dospělými, schopnost rozlišit komunikaci s dospělými a vrstevníky, kdy a jak pozdravit o co požádat a poděkovat.

Emocionální oblast souvisí s pracovní zralostí. Zahrnuje zejména sebekontrolu citů a impulsů, která je předpokladem kázně. (Švingalová, 2006) Dítě by mělo být schopno oddálit svá přání, potřeby nebo se jich i zříci. Z hlediska morálního předškolní dítě chápe normy a hodnoty.

Dokáže rozlišit co se smí a co nesmí, co se od něho očekává. Na základě svého již pevně vytvořeného svědomí přijímá příkazy a zákazy, dokáže se podle nich řídit a takové chování očekává a vyžaduje i od dospělých.

V pracovní oblasti by dítě mělo projevovat zájem o činnosti, které směřují k budoucí školní přípravě, jedná se například o úlohy v dětských časopisech.

Mělo by být schopno rozdělit čas na hru a učení. Dítě by mělo být schopno se záměrně soustředit po určitou dobu a pracovat v řízené činnosti.

Motivační oblast zobrazuje úkolovou a volní zralost dítěte. Zobrazuje, jak dítě plní úkoly, jeho cílevědomost, vytrvalost přiměřenou věku, schopnost začít a dokončit činnost.