Stanovení předpokladů

Předpoklad :

1. Lze předpokládat výskyt motorických obtíží minimálně u 60% respondentů.

2. Lze předpokládat obtíže v koncentraci pozornosti nejméně u 50% respondentů.

3. Lze předpokládat, že nejméně u 60 % respondentů bude oslabení ve sluchové diferenciaci.

4. Lze předpokládat nejméně u 50 % respondentů oslabení ve sluchové paměti.

5. Lze předpokládat, že kresba postavy bude u většiny respondentů odpovídat nižší vývojové úrovni.

6. Lze předpokládat u většiny respondentů výskyt oslabení v sociální oblasti.

Jednotlivé předpoklady vycházejí ze zkušeností a poznatků získaných během práce s dětmi se syndromem CAN. Předpokládaná oslabení či obtíže je možno u těchto dětí pozorovat. Na základě uvedených skutečností byly stanoveny předpoklady práce, aby bylo možno prakticky tyto poznatky ověřit.

3.2.1 Použité metody

Pro ověření předpokladu výskytu motorických obtíží, obtíží v koncentraci a ve sluchové paměti a sluchové diferenciaci byla použita Metoda ke zjištění deficitů v dílčích funkcích v předškolním věku Brigitte Sindelarové. Pro zjištění vývojové úrovně dítěte byla použita metoda Kresba postavy pána, která vychází z publikace Kresba jako nástroj poznání dítěte autorky Roselino Davido. Pro ověření oslabení v sociální oblasti byla použita metoda nestandardizovaného dotazníku.

3.2.1.1 Metoda ke zjištění deficitů v dílčích funkcích v předškolním věku

Pro orientační zjišťování školní zralosti se používá diagnostická metoda Brigitte Sindelarové uveřejněná v publikaci Předcházíme poruchám učení.

„Metoda pracuje s termínem dílčí funkce, které jsou zde definovány jako schopnosti, které umožňují diferenciaci a rozvoj vyšších psychických funkcí, jako jsou řeč a myšlení. Vyšší psychické funkce jsou v dalším vývoji předpokladem pro schopnost naučit se číst, psát a počítat a přiměřeně se chovat. Deficity v dílčích funkcích vyjadřují oslabení základních schopností, které pak vedou k obtížím v učení a chování“ (Švingalová, 2006, s.63)

„Smyslem předškolní výchovy a časné intervence musí být zaměření na předpoklady, ze kterých vyrůstá školní učení.“ (Sindelarová, 2000, s. 8)

Pro průzkum nebyla použita metoda v plném znění, ale byly vybrány a použity jen vybrané dílčí úkoly. Úkoly byly vybrány tak, aby korespondovaly s vybranými předpoklady průzkumu a pomocí těchto úkolů by bylo možno uvedené předpoklady ověřit.

Pro ověření výskytu motorických obtíží byly použity úkoly:

úkol číslo 15- pohotovost mluvidel (motorika mluvidel)

úkol číslo 16- koordinace ruky a oka při psaní (visuomotorika, grafomotorika)

Pro ověření obtíží v koncentraci pozornosti byly použity úkoly:

úkol číslo 1 – rozdíly v párových obrázcích (zraková diferenciace, optická pozornost) úkol číslo 17- vyhledávání obrázků (optická pozornost)

úkol číslo 18 – vyhledávání slov (akustická pozornost)

Pro ověření oslabení ve sluchové diferenciaci byly použity úkoly:

úkol číslo 4 - rozdíly mezi dvěma slovy (sluchová diferenciace)

úkol číslo 5 - rozdíly mezi dvěma slovy nemající smysl (sluchová diferenciace) úkol číslo 6 - ukrytá slova (sluchová diferenciace)

Sluchová diferenciace zahrnuje schopnost vyčlenit zvuk z celkového zvukového vjemu, schopnost hláskovat slova a rozlišit sluchem slabiku ve slově.

Pro ověření oslabení ve sluchové paměti byly použity úkoly:

úkol číslo 11- paměť na řadu slov (verbálně akustická paměť na srozumitelná slova) úkol číslo 12 - paměť na řadu slabik (verbálně akustická paměť na nesmyslné slabiky)

úkol číslo 14- zapamatovat si slova – vyhledat k nim obrázky (sluchová paměť, intermodalita) Sluchová paměť umožňuje dítěti zapamatovat a vybavit si pojmy, udržet je v paměti, které získalo sluchovou cestou. Dítě je např. schopno zapamatovat si básničku v daném sledu bez přehazování slov, či bez tvoření si vlastních slovních spojení v básničce.

3.2.1.2 Metoda Kresba postavy pána

Pro zjištění vývojové úrovně dítěte byla použita metoda kresby postavy pána

Kresba mužské postavy pána posuzuje orientačně úroveň obecné inteligence dítěte a jeho vývojovou úroveň, dosažení přiměřeného stupně představivosti, jemnou motoriku a vizuo-motorickou koordinaci. (Švingalová, 2006) „Kresba pětiletého dítěte odpovídá již předem stanovené představě, je již mnohem detailnější a také prozrazuje lepší motorickou koordinaci-pán má hlavu, trup, nohy, ruce, ústa, oči, nos i když paže jsou většinou dosud znázorňovány pouhými čarami a i když proporce jsou více méně nahodilé.“ ( Langmeier, 1983, s. 76)

Kresba dětí velice nápadně odráží rodinné prostředí, citové zázemí nebo frustraci psychických potřeb právě u dětí se syndromem CAN. (Lisá, Kňourková, 1986)

Dítě do kresby promítá celé své „já“, tak je tomu i u postavy pána. (Davido, 2001)

Kresba a její znaky

Při stanovení prvků, které byly u kresby postavy sledovány a následná interpretace výsledků kresby postavy pána, vychází autorka práce z výkladových principů dětské kresby z knihy Kresba jako nástroj poznání dítěte. Tento výklad je jedním z několika způsobů, jak interpretovat dětskou kresbu a může sloužit jako vodítko při sledování vývojové úrovně dětské kresby.

V následující části si uvedeme charakteristiku jednotlivých oblastí, které byly sledovány a posuzovány.

Oči - jsou zrcadlem duše, chrání nás, upozorňují nás na nebezpečí.

Uši - děti kreslí velké tehdy, když touží po vědění. Pokud dítě špatně slyší, kreslí uši obrovské, pokud uši chybí může to ukazovat na neschopnost komunikovat.

Ústa - symbolizují řeč, jako symbol přijímání potravy se váží k matce. Vynechání může vyjadřovat problémy s ve vztazích zejména k matce. Postavy bez úst jsou typické pro děti, které postrádají vlídnou a láskyplnou komunikaci.Vyceněná ústa se zuby mohou vyjadřovat agresivitu, zavřená ústa, která se neusmívají, mohou prozrazovat napětí.

Ruce - vývoj zobrazení rukou souvisí s věkem dítěte. Dobře vyznačené ruce vyjadřují sociabilitu. Pokud ruce chybí, může to symbolizovat problémy v sociální oblasti.

Paže - odtažené od těla bývají příznakem sociability, ochablé paže těsně přitažené k tělu vyjadřují pocity prohry.

Nohy - nakresleny ohnuté mohou vyjadřovat snížení fyzických nebo psychických schopností.

Nohy vyznačené a doplněné detaily mohou vyjadřovat stabilitu, pocity zázemí a jistoty.

Velikost postavy - vyzní-li postava celkově harmonicky, je možno říci, že dítě je dobře adaptované. Je-li postava neúměrně velká, může to znamenat, že se dítě přeceňuje, může to být kompenzace pocitů méněcennosti. Malou postavu kreslí dítě stydlivé, nesmělé s malým sebevědomím. Dítě, které zaplní papír obrázkem zcela, bývá nedozrálé.

Umístění kresby na stránce - symbolizují časové reference a svědčí o vztahu k rodičům. Levá strana symbolizuje vztah k matce-minulost, prostřední část je současnost; pravá strana je vztah k otci - budoucnost.

Čáru tenkou - kreslí je většinou děti, kterým chybí sebedůvěra, jsou ustrašené a mají zábrany.

Čáru silnou - kreslí děti, které mohou mít sklony k agresivitě, občas papír až protrhnou.

Čáru v normě - kreslí děti, které jsou vyrovnané, tlak na tužku používají přiměřeně.

Ke správnému držení tužky je třeba určitých dovedností, ruku při kreslení vede intelekt a emoce. Je-li kulturní prostředí ochuzené, kresba bývá neobratná - na první pohled lze usoudit zaostalost. Jedná se ve skutečnosti o zdánlivou duševní zaostalost, způsobenou nedostatkem kulturních podnětů. (Davido, 2001)

Plynulost čáry - u dětí mírných a citlivých se objevují jako křivky, realistické a podnikavé děti používají přímky a úhly. U dětí vyrovnaných se objevuje rovnováha mezi přímkami a křivkami.

Vývojová úroveň kresby – byly stanoveny limity: kresba odpovídá v normě 5-6 let kresba odpovídá nižšímu věku 4-5let kresba odpovídá výrazně nižšímu věku méně než 4

Výskyt detailů – byl sledován u jednotlivých kreseb.

Instrukce zadání

Každé dítě dostane bílý papír, velikost A4; obyčejnou tužku; guma nebyla k dispozici.

Instrukce zní : „Nakresli postavu pána“

V metodě Kresba postavy pána byly sledovány následující prvky :

síla čáry: čára tenká čára silná čára v normě proporce postavy : hlava v normě

hlava velká

3.2.1.3 Metoda dotazníku

Pro zjištění úrovně sociální oblasti dítěte byla použita metoda nestandardizovaného dotazníku určeného pro tety a vychovatele, kteří s dětmi pracují. (viz.příloha č. 6)

Dotazník se skládá z několika částí. Je rozdělen na tři hlavní oblasti. Oblast samostatnost, oblast chování k dětem, oblast chování k tetě. Tyto oblasti jsou dále podrobněji rozděleny otázkami, vztahujícím se přímo k uvedeným oblastem. Dotazník zjišťoval úroveň v sociální oblasti u jednotlivých respondentů.

Dotazník vyplňovaly tety nebo vychovatelé, kteří s dětmi pracují. Otázky, struktura a zaměření dotazníku se snažily vycházet ze znalosti situace a prostředí v dětských domovech a Klokáncích.