Příloha č. 1: Obrázek Kresby postavy chlapce z dětského domova Příloha č. 2 : Obrázek Kresby postavy chlapce z dětského domova Příloha č. 3 : Obrázek Kresby postavy dívky z Klokánku
Příloha č. 4 : Záznamový formulář pro zjištění deficitů v dílčích funkcích Příloha č. 5 : Způsob přidělení kategorie u jednotlivých dětí – Dotazník
Příloha č. 6 : Způsob přidělení kategorie u jednotlivých dětí- deficity v dílčích funkcích Příloha č. 7: Ukázka cvič. 16 - grafomotorika
Příloha č. 8 : Dotazník zjišťování sociálních dovedností Příloha č. 9 : Praktický průvodce
Příloha č. 1
Obrázek Kresby postavy chlapce z dětského domova
Postava , která se znázorněním detailů vymyká mezi kresbami ostatních respondentů, avšak nápadným znakem je zde chybění úst.
Příloha č. 2
Obrázek Kresby postavy chlapce z dětského domova
Chlapec trpí závažnou poruchou v oblasti trávení, od narození pobýval v nemocnici,ve věku tří let přemístěn do dětského domova. Na obrázku vidíme narušené tělesné schéma,
pravděpodobně v důsledku nemoci.
Příloha č. 3
Obrázek Kresby postavy dívky z Klokánku. Umístění k hornímu okraji, obličej zobrazen s detaily, nohy a ruce jsou v náznacích.
Příloha č. 4
Záznamový formulář pro zjištění deficitů v dílčích funkcích
Záznamový arch
14) pořadí slov 11) paměť na srozumitelná slova
klobouk hlemýžď konvice kašpárek kamna ulice stůl kůl 12) paměť na nesmyslné slabiky
vis duk vap mer
19) prostorová orientace 18) akustická pozornost 15) motorika mluvidel 6) sluchová diferenciace
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
4 4 4 4
5 5 5 5
6 6 6 6
7 7 7 7
8 8 8 8
9 9 9 9
10 10 10 10
1) rozdíly v párových obrázcích 4) srozumitelná slova 5) slova nedávající smysl
1 1 6 1 6
2 2 7 2 7
3 3 8 3 8
4 4 9 4 9
5 5 10 5 10
6 7 8 9 10
Příloha č. 5
Způsob přidělení kategorie u jednotlivých dětí – Dotazník Dotazník
Dotazník byl rozdělen na části podle jednotlivých oblastí – samostatnost, chování k dětem, chování k tetě.
Dále byla stanovena váha jednotlivých políček dotazníku: políčka - vždy 5 bodů, téměř vždy 4 body, často 3 body, málokdy 1 bod, nikdy 0 bodů.
V oblasti samostatnosti a chování k tetě 11 řádků x 5 je 55, což je celkový možný maximální počet bodů.
V oblasti samostatnosti bylo stanoveno:
Skupina A - velká samostatnost - 55 bodů až 44 Skupina B - téměř samostatné - 43 bodů až 33 Skupina C - málo samostatné - 32 bodů až 20 Skupina D - nesamostatné - méně než 20 bodů Dále byl sečten počet dětí v jednotlivých skupinách.
V oblasti chování k dětem a v oblasti chování k tetě 14 řádků x 5 je 70 bodů, což je celkový možný maximální počet bodů.
V oblasti chování k dětem a chování k tetě bylo stanoveno:
Skupina A - velká samostatnost - 70 bodů až 60 Skupina B - téměř samostatné - 59 bodů až 49 Skupina C - málo samostatné - 48 bodů až 36 Skupina D - nesamostatné - 35 bodů a méně Dále byl sečten počet dětí v jednotlivých skupinách.
Příloha č. 6
Způsob přidělení kategorie u jednotlivých dětí – deficity v dílčích funkcích Motorika
Celkový možný počet chyb ve cvičení na motoriku je 30.
Skupina A 0 - 2 body poruchy motoriky se nevyskytují Skupina B 3 - 7 bodů mírné nedostatky v motorice Skupina C 8 - 12 bodů podstatné nedostatky v motorice Skupina D 13 a více bodů výrazné oslabení v oblasti motoriky Dále byl sečten počet dětí v jednotlivých skupinách.
Sluchová diferenciace
Celkový možný počet chyb ve cvičení na sluchovou diferenciaci je 30.
Skupina A 0 - 2 body poruchy ve sluchové diferenciaci se nevyskytují Skupina B 3 - 7 bodů mírné nedostatky ve sluchové diferenciaci Skupina C 8 - 12 bodů podstatné nedostatky ve sluchové diferenciaci Skupina D 13 a více bodů výrazné oslabení v oblasti sluchové diferenciace Dále byl sečten počet dětí v jednotlivých skupinách.
Sluchová paměť
Celkový možný počet chyb ve cvičení na sluchovou paměť je 30.
Skupina A 0 - 2 body poruchy ve sluchové paměti se nevyskytují Skupina B 3 - 7 bodů mírné nedostatky ve sluchové paměti Skupina C 8 - 12 bodů podstatné nedostatky ve sluchové paměti Skupina D 13 a více bodů výrazné oslabení v oblasti sluchové paměti Dále byl sečten počet dětí v jednotlivých skupinách.
Koncentrace pozornosti
Celkový možný počet chyb ve cvičení na koncentraci pozornosti je 30.
Skupina A 0 - 2 body poruchy v koncentraci pozornosti
Skupina B 3 - 7 bodů mírné nedostatky v koncentraci pozornosti Skupina C 8 - 12 bodů podstatné nedostatky v koncentraci pozornosti Skupina D 13 a více bodů výrazné oslabení v koncentraci pozornosti Dále byl sečten počet dětí v jednotlivých skupinách.
Příloha č. 7
Ukázka cvičení č. 16 grafomotorika , Metoda ke zjištění deficitů v dílčích funkcích v předškolním věku Brigitte Sindelarové
Chlapec z Klokánku s výrazným oslabením v grafomotorice.
Příloha č. 8
Dotazník - zjišťování sociálních dovedností
Prosím, označte křížkem možnost, která nejlépe vystihuje skutečnost
Chování k dětem
vždy téměř
vždy často málokdy nikdy Dokáže se s dětmi rozdělit
Při komunikaci se dětem dívá do očí Dokáže ostatní děti o něco poprosit Oslovuje děti jménem
Dokáže řešit konfliktní situace bez agresivního chování
Dokáže se vcítit do pocitů jiných dětí Dokáže dětem nabídnout svou pomoc Zapojuje se do hry s ostatními dětmi Navazuje výběrové přátelské vztahy
Dotazník - zjišťování sociálních dovedností
Chování k tetě
vždy téměř
vždy často málokdy nikdy Pomáhá tetě s mladšími dětmi
Na pokyny tety reaguje okamžitě Dokáže tetě sdělit svá přání, prosby Snáší dobře střídavé služby tet
Dokáže dát najevo radost ze shledání s tetou
Řídí se pravidly společenského chování (zdraví, loučí se, děkuje, omlouvá se, prosí) Při komunikaci se dívá tetě do očí Počká, až teta domluví, když chce něco říci
Projeví pocity viny po oprávněné výtce tety
Projeví radost při pochvale Dovede regulovat své chování (např.když nemůže dostat ihned co vyžaduje)
Příloha č. 9
Praktický průvodce Milé tety, milí vychovatelé,
Předkládáme vám materiál, který by vám pomohl ulehčit vaší náročnou práci s dětmi, které jsou ve věku, kdy se chystají na vstup do školy. Praktický průvodce obsahuje návody a náměty na aktivity, činnosti a hry, které podporují rozvoj dítěte před nástupem do školy. Zároveň však respektujeme vaše časové vytížení, můžete si tedy cvičení vybírat libovolně podle aktuální situace. Například zda jste s dětmi na procházce, doma nebo jestli máte skupinku stejně starých dětí nebo máte chvilku být s dítětem společně sami.
Vstup dítěte do školy je velmi významnou událostí. Dítě se stane školákem na poměrně dlouhou dobu, bude mít povinnosti, odpovědnost a bude hodnocen jeho výkon.
Před vstupem dítěte do školy bychom měli dítěti pomoci v rozvoji funkcí, které bude potřebovat pro výuku čtení, psaní, počítání a zároveň tím můžeme předcházet vzniku specifických poruch učení. Jedná se zejména o rozvoj v oblasti smyslového vnímání zrakového a sluchového; jemnou a hrubou motoriku, paměť a pozornost; myšlení a řeč;
prostorovou orientaci.
U dětí se specifickými poruchami učení bývá proces vnímání nedostatečně rozvinutý, nebo se vyvíjí nerovnoměrně, případně je porušený. Při čtení, psaní a počítání to znamená, že dítě nesprávně vnímá písmena, hlásky, číslice a následně je nesprávně čte, píše a manipuluje s nimi. Na tomto základě vznikají specifické poruchy učení.
Přejeme vám, ať je pro vás průvodce pomocníkem a najdete v něm inspiraci pro vaši práci s dětmi.
1. Rozvoj motoriky Hrubá motorika
Hrubá motorika zahrnuje pohyblivost celého těla. Všímáme si, jak se děti pohybují při různých aktivitách. Hrubou motoriku zdokonalujeme při chůzi, běhu, poskocích, při hrách s míčem.
Cvičení :
Poskoky na jedné noze; přeskoky vpřed přes pás papíru;
Stoj na jedné noze s otevřenýma a zavřenýma očima;
Cvičení koordinace pohybů –házení, chytání, kopnout do míče střídavě jednou a druhou nohou; vyskočit a zatleskat ; současně kroužit vpřed a vzad pažemi, potom střídavě; podlézání pod lanem, gumou
Hrubou motoriku rozvíjíme při hrách na dětském hřišti, při jízdě na kole.
Jemná motorika
Jemná motorika zahrnuje oblast motoriky rukou a prstů.
Cvičení :
Manipulace s předměty – rozebírání, skládání, třídění, sestavování Hra se stavebnicemi, mozaikami; navlékání korálků
Práce s papírem –vytrhávání, stříhání, lepení, skládání Ruční práce
Grafomotorika
Jednou ze základních dovedností, kterou se dítě bude ve škole učit je psaní.
Pro psaní je velmi důležité, aby dítě drželo správně tužku, ruka a prsty by měly být uvolněné, taktéž klouby zápěstí, lokte a ramene.Tužku držíme mezi ukazovákem palcem asi jeden a půl až dva centimetry od špičky a lehce podpíráme prostředníkem. Aby se další dva prsty do držení tužky nepletly, můžeme jimi přidržovat v dlani malou kuličku, třeba z papíru. Ke správnému držení pomáhají trojhranné tužky. Pokud dítě na tužku příliš tlačí, může to být tím, že ji příliš pevně a křečovitě drží, nebo má pevně přitisknuté zápěstí k podložce.
Materiály s grafomotorickými cviky lze zakoupit v knihkupectvích.
Základní linie nácviku – každý nový tvar zkusíme prstem do vzduchu, pak tvar dítě obkresluje a po té jej zkusí samo. Začínáme velkým formátem papíru.
Kruh
Začínáme kruhem- uvolňování zápěstí pomocí kruhového pohybu, pomáháme si slovním doprovodem, např. včelka létá nad kytičkou; postupně zaplňujeme kruh směrem do středu.
Pokračujeme kresbou od malého kroužku k velikému, můžeme papír zaplnit klubíčky.
Ovál
Postupujeme dál, kruh měníme ovál, základem písmen je oválný tvar; začneme svislým oválem – velikonoční vajíčko; dále ležatý ovál – slovní doprovod auto jede po závodním kruhu; nakonec šikmý ovál-základ písmenek a, o.
Oblouček
Kreslíme kopečky tam a zpět - děti si házejí míčem
Osmička
Protože je obtížná namalujeme ji přes celý papír sami, dítě následně obtahuje, slovní doprovod – na křižovatce musíme jet rovně, odbočování je zakázáno.
Rovná čára
Čára shora dolů, kolmá na řádek – klec na lva; vodorovná čára - koleje, silnice; šikmá čára shora dolů-prší; čára zdola nahoru – fouká vítr a zvedá listí
Tvar a posun ruky zleva doprava
Kreslíme klubíčko, posouváme se ve směru písma – vznikne spirála; z mističky vzniknou vlny na vodě; z kopečku poskakující míček
Slalom-nakreslíme dítěti na papír silnici, dítě zkouší projet tak, aby se nedotklo krajů.
Rozvoj kresebných dovedností
Kresba předškolního dítěte odráží prožitek světa, smyslovou vnímavost a vývojovou úroveň dítěte. Kresbou dítě vyjadřuje své citové rozpoložení, smyslovou vnímavost, dosavadní poznatky o světě kolem sebe, vyjadřuje znalost funkce předmětu a svou sociální zkušenost.
Kresebný projev dětí se může rozvíjet tam, kde jsou zachovány podmínky přirozeného způsobu výchovy, vnímání okolí, citového prožitku a odezvy. (Kňourková, Lisá, 1986)
Některé děti kreslí rády bez zábran, cokoli je napadne, jiné jen některé náměty. Některé děti nekreslí rády a omezují se spíš na vybarvování předloh.
Zkušenost s kresbou má pro dítě význam pro odstranění strachu, trémy či napětí z kresebných činností a dále je důležitá pro budoucí psaní.
Nejdříve začínáme společným kreslením s dítětem. Kreslíme obrázek pro tetu, pro kamaráda;
ilustrace k básničce, k písničce. Při kresbě se o práci s dítětem rozdělíme, dodržujeme však principy dětské kresby, nesnažíme se o dokonalost; při kresbě vycházíme ze zobrazování pomocí koleček, oválů, čar. Nabídneme kresbu oblíbeného zvířete, podstatné jsou základní znaky zvířete, které charakterizují příslušné zvíře. Dítě si tak uvědomí, že není vlastně těžké zvíře nakreslit.
K podpoře rozvoje a zájmu o kresbu vedou také netradiční techniky: malování prstovými barvami, prstem namočeným do barvy; rozfoukávání kaňky; malováním svíčkou na papír – tajný obrázek.
Motorika mluvidel
Nedostatky v motorice mluvidel vedou většinou k poruchám výslovnosti. Dítě při vstupu do školy by již mělo mít upravenou výslovnost.
Cvičíme příležitostně – když se dítě ušpiní-olizování rtů; čertík – když ho uvidíme na obrázku;
Jazyk jazyk ven dopředu, jako když děláme čertíka; špička jazyka se mrská venku z úst -připomíná ocásek ještěrky; pohyb jazyka nahoru, dolů-zkus olíznout horní rty, dolní rty, bradu.
Rty – špulení rtů do kruhu, pískat, rty do široka ukaž zoubky.
2. Prostorová a pravolevá orientace
Orientace v prostoru může svými projevy ovlivňovat školní neúspěšnost dítěte při výuce čtení a psaní, ale i v jednotlivých výukových předmětech. Obtíže mohou nastat například při řazení číslic a následně při sčítání a odčítání v matematice. Děti mohou mít problémy s orientací na obrázku, později například na mapě.
Začínáme s nácvikem pojmů nahoře, dole, vpředu, vzadu, nad, pod, vedle; pojmy hned před – hned za; uprostřed a mezi; první, poslední.
1 Orientace v makroprostoru - v místnosti, budově, v okolí, v přírodě.
a) v místnosti - co je umístěno nahoře na stropě, na skříni,na okně; vzadu, vpředu místnosti pomocí nábytku – co je na stole, dole na podlaze; přemísťování židličky; sedání na, vedle židličky podle našich pokynů
b) venku - pracujeme s obměnami, podle situace
c) v budově – procházení vytýčené trasy ve dvojici se zavázanýma očima; varianty her „na stopovanou“, děti postupují k cíly podle šipek, značek.
2 Orientace v mikroprostoru – na malé ploše, na obrázku
-hra na dopravním koberci; cesty bludištěm na obrázcích;, dítě ukazuje podle pokynů na obrázku co je kde.
3 Pravolevá orientace – řazení obrázků podle diktátu z leva doprava; zaškrtávání, kroužkování, podtrhávání, vše z leva doprava; řazení od shora dolů
Vnímání tělesného schématu
Při nedostatečném vnímání tělesného schématu může např. v tělesné výchově docházet k nepřesnému provádění cviků, pořadových cvičení, při cvičení na nářadí, při míčových hrách a v tělocviku při orientaci v soutěžích.
-pojmenováváme jednotlivé části těla; jednotlivé části pojmenováváme na obrázku nebo na hračce; sledování pohybu v zrcadle;
obkreslování obrysu těla dítěte na velký balicí papír a po té dokreslování jednotlivých částí těla; venku kreslení obrysu těla do písku.
3.Rozvoj sluchového vnímání
Sluchové vnímání
Sluchové vnímání, pokud je narušené, může ve škole dítěti způsobovat obtíže s přiřazováním odpovídajícího zvuku k písemnému symbolu, může se promítat do výslovnosti a následně se tyto obtíže projeví v písemném projevu. Děti si nepamatují ústní pokyny a mívají obtíže při osvojování cizích jazyků .
Cvičení pro rozvoj sluchového vnímání
a) nácvik naslouchání, vnímání - děti poslouchají zvuky svého těla, vnímají okolní zvuky v místnosti, v budově; děti mohou říkat zda jej jim zvuk příjemný nebo nepříjemný;
napodobování zvuků zvířat; po zaznění domluvného signálu splní nějaký úkol
b) nácvik sluchové diferenciace - porovnávání dvojice slabik či slov, nesmyslných či dávajících smysl např. krof – klof; les –pes, váha- váhá; loč - koč; pes - ves; les – lis; zá-sám;
tik - tyk; led - let; jel - lej; buben - pupen;
sluchově rozlišujeme zvuky – syčení hada sss; bzučení včely bzzz; kočka čičí dítě napodobí zvuky a teprve potom přiřazuje ke zvířátku.
c) nácvik sluchové pozornosti
Předčítáme dítěti nebo vyprávíme pohádku, jakmile uslyší předem domluvené slovo tleskne.
Slovo Kočka- Moje teta má psa, moje teta má krávu, moje teta má dům, moje teta má kočku – dítě má tlesknout. Úkol můžeme ztížit tím, že k povídání si pustíme nějakou hudbu, otevřeme okno ven. Dítě by se nemělo nechat rušit ostatními zvuky.
Zkoušíme s dítětem určovat první hlásku ve slově, kterou si vymyslíme.
d) nácvik sluchové paměti
Balím si batoh- řekneme : Balím si batoh a dám si do něj jablko. Nyní je na řadě dítě, musí opakovat vaši větu a prodloužit ji. Balím si batoh a dám si do něj jablko, baterku.
Pokračujeme takto dál.
Učit se a říkat si s dětmi dětské básničky, říkadla; společně si s dětmi zpívat písničky.
Prohlížet si dětmi knížky, opakovat jednoduché příběhy; dítě doplňuje slova a postupně je schopné příběh samo vyprávět.
Dáváme dítěti pokyny co má udělat - například v jakém pořadí má namalovat určité předměty; dáváme dítěti pokyny např. vem tužku, namaluj na papír kytičku, postav se a jdi k oknu, vezmi obrázek a polož je na roh stolu.
c)sluchová analýza – složení slov z hlásek
d) sluchová syntéza – rozklad slov na hlásky, bývá pro děti náročnější
U dětí pětiletých zkoušíme určování 1.slabiky ve slově : mo – ty – ka (mo), lo-pa-ta ( lo ), U dětí šestiletých zkoušíme, určování první hlásky ve slově motyka (m).
U dětí 6 – 7 letých zkoušíme přiřadit poslední hlásku ve slově: kopec (c); palec (c).
Pro určení 1. hlásky používáme slova složená z otevřených slabik- motyka, Vánoce.
Pro určení poslední hlásky ve slově používáme slova končící na uzavřenou slabiku, tedy končí souhláskou – palec, kopec, počítač, topol.
U dětí 6 - 7 pro rozvoj sluchové analýzy a syntézy hrajeme hru Co to je? o – k - o (vyhláskujeme), dítě by mělo slyšet slovo oko a vyslovit ho.
Dále můžeme zkusit vlastní jména dvojslabičná, kdy první slabiku rozložíme a druhou řekneme v celku J – A - NA, D – A - NA, dítě by mělo říci Jana, Dana.
Rytmizace slov na slabiky – tleskáním, použitím dřívek. Roztleskáváme slova podle věku – 4 - 5 leté dítě 3 slabičná slova; 5 - 6 leté dítě 3 - 4 slabičná slova.
3 slabičná slova – gumový, jahoda, lakomý, bubeník; 4 slabičná slova – bubnujeme, pochutnáme
Hra slovní fotbal; vyhledávání předmětů začínajících na danou hlásku; vymýšlení slov začínajících na danou hlásku.
4. Koncentrace pozornosti
Rozvoj koncentrace pozornosti
Schopnost soustředit se, koncentrovat pozornost na daný jev, je důležitým předpokladem pro budoucí učení.
Náměty na cvičení: co se změnilo?- v místnosti, na člověku, obrázku, stavbě z kostek.
Co chybí ? - z určitého počtu hraček či jiných předmětů ( 5-10) jeden odebereme
Co tu bylo? - ukážeme dítěti 5 - 8 obrázků či předmětů, pak je zakryjeme šátkem a vyzveme dítě, aby jmenovalo vše, co si zapamatovalo; rovnání hraček podle velikosti – dítě rovná hračky podle velikosti a po té je zakryjeme a dítě jmenuje hračky, jak šly po sobě.
Hry : oblíbené dětské hry – cukr, káva, limonáda; přihořívá hoří; škatulata, škatulata hejbejte se
„ chyť smeták“- děti sedí v kruhu, teta drží smeták, v okamžiku kdy jej pustí, vykřikne jméno dítěte, které musí smeták chytit; házení míče v kruhu, Na jelena.
„ Dávej pozor“ – děti musí reagovat na smluvené signály (např. jedno písknutí znamená sednout, dvě písknutí lehnout, zatleskání vyskočit)
„Boj o kamínky“ – na stole je položeno o jeden kamínek méně než je hráčů, děti se posadí kolem stolu, ruce dají pod stůl. Na daný povel se snaží chytit alespoň jeden kamínek.
5 Rozvoj zrakového vnímání
Zrakové vnímání umožňuje dětem seznamovat se s reálným světem, který je obklopuje.
Cvičení :
vyhledávání předmětů v místnosti – podle barvy, tvaru, materiálu, velikosti vyhledávání ukrytého předmětu;
vyhledávání a třídění předmětů podle barvy – knoflíky třídíme podle tvaru a barvy; totéž můžeme cvičit se stavebnicemi-třídíme geometrické tvary;
skládání obrázků ze zápalek nebo špejlí;
skládání rozstříhaných obrázků, vyhledávání dvojici stejných obrázků; spojování stejných prvků;
na obrázku čarou – např. skupina hrušek, jablíček.
Škrtání rozdílných prvků na obrázku; hledání rozdílů na zdánlivě stejném obrázku; hledání cesty bludištěm; spojování teček podle předlohy;
Hrajeme hru Co se změnilo? – v místnosti, na kamarádovi; hra Kdo dřív uvidí ? - hrajeme na procházce, ve městě, v přírodě - soutěžíme kdo dřív uvidí nákladní auto, paní v červeném kabátě.
6 Serialita
Náš život se odehrává v čase. Jednotlivé zážitky probíhají v následnosti, pro děti je důležité aby následnost vnímaly a pochopily, že můžeme naše chování a činnosti plánovat a koordinovat. Máme zde na mysli při čtení a psaní správné pořadí písmen, při počítání správné pořadí číslic.
Cvičení -dáváme dítěti různé úkoly, které má splnit přesně v daném pořadí.
Na obrázku, kde jsou například zvířátka v řadě dítě ukazuje, které zvířátko je první, které je poslední.
Na čtvrtce máme nakresleny kostičky, dítě podle vzoru navléká kostičky, korálky; musí dodržet pořadí kostiček a jejich barevnost.
Dítě dokresluje na papír řadu např. koleček a křížků, které jsme předkreslili.
7 Rozvoj sociálních dovedností
U předškolních dětí je nejvhodnější rozvíjet sociální dovednosti vlastním příkladem, kdy dítě má možnost pozorovat a posléze přijímat vhodné vzorce chování a jednání.
Dále je pak vhodné přibližovat sociální chování, situace a jak se v nich správně zachovat pomocí hry.
Můžeme použít plyšovou hračku, bude naším průvodcem během dne a dítěti kamarádem,
Můžeme použít plyšovou hračku, bude naším průvodcem během dne a dítěti kamarádem,