Období smutku - Konec života - RITUÁLY V ŽIVOTĚ ŽIDŮ

5.4 Konec života

5.4.4 Období smutku

Doba truchlení se dá rozdělit do několika základních období. Truchlící, jenž ztratil člena rodiny, je do doby pohřbu označován jako onen. Během této doby nemá povinnost se modlit, vykonávavat micvot, nesmí se holit, stříhat si vlasy, ani mít pohlavní styk.¹⁵²

Po pohřbu začíná období zvané avelut, kdy se truchlící označuje pojmem avel, a doba nejintenzivnějšího truchlení šiva neboli sedmero dní. Šiva se drží ve vlastním domě či v domě, ve kterém nebožtík skonal.¹⁵³ Truchlící po tuto dobu již musí dodržovat náboženské zákony, tráví však většinu času v daném domě a pojídá pouze jídlo jemu přinesené. Obživu pro toto období zajišťuje především chevra kadiša. Stále však platí zákaz stříhání vlasů, zákaz sexuálního styku, čtení Tóry i mytí se.¹⁵⁴

Další fáze období smutku trvá po třicet dní a nazývá se šlošim. Během šlošim platí zákaz se radovat, ovšem účast na některých významných přechodových rituálech je povolena.¹⁵⁵

151NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z: slovník pojmů a termínů.

Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. Praha: Sefer, 1992, 285 s. Judaika, sv. 1. ISBN 80-900-8953-4. s.79-80

152NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.144

153VRIES, S. Židovské obřady a symboly. Vyd. 1. Překlad Marie Holá. Praha: Vyšehrad, 2009, 299 s. Světová náboženství (Vyšehrad). ISBN 978-807-0219-638. s.269

154NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.144

155NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.144-145

Smutek za otce a matku trvá po celý židovský rok a počítá se ode dne úmrtí.

V průběhu smutečního roku je na památku nebožtíka rozsvíceno věčné světlo ner tamid. Ner tamid má bez ustání hořet, což je každodenním úkolem pozůstalých.

Během smutečního roku se pravidelně odříkává modlitba kadiš, jelikož kadiš zahrnuje také prosbu o klid duše zesnulého.¹⁵⁶

Na konci smutečního roku i každého dalšího roku se připomíná den úmrtí blízkého – jahrcajt. V tento den se zapaluje věčné světlo ner tamid, které hoří celý den, v případě úmrtí otce či učitele bývá zvykem držet půst. A celý výroční den by měl být věnován studiu Mišny a Talmudu a recitaci El male rachamim.¹⁵⁷

156VRIES, S. Židovské obřady a symboly. Vyd. 1. Překlad Marie Holá. Praha: Vyšehrad, 2009, 299 s. Světová náboženství (Vyšehrad). ISBN 978-807-0219-638. s.271-272 157NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a

termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.145-146

6 Závěr

Cílem bakalářské práce bylo popsat a vysvětlit stěžejní rituály v životě židů. Práce poukazuje na význam náboženského života, který je plný náboženských příkazů, náboženských tradic a rituálů.

Práce měla za úkol zvýšit informovanost o tradičních židovských rituálech, jelikož povědomí o rituálech judaismu postupně klesá. Tradice a zvyky se začínají pomalu vytrácet ze života, přitom hrají v životě jedince i celé společnosti důležitou roli již od nepaměti.

Na začátku práce jsem vymezila pojem judaismus a jeho základní myšlenky.

Judaismus je nejstarší monoteistické náboženství, jež si zaslouží své výsadní postavení ve světě. Judaismus neoznačuje pouze náboženství určitého národu, nýbrž celý kulturní, sociální i náboženský systém izraelského společenství. Judaismus vychází z učení obsaženém v posvátných knihách a textech, především v Tóře.

Práce objasňuje také pojem rituál obecně, jelikož rituály nás obklopují každý den, aniž bychom si to často uvědomovali. Obecné vysvětlení a rozdělení rituálů umožňuje lépe pochopit rituály náboženské, v tomto případě konkrétně židovské.

Hlavní část bakalářské práce jsem zaměřila na přechodové rituály v životě židů. Tyto rituály jsou spojeny s mezními situacemi, kdy jedinec přechází z jedné fáze života do druhé. Mezi nejvýznamnější mezníky lidského života patří narození dítěte, se kterým se pojí mnoho ochranných rituálů. Další důležitou událostí je přijmutí dospívajícího jedince mezi dospělé pomocí obřadu bar micva a bat micva.

Veliké úctě v judaismu se těší také svatba, která má velký význam pro život párů i celé společnosti. Manželský život se odvíjí od biblického příkazu: „Ploďte se a množte se.“ I s odchodem jedince na věčnost se pojí mnoho rituálů, které ho vyprovázejí na poslední cestu. O záležitosti ohledně umírání jedince a samotného pohřbu se stará Chevra kadiša – pohřební bratrstvo.

Práce mě obohatila o nové poznatky z oblasti židovského náboženského života. Vyrůstala jsem v křesťansky založené rodině, ctili a dodržovali jsme základní náboženské tradice. Díky práci se mi rozšířily obzory o rituálech nejen křesťanských, ale i židovských, které spolu značně souvisí, vycházejí z náboženských příkazů obsažených v Bibli.

Do budoucna bych se rituály ráda zabývala podrobněji. Nechtěla bych jen pasivně studovat odborné materiály, nýbrž bych se ráda aktivně účastnila konkrétního rituálu. Nejvíce mě zaujala svatba, jakožto jedna z nejvýznamnějších radostných a oslavných událostí, která spojuje celou rodinu.

V závěru hodnotím cíle své práce za splněné a ráda bych ještě jednou poděkovala vedoucí práce Mgr. Marii Holé, Th.D.

7 Seznam použité literatury a zdrojů

1) About religion [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z:

http://judaism.about.com/od/namingceremony/a/simchatbat.htm 2) Bible. Česká biblická společnost, 2008. ISBN 978-80-85810-80-6.

3) COPANS, Jean. Základy antropologie a etnologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 124 s. ISBN 80-717-8385-4.

4) DOLĚELOVA, Jana, Alexandr PUTIK a Jirina ̌EDINOVA. ̌idovsḱ

tradice a zvyky. V Praze: St́tń ̌idovsḱ muzeum, 1992, 84 p. ISBN 80-900-7509-6.

5) FISHBANE, Michael A. Judaismus: zjevení a tradice. V českém jazyce vyd.

3. Překlad Pavel Kolmačka. Praha: Prostor, 2003, 194 s. Náboženské tradice světa. ISBN 80-726-0086-9.

6) FRAZER, James George. Zlatá ratolest: Magie, mýty, náboženství. 2. vyd.

Praha: Mladá fronta, 1994, 632 s. ISBN 80-204-0488-0.

7) GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 594 s. ISBN 80-720-3124-4.

8) HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha:

Portál, 2000, 774 s. ISBN 80-717-8303-X.

9) Israel diplomatic network: Velvyslanectví státu Izrael v České republice.

Israel diplomatic network [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:

http://embassies.gov.il/Pages/IsraeliMissionsAroundTheWorld.aspx

10) JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Vyd. 1. Praha:

Grada, 2012, 258 s. ISBN 978-802-4736-792.

11) KOSÁKOVÁ, Eva. Slovník judaik. 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2004, 142 s. ISBN 80-856-0864-2.

12) KURR VAN GENNEP, Charles-Arnold a Pavla

DAMOHORSKÁ. Přechodové rituály: systematické studium rituálů. Vyd. 1.

Překlad Helena Beguivinová. Praha: Lidové noviny, 1997, 201 s. Mythologie, sv. 1. ISBN 80-710-6178-6.

13) LEMAIRE, André. Dějiny hebrejského národa. Vyd. 1. Překlad Josef Mlejnek. Praha: ERM, 1994, 111 s. Vědět víc (ERM), sv. 2. ISBN 80-901-4776-3.

14) MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Vyd. 1.

Překlad Hana Červinková. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, 267 s.

Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 15. ISBN 80-858-5053-2.

15) NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. Praha:

Sefer, 1992, 285 s. Judaika, sv. 1. ISBN 80-900-8953-4.

16) NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky:

slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9.

17) PAVLINCOVA, Helena. Slovnik: judaismus, ǩestsanstvi, islam. Vyd. 1.

Praha: Mlad́ fronta, 1994, 469 p. ISBN 80-204-0440-6.

18) SADEK, Vladimír, Jiřina ŠEDINOVÁ, Anita FRANKOVÁ, Leo PAVLÁT, Alexandr PUTÍK, Leo PAVLÁT a Jiří FIEDLER. Židé - dějiny a kultura. 3., dopl. vyd. Editor Leo Pavlát. V Praze: Židovské muzeum, 2005. ISBN 80-868-8911-4.

19) SILLAMY, Norbert. Psychologický slovník. 1. české vyd. Olomouc:

Univerzita Palackého, 2001, 246 s. ISBN 80-244-0249-1.

20) VRIES, S. Židovské obřady a symboly. Vyd. 1. Překlad Marie Holá. Praha:

Vyšehrad, 2009, 299 s. Světová náboženství (Vyšehrad). ISBN 978-807-0219-638.

8 Seznam příloh

1) Obrázek č. 1: Amulet

Dostupné z:KOSÁKOVÁ, Eva. Slovník judaik. 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2004, 142 s. ISBN 80-856-0864-2. s. 7

2) Obrázek č. 2: Eliášovo křeslo

Dostupné z: NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s. 45

3) Obrázek č. 3: Obřízková souprava

Dostupné z:KOSÁKOVÁ, Eva. Slovník judaik. 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2004, 142 s. ISBN 80-856-0864-2. s. 74

4) Obrázek č. 4: Podnos pro Pidjon ha-ben

5) Obrázek č. 5: Tfilin

6) Obrázek č. 6: Chupa

Dostupné z:KOSÁKOVÁ, Eva. Slovník judaik. 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2004, 142 s. ISBN 80-856-0864-2. s. 8

7) Obrázek č. 7: Svatební prsten

8) Obrázek č. 8: Pokladnička pohřebního bratrstva

9) Obrázek č. 9: Holba pohřebního bratrstva

10) Obrázek č. 10: Čistící souprava pohřebního bratrstva

In document RITUÁLY V ŽIVOTĚ ŽIDŮ (Page 53-61)