Svatba

Svatba představuje posvátné spojení muže a ženy a v judaismu se těší veliké úctě.

O svatbě hovoří hned první stránky Bible: Gen 2, 18, 24: „I pravil Hospodin Bůh:

není dobře, aby byl člověk samotný, učiním mu pomoc po jeho boku... Proto opustí 107NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a

termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.91-92

108NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.93-96

muž otce svého i matku svou a bude lnout ke své ženě, a stanou se jedním tělem.“¹⁰⁹ Jejich vzájemným spojením tak mohou dostát biblickému příkazu: „Ploďte se a množte se “ z Gn 1, 22. Tímto ustanovením se řídí téměř celý manželský život.¹¹⁰

Svatební den je nejvýznamnějším dnem v životě párů, od kterého se odvíjí jejich manželský život. Svatba zahrnuje poměrně složitý soubor rituálů, který má napomáhat šťastnému a spokojenému manželství. Manželství je založeno na vzájemné dohodě, důvěře a úctě.¹¹¹

5.3.3.1 Přípravy na svatební den

Jelikož je svatební den tím nejvýznamnějším dnem v životě páru, je důležité se na něj řádně připravit. Jedná se o přípravu duchovní a zpytování dosavadního života, o přípravu na samotný ceremoniál a na budoucí společný život.¹¹²

Jednou z povinností před svatbou je anruf k Tóře neboli vyvolání ženicha ke čtení Tóry o šabatu před samotným svatebním obřadem. Po vyvolání k Tóře přítomní zpívají speciální píseň zvanou Echad jachid u-mejuchad, někdy i recitují básně nazývané rešujot. V některých komunitách bývá zvykem navštívit ženicha ráno před svatbou za účelem společné ranní bohoslužby.¹¹³

Přípravy nevěsty spočívají především v duchovní očistě pomocí mikve neboli rituální lázně. Mikve je důležitá pro rodinnou čistotu. Nevěsta je do mikve i z mikve

109 DOLĚELOVA, Jana, Alexandr PUTIK a Jirina ̌EDINOVA. ̌idovsḱ tradice a zvyky. V Praze: St́tń ̌idovsḱ muzeum, 1992, 84 p. ISBN 80-900-7509-6. s. 67

110NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.87.

111 DOLĚELOVA, Jana, Alexandr PUTIK a Jirina ̌EDINOVA. ̌idovsḱ tradice a zvyky. V Praze: St́tń ̌idovsḱ muzeum, 1992, 84 p. ISBN 80-900-7509-6. s. 67

112NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.98

113NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.98-99

doprovázena ženami z obce a dohlížitelkou, většinou manželkou rabína. Při koupeli si nevěsta ostříhá nehty a dohlížitelka se postará o jejich zničení za recitace speciální modlitby. Dohlížitelka nevěstu také poučí o počítání dnů po menstruaci, počítání dnů pro pohlavní styk a také o udržování manželské čistoty pomocí rituální lázně.¹¹⁴

Před svatebním dnem bývá zvykem si vyměnit svatební dary. Rabín či jiná autorita večer před svatbou předá dary od ženicha nevěstě a naopak. Mezi nejoblíbenější dary patří speciální pásy se stříbrnou sponou pro ženicha, pásy se zlatou sponou pro nevěstu, modlitební kniha, talit či vyšívaná opona na Tóru.¹¹⁵

5.3.3.2 Průběh svatebního dne

Svatební obřad nelze provádět o šabatech a jiných svátcích a během prvních 30 dnů smutku za zemřelé, jinak výběr dne může být ponechán na páru, rodině či na zvyku dané obce. Jelikož konáním svatby o svátku docházelo ke snížení hodnoty dvou radostných událostí.¹¹⁶ Průběh svatebního dne se v některých židovských komunitách liší.

Svatební den je brán jako Jom kipur, tedy den, kdy Bůh odpouští hříchy. Je tedy příležitostí ženicha i nevěsty očistit srdce i mysl. Proto bývá zvykem ženicha i nevěsty držet půst až do samotného obřadu a recitovat modlitby vyznání hříchu.

A ještě před samotným obřadem ženich a nevěsta dostávají dary, nevěsta většinou skříňku na klíče či šperky s různými symbolickými vyobrazeními.¹¹⁷

114NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.99-100

115NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.100

116SLADEK, Pavel. Mala encyklopedie rabinskeho judaismu. Praha: Libri, 2008, 255 p.

ISBN 978-807-2773-794. s.204

117NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.101-103

Nevěsta na obřad obléká bílé šaty na znamení čistoty a nevinnosti. Poté následuje ceremonie zahalení nevěsty neboli bedekens di-kala, kdy přichází ženich v doprovodu minimálně 20 osob a nevěstě zakrývá hlavu závojem. Tento rituál se pojí s příběhem o Rebece, která si pokryla hlavu při prvním setkání s Izákem.¹¹⁸

Nevěsta je nejprve nesena na nosítkách do domu svatby, domu ženicha či do synagogy, což bývá místem svatby především od 15. století. Samotný svatební obřad se odehrává pod chupou (viz. obrázek č. 6). Jedním z významů slova chupa je svatyně či baldachýn a je symbolem nové střechy, nového domova páru. Chupou se označuje i samotné uzavření sňatku.¹¹⁹ Po příchodu ženicha pod chupu přichází i nevěsta, která ženicha obejde 3x nebo 7x na ochranu proti démonům. Poté se dostaví i rabi a kantor, rabi nevěstě zvedne závoj, ale hned ho opět spustí. Rabi celý obřad vede, recituje požehnání nad vínem a požehnání nad erusin. Pár se poté napije vína ze společného poháru, který je následovně vržen na zem proti zlu a pro štěstí.¹²⁰

Muž si zaslibuje nevěstu prstenem, který ženě navleče na ukazováček pravé ruky. V dnešní době se při obřadu používají většinou speciální prsteny, které žena nenosí po zbytek života, ale jsou určeny pouze k obřadu. Speciálním typem prstenu jsou prsteny s domečkem (viz. obrázek č. 7). Po navlečení prstenu rabi přednáší obsah ktuby, tato ceremonie může být doprovázena zpěvem žalmů.¹²¹

Druhá část svatby se nazývá Nisu'im a jedná se o uzavření manželství, kdy je nevěsta uvedena do domu jejího manžela. V rámci této druhé fáze se opět naplní

118NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.103-104

119VRIES, S. Židovské obřady a symboly. Vyd. 1. Překlad Marie Holá. Praha: Vyšehrad, 2009, 299 s. Světová náboženství (Vyšehrad). ISBN 978-807-0219-638. s.207

120NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.106

121NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.107-112

pohár vínem, pronese se požehnání a poté ženich pohár vrhne na zem. Častými důvody vysvětlení byla ochrana proti démonům a připomínka na zničení Chrámu.

Po rozbití poháru se pár nechá o samotě v přilehlé místnosti, aby došlo ke zpečetění manželství sexuálním stykem.¹²²

Chupa je u konce a vrcholí tradičním výrazem, který na pár dopadá ze všech stran: „Mazal tov!“ neboli hodně štěstí! Důležitou micvou je opět slavnostní hostina takzvaná se'udat micva. Hostina se odehrává v duchu nadšení a zbožnosti.¹²³

5.3.3.3 Zakázané sňatky

Dle Tóry jsou v judaismu zakázány sňatky s pokrevními příbuznými (matka, dcera, sestra, vnučka, teta ze strany otce i matky), s pokrevními z druhého příbuzenského stupně, ale i s vdovou po pokrevním příbuzném. Výjimku tvoří tzv. levirátní sňatek, o kterém se bude hovořit v následující kapitole, a sňatek s ženinou sestrou po smrti manželky i bývalé manželky. Dalším zakázaným sňatkem je sňatek s dětmi ženy z předchozího manželství. Také není možno uzavřít manželství se ženou vdanou, která nebyla rozvedena dle židovského zákona rozvodovým listem – getem.¹²⁴

Výše uvedené sňatky jsou dle židovského práva neplatné a nesmějí být považované za manželství. K jejich rozvodu tudíž nejsou potřeba rozvodové listy.

Děti narozené v tomto svazku jsou považovány za nelegitimní a jsou označované jako mamzerim.¹²⁵

122NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.107-109

123VRIES, S. Židovské obřady a symboly. Vyd. 1. Překlad Marie Holá. Praha: Vyšehrad, 2009, 299 s. Světová náboženství (Vyšehrad). ISBN 978-807-0219-638. s.207

124NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.96-97

125NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.96-97

Smíšené sňatky mezi Židy a Nežidy judaismus také nepovoluje. Takovému manželství chybí společný židovský základ, cíl, a tudíž by neumožňovalo správnou výchovu židovského dítěte. Však dítě narozené v tomto svazku již není označováno jako mamzerim a jejich status záleží především na židovském původu jejich matky.¹²⁶

Sňatky kněze – kohanim mají také svá specifika. Mimo již uvedených zakázaných sňatků se nesmí oženit se ženou rozvedenou, se ženou osvobozenou obřadem chalica, s proselytkou, se ženou pěstující promiskuitní či zakázané sexuální vztahy a se ženou narozenou z manželství kohenina. Přesto při uzavření sňatku je manželství považované za platné a děti za legitimní. Následkem uzavření takového manželství je zbavení funkce kohena, zbavení privilegií jeho mužských potomků a zákaz sňatku s kohenem jeho ženských potomků.¹²⁷

5.3.3.4 Levirátní sňatek

Židovské manželské právo nařizuje tzv. levirátní sňatek nazývaný jibum. V případě úmrtí muže po bezdětném manželství, je jeho bratr povinen se oženit s vdovou a jejich prvorozený syn ponese jméno po zesnulém a je také považován za syna zesnulého.¹²⁸

Při odmítnutí bratra zesnulého oženit se s vdovou, dojde k obřadu odmítnutí nazývaném chalica (hebrejsky sejmutí obuvi). Chalica je rituál, kterým bezdětná vdova zbavuje bratra svého zesnulého manžela povinnosti levirátního sňatku. Bratr zesnulého manžela musel pronést následnou formulaci: „Nechci tě pojmout za manželku.“ Poté mu vdova zula střevíc, plivla mu do tváře a prohlásila: „To si 126NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a

termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.96-97

127NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.96-97

128 DOLĚELOVA, Jana, Alexandr PUTIK a Jirina ̌EDINOVA. ̌idovsḱ tradice a zvyky. V Praze: St́tń ̌idovsḱ muzeum, 1992, 84 p. ISBN 80-900-7509-6. s. 68-69

zaslouží muž, který nechce svému bratru zbudovat dům.“ Tímto obřadem se vdova stala opět volnou a mohla se novu vdát.¹²⁹

Uzákoněním monogamního manželství byly levirátní sňatky omezeny a v dnešní době se upřednostňuje obřad chalica. V Izraeli je chalica dokonce povinná a levirátní sňatky jsou od roku 1950 zakázány.¹³⁰