První rituály v životě jedince jsou spojeny s jeho příchodem na svět. Narození dítěte je velmi významnou událostí, která tvoří důvod k oslavám.62 Je důležité i z důvodu naplnění Božího příkazu uvedeného v knize Gn 1,28: „Ploďte se a množte se a naplňte zemi.“63 Tyto rituály se taktéž řídí členěním na sekvence odlučovací, pomezní a přijímací.64 Na rituály spojené s narozením prvorozeného dítěte je často kladen větší důraz, jelikož prvorození mají dle Tóry výsadní postavení. Prvorozený syn zaujímá místo po smrti otce, plní jeho povinnosti a má výsadní dědické právo.
Dítě se stává nositelem tradice otců, které bude předávat dalším generacím.65
61 MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Vyd. 1. Překlad Hana Červinková. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, 267 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 15. ISBN 80-858-5053-2. s.186-191
62 SLADEK, Pavel. Mala encyklopedie rabinskeho judaismu. Praha: Libri, 2008, 255 p.
ISBN 978-807-2773-794. s.162
63 Bible. Česká biblická společnost, 2008. ISBN 978-80-85810-80-6.
64 KURR VAN GENNEP, Charles-Arnold a Pavla DAMOHORSKÁ. Přechodové rituály:
systematické studium rituálů. Vyd. 1. Překlad Helena Beg-uivinová. Praha: Lidové noviny, 1997, 201 s. Mythologie, sv. 1. ISBN 80-710-6178-6. s.54
65 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.48-50
5.1.1 Těhotenství a porod
Těhotenství je období počínající oplodněním vajíčka spermií a končící porodem.
Toto období obvykle trvá po dobu 38 týdnů. Obřady spojené s těhotenstvím a porodem obvykle tvoří jeden celek.66
Období těhotenství bylo rizikové z důvodu možného potratu. Proto byl kladen důraz na ochranu matky a dítěte pomocí různých tradic, rituálů a rituálních magických předmětů. Jako ochrana proti potratu v době těhotenství sloužil zázračný kámen neboli takzvaný orlí kámen, s nímž se chodilo o šabatu. Dalšími předměty, které měly za úkol chránit matku a její dítě, byly zlaté mince zavěšované na krk budoucí matky či speciální pás s nápisy na ochranu. Matka se během těhotenství neměla rozčilovat. Proto bývalo zvykem pořádat oslavy v domě budoucí matky, které měly za úkol matku rozveselit. Během oslav ženy zpívaly a tancovaly za doprovodu hudebních nástrojů.67
V průběhu porodu někdy bývá zvykem rozvázat všechny uzly a kličky na šatech ženy a otevřít všechny dveře dokořán, aby porod proběhl bez obtíží. Porod probíhá za doprovodu recitace modliteb a biblických textů. V tutéž dobu se také recitují modlitby u hrobů zemřelých zbožných příbuzných68
Nejkritičtějším obdobím dítěte byl první týden jeho života. Věřilo se, že dítěti i matce může ublížit démon zvaný Lilit. Chlapečka mohla usmrtit pouze do osmého dne jeho života, dívku však i později. Na jejich ochranu se vyvěšovaly v pokoji amulety a tabla a na samotné dítě a kolem matky různé talismany i amulety
66 KURR VAN GENNEP, Charles-Arnold a Pavla DAMOHORSKÁ. Přechodové rituály:
systematické studium rituálů. Vyd. 1. Překlad Helena Beg-uivinová. Praha: Lidové noviny, 1997, 201 s. Mythologie, sv. 1. ISBN 80-710-6178-6. s.46-53
67 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.15-25
68 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.15-25
(viz. obrázek č. 1). Démon mohl udeřit především při spánku, proto matka po dobu 15 dní od porodu nesměla usnout. Dalším zvykem bývalo umístit pod postel sladkosti, které měly za úkol zaměstnat zlé duchy, a odvrátit tak jejich pozornost od matky a dítěte. Do dnešního dne se také uchovala tradice dávat železo pod polštář novorozeného chlapce. Tento zvyk má ochránit novorozeně od zlých démonů.69
5.1.2 Šalom zachar a Simchat bat
Šalom zachar se často překládá jakožto pozdravení syna, pozdravení muže či doslova mír chlapci. Jedná se o ceremonii určenou k oslavě narození chlapce. Tato oslava se koná první pátek večer po narození chlapce. Pátek byl určen zřejmě z důvodu, že měli všichni volno a mohli se tak oslavy účastnit.70 Účast příbuzných, přátel a členů společnosti je důležitá, protože blahopřejí rodičům a přejí vše nejlepší do života novorozeného dítěte. Během oslavy bývá zvykem společně předčítat předepsané pasáže Tóry.. Součástí oslavy je samozřejmě i hostina, slavnostní pokrm či lehké občerstvení, které je připraveno pro hosty.71
Ve spojení s chlapci existuje mnoho rituálů, však u dívek není provádění obdobných rituálů časté. Přitom narozená dcera se v budoucnu stane matkou neboli další pokračovatelkou rodu. Simchat bat je obdoba mužského šalom zachar, která však není tak častá a populární. Jedná se o židovský novodobý obřad určený k oslavě narození dcery. Přesný průběh oslavy není daný, každý si ji tvoří podle svého přesvědčení. V dřívějších dobách byl otec novorozené dcery během synagogální bohoslužby vyvolán ke čtení Tóry. Během obřadu byla narozená dcera přinesena
69 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.15-25
70 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.24-25
71 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z: slovník pojmů a termínů.
Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. Praha: Sefer, 1992, 285 s. Judaika, sv. 1. ISBN 80-900-8953-4.s.203
do pokoje, kde obřad probíhal. Poté byla přivítána každým zúčastněným a následně byla položena do křesla proroka Eliáše. Rodiče si četli pasáže z Bible, které se vztahují k dítěti, nebo zpívali písně a četli verše. V tomto obřadu obvykle rodiče odříkávají požehnání. V průběhu obřadu holčička dostává své jméno. Častým zvykem rodičů bývá pozvat své příbuzné a přátele do domu, kde pořádají hostinu a společně recitují požehnání, modlitby a oslavují narození dcery.72
5.1.3 Pojmenování dítěte
Dalším důležitým bodem při narození dítěte je výběr jména, jelikož ve středověku se věřilo, že jméno bylo součástí duše a vyjadřuje tak i charakter jedince. Jméno vyjadřovalo také sílu a moc a při obdržení nového jména jedinec dostal novou moc a nové požehnání, mohlo tomu však být i naopak a jedinec s novým jménem ztratil svou moc.73
Chlapci dostávají své jméno během obřadu brit mila osmý den od narození.
Tento zvyk se objevil už v talmudickém období a přetrvává do dnes.
Pro pojmenování dívky původně nebyl přesně stanovený den, konalo se to v době, kdy byla matka již schopna navštívit synagogu. Tato praxe se bohužel neosvědčila, jelikož oddalovala obřad do doby neurčité. Proto se ceremonie ustanovila na dobu v následujícím týdnu od narození, nejčastěji o šabatu, ale nebylo tomu pravidlem.
Otec byl během obřadu vyvolán ke čtení Tóry a byla také recitována modlitba na zdraví matky i dcery.74
Již v Bibli dítě pojmenovává většinou otec či matka. Děti byly často pojmenovávány po blízkých příbuzných, po členech rodiny, po zesnulých příbuzných 72 About religion [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z:
http://judaism.about.com/od/namingceremony/a/simchatbat.htm
73 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.25-30
74 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.15-25
- na připomenutí jejich památky či po významných a biblických osobnostech, hodných následování.75
5.1.4 Obřízka-Brit mila
Obřízka neboli hebrejsky brit mila se doslova překládá jako smlouva obřezání. Jedná se o základní předpis judaismu prováděný na znamení smlouvy
s
Bohem, kterou uzavřel Abraham. Tento příkaz uvedený v Gn 17, 1-14 vyžaduje, aby každému chlapci byla odstraněna předkožka pohlavního údu. Tento akt se provádí osmý den po narození dítěte. Jelikož první týden života dítěte byl považován za nejkritičtější, určilo se datum obřízky až na osmý den.76 Obřad je považován za tak svatý, že se koná i během šabatu či Jom kipur. Však pokud to dítěti nedovolí jeho zdravotní stav, může být obřízka odložena na dobu, kdy mu to jeho stav dovolí.77Původ obřízky je stanovený již v knize Genesis 17, 9-14 v souvislosti s Abrahamem a jeho smlouvou s Bohem. Abraham byl obřezán ve věku 99 let společně s celým svým domem. Izák byl prvním obřezaným osmý den po jeho narození. Původně se obřezávalo pomocí kamenného nože a mohl tak učinit otec či matka dítěte. Na obřízku byl kladen velký důraz, stejně tak i na neobřezanost okolních národů, a stala se výrazem národního charakteru.78
Průběh obřadu je popsán ve zvláštních příručkách, například v Knize předpisů a modliteb k obřízce.79 Mezi hlavní zúčastněné patří mužské novorozeně, 75 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a
termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.15-25
76 PAVLINCOVA, Helena. Slovnik: judaismus, ǩestsanstvi, islam. Vyd. 1. Praha: Mlad́ fronta, 1994, 469 p. ISBN 80-204-0440-6. s.160-161
77 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.35
78 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.32-35
79 DOLĚELOVA, Jana, Alexandr PUTIK a Jirina ̌EDINOVA. ̌idovsḱ tradice a zvyky. V Praze: St́tń ̌idovsḱ muzeum, 1992, 84 p. ISBN 80-900-7509-6. s.59
jeho otec, obřezávač (mohel) a kmotr (sandek), který má funkci asistenta.
Ve středověku se objevuje také další osoba zvaná kvarter. Jeho poslání spočívá v předání dítěte na klín kmotra (sandeka), který již sedí na speciálním Elijášově křesle.(viz. obrázek č. 2). Toto křeslo bývá dvoumístné, na jednom z nich sedí kmotr a druhé místo je prázdné pro proroka Elijáše, strážného anděla obřezávaných. Proto je na začátku ceremonie přivítán slavnostní formulí: „ Toto je křeslo Elijášovo, nechť je vzpomenut pro Boha.“ Na začátku ceremonie zúčastnění povstanou a dítě přivítají.80
Když je vše připraveno k obřadu, otec pronáší text, který vyjadřuje povolení k obřezání syna: „Zde jsem, připravený vykonat pozitivní příkaz, který mi přikázal Stvořitel, budiž požehnán, obřezat mého syna.“ Samotný akt obřezání provádí mohel – vyškolený obřezávač. Mohel má za úkol odříznout předkožku pomocí obřízkové soupravy (viz. obrázek č. 3) a poté zastavit krvácení a odsát krev. Na závěr celé obřízky je pozvednut pohár s vínem a odříká se benedikce nad vínem a několik modliteb.81
Během rituálu obřízky chlapec obdrží i své hebrejské jméno. Obřad se dříve prováděl především v synagoze, v dnešní době je však poměrně častý i v nemocnici či porodnici.82
Obřízka je nutná i případě konverze mužů k judaismu a tvoří součást jeho přijímacího rituálů. Pokud byl muž obřezán v dřívější době, například ze zdravotních důvodů, nechá se muži vytéct pouze kapka krve na znamení obřízky a nové smlouvy s Bohem.83
80 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.38-39
81 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.39-45
82 PAVLINCOVA, Helena. Slovnik: judaismus, ǩestsanstvi, islam. Vyd. 1. Praha: Mlad́ fronta, 1994, 469 p. ISBN 80-204-0440-6. s.160-161
83 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z: slovník pojmů a termínů.
5.1.5 Pidjon ha-ben
Pidjon ha-ben je biblický příkaz poprvé zmíněný v knize Exodus 13, 12-15, který předepisuje obřad vykoupení prvorozeného syna. Protože vše prvorozené je posvátné a zasvěcené Bohu. Všechny samce, kteří otevírají lůno, je nutno obětovat Bohu a všechny prvorozené syny je nutno vykoupit.84 Obřad vykoupení se obvykle odehrává doma v 31. den po narození dítěte, protože po uplynutí jednoho měsíce se dítě považovalo za životaschopné. Pokud se 31. den konal šabat či jiný svátek, odložil se obřad na den následující.85
Průběh obřadu prošel značným vývojem, byl však ustálen následovně.
Na začátku ceremonie otec přináší svého prvorozeného syna před stojícího kohena.
Kohen mu položí otázku, zda mu chce dát prvorozeného syna nebo zda ho chce vykoupit. Otec souhlasí s jeho vykoupením a dává kohenovi mince k vykoupení.
Hodnota mincí se stanovuje na 5 šekelů, zpravidla 5 stříbrných mincí, kladených na speciální podnos (viz. obrázek č. 4) Poté kohen přijímá od otce mince a žehná synovi. Po požehnání si otec opět převezme dítě, vezme si pohár s vínem a pronáší požehnání nad vínem.86 Závěr obřadu tvoří slavnostní hostina a rodinná oslava. Tento obřad se však nekoná v případě, patří-li jeden z rodičů prvorozeného k rodině kněží nebo levitů.87
Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. Praha: Sefer, 1992, 285 s. Judaika, sv. 1. ISBN 80-900-8953-4. s.130-131
84 SLADEK, Pavel. Mala encyklopedie rabinskeho judaismu. Praha: Libri, 2008, 255 p.
ISBN 978-807-2773-794. s.169-170
85 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.51
86 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky: slovník pojmů a termínů. Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. V Praze: Karolinum, 2010, 271 s. Judaika, sv. 1. ISBN 978-80-246-1518-9. s.54-56
87 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z: slovník pojmů a termínů.
Vyd. 1. Překlad Markéta Zbavitelová, Dušan Zbavitel. Praha: Sefer, 1992, 285 s. Judaika, sv. 1. ISBN 80-900-8953-4. s.138-139
Zvyk vykoupení prvorozeného syna se poprvé objevuje v době po odchodu Izraele z egyptského zajetí, než lid opustil Sinaj. V této době se stanovuje výměna jednoho potomka Léviho za každého prvorozeného syna. Po sčítání lidu se však ukázalo, že počet prvorozených synů převyšuje počet synů Lévijců. Proto prvorození, kteří nemohli být vyměněni, museli být vykoupeni za 5 šekelů.88 Také v Bibli se nachází plno příkazů k vykoupení prvorozeného syna. V knize Exodus nalezneme spojení s vykoupením prvorozeného během desáté rány v Egyptě, kdy měli být usmrceni všichni prvorození synové. K jejich vykoupení mohlo dojít obětováním zvířete.89