1.4 Pečovatelská služba
1.4.2 Osobnost pečovatele
Povolání pečovatele a výkon pečovatelské práce klade především na psychickou stránku osobnosti pečovatele vysoké nároky. Pečovatel by měl již při rozhodnutí se a výběru této práce splňovat určité předpoklady, pro úspěšný výkon nezbytné. Jedná se o následující základní psychické vlastnosti (Nováková, 2008, s. 18):
• vnímavost – pečovatel musí neustále sledovat stav klienta, všímat si všech zlepšení či zhoršení situace,
• otevřenost – zaměření pozornosti a vnímavosti navenek,
• vcítění – empatie,
• paměť – péče o několik klientů najednou, přibírání nových klientů zvyšuje požadavky na zapamatování si individuálních požadavků a pečovatelských plánů. Kromě klientů se mohou měnit také jejich ošetřovatelské postupy v závislosti na změně situace (zdraví apod.),
• odolnost vůči zátěži – schopnost zvládat únavu, vypětí, náročné situace (psychická stabilita),
• pozornost, soustředěnost – nezbytná schopnost udržet bdělost a správně a včas se rozhodnout pro vhodné řešení náhle nastalých situací,
• představivost, fantazie – řešení stavu klienta může pomoci schopnost pečovatele zvolit řešení na základě nových souvislostí a vztahů,
• vytrvalost – ve stanovených cílech, při zdolávání překážek,
• vyšší city – vzhledem k sobě samému to je radost, potěšení, vzhledem ke klientovi soucítění, respekt, úcta,
36
• etika, morální postoje – cit pro povinnost a pro spravedlnost, samozřejmé dodržování základních morálních pravidel společnosti, sociální inteligence,
• emoční zralost – samostatnost, nezávislost, stabilní chování,
• charakter – volba stabilních a trvalých cílů, výdrž, trpělivost,
• zodpovědnost.
Zmíněné osobnostní rysy, tedy specifické psychické vlastnosti, ze kterých vyplývá určitý způsob jednání, chování a prožívání jedince, jsou v průběhu života relativně stálé.
Pečovatel by měl splňovat dané profesní požadavky (Nováková, 2008, s. 19):
• odborné – znát dané prostředí, vykonávat svou práci bezchybně, vést dokumentaci o svěřených klientech, získávat nové poznatky a uplatňovat je v praxi, znát relevantní legislativu, dodržovat etické normy,
• poradenské a konzultační – působnosti ve vztahu pečovatele a klienta, pečovatele a klientovy rodiny, informační toky k veřejnosti obecně,
• diagnostické – zhodnocení myšlení, pocitů, chování klienta, jejich příčin,
• organizační a řídicí – schopnost vyhodnocení stavu, rozhodování, stanovení plánu, sestavení projektu, systematického vývoje, to vše přizpůsobivě a nápaditě,
• komunikativní – znalost, dodržování a praktické používání komunikačních zásad verbálních i neverbálních, správná volba adekvátních forem komunikace s klienty, jejich rodinami, okolím a týmem spolupracovníků,
• intervenční – návrh pomoci klientovi, volby pečovatelského postupu, jeho realizace, kontrola, vyhodnocení zpětné vazby, úpravy plánu apod.,
• reflexe vlastních aktivit – supervize, dodržování péče o vlastní dobrý psychický stav, odpočinek, úpravy a obměny vlastních přístupů, metod práce, nezapadání do stereotypu.
37 1.4.3 Komunikace se seniory
Schopnost komunikace je pro každého člověka jednou ze základních podmínek k tomu, aby se stal součástí společnosti, dovedl se začlenit, dovedl navázat vztahy s okolním prostředím. Komunikační schopnosti jsou individuální, některý člověk má vrozené velmi dobré komunikační schopnosti, ostatní je získávají a rozšiřují tréninkem.
Základním a důležitým momentem ze strany pečujících o seniory je uvědomit si, že i starý člověk je jedinečná lidská bytost, která má svá přání, touhy, potřeby, jistoty, zájmy, zážitky, vzpomínky.
Mezi lidmi (a mezi seniory především) se často vyskytují komunikační obtíže. Často dochází k obtížím v rozhovorech z důvodu různých názorů na danou záležitost. Ze strany sociálního pracovníka či pečovatele může jít o strach hovořit se seniorem o závažných tématech, např. umírání či nevyléčitelné chorobě, o problém s konkrétním seniorem či o špatnou zkušenost z dřívějších osobních kontaktů. Častým důvodem komunikačních obtíží je velký věkový rozdíl mezi oběma stranami. Je nutné zmínit, že senioři trpí různými poruchami smyslových orgánů a tím je rozhovor obtížnější. Jde především o tyto specifické obtíže (Venglářová, 2007, s. 76-77):
• nedoslýchavost - při komunikaci s nedoslýchavým člověkem je nutné bedlivěji sledovat prostředí, zda neruší průběh hovoru. Pečovatel musí mluvit pomalu, zřetelně a je třeba se dívat do tváře seniora. Je důležité zvolit vhodnou vzdálenost. Složitější sdělení je třeba doplnit psaným slovem. Pozornost je třeba věnovat kompenzačním pomůckám, naslouchadlu,
• špatný zrak - u seniora se špatným zrakem by měl pečovatel volit vhodnou strategii pro zahájení hovoru. Důležité je například klepání, pečovatel by měl pozdravit jako první. Je nutné dbát na jasnou formulaci, která omezí možnost jiného výkladu. Pečovatel by se neměl dotýkat klienta bez upozornění,
• poruchy řeči (afázie) - nemožnost domluvit se s lidmi vede často k bouřlivým reakcím. Může dojít k nervozitě, hněvu až agresivitě. Druhou variantou je rezignace na komunikaci. Vhodný přístup je především o trpělivosti, hledání alternativních možností. Je třeba si pomáhat názorem, ukazovat předměty, nedávat obecné otázky,
38
• demence – vyžaduje specifický přístup pečovatele. Pro zlepšení průběhu komunikace je důležité znát, jaké oblasti jsou demencí zasaženy, jaké obtíže senior má a jak se je snaží kompenzovat.
Sociální pracovník spolupracuje s klientem ve sledu několika různých komunikačních procesů:
• Nejprve musí zjistit aktuální situaci klienta.
• Zároveň zjišťuje konkrétní potřeby klienta.
• Zjistí jeho očekávání a cíle, přitom také klientovy možnosti a schopnosti.
• Následně společně vyjednají vhodné služby a podmínky, za nichž budou poskytnuty.
• Další vzájemná komunikace probíhá při samotném poskytování služeb.
• Po realizaci pomoci by mělo následovat i zhodnocení a poskytnutí zpětné vazby.
Komunikační formy a procesy je u pečovatelských profesí nezbytné variabilně přizpůsobit konkrétním typům postižení nebo změněných schopností klientů např. se sluchovým postižením, zrakovým postižením, demencí apod. (Hauke, 2011, s. 28-42).
1.4.4 Etika v pečovatelství
Pečovatelství stejně jako všechny ostatní sociální služby musí kromě dodržování platné legislativy vycházet z obecných etických principů.
V oblasti sociálních služeb jsou základními obecnými etickými zásadami (Malíková, 2011, s. 18-22):
• Nezneužívat klientovu nepříznivou sociální situaci k nabízení pro něj nevýhodných služeb.
• Neprojevovat pohrdání nebo neúctu ke klientovi.
39
• Nezlehčovat situaci a neumenšovat význam klientových problémů.
• Mít ke klientovi respekt a úctu i v jeho nepříznivé sociální situaci.
• Nabídnout klientovi více možností řešení jeho nepříznivé situace nebo více služeb tak, aby si sám mohl vybrat pro něj nejvhodnější.
• K nabídce možností a služeb podat klientovi také dostatečné množství relevantních informací, které mu umožní a usnadní rozhodování.
• Nezamlčovat důležité informace.
• Nepodvádět klienta.
• Jednat s klientem seriózně a nabízet pro něj vhodné typy služeb.
• Respektovat klientovu volbu, jeho rozhodnutí a jím vyžadovaný postup pomoci.
Pro pečovatelství jsou doporučeny k výše uvedeným ještě následující etické zásady (Nováková, 2008, s. 21-25):
• Pečovatel udržuje a pečuje o důvěru klienta v celý pečovatelský tým.
• Pečovatel dbá o bezpečné prostředí, v němž péči poskytuje.
• Klient je oprávněn předpokládat, že jím sdělené důvěrné informace nebudou pečovatelem ani nikým jiným z pečovatelského týmu zneužity.
V celé oblasti poskytování sociálních služeb a tedy i v pečovatelství je třeba mít na mysli, že morální zásady člověka nejsou součástí jeho přirozenosti, ale jsou výsledkem vlivu kultury, v níž žije, jejíž je součástí. Etika je souhrnem mravních postojů a pravidel vymezených zákony. Obě dvě součásti se mohou doplňovat a vzájemně posilovat.
Mravní hodnoty musejí mít do určité míry podporu v platné legislativě. Etické normy jsou sice pouze mravně závazné, ale nesmějí odporovat zákonům. Právní základ poskytuje úpravu minimální míry etiky, která je zákonem vyžadována. Proto je pro poskytovatele sociálních služeb a v našem případě pečovatelství nezbytné jak sledovat aktuální vývoj a platnost právně závazných norem, tak mít přehled v mravně závazných normách dané společnosti (Kutnohorská, 2007, s. 51-54).
40
2 Praktická část
2.1 Cíl a účel průzkumu
Cílem praktické části bakalářské práce je za pomocí řízeného rozhovoru zjistit rozsah a kvalitu poskytovaných pečovatelských služeb v Jablonci nad Nisou, jejich dostatečnost či nedostatečnost, požadavky uživatelů na zlepšení kvality či rozšíření současné nabídky služeb.
Pečovatelské služby nyní ve městě nabízí několik společností, škála nabízených a využívaných služeb je poměrně široká. Uživatelé služeb jsou jak senioři ve vlastním bydlení, tak klienti bydlící v domech zvláštního určení.
Zmapováním aktuální nabídky pečovatelských služeb se přirozeně naskytly otázky, zda tato nabídka a její kvalita klientům služby využívajícím vyhovuje, zda jsou se současným stavem spokojeni, nebo jim naopak některé služby chybí či nevyhovují.
Průzkum se tak vyjevil jako vhodný nástroj zjištění odpovědí na tyto a související otázky, týkající se např. také pobírání a využití příspěvku na péči.
Odpovědi zjištěné průzkumem jsou samozřejmě závislé na několika důležitých faktorech: rodinném zázemí respondenta, pohlaví, věku, zdravotním stavu apod.
Všechna tato hlediska výzkum při hodnocení získaných dat zohledňuje, neboť jsou pro následné vyvození závěrů poměrně zásadní.
Na základě závěrů výzkumu je poté možné navrhnout vhodné rozšíření služeb či aktivit pečovatelských společností, zvýšení kvality některých aspektů poskytovaných služeb, podpoření respondenty oceňovaných služeb a naopak zlepšení nebo změnu služeb, k nimž bylo zjištěno nejvíce závažných výhrad.
Pro společnosti poskytující pečovatelské služby tak může průzkum posloužit jako vodítko, jakým směrem a v kterých oblastech hledat výzvy ke zlepšení a rozvoji, nicméně neměla by zůstat zanedbána stálá průběžná komunikace s klienty o jejich spokojenosti, přáních a stížnostech, a její následné vyhodnocení s vyvozením závěrů a aktivních změn.
41 2.2 Stanovení předpokladů průzkumu
• Lze předpokládat, že nejméně 70 % respondentů je spokojeno s rozsahem poskytovaných pečovatelských služeb.
• Lze předpokládat, že nejméně 60 % respondentů využívá alespoň dvě z nabízených pečovatelských služeb.
• Lze předpokládat, že nejméně 80 % respondentů je spokojeno s kvalitou pečovatelských služeb.
• Lze předpokládat, že pro nejméně 60 % respondentů je hlavním důvodem využívání pečovatelské služby snížená schopnost sebeobsluhy.
• Lze předpokládat, že maximálně 10 % respondentů nebude zcela spokojeno s přístupem a prací své pečovatelky.
• Lze předpokládat, že nejméně 60 % respondentů využívá příspěvek na péči na úhradu pečovatelské služby.
2.3 Použité metody průzkumu
Vzhledem k cílové skupině, kterou jsou senioři, bylo nutné zvážit použití vhodné metody k získání výsledků výzkumu. Nabízela se sice možnost použití dotazníku, ale z hlediska vhodnosti pro seniory bylo nutné snížit zatíženost respondenta. Z těchto důvodů byla zvolena dotazovací metoda, a to standardizovaný neboli řízený strukturovaný rozhovor, kdy tazatel postupoval otázku za otázkou (viz Příloha č. 1 – Otázky řízeného rozhovoru pro uživatele pečovatelské služby) a respondent odpovídal.
Tazatel zaznamenával odpovědi respondenta do předem připravených záznamových listů.
Po ukončení rozhovorů se všemi respondenty byla z vyplněných záznamových listů provedena analýza získaných dat. Cílem této analýzy dat je získaná data zpracovat dle předem stanovených kritérií a vyhodnotit je v závislosti na stanovených výzkumných předpokladech a výzkumných otázkách.
42
Při vedení rozhovoru bylo třeba ze strany výzkumníka dodržovat určitá pravidla, a to:
• před zahájením rozhovoru navodit přátelskou a důvěryhodnou atmosféru,
• každému z respondentů vysvětlit smysl a účel výzkumu, zaručit anonymitu,
• dodržovat pořadí připravených otázek,
• přizpůsobit komunikaci cílové skupině, vyvarovat se užívání odborných a nesrozumitelných pojmů,
• počítat s narůstající únavou respondentů,
• mít připravené doplňující otázky v případě nejasností, nepochopení původní otázky,
• neovlivňovat odpovědi respondentů.
2.4 Realizace průzkumu
Výzkum se uskutečnil od 20. listopadu 2012 do 19. prosince 2012. Všichni vybraní respondenti byli předem ředitelkou organizace osloveni, zda se výzkumu chtějí zúčastnit. Výzkum probíhal v domácnostech klientů a ve společenských místnostech jednotlivých zařízení.
Průzkumu se zúčastnili pouze klienti Centra sociálních služeb, dvě zbývající organizace (Diakonie ČCE a Rodina 24) se průzkumu odmítli zúčastnit.
2.4.1 Popis respondentů
Na průzkumu se podílelo celkem 50 seniorů žijících v Jablonci nad Nisou, z toho 24 žije ve své domácnosti, kde využívají pečovatelskou službu. Zbylých 26 seniorů žije ve 3 domech zvláštního určení, kde je poskytována pečovatelská služba organizací Centrum sociálních služeb, p. o. Jedná se o domy zvláštního určení Palackého, Boženy Němcové a Novoveská.
Výběr respondentů byl náhodný, probíhal za účasti ředitelky organizace a tazatelky.
43
Všech 50 oslovených respondentů se na průzkumu dobrovolně a aktivně podílelo, žádný z nich účast neodmítl.
2.4.2 Popis regionu
Průzkum probíhal ve 3 objektech, domech zvláštního určení, a ve 24 domácnostech.
Domy zvláštního určení se nacházejí na území města Jablonec nad Nisou, a to v okrajových částech města (Mšeno, Nová Ves) s plnou občanskou vybaveností.
Objekty Palackého a Boženy Němcové jsou starší domy panelového typu a jsou součástí sídliště, u objektu Novoveská se jedná o novější stavbu umístěnou na okraji města ve staré zástavbě. V nedaleké blízkosti každého z objektů se nacházejí autobusové zastávky městské hromadné dopravy umožňující klientům dostat se bez problémů do centra města. Možnosti nakupování pro obyvatele objektu Novoveská jsou omezené, nicméně věci denní potřeby včetně drogerie a léků lze bez problémů zajistit.
Lékařská péče je pro obyvatele všech objektů v dosahu, v lokalitě se nacházejí ordinace praktických i zubních lékařů.
2.5 Pečovatelská služba v regionu
V obci Jablonec nad Nisou a přilehlém okolí působí tři organizace poskytující terénní pečovatelskou službu, a to Centrum sociálních služeb Jablonec nad Nisou, p. o., Diakonie České církve evangelické a Rodina 24.
2.5.1 Centrum sociálních služeb Jablonec nad Nisou, p. o.
Jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je město Jablonec nad Nisou.
Tato organizace vznikla ke dni 1. 1. 2009, je největším poskytovatelem terénní pečovatelské služby na území města a je členem České asociace pečovatelské služby.
Posláním této organizace je umožnit lidem, kteří z důvodu věku či nepříznivého zdravotního stavu ztratili částečně nebo převážně soběstačnost či orientaci, aby mohli žít za pomoci pečovatelské služby a s pomocí rodiny takovým způsobem, na který byli dosud zvyklí, a umožnit těmto lidem pobyt ve vlastním prostředí. Toto poslání je i veřejným závazkem organizace vůči společnosti a občanům, kterým je služba určena.
44
Centrum sociálních služeb je poskytovatelem terénní, ambulantní a odlehčovací pečovatelské služby.
• Terénní služba je určena pro osoby s chronickým onemocněním, osoby s tělesným onemocněním, osoby se zdravotním postižením, osoby se zrakovým postižením, pro seniory. Kapacita terénní pečovatelské služby ke dni 8. 11. 2012 byla 296 klientů.
Služba je poskytována v pracovní dny od 7 do 21 hod., o víkendech a svátcích od 8 do 20 hod. Služba je poskytována v domácnostech občanů žijících v domech zvláštního určení, a to B. Němcové 4403/54, Jablonec n. N., Palackého 4423/63, 4424/65, Jablonec n. N., Slunná 440, Jablonec n. N. - Kokonín, Novoveská 4505/5, Jablonec n. N. a v domácnostech občanů na území města Jablonce nad Nisou a v obcích náležejících do správního obvodu města s rozšířenou působností.
• Ambulantní služba je pečovatelská služba, za kterou uživatel dochází, tzn.
neprovádí se v domácnostech. Jedná se o poskytnutí podmínek pro osobní hygienu a další úkony, především se jedná o pedikúru a masáže. Tato služba je poskytována v pracovní dny od 7 do 19 hod. o víkendech a svátcích dle dohody s uživatelem.
Kapacita ambulantní služby je 12 klientů na den ve středisku osobní hygieny.
Terénní a ambulantní služba jsou navzájem provázané.
• Odlehčovací služba je časově omezená služba, kterou organizace poskytuje formou pobytové služby pro seniory a pro zdravotně či chronicky postižené dospělé občany, kteří žijí ve vlastní domácnosti a kterým zajišťuje podporu a péči v plném rozsahu rodina nebo osoba blízká. Odlehčovací službou je poskytována podpora pečující rodině, která po přechodnou dobu není schopna péči zajistit. Služba je určena především pro občany města Jablonce nad Nisou, ale může být po dohodě poskytnuta i ostatním občanům Libereckého kraje. Tato služba je poskytována 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Kapacita odlehčovací služby jsou 4 lůžka. Všechny klienty se dle stavu ke dni 8. 11. 2012 celkem stará 22 pečovatelek.
2.5.2 Diakonie České církve evangelické ČCE
Středisko Diakonie v Jablonci nad Nisou vzniklo v roce 2006. Jedná se o nestátní neziskovou organizaci působící v sociální oblasti.
45
Středisko Diakonie ČCE v Jablonci nad Nisou pomáhá ve městě Jablonec nad Nisou prostřednictvím terénní pečovatelské služby seniorům nad 65 let a dospělým osobám se zdravotním postižením, které potřebují pomoc druhé osoby s péčí o vlastní osobu a o domácnost, zabezpečit jejich životní potřeby v jejich domácnosti, podporovat a zachovat co největší míru jejich sociálních kontaktů tak, aby jim byl zachován dosavadní životní styl, důstojnost a jedinečný přístup v poskytované podpoře a pomoci.
Služba usiluje o to, aby její uživatelé mohli žít ve svém přirozeném prostředí – ve svých domovech, i přes svůj zdravotní handicap.
Cílovou skupinou jsou zejména senioři nad 65 let a dospělí lidé starší 27 let se zdravotním postižením nebo v akutní fázi nemoci (např. lidé, kteří podstupují onkologickou léčbu), kteří bydlí v Jablonci nad Nisou a potřebují pomoc s péčí o vlastní osobu či domácnost a tuto pomoc jim nemůže zajistit jiná osoba.
Tato služba je poskytována v pracovní dny od 8 do 16 hod. v domácnostech klientů.
Aktuální počet klientů ke dni 31. 12. 2012 byl 33.
2.5.3 Rodina 24
Toto občanské sdružení je poskytovatelem pečovatelské služby na území Libereckého kraje, zejména v Jablonci nad Nisou, v Liberci, v Semilech, v Železném Brodě a v obcích přilehlých.
Posláním této služby je umožnit lidem žít doma, pokud se pro to rozhodnou a s pomocí pečovatele zvládnout co nejvíce činností běžného života, které by jinak dělal sám.
Minimálním cílovým stavem poskytované služby je zachování současných schopností klienta při zvládání běžných úkonů péče o sebe sama. Úkolem pečovatele je usilovat o rozvoj těchto schopností a podporovat klienty v co největší míře v jejich zapojení do běžného života.
Služba je určena pro seniory a osoby se zdravotním postižením od 7 let věku se sníženou schopností sebeobsluhy.
46
Služba je poskytována 7 dní v týdnu od 7 do 21 hod. dle možností a kapacity organizace. O klienty se stará 30 pečovatelek. Aktuální počet klientů ke dni 31. 12.
2012 byl 35.
2.6 Získaná data a jejich interpretace
Průzkum byl realizován formou řízeného rozhovoru, během něhož byly odpovědi zaznamenávány do předem připravených záznamových listů (viz Příloha č. 1 – Otázky řízeného rozhovoru pro uživatele pečovatelské služby).
2.6.1 Pohlaví a věk respondentů
První dvě otázky se týkají pohlaví a věku respondenta. Skupina oslovených respondentů se skládá z více než tří čtvrtin z žen (76 %), jak ukazuje Graf č. 4.
Graf č. 4. Pohlaví respondentů
76 % 24 %
Pohlaví respondentů
Žena Muž
Věkové složení respondentů je popsáno třemi věkovými skupinami: 60-69 let, 70-79 let a 80 a více let. Nejpočetnější zúčastněnou skupinou jsou respondenti mezi 70 a 79 lety (58 % viz Graf č. 5).
47 Graf č. 5. Respondenti dle věkových skupin
10 %
58 % 32 %
Respondenti dle věkových skupin
60-69 70-79 80 a více
2.6.2 Využívání pečovatelské služby
Následující otázky se již přímo týkají místa a délky doby využívání pečovatelské
Následující otázky se již přímo týkají místa a délky doby využívání pečovatelské