Výtvarnou řadu tvoří metodické listy, které jsou navrţeny pro skupinu dětí od 5 – 7 let.
Hlavním tématem je jiţ zmíněná voda, ale kaţdý dopolední blok věnovaný výtvarné tvořivosti jsem chtěla obohatit pro děti poutavým názvem. Dětem umoţňuji experimentování, objevování různých materiálů, technik, snaţím se podporovat jejich sebedůvěru a radost z dobře odvedené práce.
40
Technika: kombinovaná technika - lavírování, zanecháváni stop nástroji
Výchovně vzdělávací cíl: upevnění vztahu k přírodě a pochopení proměn přírody v zimním období
Výtvarný problém: pozorování různorodosti kresebných záznamů (stop, linií a čar), linka jako součást výtvarného sdělení, objevování a pozorování vlastností soli a barvy Vztah k výtvarné kultuře: Inspirací mi byl americký představitel akční malby Jackson Pollock konkrétně svým dílem Podzimní rytmus. Autor opustil vědomou kontrolu obrazu a dovolil nevědomí, aby vedlo ruku. Ocitáme se v období abstraktního expresionismu.
Klíčové kompetence: Kompetence k učení (dítě soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje a experimentuje)
Pomůcky: ubrus, čtvrtky formátu A4, anilinové barvy, silné kulaté štětce, nádoba s vodou, sůl (jemná, hrubozrnná), špendlík s plastovou hlavičkou
Organizace: třída
Motivace: S dětmi si vyprávíme o vodě. Kde ji nalézáme v přírodě? Jakou podobu můţe mít voda? V jakém ročním období nalezneme v přírodě led? Kde nalezneme led v přírodě? Co s ledem můţeme dělat, k čemu můţeme led vyuţít? Zkoušel jsi někdy bruslit? Dětem pustíme ukázku z krasobruslení. Bruslaři za sebou při bruslení zanechávají bílé rýhy i ledovou tříšť vytlačenou z ledu a vytváří tak vyjeţděné koleje.
Kdo byl někdy bruslit na rybníku, určitě si všiml i vzduchových bublinek zamrzlých v ledu. Vytvoříme si tmavý průzračný led, doplníme ho o malé bublinky, které se v ledě objevují, a poté si na svém rybníku zabruslíme.
Postup práce: Vytvoříme si lavírováním modrý podklad. Pouţijeme anilinové barvy zajímavé svým sytým barevným pigmentem, které rozmýváme vodou. Do vybraných míst vlhkého podkladu nasypeme sůl, která do sebe vsákne barevnou vodu a vytvoří v daném místě bílé skvrnky tzv. solný efekt (vzduchové bubliny). Děti pomocí špendlíku ryjí do vlhkého podkladu. Na špendlík příliš netlačíme, volně s ním
41
„bruslíme“ po čtvrtce. Špendlík za sebou zanechává rýhy i vytlačený papírový grátek připomínající ledovou tříšť. Do rýh se můţe dostat i barevná voda, která zvýrazní vyryté čáry.
Závěrečná reflexe pedagoga: Děti jsem před zahájením činnosti upozornila na bezpečnost práce a manipulaci s pomůckou. Práce probíhala u stolečků. Děti byly soustředěné a měly zájem podělit se o záţitky během tvorby. Velmi dobře vyšel efekt stříbrných odlesků soli.
Hodnocení činnosti dětmi: Děti zaujala reakce soli na vlhkém povrchu barevné stopy.
Pozorovaly obarvenou hrubozrnnou sůl, kterou nazvaly drahokamy a v pytlíčcích si ji po zaschnutí odnesly domů. Děti projevovaly zájem o nadměrné mnoţství soli a často zapomněly na samotné „krasobruslení“ špendlíkem. Některé děti vyvíjely na špendlík příliš mnoho síly a stopa poté nebyla plynulá. Pro děti byl formát vyhovující.
Metodické poznámky: Z důvodu bezpečnosti je důleţité, aby si kaţdé dítě kontrolovalo svůj špendlík a při dokončení činnosti souhlasil počet rozdaných špendlíků s počtem navrácených. Moţná by bylo moţné vyuţít i párátko nebo špejli s ostrým hrotem. Výhodou špendlíku je plastová hlavička, která je viditelnější a umoţňuje snadnější uchopení z desky stolu.
Obrazová dokumentace:
Obrázek 1: „Ledová plocha“, chlapec (6:0) 210×297mm
42
Výtvarný problém: roztírat barvu do plochy, tvarovat barevnou skvrnu podle záměru, postupně přejít od kresebného k malířskému vyjádření
Vztah k výtvarné kultuře: Inspirace vycházela z období abstrakce, konkrétně z práce francouzského malíře Roberta Delaunayho v díle Rytmus, radost ze ţivota z roku 1930.
Klíčové kompetence: Kompetence k učení (zkušenost a teoretické poznatky uplatňuje ve své práci, dítě se učí hodnotit svoje pokroky i oceňovat výkony druhých)
Pomůcky: miska s vodou, miska s míčky (víčky), doplňující obrázky, ubrus, čtvrtka 239×327mm, pastelky, nůţky, nádoba s vodou, pastely, fixativ (lak na vlasy)
Organizace: třída
Motivace: Dnes se podíváme pod povrch ledu. Potřebujeme misku naplněnou malými míčky, korálky nebo uzávěry z plastových lahví. Pozorujeme misku s vodou. Z čeho je voda? Voda je tvořena z malých částeček, které si představíme jako kuličky. Říkáme pozorovat sktrukturu vody nebo dětem můţeme ukázat obrázky, jak takový mikroskop vypadá a jak vypadá voda pod tímto přístrojem.
Postup práce: Děti si na čtvrtku A3 nakreslí pastelkou libovolný tvar své nádoby.
Nasadíme si virtuální mikroskopické brýle. Pomocí pastelů vytváříme krouţivými pohyby molekuly. Děti mohou pastel roztírat prsty. Volba barevnosti záleţí na představách a tvořivosti dětí. Na závěr své práce děti zafixují.
43 Závěrečná reflexe pedagoga: Tentokrát práce probíhala na zemi. Děti měly moţnost určit si vlastní tvar své „nádoby“. Děti si sdělovaly své nápady a po návrhu tvaru srdce se některé děti upnuly na vznesený návrh. Dětem jsem nebránila a při závěrečné reflexi jsem ocenila především originální díla. Slovo molekula bylo pro děti obtíţné a tak jsme si jej několikrát opakovaly a vytleskávaly.
Hodnocení činnosti dětmi: Děti často nepracují se suchým pastelem a dávají přednost mastnému pastelu, který se nemaţe. Na umazané ruce někdy i práce děti nereagovaly příliš pozitivně. Opakem však byla fixace, tedy sprejování, které je velmi bavilo. Děti si své práce samy vystavily na určené místo z předešlého dne. Ke své práci si přiloţily lísteček se svým jménem. Jedna z dívek mě poţádala o novou čtvrtku z důvodu nespokojenosti své práce.
Metodické poznámky: Vhodnější by bylo rozmístit dětem podloţky po místnosti tak, aby nedocházelo k nápadné podobnosti tvarů a řešení úkolu. Pokud děti motivujeme nasazením virtuálních mikroskopických brýlí, nesmíme je zapomenout na konci činnosti sundat a uloţit. Fixativ pouţíváme při otevřeném okně nebo po dokončení práce zajistíme ve třídě vypuzení zápachu.
Obrazová dokumentace:
Obrázek 2: „Molekuly“, chlapec (5:5) 239×327mm
44 obrazu a seznámit se s novou technikou pouţívanou Paulem Signackem, seznámit děti s ţivotem autora a jeho tvorbou, podporovat vztah k umění
Výtvarný problém: hledání barevných tónů, tvarů, textur, ploch, rytmů a umět uplatnit vhodné barvy
Vztah k výtvarné kultuře: Inspirace techniky pointilismu. Autoři, kteří proslavili tuto techniku: Paul Signac a Giacomo Balla (Dívka běţící na balkoně, 1912).
Klíčové kompetence: Kompetence k řešení problémů (dítě hledá různé moţnosti a varianty, vymýšlí nová řešení, zkouší a experimentuje)
Pomůcky: ubrus, vodové barvy, nádoba s vodou, kulaté štětce, (ploché štětce), čtvrtka 239×327mm, nůţky, lepidlo, kopie obrazů autora:
1. Paul Signac (1895) The Lighthouse, Saint-Tropez (Maják) 2. Paul Signac The Storm, Saint-Tropez (Bouře)
3. Paul Signac -Morning Calm, Concarneau (Ranní klid) 4. Paul Signac (1898) Capo di Noli
Organizace: třída
Motivace: Uţ víme, z čeho se voda skládá, a ukáţeme si, jak ji zobrazoval umělec Paul Signac. Vlastně takovými malými molekulami. Paul Signac byl francouzský malíř, námořník a představitel neoimpresionismu (ukázka portrétu). Vynalezl a pouţíval techniku pointilismu. Je to technika uspořádávání bodů (teček nebo čtverečků). Staneme se námořníky, jako byl Signac a dáme prostor tečkám, které chtějí pokračovat mimo obraz autora.
Postup práce: Děti si vyberou jeden ze čtyř obrazů, se kterým chtějí dále pracovat.
Původní obrázek mohou vyuţít celý, rozstříhat na několik kousků nebo vyuţít jen část kopie. Zvolené kousky libovolně umístí do formátu a nalepí na čtvrtku. Tupují pomocí kulatého štětce (krouţky) nebo si zvolí plochý štětec (čtverečky). Plocha nemusí být celá pokrytá barvami. Necháváme volnost v tvorbě.
45 Závěrečná reflexe pedagoga: Opět se na dvou dívčích obrázcích vyskytl symbol srdce.
S děvčaty jsem vedla rozhovor o podobnosti děl a nabídla jim moţnost nové práce.
Jedna z dívek měla zájem o novou čtvrtku a vytvořila si vlastní představu pokračování díla. U dvou dětí jsem zaznamenala obtíţnost tečkování (pointilismu). Děti měly tendenci vytvářet dlouhé linky (stopy) štětcem. Dětem jsem umoţnila předkreslení objektů nebo tvarů tuţkou.
Hodnocení činnosti dětmi: Děti se podepisují na lístečky, které přikládají k dílu a vymýšlí název svého obrazu, který připisuji k lístečku. Děti oceňovaly práci druhých.
Dokázaly pochválit jednotlivé prvky na obrázcích. Téma námořní plavby v dětech evokovalo vzpomínky z léta, prázdnin a vzpomínek na moře. Děti by ocenily větší formát.
Metodické poznámky: Při práci je zapotřebí častá výměna vody. Předkreslení tuţkou vodové barvy nemusejí překrýt a tak by bylo vhodnější pouţít například ţlutou vodovou barvu.
46 Obrazová dokumentace:
Obrázek 3: „Strom a srdce“, dívka (6:3) 239×327mm
47
Vztah k výtvarné kultuře: Inspirací jsou gigantická díla manţelů: Christo a Jeanne – Claude.
Klíčové kompetence: Kompetence sociální a personální (ve skupině se dítě dokáţe prosadit, ale i podřídit, domlouvá se a spolupracuje, respektuje druhé, uzavírá kompromisy, dodrţuje dohodnutá pravidla)
Pomůcky: potravinářská folie, alobal, celofán, bavlnka, nitě Organizace: les
Motivace: Vzpomínáte na umělce Paula Signacka? Dnes se také staneme umělci.
Procházka ke studánce. Nabíráme s dětmi vodu a dáme prostor dětem, aby sdělovaly poznatky o vodě? Jaká je voda? Třpytivá, studená, průhledná,… Příroda nás obklopuje různými barvami a tvary. Vţdy nám připraví krásnou podívanou bez ohledu na roční období. Co kdybychom jednou naopak my pro přírodu a kolemjdoucí připravili něco neobvyklého? Zkusíme se tentokrát rozhlíţet jinak. Popřemýšlejme, jak bychom mohli ozvláštnit přírodu nebo alespoň její část. Jak bychom mohli znázornit vodu v lese? Proč je voda pro les důleţitá? Dopřejeme ji lesu?
Postup práce: S dětmi půjdeme do lesa, kde se rozdělí do skupin. Kaţdá skupina si
Christo a Jeanne – Claude (Surrounded Islands)
48 Závěrečná reflexe pedagoga: Místo realizace jsme s dětmi vybírali společně.
Z počátku, bylo pro děti velmi nepřirozené zasahovat do přírody materiálem a předměty, které běţně do přírody nepatří. Kaţdá skupina se skládala ze tří členů, kteří se dokázali domluvit na výběru materiálu a realizace práce.
Hodnocení činnosti dětmi: Studánka vytvořená pomocí bavlnky v dětech evokovala jakousi překáţkovou dráhu, které neodolaly a začaly ji zdolávat. Vytvořily si prolézačku, kterou nechtěly opustit a vymýšlely nové hry. Kaţdá skupina vymyslela o své práci krátký příběh, popsaly ostatním, jak dílo vznikalo nebo sdělily pouze název své práce. Děti šeptají stromům hezká přání.
Metodické poznámky: Je důleţité vymezení prostoru pro práci a upozornění na bezpečnost.
Obrazová dokumentace:
Obrázek 4: „Studánka“, skupinová práce, chlapci, dívky
49 která se zabývá tiskem z výšky, vytváří linoryty a působí ve sdruţení českých umělců, grafiků Hollar.
Klíčové kompetence: Kompetence k učení (práci dokončí, dovede postupovat podle instrukcí, soustředí se na činnost)
Pomůcky: barevné čtvrtky A4, karton, přírodní provázek, lepidlo Herkules, tuţka, nůţky, štětec, latex, temperové barvy, misky na barvu
Organizace: třída
Motivace: Pomocí folií a bavlnek jsme si znázornili proud vody a víme proč je voda pro les a ostatní organismy důleţitá, ale v přírodě se vyskytuje i slaná mořská voda, která dokáţe čarovat. Povídáme si s dětmi o vlnách. Kdo byl u moře? Kdo skákal ve vlnách? Mohou být vlny nebezpečné? Jsou vlny na rybníce? S dětmi posloucháme zvukovou nahrávku moře a šplouchání vln (relaxace).
Postup práce: Připravíme si razítka z kartonu. Na kus kartonu si tuţkou předkreslíme vzor razítka (vlnu na vodní hladině). Na linku tuţky naneseme lepidlo a přiloţíme provázek. Provázek natřeme lepidlem i z vrchu a necháme razítko chvilku zaschnout.
Tvar razítka obstřihneme pro lepší orientaci na čtvrtce. Štětcem naneseme barvu na provázek (samotný latex nebo latex smíchaný s temperovou barvou). Barvu nanášíme po kaţdém tisku. Razítka klademe podle úsudku dětí.
Závěrečná reflexe pedagoga: Při práci nastala situace, kdy obě děti, chtěly stejnou barvu v misce. Děti seděly vedle sebe, takţe problém se dal velmi snadno vyřešit. Dětí jsem se zeptala, jak situaci vyřeší. Misku umístily mezi své práce. Hudba během práce byla prospěšná a napomáhala k uvolněné atmosféře ve třídě. Velmi mě potěšilo, ţe děti kombinovaly více barev na razítko pro jeden tisk. Minimálně se vyskytovaly práce, kde
50 razítko bylo natřeno pouze jednou barvou. Přestoţe děti pracují s temperami minimálně, nebály se barvy míchat.
Hodnocení činnosti dětmi: Pro většinu dětí bylo velmi nepříjemné sahat prsty na tekuté lepidlo. Kaţdé umazání měly potřebu smýt a necítily se tak komfortně. Při závěrečné reflexi děti ocenily práci druhých, vybíraly pro ně nejzajímavější ztvárnění vlny (mořské hladiny).
Metodické poznámky: Při drţení štětce kontrolujeme správný úchop (špetkový).
Obrazová dokumentace:
Obrázek 5: „Mořská hladina“, dívka (5:8) 210×297mm
51
Výchovně vzdělávací cíl: děti se seznámí s vybavením potápěče, poznají reakci sava na barevný podklad, představa pohledu potápěče
Výtvarný problém: analýza celků a detailů, respektovat vymezený prostor, vyuţít zkušeností z předcházejících poznatků o vodě
Vztah k výtvarné kultuře: Inspirací této práce byl Andy Warhol, americký malíř, grafik a průkopník pop artu, pracoval s portréty známých osobností.
Klíčové kompetence: Kompetence sociální a personální (při práci je ohleduplný k druhým, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej)
Pomůcky: ohýbací brčka, podloţka, portrét ţáka v potápěčských brýlích, barevné čtvrtky A4, nůţky, tmavší čtvrtka A4, papírová lepicí páska, novinový papír, Savo v rozprašovači
Organizace: tělocvična, třída, koupelna
Motivace: Jak můţe vypadat hladina vody, uţ víme, ale co se podívat hlouběji a zkusit se ponořit? Uţ jste se děti někdy potápěly? Co takový potápěč potřebuje? Voda dokáţe propouštět světlo, které se budeme snaţit zachytit. Učitel rozdá dětem ohýbací brčka z umělé hmoty. Děti se stanou potápěči a při poslechu vhodné pomalé zvukové nahrávky „plavou“ po tělocvičně a pozorují obrázky mořských ţivočichů a rostlin rozmístěných na podlaze a proplouvají mezi nimi. Děti, „vyplují“ na pevninu a posadí se na zem.
Postup práce: Předem si vyfotografujeme děti s potápěčskými brýlemi na očích.
Fotografie vytiskneme. Děti si vystřihnou svůj portrét a prostřihnou oblast brýlí. Na tmavě (modrou) čtvrtku A4 libovolně nalepí kousky lepicí pásky. Pásku mohou trhat nebo stříhat. Tam, kde je páska, bude světlo pronikající do vody. V koupelně rozloţíme na zem noviny, na které poloţíme čtvrtky s lepicí páskou. Děti pomocí rozprašovače přenesou Savo na čtvrtku a po zaschnutí sloupávají pásku. Pozorujeme reakci Sava.
Poté podlepíme čtvrtku pod oblast brýlí v portrétu. Kaţdý potápěč má jiný pohled pod vodou.
52 Závěrečná reflexe pedagoga: Děti měly moţnost natočení a umístění fotografie do formátu. Pouze jeden chlapec si svou práci situoval na výšku. Děti obstřihovaly svou tvář nebo zanechávaly pozadí fotografie. Hledaly skrz brýle ten nejlepší průhled. Dětem jsem představila různé varianty, ale nejčastěji děti volily uspořádání na střed připraveného podkladu. Při reflexi jsem umístila práce dětí na modře batikovaný šátek, pro navození efektu mořské vody.
Hodnocení činnosti dětmi: Dětem se zdají fotografie úsměvné. Při závěrečném hodnocení děti oceňují především vlastní práci se svým autoportrétem. Obdivují efekt změny černého pigmentu na zlatý. Při závěrečné reflexi, děti některé kamarády v brýlích nepoznávají.
Metodické poznámky: Pro barevné čtvrtky je vhodnější větší gramáţ, která udrţí větší podíl vody. Pro rychlejší práci, můţeme zbytek vlhkých stop vysušit ubrouskem. Oblast brýlí jsem dětem nastřihla manikúrními nůţkami. Začínáme podkladem, který nám schne během doby vystřihování. Při rozprašování Sava je důleţité zajistit čerství vzduch v místnosti (koupelně). Upozorňujeme na bezpečnost při práci se saponátem a asistujeme při rozprašování.
Obrazová dokumentace:
Obrázek 6: „Potápěč“, chlapec (6:8) 210×297mm
53 dovedou pojmenovat charakteristické znaky a tvary navrţeného ţivočicha či rostliny, prezentovat svůj nápad, dokáţí naslouchat ostatním, vyjádřit charakteristiku zvířecí postavy s jejími typickými znaky
Výtvarný problém: pozorovat práci se světlem a stínem, hra s vrţeným stínem a barevné pojednání plochy, vytvoření ţivého obrazu s vlastním příběhem, zobrazit svoji představu ţivočicha nebo rostliny
Vztah k výtvarné kultuře: Inspirací je výtvarná fotografie, konkrétně dílo Eadwearda Muybridge, Autoportrét s diskem (obraz v pohybu).
Klíčové kompetence: Kompetence komunikativní (samostatně vyjadřuje své myšlenky) Pomůcky: černá nebo tmavě modrá čtvrtka A3,bílá tuţka, nůţky, světelná stěna, baterka (umělé světlo)
Organizace: třída, tmavá místnost
Motivace: Dnes se potopíme ještě o pár metrů hlouběji. Po třídě učitel rozmístí (schová) obrázky vodních ţivočichů a rostlin (mořských i sladkovodních). Obrázky jsou označeny stuhou nebo barevným kolíčkem. Ve chvíli kdy děti našly všechny obrázky, posadí se do kruhu a obrázky umístí doprostřed. Společně s dětmi popisujeme obrázky, všímáme si barvy a tvaru. Pokud děti poznají, co je na obrázku pojmenují objekt pravým jménem a pokud ne vymýšlíme si jména například podle tvaru, barvy či typického znaku. Učitel sdělí pravý název ţivočicha či rostliny.
Postup práce: Děti si na tmavou čtvrtku nakreslí návrh rostliny nebo ţivočicha bílou pastelkou. Tvar vystřihnou a přesunou se do tmavé místnosti, kde svůj výrobek umístí za světelnou stěnu. Vymyslí si ke svému zvířátku či rostlince krátký příběh. Jak se objekt jmenuje, kde ţije, čím se ţiví, s kým je kamarád a představí tak svou práci ostatním.
Závěrečná reflexe pedagoga: Pro představu příběhu jsem děti seznámila s vlastním smyšleným ţivočichem. Všechny děti si pro své ztvárnění vybraly zvíře nikoli rostlinu.
K prezentaci svého ţivočicha a příběhu souvisejícím s ním se odhodlaly všechny děti
54 a překonaly stud. K přípravné kresbě jsme z nedostatku bílých pastelek vyuţily pastelky ţluté. Pro děti bylo obtíţné vytvořit pouze obrys. Do svého návrhu kreslily i různé motivy. Při prezentaci se přesvědčily, ţe pokud nevytvořily průřezy, tak jej světlo nedokáţe propustit.
Hodnocení činnosti dětmi: Při práci byla značná soustředěnost a ve třídě nastalo naprosté ticho. Většina dětí se těšilo a chtělo předvést svou práci jako první. Děti projevovaly nadšení z tmy ve třídě, která byla pro práci potřebná. Děti si při prezentaci dokázaly naslouchat a kladly samy otázky na ţivočicha. Po ukončení aktivity si děti vymýšlely další příběhy a svá vodní zvířátka si půjčovaly.
Metodické poznámky: Světelnou stěnu umisťujeme na viditelné místo, aby všechny děti měly moţnost pozorovat příběh.
Obrazová dokumentace:
Obrázek 7: „Rychlý šíp s bodláky, které mají jed“, chlapec (6:8) 300×400mm
55 6.4 Popis výstavy a prezentace
Výstava, kterou jsem uspořádala, byla nainstalována na zahradě MŠ. Práce dětí byly umístěny nad pískovištěm na provázcích a byly přichyceny kolíčky. Všechny práce byly na zadní straně podepsané mnou nebo dětmi. Výstava byla na viditelném místě při vstupu do MŠ. V odpoledních hodinách se děti chlubily svým blízkým a vyhledaly své práce, na které byly hrdé.
6.5 Závěr výtvarné řady
Výtvarná řada dětem podává přitaţlivý a zajímavý náhled na výtvarnou výchovu. Tyto řady vedly k posílení zájmu o výtvarné činnosti, výtvarné techniky, přispívaly k rozvoji dětské představivosti, ale také k prosociálnímu chování. Ověřila jsem si, ţe výtvarná řada má svá úskalí. Klade nároky na učitelku při jejich přípravě z hlediska řízení, promyšlenosti organizace a návaznosti. Zjistila jsem, ţe při realizaci výtvarných řad musím improvizovat a řešit náhodné situace. Děti se učí řešit výtvarné problémy, ale také vyjadřovat své názory, myšlenky a spolupracovat mezi sebou.
56
7 Závěr
Během dvou týdnů jsem nabyla dojmu, ţe děti se obávají naplno projevit svou fantazii
Během dvou týdnů jsem nabyla dojmu, ţe děti se obávají naplno projevit svou fantazii