6.1 Zvuková stránka připravených projevů
Výslovnost samohlásek a souhlásek u připravených projevů se od té u připrave-ných nijak zvlášť neliší, myslím, že je to způsobeno hlavně tím, že žáci v těchto proje-vech neviděli velký rozdíl. Při přípravě na tyto projevy se zaměřovali spíše na faktické informace a na obsáhlost než na výslovnost.
Zkomolení či přeřeknutí se téměř neobjevovalo, když se tento jev vyskytl, bylo to spíše z důvodu, že žák už přemýšlel nad další větou.
Modulace hlasu byla správná, u některých ještě lepší než při projevech nepřipra-vených. Pouze u žáka č. 5 se projevy extrémně liší v plynulosti promluvy.
V připraveném projevu jeho mluva připomíná vyprávění, které se naučil nazpaměť.
Intonace v připravených projevech ve většině případů odpovídá klasické oznamo-vací české větě. Koncová kadence je klesavá. Nekoncová kadence je stoupavá. Odchyl-ky se od normativní podoby kadence objevují také, ale v mnohem menší míře, než jak je tomu u projevů nepřipravených. Odchylky se objevují v projevech, na kterých je na první pohled vidět, že nejsou tak připravené, jak by měly být. Ačkoli si žáci projev měli připravit předem, ve dvou případech je zcela zjevné, že se připravený projev od toho nepřipraveného příliš neliší. Porovnání intonace u dvou projevů:
Studentka č. 10- nepřipravený projev: „_ Naše republika je→ ve středu→ Evro-py→↓ je to→ malá země se skoro s jedenácti miliony obyvatelů↓. Bydlím, je tu čtrnáct, vlastně, obsahuje čtrnáct krajů↓ a je tu mnoho památek a rádi sem jezdí turisti↑, proto-že tady máme hezký památky↓, třeba→ Kroměříž nebo tak ňák↓.“
Studentka č. 10- připravený projev: „Česká republika leží ve Střední Evropě↓ a sousedí s Německem, Polskem, Rakouskem a Slovenskem↓. _ Má přes deset milionu obyvatel↓. Naše nejvyšší hora je Sněžka→↑, která je v Krkonoších↓. A→ Krkonoše jsou naše nejvyšší hory↓. _ Pak jsou tu dále řeky jako je Vltava↑, která pramení na Šumavě↑
_ to je v Jižních Čechách↑ a protéká hlavním městem Praha ↓_ pak je tu ještě řeka La-be↑, která se s Vltavou stýkává v Mělníku ↓.“
Na tomto příkladu je vidět, že intonace u připraveného projevu se změnila a blíží se více běžné plynulé promluvě. Totéž lze říci o frázování. Frázování u těchto projevů je předem více promyšlené, věty jsou připravené a pronášené plynuleji:
36
35 36
Student č. 5- nepřipravený projev: „_ hm_ vlastně když chodím na basket↓ tak tam vlastně bývám delší dobu↑, jelikož pak hnedka jdeme a volejbal↓ takže…_●_ letos se chystáme jet na basketbalový→ ● soustředění do Jiřetína nad Jedlovou→↓ a→ jinak mě baví matematika a angličtina→↓“
Student č. 5- připravený projev: „Už od školky jsem s bráchou koukal na tátu, jak hraje volejbal ↓ a nikdy jsem nedouval _ nedoufal↓, že volejbal se stane mým nejoblíbe-nějším sportem↑ Když ve třetí třídě nás taťka přihlásil na volejbal↓, kde jsme hráli s deváťákama↓, tak jsem chtěl volejbalu nechat↓, protože nemám rád↑, když mě někdo do něčeho nutí↓ i když jsem to vydržel a nyní nemám rád okamžik↑, když musím ležet v posteli a mezitím je trenink↓.“
6.2 Lexikální stránka připravených projevů
Slovní zásoba se s připraveností extrémně nezlepšila. Projevy jsou na kvantitu slov sice obsáhlejší, ale rozmanitost slovní zásoby je stále velmi omezená. Jediným ale-spoň lehkým vybočením z řady se stalo použití koňské terminologie: „↓. Larisky mamka se jmenuje Arab ● to je rasa, to je jedno ●a ●a ● Larisky táta se jmenuje _jakože _ cétéčko a je to český teplokrevník↓.“
Spisovnost se u připravených projevů objevuje v podstatně větší míře, i když stále se objevují nespisovné výrazy jako dvanáctýho, brácha, ségra, seznamovák, prťavej, s deváťákama, malejch, s dýchacíma cestama, jmenujou se, teďkonc apod.
Expresivní výrazy se objevují téměř ve stejné míře jako v nepřipravených proje-vech. Zdá se, že žáci si zabarvenost buď neuvědomují, nebo jim alespoň připadá vhod-ná. Opět zde nenajdeme vulgární výrazy, ale pouze výrazy jako ségra, brácha a zdrob-něliny Lariska, mamka, taťka.
Na rozdíl od nepřipravených projevů se zde jedna floskule objevuje. Je použita dvakrát, ale pouze v jednom a tom samém projevu, jde o slovní spojení já a přesnost to nejde dohromady, ve druhém případě se jedná o spojení já a sport to nejde dohromady.
Očekávala jsem, že s připraveností klesne počet vycpávkových slov. Moje očeká-vání se však nesplnilo. Slova jako, jakože, vlastně byla používána stále. Na rozdíl ale od nepřipravených projevu k nim ještě přibyly výrazy: jako je například a prostě:
„Je tu spoustu mimoškolních aktivit jako je například sport→, florbal→, nebo→
DSDéčko↓. A→ tahle škola už taky dost vyhrá dost často vyhrává gympl roku→↓. Na týhle škole je spousta milých lidí↑, i když se tu najdou i výjimky↓. A spousta skvělých
37
36 37
učitelů jako je například pan učitel Krejčí↓-● Tato škola pořádá spoustu olympiád↑ a jako je například biologická olympiáda“
„vídám se s nima prostě každý den↓ už sedm roků→↓ a → ty zážitky prostě jezdí-me spolu skoro každý víkend na závody →↓ a byli jsjezdí-me spolu na soustředění i↓ a→
podnikáme spolu prostě jako akce, že jezdíme třeba byli jsme v Olomouci →↓ a→ jako na hokej nebo tak a že třeba spíme u tý Elišky↓ a potom někdy vždycky děláme si oslavy navzájem jako s překvapením a prostě mám je strašně moc ráda a nechci je ztratit↓.“
6.3 Morfologická stránka připravených projevů
Skloňování a časování slov se oproti nepřipraveným projevům zlepšilo, ale ne-vymizelo úplně. „Tato škola pořádá spoustu olympiád↑ a jako je například biologická olympiáda↓ a různý pythágoriáda↓ a spousta jiných soutěží↓.“ ,„protéká hlavním měs-tem Praha“
„Bydlím ve Šluknově↑, které se nachází v Ústeckém kraji“
Stále se stávalo, že byla nevhodně zvolena slovesa: nějaký výlety spolu dělat, jez-díme třeba byli jsme v Olomouci, jsou tam Šluknovský zámek a kolem kterého je park, když jsem chodila do pátý třídy tak chodila na latinu, která už je zrušeno, ten zámek jakoby kolem zámku je park.
Používání nespisovných tvarů se také stále objevuje:
„v roce 2015 jsem se definitivně zbavil tréningů malejch↓ a teď cvičim jen s do-spělýma↓ též rok se ve Šluknově vybudoval beach volejbalové hřiště↑, kde jsme o letních prázdninách strávili s bráchou čtyři dny v týdnu↓ to taky zavinilo, že porážíme dospělý“
6.4 Syntaktická stránka připravených projevů
V připravených projevech se již objevují i složitější souvětí, než je tomu u nepři-pravených projevů.
„Už od školky jsem s bráchou koukal na tátu, jak hraje volejbal ↓ a nikdy jsem ne-douval _ nedoufal↓, že volejbal se stane mým nejoblíbenějším sportem↑. Když ve třetí třídě nás taťka přihlásil na volejbal↓, kde jsme hráli s deváťákama↓, tak jsem chtěl vo-lejbalu nechat↓, protože nemám rád↑, když mě někdo do něčeho nutí↓ i když jsem to vydržel a nyní nemám rád okamžik↑, když musím ležet v posteli a mezitím je trenink↓.“
„Na lyžích jsem začala od svých tří let, ale pak jsem dostala v šesti snowboard, tak jsem na nich ňák přestala jezdit↑, takže dávám přednost prostě snowboardu↓_ pak jezdím na kolečkovejch bruslích i na normálních bruslích_ většinou na jakoby na_
nor-38
37 38
málních bruslích jezdím↑, když brácha má třeba hokejovej trénink tak tam půlka ledu je většinou pro jako→pro→ lidi↑, tak tam si jdu zajezdit↓.“ Stejně jako u nepřipravených projevů bylo těžké přesně určit členění výpovědi, ale je znatelné, že si žáci předem pro-mysleli, jak na sebe informace budou navazovat.
Hledání odchylek ve větné skladbě je pro mě opět téměř nemožné, protože věty a souvětí jsou tak parcelované, že jednotlivé části na sebe významově téměř nenavazují.
„Prostě odešla a Eliška musela_ jako dostala dopis, jestli by jako nechtěla na-stoupit do sekundy↓ a ona teda šla ↓, a tak sem nějak přišla→↑ a →_ my jsme se se-známily tak↑ protože máme obě štěňátko jako→ stejný rasy↓ anglickýho staforda→
Amy a Eby. A→ v létě spolu máme plánů→↑ jet na tři týdny do Ruska →↓ a→ potom jet jako ještě nějaký výlety spolu dělat a tak↓“ Na tomto příkladu si můžeme povšimnout, že věty jsou na sebe navazovány slučovacím poměrem, spojkou a.
6.5 Shrnutí s přihlédnutím ke kultivovanosti
Pro připravené projevy měli žáci zadané stejné téma jako pro svůj první projev.
Na přípravu vždy měli dva dny a pro projev měli k dispozici seznam bodů, který si sami na základě přípravy vypracovali. Této možnosti však využilo jen málo z nich, proto mí-ra připmí-ravenosti byla velice nízká. U některých projevů bylo znatelné, že přípmí-rava probí-hala těsně před vyučovací hodinou. Ale i to napomohlo k tomu, aby projevy zněly kulti-vovaněji než ty předchozí. Například projev studenta číslo pět byl o mnoho plynulejší než jeho projev nepřipravený. Připravený projev tohoto žáka byl jak intonací, tak syn-taktickou výstavbou podobný vyprávění. Problém v tomto projevu bylo ovšem to, že žák se evidentně text naučil úplně zpaměti, což by ve výsledku nebylo tolik znát, ale na konci svého projevu pronesl větu „já a sport, to nejde dohromady“. Tato věta odporuje celému obsahu, který před ní ve svém projevu pronesl:
„↓. Už od školky jsem s bráchou koukal na tátu, jak hraje volejbal ↓ a nikdy jsem ne-douval _ nedoufal↓, že volejbal se stane mým nejoblíbenějším sportem↑ Když ve třetí třídě nás taťka přihlásil na volejbal↓, kde jsme hráli s deváťákama↓, tak jsem chtěl vo-lejbalu nechat↓ protože nemám rád↑, když mě někdo do něčeho nutí↓ i když jsem to vy-držel a nyní nemám rád okamžik↑, když musím ležet v posteli a mezitím je trenink↓. Od roku 2014 sem začal chodit i na trénink dospělých↑, kde mi dlouho trvalo, než jsem se zorientoval↓ v roce 2015 jsem se definitivně zbavil tréningů malejch↓ a teď cvičim jen s dospělýma↓ též rok se ve Šluknově vybudoval beach volejbalové hřiště↑, kde jsme o let-ních prázdninách strávili s bráchou čtyři dny v týdnu↓ to taky zavinilo, že porážíme
do-39
38 39
spělý↓jenže když hrajeme proti taťkovi, tak nás dokáže rozeštvat proti sobě↓ a pak z mých úst vycházejí vulgární slova↓. Další můj koníček je basket↓ od minulého roku jsem kvůli učení přestal chodit na šachy↓ ale ty mě stejně časem přestaly bavit↓ Místo toho mě začaly bavit atletické sporty↓ jako běh na tisíc metrů→↓ a skok do výšky↓.“ Na tomto úryvku z projevu je vidět, že žák mluví na známé téma, které je mu blízké, ale protože text měl naučený, tak poslední větou negoval věcný obsah svého sdělení.
O míře připravenosti nelze mluvit všeobecně o všech zde analyzovaných proje-vech, každý žák se na projev připravoval po svém. Někdo se tedy text naučil z paměti, jiný se nepřipravil zase vůbec. Někteří žáci měli přípravu podle mých představ, nicméně jim pod nervozitou nebyla tak nápomocná, jak by se dalo čekat.
Doba projevu byla totožná, tedy dvě minut. Zde vidím největší zlepšení. Na roz-díl od nepřipravených projevů, kde žáci nevydrželi hovořit po celý čas, v připravených projevech to zvládli. Téměř polovina žáků svůj projev končila slovy „a to je všechno“ či
„a to je konec“, u nepřipravených projevů to bylo žáků sedm. Pouze jeden projev byl zakončen poděkováním za pozornost.
Co se týče komunikačního kódu, zůstal totožný, pouze se snížil počet nespisov-ných výrazů, ale ani těch se žáci nevyvarovali úplně:
„Na lyžích jsem začala od svých tří let, ale pak jsem dostala v šesti snowboard, tak jsem na nich ňák přestala jezdit↑, takže dávám přednost prostě snowboardu↓_, pak jezdím na kolečkovejch bruslích i na normálních bruslích_ většinou na jakoby na_
normálních bruslích jezdím↑, když brácha má třeba hokejovej trénink tak tam půlka ledu je většinou pro jako→pro→ lidi↑, tak tam si jdu zajezdit↓.“
„Její táta↓, Báry táta se jmenuje Daniel Herman↓, narodil se dvanáctýho červ-na 1975↑ a je mu čtyřicet a pracuje červ-na celnici v Liberci↓. _ s Bárou se známe téměř od malé↑, jenomže si to nepamatujeme, protože můj táta a Báry táta pracovali spolu v _ na celnici v Rum_ ve Varnsdorfu→↓ a→ tak→ _ potom prostě jsme se ňák potkaly na tom gymplu“
„přestěhovali jsme se, když na Hraběcí když mi byli skoro tři roky→kvůli sé-gře→která měla -, teď nevím jak to říct, problém s dýchacíma cestama a měla prostě astma“
40
39 40