Porovnání start-upů Biano a Binder z pohledu podnikových cílů

4 Start-upy vybraných subjektů

4.3 Porovnání start-upů Biano a Binder z pohledu podnikových cílů

Jak již bylo řečeno, každý ze start-upů se nachází v jiné vývojové fázi. Na počátku teoretické části práce se pracovalo s pojmy start-up, počáteční růst a expanze. Vzhledem k těmto pojmům by se Binder řadil do fáze start-up, oproti tomu Biano do fáze expanze.

Biano představuje start-up vyskytující se na trhu již druhým rokem a stala se z něj úspěšně fungující firma. Oproti tomu Binder se nachází ve fázi příprav k tomu, aby v létě 2017 vstoupil na trh.

Právě odlišná fáze vývoje každého ze start-upů hraje podstatnou roli při porovnávání jejich hlavních i vedlejších podnikových cílů.

Firma Biano cílí na svůj další rozvoj v podobě rozšíření do zahraničí. Oproti tomu Binder v současné době cílí především na to, aby se podnikly veškeré kroky k tomu, aby úspěšně vstoupil na český trh.

Biano se soustředí na navázání kontaktů v zahraničí při volbě zemí, do kterých by svůj business chtěli rozšířit, a tím i zajistili, aby interiéry vždy korespondovaly s kulturou dané země. Zároveň by rádi v rámci České republiky navýšili počet uživatelů o dvojnásobek. V porovnání s tím Binder si stanovuje, jaké vlastnosti jeho produkt

bude mít, poněvadž směřuje za tím, aby jeho sportovní pouzdro bylo ve více velikostech, ve více barvách a zároveň vyrábět verze pro dámy.

Konkrétní číselné hodnoty, které by vypovídaly o výši jejich obratu, zisku, případně za kterými hodnotami míří, u jednotlivých start-upů uvedeny nejsou. U firmy Biano bylo během rozhovoru patrné, že se jedná o interní informace. Oproti tomu vítěz start-upu neměl dostatečné ekonomické povědomí na to, aby byl schopen se v číslech vyjádřit o svých ekonomických cílech.

Závěr

Název „Start-up podnikání z pohledu podnikových cílů“ představoval zaměření této práce.

Jedná se o pojem vyskytující se ve velké míře a pravdou zůstává, že počet start-upů se neustále navyšuje, přičemž jejich celkový počet je těžko zjistitelný. Ačkoli se shledává mnohdy obtížným pojem start-up jasně definovat, v rámci kapitol se pracovalo se start-upem jako se vstupem inovativního produktu na trh, který svou originalitou ovlivní zaběhnuté standardy na trhu. Bakalářská práce se v souvislosti se start-upy nadále věnovala podnikovým cílům. Nejprve uváděla jejich obecnou charakteristiku a druhy cílů, dále je aplikovala na problematiku start-upů.

Hlavním cílem práce bylo na základě metody komparace zjistit, jak se podnikové cíle liší v případě odlišné vývojové fáze start-upu. Dílčím cílem bylo formulování definice start-upu. V práci se vyskytlo několik náhledů a cílem bylo dojít k jedné definici, která start-up vystihuje nejvíce. Práce rovněž cílila za získáním informací o tom, jak vzniká start-up, od nápadu, přes budování týmu, až po financování.

Teoretická část práce se ve svém úvodu věnovala pojmu „start-up, jako vývojové fázi firmy, kde bylo uvedeno několik mezníků životního cyklu podniku. Pozornost byla následně rovněž věnována gramatickému významu slova „start-up“. Lze se setkat s odlišnými způsoby psaní pojmu „start-up“, ať už se jednalo o internetové zdroje, monografie či nejrůznější články, a přitom se tím mínil stále ten stejný termín. Práce se následně věnovala podnikatelskému plánu. Popisovala fáze vzniku start-upu, od charakteristiky produktu, přes budování týmu, uvedení možných zdrojů financování a následně až po podnikové cíle. Pozornost se dále zaměřila na samotnou definici start-upu. Nejdříve se na definování nahlédlo z širšího, ale rovněž i z užšího úhlu pohledu.

Z uvedených definic se bakalářská práce přiklonila k následující: „Za start-up se zpravidla považuje nová rychle rostoucí firma s unikátním produktem, která zejména díky technologiím zásadně mění zaběhnuté praktiky na tradičních trzích. Slovo, bez něhož se start-upy neobejdou, zní „disrupce“ – převrácení starých pořádků vzhůru nohama.“ Práce navázala zasazením problematiky start-upů do českého podnikatelského prostředí s uvedením druhů finanční podpory ve státě. Další vybranou start-upovou ekonomiku představovalo ze zahraničních států Finsko, země atraktivní a příznivá pro nadějné

start-upisty. Pozornost u nich byla věnována způsobům podpory začínajících podnikatelů.

V obou případech se na základě porovnání došlo k závěru, že se v obou případech jedná o dominantní roli státních organizací napomáhajících mladým podnikatelům získat finanční zdroje.

Poslední kapitolu v teoretické části představily podnikové cíle a funkce podniku. Uvedeny byly rovněž jednotlivé druhy cílů a následně druhy podnikových funkcí.

Praktická část představila dva start-upy. Prvním představeným start-upem byl Binder, jehož autorem je vítěz start-upové soutěže pořádané Student Business Clubem na Technické univerzitě v Liberci Martin Skalník. Binder představuje sportovní pouzdra používaná při sportovních disciplínách, aniž by omezovala jedince při pohybu a slouží k úschově např. peněženky, klíčů apod. Tento start-up zastával pozici start-upu na téměř úplném začátku, ve fázi, ve které není produkt ještě na trhu a zatím výherce podniká všechny kroky k tomu, aby na trh v dohledné době vstoupil. Na druhé straně byl v této kapitole popsán start-up působící na trhu téměř již druhým rokem. Jednalo se o start-up Biano a rozhovor byl veden s výkonným ředitelem panem Janem Davídkem. Biano se věnuje realizaci interiérů přes webové stránky, kde sloučilo produkty vícero známých prodejen, a tudíž zákazník najde na internetu vše na jednom místě, a to právě na Bianu.

V rámci obou výše uvedených start-upů byly prostřednictvím strukturovaných rozhovorů pokládány dotazy ohledně jejich start-upového nápadu, budování týmu, způsobu financování a především podnikových cílů. Oba start-upy byly následně jednotlivě shrnuty a společně z pohledu podnikových cílů porovnány.

Z pohledu hlavního cíle práce zaměřujícího se na odlišnosti podnikových cílů start-upů v případě odlišných vývojových fází došlo k zjištění, že stanovení podnikových cílů bere v potaz fázi, ve které se daný start-up nachází. V případě Biana působícího na trhu již druhým rokem se lze setkat s daleko větším smýšlením o ekonomických cílech než v případě Binderu. Biano si na počátku sestavilo podnikatelský (business) plán, kde si veškeré plánované hodnoty, kterých chce dosáhnout, stanovilo. Binder zatím vzhledem k nedostatku zkušeností konkrétní ekonomické cíle nestanovuje. Biano si rovněž na základě plnění ekonomických cílů stanovuje růst do zahraničí, Binder má zatím za hlavní cíl samotný průnik na zatím české trhy.

BRESNAHAM, Timothy a Alfonso GAMBARDELLA, 2004. Building High-Tech Clusters: Silicon Valley and Beyond. 1. vyd. New York: Cambridge University Press.

ISBN 0-521-82722-1.

BusinessInfo.cz, 2016. Čeští investoři hledají startupy, akcelerátor je láká z celé CEE [online]. Praha: CzechTrade, c1997-2017 [cit. 2017-01-14]. Dostupné z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cesti-investori-hledaji-startupy-akcelerator-je-laka-z-cele-cee-81407.html.

Cambridge Dictionary, 2017. Start-up [online], Cambridge: Cambridge University Press,

c2017 [cit. 2017-01-14]. Dostupné z:

http://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/start-up?q=startup.

COLLINS, Liam, 2014. Startup or start-up. Tech City News [online]. [cit. 2017-01-14].

Dostupné z: http://techcitynews.com/2014/02/25/startup-or-start-up/.

Crowder: Crowdfunding [online], 2016. [cit. 2017-01-27]. Dostupné z:

https://www.crowder.cz/.

Czech ICT Alliance: Třetí kolo Czech ICT Incubator posílá do USA tři startupy, 2016.

Czech ICT Alliance [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://www.czechict.cz/treti-kolo-czech-ict-incubator-posila-do-usa-tri-startupy.

CzechAccelelator: Projekt a jeho cíle, 2011. CzechAccelerator [online]. [cit. 2017-01-14].

Dostupné z: http://www.czechaccelerator.cz/o-nas.

CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic, 2016. CzechInvest [online]. [cit.

2017-01-14]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu.

DOSTÁL, Dalibor, 2016. 10 nejčastějších chyb, kterých se dopouštějí startupy.

BusinessInfo [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/10-nejcastejsich-chyb-kterych-se-dopousteji-startupy-85239.html.

FORREST, Conner, 2014. Accelerators vs. incubators: What startups need to know.

TechRepublic [online]. [cit. 2017-01-27]. Dostupné z:

http://www.techrepublic.com/article/accelerators-vs-incubators-what-startups-need-to-know/.

HORÁČEK, Jakub, 2017. Vést start-up je jako jízda na emoční horské dráze, shodují se jejich zakladatelé. Devět z deseti selže. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2017-03-08].

Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-65646310-vest-start-up-je-jako-jizda-na-emocni-horske-draze-shoduji-se-jejich-zakladatele-devet-z-deseti-selze.

CHANSOMBOON, Sompoat, 2017. Why start-ups need an accelerator. The Nation Company LLC: The Nation [online]. [cit. 2017-04-05]. Dostupné z:

http://www.nationmultimedia.com/news/Startup_and_IT/30309191.

Investopedia: Startup, 2017. Investopedia, LLC. [online]. [cit. 2017-03-09]. Dostupné z:

http://www.investopedia.com/terms/i/internet-bubble.asp

IPodnikatel.cz: Proč mít sídlo firmy v zahraničí, 2011. IPodnikatel.cz [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Dane-v-podnikani/proc-mit-sidlo-firmy-v-zahranici.html.

KONEČNÝ, Petr, 2017. Zlínský kraj má nejhustší funkční síť vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů. In: Společnost vědeckotechnických parků ČR, z.s. [online].

[cit. 2017-02-25]. Dostupné z: http://www.svtp.cz/zlinsky-kraj-ma-nejhustsi-funkcni-sit-vedeckotechnickych-parku-a-podnikatelskych-inkubatoru/.

Lean Canvas CZ: Lean Canvas, 2016. WordPress [online]. [cit. 2017-01-26]. Dostupné z:

http://www.leanstartup.cz/lean-canvas/

Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2016. Působnost ministerstva [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument1926.html.

NOVÁK, Radek a Tereza HRTÚSOVÁ, 2016. Speciální analýza: Start-up: pojem současnosti [online]. In: . Praha, [cit. 2017-01-14]. 6 s. (PDF).

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Specialni_analyzy/Specialni_analyzy/

Prilohy/sr_2016_10_start_up_pojem_soucasnosti.pdf.

RIES, Eric, 2011. The Lean Startup. 1. ed. New York: The Crown Publishing Group. ISBN 978-0-307-88791-7.

RYDVALOVÁ, Petra, 2014. Malé a střední podnikání v podmínkách České republiky od 1. 1. 2014. 2. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-87184-43-1.

SCHMIDT, Eric, 2016. Connect: Startupy v Evropě to mají těžší než v USA [online]. [cit.

2017-01-14]. Dostupné z: http://connect.zive.cz/clanky/eric-schmidt-startupy-vevrope-to-maji-tezsi-nez-vusa/sc-320-a-182609/default.aspx.

Sociální podnikání info: Co je sociální podnikání [online], 2017. Brno [cit. 2017-03-20].

Dostupné z: http://www.socialnipodnikani.info/co-je-socialni-podnikani/.

STASZKIEWICZ, Maria a Daniela HAVLÍKOVÁ, 2016. České startupy 2016. In: Aspen Institute Prague [online]. Praha, s. 56 [cit. 2017-02-26].

STROUHAL, Jan, 2016. Kdo je český startupista? Mladý a vzdělaný muž s chutí exportovat. Forbes [online]. [cit. 2017-01-24]. Dostupné z: http://www.forbes.cz/kdo-je-cesky-startupista-mlady-a-vzdelany-muz-s-chuti-exportovat/.

SYNEK, Miloslav, Eva KISLINGEROVÁ a spol., 2015. Podniková ekonomika. 6.vyd.

Praha: C.H.Beck. ISBN 978-80-7400-274-8.

Techsauce: Slush 2016 gathers over 2,300 startups and 1,100 investors to Helsinki [online], 2016. [cit. 2017-01-28]. Dostupné z: http://techsauce.co/en/news-en/slush-2016-gathers-over-2300-startups-and-1100-investors-to-helsinki/.

Tekes: Tekes – the Finnish Funding Agency for Innovation [online], 2016. [cit. 2017-01-30]. Dostupné z: https://www.tekes.fi/en/tekes/.

Vědeckotechnický park Brno: Kdo je Business Angel [online], 2016. [cit. 2017-01-27].

Dostupné z: http://www.vtpbrno.cz/o-projektu/.

WebFinance, 2017. BusinessDictionary: Startup. Definition [online]. [cit. 2017-03-09].

Dostupné z: http://www.businessdictionary.com/definition/startup.html.

WEINGLASS, Simona, 2015. Geektime: Welcome to Finland, where most startups get government funding — and the payoff is high [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z:

http://www.geektime.com/2015/06/01/welcome-to-finland-where-most-startups-get-government-funding-and-the-payoff-is-high/.

WILLIAMS, Sara, 2012. The Financial Times Guide to Business Start Up 2013. 26. ed.

London: Pearson Education Limited. ISBN 978-0-273-77875-2.

Seznam příloh

Příloha A – Strukturovaný rozhovor s panem Ing. Janem Davídkem (start-up Biano)

Příloha B – Strukturovaný rozhovor s vítězem Martinem Skalníkem (start-up Binder)

Příloha A - Strukturovaný rozhovor s panem Ing. Janem Davídkem (start-up Biano)

1. Jaké byly podmínky a okolnosti k tomu, že jste se rozhodli založit si vlastní start-up?

2. Okolnosti ke vzniku „nápadu“. Koho napadlo, za jakých podmínek?

3. Jaké byly možnosti rozvinutí nápadu? Jak s nápadem naložit, kupříkladu přihlášení se s ním do soutěže podporující start-up k získání finančních prostředků?

4. Jak probíhala volba týmu? Jak vznikalo dané nynější uskupení lidí? Změnilo se nějak v průběhu? Čím zvláštním daní jedinci disponovali?

5. Byla nějaká soutěž ve Vašem okolí, kam bylo možné se s „nápadem“ přihlásit a pokusit se v ní oslovit investory?

6. Jaký je Vás názor na pořádané start-up eventy?

7. Proč se právě Vaše společnost označuje za start-upovou? Čím se vyznačujete?

8. Jak nahlížíte na pojem start-up, pojem tolik v dnešní době skloňovaný?

9. Rozjezd vyžaduje určitý finanční kapitál. V případě, že jste nevyužili pořádaných akcí, kde se na základě výhry dá investice získat. Z jakých zdrojů putovala Vaše finanční podpora?

10. Jak vidíte výhled do budoucna? Jaká je vaše představa potažmo vašeho businessu?

11. Působíte kupříkladu pro dodavatele či obchodní partnery méně důvěryhodně, protože jde o start-up ve vašem případě oproti klasicky založené firmě založené z kapitálů vlastníků

a fungujících delší dobu na trhu?

12. Uvažujete nad dalším podobným projektem? A s ohledem zpět, šel byste do toho znovu s někým, nebo i sám?

13. S ohledem na podnikové cíle. Kam založením start-upu míříte? Za čím?

14. Liší se nějak ty cíle od těch na počátku? Přibyly nějaké další? Jak se vám je zatím daří naplňovat?

15. Jak se vidíte za pět let například?

Příloha B – Strukturovaný rozhovor s vítězem Martinem Skalníkem (start-up Binder)

1. Okolnosti ke vzniku „nápadu“. Koho napadlo, za jakých podmínek?

2. Jaké byly možnosti rozvinutí nápadu? Jak s nápadem naložit, kromě kupříkladu přihlášení se s ním do soutěže podporující start-up ?

3. Jak probíhala volba týmu? Jak vznikalo dané nynější uskupení lidí? Změnilo se nějak v průběhu? Čím zvláštním daní jedinci disponovali?

4. Proč zrovna tahle soutěž, ne jiná? Na základě recenzí? Dobrého jména? Nejlepší dostupnosti?

5. Jak se nápad vyvíjel v souvislosti na postupný průběh soutěže? Zapochybovali jste někdy o jeho originalitě a kvalitě?

6. Co vám soutěž dala a naopak vzala?

7. Kdo hodnotí v soutěži, kdo stojí v porotě? Jaké jsou jednotlivé kroky soutěže? Co to cca obnáší účast v takové soutěži? Časová náročnost každopádně, něco dalšího?

Co vše jste si připravovali na potřebné podklady?

8. Byly nějaké speciální podmínky ohledně účasti v soutěži?

9. Co dle vás vám pomohlo vyhrát? Jaká byla konkurence? Jak byste ji charakterizovali? V čem byla jejich slabá místa, která jim neumožnila vyhrát?

10. Popsat, co to pro vás vůbec ta „výhra“ znamenala. Jaká situace tím na vás nastala?

11. Získali jste určitý finanční kapitál. Jak se s ním nakládá? Je využití obnosu nějak limitováno? Např. Je nutné peníze vkládat do businessu, nebo si je lze pouze uchovat?

12. Jak vidíte výhled do budoucna? Jaká je vaše představa potažmo vašeho businessu?

13. Působíte kupříkladu pro dodavatele či obchodní partnery méně důvěryhodně, protože jde o start-up ve vašem případě oproti klasicky založené firmě založené z kapitálů vlastníků a fungujících delší dobu na trhu?

14. Uvažujete nad dalším podobným projektem? A s ohledem zpět, šel byste do toho znovu s někým, nebo i sám?

15. S ohledem na podnikové cíle. Kam založením start-upu míříte? Za čím?

16. Jak se vidíte za pět let například?

In document Start-up podnikání z pohledu podnikových cílů (Page 52-61)