Státní podpora

Co se státní podpory týče, hovořit je nutno o Ministerstvu průmyslu a obchodu a o CzechInvestu. CzechInvest spadá do státní podpory z důvodu, že se jedná o státní agenturu, která podporuje české start-upy na českém území. Nabízí mnoho programů,

26

kterými se snaží dané start-upy podpořit a rozvíjet. V prvním bodě bude řeč o Ministerstvu průmyslu a obchodu, následně se přejde na charakteristiku CzechInvestu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

„Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství.“

(Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2016)

Dané ministerstvo eviduje značné množství podřízených organizací, jako jsou např. Česká obchodní inspekce, Státní energetická inspekce apod. Do kontextu start-upů je další stěžejní podřízenou společnosti právě Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

S ohledem na jedny z důležitých kroků Ministerstva průmyslu a obchodu týkajících se posledních let lze zmínit např. v říjnu roku 2015 došlo ke vládnímu schválení návrhu podaného Ministerstvem umožňujícím vznik fondu pro podporu začínajících podnikatelů.

Došlo tak ke změně usnesení z roku 2011, kde toto podpořeno nebylo. „V Národním inovačním fondu bude alokováno 50 milionů EUR, tedy více než 1 350 milionů korun na podporu start-upů a komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje. Fungovat by měl začít do roku 2017.“ (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2016)

Rovněž v říjnu roku 2015 došlo například k podepsání Memoranda týkajícího se porozumění regionální spolupráce v oblasti inovací a start-upů. Událost se týkala zemí Visegrádské skupiny, do které se řadí kromě České republiky rovněž také Polsko, Slovensko a Maďarsko.

CzechInvest

Celým názvem se nazývá Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Jedná se o státní příspěvkovou organizaci podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky. Tato organizace si dává za cíl posilovat konkurenceschopnost ekonomiky, a to díky podpoře malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a rovněž usiluje o získávání zahraničních investic týkající se oblastí, kterými jsou např.

27

výroba či technologická centra. Oficiální stránky CzechInvestu (CzechInvest, 2016) uvádí několik jejich základních služeb níže uváděných:

- informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele, - formální poradenství k projektům,

- správa databáze podnikatelských nemovitostí,

- podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem, - pomoc při realizaci investičních projektů,

- zprostředkování stání investiční podpory,

- AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvestici.

Co se návaznosti na start-upy týče, výše uvedené aktivity a cíle CzechInvestu se vztahují rovněž k začínajícím projektům, k těm, kteří chtějí svůj podnikatelský nápad rozvíjet a vybudovat fungující a prosperující podnikatelskou činnost. K jejich činnostem se řadí rozvoj spolupráce firem, podpora výzkumu a vývoje, podpora investic atd. Nabízí několik programů a několik projektů napomáhajíc nejrůznějším způsobem lidem chtějícím rozvést svou podnikatelskou činnost. Mezi jeden nejvíce skloňovaný projekt patří tzv.

CzechAccelator.

CzechAccelator se řadí mezi úspěšné projekty agentury CzechInvest. Týkal se let 2011 až 2014. Projekt svůj hlavní cíl uvádí na svých oficiálních stránkách a je formulován následovně: „Cílem projektu byl rozvoj manažerských zkušeností a aktivit při komercionalizaci jejich vlastního produktu, praktické uplatnění podnikatelského plánu a posílení marketingových a manažerských schopností. Součástí poskytovaného poradenství byla i podpora v procesu získávání financování formou business angels či rizikového kapitálu.“ (CzechAccelelator, 2011) Základními předpoklady pro uchazeče pro to, aby byl zařazen do daného projektu, byly inovativní produkt, technická vyspělost a vhodný podnikatelský plán. CzechAccelator dále rovněž vybízí k vymezení dalších pojmů, kterými jsou start-upové inkubátory a akcelerátory.

28 2.1.4 Chyby týkající se start-upů

Chyby týkající se start-upů představují v mnoha případech špatně promyšlený počáteční plán při budování samotného start-upu. Při budování týmu může dojít k nejednoznačnému rozdělení rolí a následně mohou nastat obtíže s rozdělením kompetencí a následně zodpovědnosti za úspěchy či neúspěchy. Mnohdy je zaujímán neprofesionální přístup.

Týká se to často neznalosti právního systému daného státu. Vznikne-li vize, zrodí-li se nápad, pojí se s tím velké odhodlání rozvíjet to a budovat. Jen je zapotřebí mít na paměti okolnosti, které nejsou na první pohled příliš znatelné, nicméně jejich zanedbání se může odhalovat s postupem času.

Server Businessinfo.cz (Dostál, 2016) charakterizoval několik základních a nejvíce vyskytujících se chyb, kterých se start-upy dopouštějí. Níže se s nimi lze seznámit spolu se stručným popisem:

- Staví produkt, který nikdo nechce – představuje nedostatečné prozkoumání trhu a jeho potřeb.

- Nemají kompletní tým anebo vhodně rozdělené role v týmu – lze se setkat se špatně rozdělenými povinnostmi, kompetencemi či zodpovědnostmi.

- Nemají registrovaný dobrý a nezaměnitelný název společnosti – lze je nutno použit takový, aby se neshodoval s již existujícím názvem jiného subjektu.

- Výběr nesprávné formy obchodní společnosti – měla by se vybírat i s ohledem na budoucí vývoj firmy, což bývá často opomínáno.

- Ztráta know-how – týká dodržení etiky a smlouvy či dohody o mlčenlivost, aby nedošlo k vynesení např. výrobního tajemství mezi široké okolí.

- Nepoužívání standardizovaných smluv – představuje doporučení právního poradenství a řádné zamyšlení nad produkcí svých služeb či produktů, aby se daná smlouva týkala konkrétního případu, tudíž aby nebyla standardně a všeobecně nastavena.

- Protiprávní najímání zaměstnanců – je nutno si být vědomi faktů týkajících se najímání a propouštění zaměstnanců, co obnáší péče o zaměstnance, které odvody je nutné provést vůči státu vzhledem k zaměstnancům.

29

- Bez konzultace s advokátem – tato situace vybízí k tomu, aby některé právní náležitost nebyly v pořádku. Firma se tím vystavuje sankcím a různým jiným postihům.

- Neumí si řídit finance – nedostatek peněžní hotovosti, nedostatečný přehled o peněžních tocích, aby se o finančních problémech vědělo co nejdříve či se jim nejlépe předešlo.

- Zaměřují se jen na produkt a zapomínají na byznys – ať už je produkt jakkoli vylepšený a modernizovaný. Nesmí se zapomenout například na informovanost zákazníka o tom, jaké všechny přednosti daný produkt nabízí, v čem je natolik dobrý, aby si ho zakoupili.

2.1.5 České start-upy v číslech

Přesné počty českých start-upů nelze zformulovat do konkrétních čísel, jedna se totiž o tak dynamické prostředí, že je to jen těžko změřitelné. Mnoho start-upů zaniklo, další část teprve vzniká. Lze však charakterizovat prostředí, ve kterém se české start-upy nacházejí, ve kterých místech je jejich největší koncentrace či lze charakterizovat obecně lidi, kteří se rozhodnou mít svůj vlastní start-up a začít podnikat.

V prosinci 2016 časopis Forbes (Strouhal, 2016) ve svém článku shrnul obecné a společné informace týkající se české start-upové scény. Článek je založen na analýze (Staszkiewicz, 2016), kterou provedl Aspen Institute⁴. Analýzy se zúčastnilo celkem 550 start-upů.

Shrnou-li se ty nejvíce podstatné body analýzy, jedním z nich je bezesporu vzdělání a věk zakladatelů start-upů. S ohledem na zmíněné charakteristiky vyplynulo, že se až 80 % zakladatelů řadí do věkové skupiny 20 až 40 let a 30,2 % se nachází ve skupině v rozmezí 20 až 29 let s faktem, že až 73 % těchto lidí začíná svůj start-up se získaným vysokoškolským diplomem.

Co se pohlaví týče, v naprosté převaze jsou muži. Důvod může být i ten, že značná většina start-upů je zaměřená na techniku či různé technologie. Zajímavý údaj je spjat s největší

4 Aspen Institute – non-ideologická a nestranná instituce pro vysílání nových nápadů a rozdílných úhlů pohledu

30

koncentrací start-upů. Analýza ukázala, že téměř 60 % jich je umístěných v hlavním městě Praze, lehce přes 15 % se jich pak nachází v Brně.

Necelých 80 % zakladatelů start-upů využila na rozjezd svého podnikání výhradně vlastní finanční zdroje a téměř 60 % by veřejnou podporu více než uvítalo.

Další údaje neopomínají fakt, že český trh je pro velké množství start-upistů malý, díky čemuž vzniká výzva pro zakladatele dobývat zahraniční trhy a zkusit si vydobýt své místo.

Jedním z takových způsobů je uspět a dostat se do Spojených států.

Příklad konkrétního českého start-upu z Libereckého kraje, který se dostal do stavu úspěšné a prosperující firmy bude uveden a detailně charakterizován v praktické části bakalářské práce.

2.2 Zahraničí

Zahraničí samozřejmě představuje v podstatě všechny státy mimo území České republiky.

Každá země se vyznačuje něčím jiným, každá země je ve své podstatě výjimečná.

Z hlediska podnikání je někde podnikatelské prostředí více či méně vstřícné, o to více k začínajícím a nadějným jedincům, kteří přichází s něčím novým, a chtějí na tom postavit svou podnikatelskou činnost. Česká republika je všeobecně známa pro svůj ne příliš snadný legislativní a daňový systém, jak je i rovněž blíže uvedeno v kapitole předcházející.

A v kapitole nadcházející se lze dočíst, jak pan Eric Schmidt (Schmidt, 2016) nahlíží na rozdílný přístup ke start-upům, srovná-li obecně Evropu a Spojené státy americké například.

2.2.1 Podnikání v zahraničí

Podmínky pro podnikání v zahraničí můžou být pro české podnikatele mnohdy mnohem více výhodné, než kdyby tuto činnost vykonávali na území České republiky. Pro příklad lze uvést zemi výše uvedenou, a to Spojené státy americké. Prvním důvodem, který patří mezi ty více zřejmé, je daňová legislativa státu. „Vedle daňových výhod láká i obecně transparentnější legislativní rámec, stabilita, komunikace s finančními úřady, zástupci státní správy apod. Klesají i nároky na dokumentaci.“ (IPodnikatel.cz, 2011) Na druhou

31

stranu je pro české start-upy velice obtížné v zahraničí prorazit a uspět. Konkurence je velice ohromná. I to je důvod, proč když už se to někomu podaří, rovnou v zahraničí setrvá a podniká za hranicemi.

K situaci porovnávání přístupů ke start-upům mezi Evropou a Spojenými státy se vyjádřil Eric Schmidt, bývalý šéf Googlu a nyní výkonný předseda představenstva jeho mateřské společnosti Alphabet. Kromě horší podpory nadějných podnikatelů je „dalším důvodem, proč je podle Schmidta Evropa slabá v oblasti startupů a globálních podniků, je spousta omezení a komplikací ze strany státu a zákonů. Pro podnikatele je tu oproti USA vše složitější a náročnější, což znamená, že Google najímá spoustu skvělých inženýrů, kteří by v USA byli s velkou pravděpodobností už dávno součástí nadějných startupů.“ (Schmidt, 2016)

Ze zahraničí se práce zaměří na severoevropskou zemi Finsko. Je charakteristická vysoce industrializovanou ekonomikou, vyspělou průmyslovou výrobou a je velice známa pro úspěšné odvětví telekomunikace.

2.2.2 Start-upy ve Finsku

Finsko může v mnohých asociovat úspěšnou zemi v online a mobilních hrách. Jedná se o domovskou zemi herního studia Supercell vytvářející mobilní hry. Z těch nejvíce úspěšných lze uvést hry Angry Birds, Clash of Clans, Clash Royale či Boom Beach. Hry se snadno najdou v Google Play⁵, kde si je lze stáhnout. Například hra výše zmíněná Clash of Clans má přes více než 33,5 milionů uživatelů, kteří hru stáhli a ohodnotili.

Finsko se bezprostředně řadí mezi nejvíce atraktivní start-upové národy v Evropě, ne jen z důvodu úspěšných a známých mobilních her. Helsinky se považují za jedno z hlavních evropských start-upových středisek a rovněž místem vzniku start-upové události zvané Slush. Koná se každoročně a jedná se o dvoudenní start-upovou a investorskou událost.

Poslední událost proběhla začátkem prosince 2016, celkem přes 2 000 dobrovolníků tuto událost vybudovalo. „Tento rok je Slush mnohem více mezinárodní než kdykoli před tím.

Události byly již organizovány v Tokiu, Singapuru a Šanghaji. 60 % návštěvníků dorazilo

5 Google Play – online distribuční služba k poskytování aplikací pro chytré telefony či tablety s operačním systémem Android

32

ze zemí mimo Finsko, z celkem 124 zemí. Mezi zúčastněné země patří po Finsku a Švédsku, také Spojené státy, Spojené království či Rusko. Slush se zaměřuje na vytváření podmínek, kde největší hodnotu to přinese právě start-upům.“ (Techsauce, 2016)

Investoři sem přinesli finanční obnos v podobě fondů rizikového kapitálu neboli venture capital v hodnotě 1 bilion eur, pocházeli z celkem 60 zemí a navštívili právě Slush.

2.2.3 Podpora start-upů

Stejně jako je psáno v úplném úvodu teorie start-upů, i zde existují možnosti jak získat finance na rozjezd svého projektu. Jsou jimi fondy rizikového kapitálu, stejně tak business angels a rovněž se lze setkat s metodou crowdfunding, která již také byla vysvětlena.

Když přijde na vládní financování začínajících podniků – start-upů, lze se ve Finsku setkat s dvěma různými myšlenkovými směry. První se řídí tím, že by vláda neměla zasahovat do rychlosti rozvoje podnikání a tudíž je nijak nepodporovat. Na druhé straně tu jsou státy jako Jižní Korea či Finsko, jejichž vlády vkládají milionové částky do půjček, grantů a investic.

Jednu z dalších možností jak ve Finsku financovat svůj start-up představuje agentura pro financování technologií a inovací, agentura Tekes. „Tekes je nejdůležitějším veřejně financovaným expertem pro finanční podpory výzkumu, vývoje a inovací ve Finsku.“

(Tekes, 2016)

Ve Finsku se vyskytují dvě hlavní vládní organizace podporující podnikatele. Jednou z nich je právě Tekes neboli celým názvem The Finnish Funding Agency for Technology and Innovation a druhou je The Academy of Finland. Tyto společnosti společně distribuují finance pro výzkum ve Finsku.

2.2.4 Způsob podpory

V této podkapitole je pozornost zaměřena na jednu ze dvou výše uvedených agentur, a to na společnost Tekes. Nabízí jeden ze způsobů jak financovat a podporovat začínající projekty ve Finsku. Svou finanční podporu poskytují převážně start-upům, ta je v podobě

33

hlavně různých grantů či půjček. Na druhou stranu si ale nebere žádné vlastnictví na podniku, což znamená, že nijak neoslabuje vliv původních majitelů.

Mnoho firem ve Finsku funguje právě díky této podpoře. Během minulých pěti let tato společnost na start-upy přispěla přibližně 130 milionů eur ročně. Rozlišují celkem tři typy způsobů finanční podpory. (Tekes, 2016)

a) První podpora se pohybuje ve výši 50 000 eur. Může se zdát, že jde o poměrně malé množství peněž, nicméně s touto částkou lze otestovat zákaznickou základnu, vybudovat minimálně životaschopný produkt či službu a zajistit tým, který porozumí nově vznikajícím trhům.

b) Druhý typ financování je typ zaměřený na podporu výzkumu a vývoje. Jedná se o půjčku, kterou společnost musí platit nazpět. Výše půjčky se počítá jako podíl 50 až 70 % z ceny celého projektu. Společnosti mohou vyvinout business modely svých produktů či služeb. Pokud je společnost úspěšná, musí zaplatit půjčku zpátky a firma, která peníze zapůjčila, si nebere žádné spoluvlastnictví na podporované firmě. Návratnost je typická přibližně po třech letech.

c) Třetí způsob podpory je určen pro mladé inovativní společnosti, čímž je míněno pro ty nejvíce nadějné start-upy s dobře stanoveným business modelem, které mají potenciál globálního růstu. Tato dotace se pohybuje ve výši 1,25 milionů eur. Na této částce se podílí soukromí investoři.

Například výše zmíněné herní studio Supercell získalo na své začátky financování prvního typu. Celkově se Tekes doposud zapříčinil o financování u více než 60 % inovativních projektů ve Finsku. Kromě finančních dotací také poskytují podporu za pomoci pořádání událostí, kde mohou start-upové společnosti získávat kontakty od velkých a již úspěšných firem či soukromých investorů.

Žena působící v dané agentuře Tekes Marjo Ilmari, mající na starosti rozdělování peněz v případě příspěvkových aktivit, se vyjádřila k otázce, jakou radu má pro ostatní země, které by mohly mít případně nějaké finanční problémy a bylo by na řadě vládní

34

financování start-upů. Vyřkla, že „role vlády by neměla být tolik důležitá v podpoře stagnujících podniků. Pokud se tyto podniky nenajdou kreativní způsoby jak uspět či uplatňovat radikální inovace, organizace jako Tekes by je rovněž neměla podporovat.

Spíše jako ohnisko vzít právě tyto začínající podniky. Co je opravdu důležité, aby Finsko stále více chápalo význam ve spolupráci velkých korporací s ekosystémem start-upů. Stále častěji jsou to právě velké korporace, které hledají tyto způsoby, jak se podílet na start-upech a dodávat inovace.“ (Weinglass, 2015)

2.3 Start-upové inkubátory a akcelerátory

Inkubátory a akcelerátory se týkají jak území České republiky, tak rovněž zahraničí.

Následně budou uvedena fakta o každém z výše uvedených pojmů.

Inkubátory

Tzv. inkubátory se míní místa setkávání start-upů za účelem poskytování důležitých rad od odborníků. Jedná se o prostory, které jsou k dispozici za nepříliš vysoký poplatek a slouží začínajícím podnikatelům. Rovněž se zde konají start-upové akce. Pro představu lze uvést dva příklady. Co se zahraničních podmínek týče, mezi ty nejvíce známé patří Silicon Valley. Na druhou stranu, co se týče České republiky „Zlínský kraj je, co do počtu vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů, vedoucím na trhu. Působí zde 10 subjektů tvořící inovační infrastrukturu.“ (Konečný, 2017)

Jak bylo výše zmíněno, i Česká republika disponuje tzv. inkubátory. Jeden z inkubátorů nese název Technologické inovační centrum, které působilo jako první svého typu a bylo následně inspirací pro vznik dalších. Následně vznikla v České republice síť vědeckotechnologických parků nacházející se ve Zlínském kraji a podporující rovněž inovativní mladé jedince. Snaží se vytvářet novou podporující infrastrukturu pro začínající podnikatele.

Silicon Valley se přezdívá jižní část oblasti San Francisca zvané Bay Area v severní části Kalifornie ve Spojených státech amerických. Do češtiny se tato oblast překládá jako

„křemíková“. Název vznikl díky vysoké koncentraci společností zabývajících se křemíkovými mikročipy a počítači.

35

Silicon Valley nabízí prestižní inkubátor start-upů zvaný Runway, kam mají možnost se dostat i české start-upy. „Klíčovým rysem Silicon Valley je mix jak malých, tak velkých technologických firem.“ (Bresnaham, 2004, s. 34) Dostat do Silicon Valley české start-upy podporuje například Czech ICT Incubator, který představuje program tzv. Czech ICT Alliance úzce spolupracující s agenturou CzechInvest, o které je psáno v předchozích kapitolách. „Czech ICT Incubator startupům poskytuje nejen kancelářské prostory na 3 měsíce, ale také mentoring od široké škály expertů a zkušených podnikatelů.“ (Czech ICT Alliance, 2016)

Akcelerátory

Akcelerátory rozumíme např. již zmíněnou organizaci CzechAccelator. „Jedním z největších rozdílů je struktura každého individuálního programu. Akcelerátory mají obvykle nějaký časový rámec, ve kterém jednotlivé společností stráví od několika týdnů po několik měsíců spoluprácí se skupinou mentorů. Věnují se problematice budování businessu a jak předejít problémům s tím spjatými. Nejznámějšími akcelerátory jsou Y Combinator, Techstars a Brandery.“ (Forrest, 2014) Z českých podmínek lze uvést český akcelerátor patřící mezi ty nejvíce známé, a to StartupYard. Ten nabízí týmům kompletní zázemí včetně ubytování a soustředí se především na start-upy technicky zaměřené.

Být součástí akcelerátoru znamená pro start-up jako být jeden z nejlepších. Start-upy se dostanou do kontaktu se známými a významnými poskytovateli rizikového kapitálu a mají možnost před nimi působit určitou spolehlivostí vzhledem k tomu, že jsou součástí určitého akcelerátoru, kde se jim dostává mentoringu od profesionálů. Prokazují tím získání určité úrovně znalostí a zkušenosti. „Další velkou příležitostí, kterou start-upy získávají od akcelerátorů, představuje šance spolupráce s dalšími akcelerátory světové úrovně z jiných států. To samozřejmě napomáhá rozšířit si obzory a získat povědomí

Být součástí akcelerátoru znamená pro start-up jako být jeden z nejlepších. Start-upy se dostanou do kontaktu se známými a významnými poskytovateli rizikového kapitálu a mají možnost před nimi působit určitou spolehlivostí vzhledem k tomu, že jsou součástí určitého akcelerátoru, kde se jim dostává mentoringu od profesionálů. Prokazují tím získání určité úrovně znalostí a zkušenosti. „Další velkou příležitostí, kterou start-upy získávají od akcelerátorů, představuje šance spolupráce s dalšími akcelerátory světové úrovně z jiných států. To samozřejmě napomáhá rozšířit si obzory a získat povědomí