Zahraničí

Zahraničí samozřejmě představuje v podstatě všechny státy mimo území České republiky.

Každá země se vyznačuje něčím jiným, každá země je ve své podstatě výjimečná.

Z hlediska podnikání je někde podnikatelské prostředí více či méně vstřícné, o to více k začínajícím a nadějným jedincům, kteří přichází s něčím novým, a chtějí na tom postavit svou podnikatelskou činnost. Česká republika je všeobecně známa pro svůj ne příliš snadný legislativní a daňový systém, jak je i rovněž blíže uvedeno v kapitole předcházející.

A v kapitole nadcházející se lze dočíst, jak pan Eric Schmidt (Schmidt, 2016) nahlíží na rozdílný přístup ke start-upům, srovná-li obecně Evropu a Spojené státy americké například.

2.2.1 Podnikání v zahraničí

Podmínky pro podnikání v zahraničí můžou být pro české podnikatele mnohdy mnohem více výhodné, než kdyby tuto činnost vykonávali na území České republiky. Pro příklad lze uvést zemi výše uvedenou, a to Spojené státy americké. Prvním důvodem, který patří mezi ty více zřejmé, je daňová legislativa státu. „Vedle daňových výhod láká i obecně transparentnější legislativní rámec, stabilita, komunikace s finančními úřady, zástupci státní správy apod. Klesají i nároky na dokumentaci.“ (IPodnikatel.cz, 2011) Na druhou

31

stranu je pro české start-upy velice obtížné v zahraničí prorazit a uspět. Konkurence je velice ohromná. I to je důvod, proč když už se to někomu podaří, rovnou v zahraničí setrvá a podniká za hranicemi.

K situaci porovnávání přístupů ke start-upům mezi Evropou a Spojenými státy se vyjádřil Eric Schmidt, bývalý šéf Googlu a nyní výkonný předseda představenstva jeho mateřské společnosti Alphabet. Kromě horší podpory nadějných podnikatelů je „dalším důvodem, proč je podle Schmidta Evropa slabá v oblasti startupů a globálních podniků, je spousta omezení a komplikací ze strany státu a zákonů. Pro podnikatele je tu oproti USA vše složitější a náročnější, což znamená, že Google najímá spoustu skvělých inženýrů, kteří by v USA byli s velkou pravděpodobností už dávno součástí nadějných startupů.“ (Schmidt, 2016)

Ze zahraničí se práce zaměří na severoevropskou zemi Finsko. Je charakteristická vysoce industrializovanou ekonomikou, vyspělou průmyslovou výrobou a je velice známa pro úspěšné odvětví telekomunikace.

2.2.2 Start-upy ve Finsku

Finsko může v mnohých asociovat úspěšnou zemi v online a mobilních hrách. Jedná se o domovskou zemi herního studia Supercell vytvářející mobilní hry. Z těch nejvíce úspěšných lze uvést hry Angry Birds, Clash of Clans, Clash Royale či Boom Beach. Hry se snadno najdou v Google Play⁵, kde si je lze stáhnout. Například hra výše zmíněná Clash of Clans má přes více než 33,5 milionů uživatelů, kteří hru stáhli a ohodnotili.

Finsko se bezprostředně řadí mezi nejvíce atraktivní start-upové národy v Evropě, ne jen z důvodu úspěšných a známých mobilních her. Helsinky se považují za jedno z hlavních evropských start-upových středisek a rovněž místem vzniku start-upové události zvané Slush. Koná se každoročně a jedná se o dvoudenní start-upovou a investorskou událost.

Poslední událost proběhla začátkem prosince 2016, celkem přes 2 000 dobrovolníků tuto událost vybudovalo. „Tento rok je Slush mnohem více mezinárodní než kdykoli před tím.

Události byly již organizovány v Tokiu, Singapuru a Šanghaji. 60 % návštěvníků dorazilo

5 Google Play – online distribuční služba k poskytování aplikací pro chytré telefony či tablety s operačním systémem Android

32

ze zemí mimo Finsko, z celkem 124 zemí. Mezi zúčastněné země patří po Finsku a Švédsku, také Spojené státy, Spojené království či Rusko. Slush se zaměřuje na vytváření podmínek, kde největší hodnotu to přinese právě start-upům.“ (Techsauce, 2016)

Investoři sem přinesli finanční obnos v podobě fondů rizikového kapitálu neboli venture capital v hodnotě 1 bilion eur, pocházeli z celkem 60 zemí a navštívili právě Slush.

2.2.3 Podpora start-upů

Stejně jako je psáno v úplném úvodu teorie start-upů, i zde existují možnosti jak získat finance na rozjezd svého projektu. Jsou jimi fondy rizikového kapitálu, stejně tak business angels a rovněž se lze setkat s metodou crowdfunding, která již také byla vysvětlena.

Když přijde na vládní financování začínajících podniků – start-upů, lze se ve Finsku setkat s dvěma různými myšlenkovými směry. První se řídí tím, že by vláda neměla zasahovat do rychlosti rozvoje podnikání a tudíž je nijak nepodporovat. Na druhé straně tu jsou státy jako Jižní Korea či Finsko, jejichž vlády vkládají milionové částky do půjček, grantů a investic.

Jednu z dalších možností jak ve Finsku financovat svůj start-up představuje agentura pro financování technologií a inovací, agentura Tekes. „Tekes je nejdůležitějším veřejně financovaným expertem pro finanční podpory výzkumu, vývoje a inovací ve Finsku.“

(Tekes, 2016)

Ve Finsku se vyskytují dvě hlavní vládní organizace podporující podnikatele. Jednou z nich je právě Tekes neboli celým názvem The Finnish Funding Agency for Technology and Innovation a druhou je The Academy of Finland. Tyto společnosti společně distribuují finance pro výzkum ve Finsku.

2.2.4 Způsob podpory

V této podkapitole je pozornost zaměřena na jednu ze dvou výše uvedených agentur, a to na společnost Tekes. Nabízí jeden ze způsobů jak financovat a podporovat začínající projekty ve Finsku. Svou finanční podporu poskytují převážně start-upům, ta je v podobě

33

hlavně různých grantů či půjček. Na druhou stranu si ale nebere žádné vlastnictví na podniku, což znamená, že nijak neoslabuje vliv původních majitelů.

Mnoho firem ve Finsku funguje právě díky této podpoře. Během minulých pěti let tato společnost na start-upy přispěla přibližně 130 milionů eur ročně. Rozlišují celkem tři typy způsobů finanční podpory. (Tekes, 2016)

a) První podpora se pohybuje ve výši 50 000 eur. Může se zdát, že jde o poměrně malé množství peněž, nicméně s touto částkou lze otestovat zákaznickou základnu, vybudovat minimálně životaschopný produkt či službu a zajistit tým, který porozumí nově vznikajícím trhům.

b) Druhý typ financování je typ zaměřený na podporu výzkumu a vývoje. Jedná se o půjčku, kterou společnost musí platit nazpět. Výše půjčky se počítá jako podíl 50 až 70 % z ceny celého projektu. Společnosti mohou vyvinout business modely svých produktů či služeb. Pokud je společnost úspěšná, musí zaplatit půjčku zpátky a firma, která peníze zapůjčila, si nebere žádné spoluvlastnictví na podporované firmě. Návratnost je typická přibližně po třech letech.

c) Třetí způsob podpory je určen pro mladé inovativní společnosti, čímž je míněno pro ty nejvíce nadějné start-upy s dobře stanoveným business modelem, které mají potenciál globálního růstu. Tato dotace se pohybuje ve výši 1,25 milionů eur. Na této částce se podílí soukromí investoři.

Například výše zmíněné herní studio Supercell získalo na své začátky financování prvního typu. Celkově se Tekes doposud zapříčinil o financování u více než 60 % inovativních projektů ve Finsku. Kromě finančních dotací také poskytují podporu za pomoci pořádání událostí, kde mohou start-upové společnosti získávat kontakty od velkých a již úspěšných firem či soukromých investorů.

Žena působící v dané agentuře Tekes Marjo Ilmari, mající na starosti rozdělování peněz v případě příspěvkových aktivit, se vyjádřila k otázce, jakou radu má pro ostatní země, které by mohly mít případně nějaké finanční problémy a bylo by na řadě vládní

34

financování start-upů. Vyřkla, že „role vlády by neměla být tolik důležitá v podpoře stagnujících podniků. Pokud se tyto podniky nenajdou kreativní způsoby jak uspět či uplatňovat radikální inovace, organizace jako Tekes by je rovněž neměla podporovat.

Spíše jako ohnisko vzít právě tyto začínající podniky. Co je opravdu důležité, aby Finsko stále více chápalo význam ve spolupráci velkých korporací s ekosystémem start-upů. Stále častěji jsou to právě velké korporace, které hledají tyto způsoby, jak se podílet na start-upech a dodávat inovace.“ (Weinglass, 2015)