Před zahájením vlastního šetření se autorka práce zúčastnila několika vzdělávacích akcí pro využití iPadu v edukaci. V úvodním kurzu proběhlo seznámení se základními prvky ovládání iPadu, možnostmi jeho využití v edukaci, aplikacemi, které byly již ověřené samotnými lektorkami kurzu a nám doporučeny. Další kurzy byly již zaměřeny na určitou oblast vzdělávání, např. využití iPadu u dětí s poruchou autistického spektra, pro děti s narušenou komunikační schopností, s využitím alternativní a augmentativní komunikace, kurz věnovaný logopedické nápravě nebo využití iPadu u dětí s tělesným či kombinovaným postižením. V dalších kurzech, které byly určeny již pokročilým uživatelům, jsme byli seznámeni s tvorbou edukačních aplikací nebo s postupem jak k aplikaci namluvit vlastní komentář apod. Na těchto kurzech byly ve společné interakci předávány nové informace z této oblasti a docházelo k výměně vlastních zkušeností s ostatními účastníky.
V počátku šetření byl autorkou u každého z žáků vytvořen individuální plán práce na iPadu s konkrétními cíli, zaměřenými na rozvoj komunikačních schopností s využitím aplikací pro alternativní komunikaci. Dále pak na rozvoj grafomotorických dovedností spojených s kresbou a v neposlední řadě pak na výukové činnosti v daných předmětech, tak, aby korespondovaly s učebním plánem daného žáka a školního zařízení. Zvoleny byly cíle a úkoly, které respektují vývojové zvláštnosti žáků, tak aby byly v návaznosti na zkušenosti a dovednosti, které jsou žáky již osvojeny.
Vlastnímu šetření žáků, jejichž případové studie jsou uvedeny v předchozí kapitole, předcházel výběr takových edukačních aplikací, které odpovídají vývojové úrovni žáků a především jejich individuálním schopnostem. Vybrané aplikace jsou součástí individuálního vzdělávacího plánu každého z žáků.
Individuální plán práce na iPadu a PC Oblast motivace
I když je práce s iPadem velmi intuitivní, některé děti potřebují pomoc s naučením se základních doteků a gest. Kromě dětí s těžším mentálním postižením se jedná zejména o děti s postižením motorickým, u kterých je třeba zajistit nejdříve základní potřeby tak, aby byly schopné svůj fyzický potenciál co nejlépe využít.
V první fázi bylo zapotřebí žáky s iPadem seznámit. Snažit se je zaujmout jeho jednoduchostí, dát jim na vědomí, že pomocí tohoto nástroje budou blíže svým spolužákům, kteří jim budou lépe rozumět, chápat jejich potřeby, budou moci s nimi spolupracovat v práci skupinově zaměřené. Ale především, žáci samotní se budou moci skrze iPad aktivně projevit před třídou, což u nich povede ke zvýšení jejich sebevědomí.
Budou moci, tak jako jejich intaktní spolužáci, kteří malují o výtvarnou výchovu obrázek, vytvořit svůj vlastní pomocí panelu nástrojů v iPadu.
K tomu, jak iPad funguje, co vše dokáže, jak reaguje na cílený dotek a tah, nám posloužila aplikace nesoucí název „První doteky“, kde jsme si mohli prakticky vyzkoušet, jak iPad reaguje. Aplikace tohoto typu nám umožňuje naučit se základnímu ovládání iPadu (tzn. nácviku otevření aplikace, spuštění, listování, ovládací prvky, zavření aplikace aj.). Zároveň slouží k rozvoji jemné motoriky a lze jej také využít ke zrakové a sluchové stimulaci.
V neposlední řadě je důležité zmínit se i o posilování koncentrace žáků.
Z důvodu pohybového postižení sledovaných žáků nebyly úvodní seznamovací aplikace náročné na znalosti žáka, neboť pro děti s omezenou hybností, je již velmi náročné provést daný pohyb a cílený dotek prstů. Velmi často se u nich vyskytují mimovolní pohyby, které jim práci znesnadňují. Pak se stává, že dítě do iPadu udeří všemi prsty ruky najednou, což vede často k vypnutí či omezenému ovládání aplikace. Pro zamezení nechtěných doteků pracovní plochy iPadu existuje jednoduchá pomoc a to ve využití klasické prstové rukavice s ustřiženou koncovou částí prstíku, kterým dítě iPad ovládá.
Před zahájením vlastní práce bylo zapotřebí ujistit se a zkontrolovat, zda jsou základní potřeby dítěte dostatečně zajištěny. Než byla zahájena práce s iPadem, žák by měl být schopen alespoň na chvíli udržet pozornost. Mezi rušivé podněty, které u žáků snižují pozornost a koncentraci, řadíme neklidné prostředí, které způsobuje, že se dítě nedokáže po dobu činnosti práci dostatečně věnovat. Tyto podněty, ale třeba i nesprávná poloha žáka, špatný sed, postavení hlavy je důležité zajistit před zahájením jakékoliv činnosti.
Zvýšené úsilí u dítěte může vést ke zvýšení spasticity, zvýšení mimovolních nekontrolovatelných pohybů, ale také hypersalivace, jak tomu bylo u Tomáše.
V počátcích práce s žáky bylo důležité postupovat od jednodušších gest ke složitějším. Z tohoto důvodu byly pro nácvik prvních doteků využity aplikace multisenzorické, ve kterých lze úkoly ovládat jen dotykem namísto přetahování.
Další fáze nácviku probíhala pomocí aplikací se zvukovým doprovodem s jednoduchou animací trénování cíleného dotyku. V nastavení je pak možnost volby, zda se zvuk ozve hned po doteku kdekoliv nebo až při přesném zacílení.
Podstatné pro nácvik prvního uchopení a cílených tahů, bylo zjistit, která z aplikací je pro každého z žáků atraktivní (pro Tomáše to bylo např. pexeso, u Milana se osvědčila kresba čar, pomocí prstového bludiště a u Terezky skládání jednoduchých půlených obrázků). Tyto oblíbené aplikace nám dobře sloužily jako motivační prostředek při práci, která nepatří zrovna mezi jejich oblíbené z důvodu jejího složitějšího postupu při vypracování.
Po celou dobu práce byla žákům poskytována pozitivní podpora i za sebemenší snahu, úspěchy či pouhé náznaky provedení. Tak jako u intaktních dětí při nácviku
Sledovanými žáky byl k edukační činnosti využíván především iPad. Při nácviku Alternativní a augmentativní komunikace (dále jen AAK) bylo nutné zvážit, co žák potřebuje sdělit v důležitých komunikačních situacích, čili obsah. Dále pak následoval vhodný výběr způsobu náhrady verbální řeči. Teprve v této etapě mohl být vytvořen plán individuálního nácviku AAK, u kterého bylo nutné zvážit další postup, které komunikační dovednosti jsou narušené, zda žák potřebuje pouze nahradit chybějící řeč jiným komunikačním systémem, nebo potřebuje-li k jeho používání nácvik také v dalších komunikačních dovednostech (porozumění principu výměny v komunikaci či upoutání pozornosti komunikačního partnera). Je důležité podotknout, že u sledovaných
dorozumívací systém v rámci své rodiny a nejbližšího okolí. V případě, že vlastní způsob komunikace již existuje, lze jej zařadit do jeho komunikačního systému, důležité je však sledovat jeho funkčnost.
„Pokud se má žák naučit komunikovat, musí on sám cítit potřebu komunikovat.
Tato potřeba však může přicházet velmi zřídka, zvláště u žáků s vrozeným postižením.
Lze ji však podporovat prostřednictvím podnětů, které chce daný žák získat. Jedná se o podněty, které mohou fungovat jako odměny“ (Richman 2006, s. 93).
Oblast grafomotoriky a kresby
Sledovaná oblast byla zaměřena na rozvoj jemné motoriky rukou. Dále pak na správný úchop psacího náčiní nebo využití stylusu. Při nácviku psaní jsme jako pomůcku využili speciálně upravenou rukavici, která při nechtěných pohybech ruky zamezila případnému necílenému dotyku a spuštění jiné funkce aplikace.
Pro rozvoj jemné motoriky byly využity manipulační činnosti jako práce s kuličkovou modelovací hmotou, keramickou hlínou, s papírem (trhání, mačkání, muchlání, hnětení apod.). Dále pak u chlapce Tomáše byl důležitý nácvik sebeobslužných činností, které jsou vzhledem k jeho těžkému pohybovému postižení téměř nemožné.
Oblast výuky čtení, matematiky a prvouky
Oblast výuky plně korespondovala se Školním vzdělávacím programem dané základní školy. Hlavními oblastmi pro nás byly nácvik prvopočátečního čtení a psaní, numerace čísel do dvaceti. V prvouce byla výuka zaměřena všeobecně na rozvoj schopností poznávání, sebepoznávání a sebepojetí. Vzhledem k tomu, že šetření probíhalo v první a druhé třídě, byla výuka tohoto předmětu zaměřena na školní povinnosti, denní režim, prostředí domova, rok a roční období.
7 Výsledky a jejich interpretace
Hlavním cílem diplomové práce bylo zmapování možnosti využití informačních a komunikačních technologií (iPadu) pro žáky s těžkou narušenou komunikační schopností, integrovaných v běžné základní škole a základní škole praktické. Na základě hlavního cíle práce byly stanoveny dílčí cíle, které prezentují postupy práce se zkoumanými žáky, a to v oblasti komunikační, motivační, grafomotorické a edukační.
Tyto cíle byly ověřovány u případových studií tří žáků, vzdělávajících se na základní škole a základní škole praktické.
Případová studie č. 1 – Tomáš, 7 let (1. třída ZŠ) Oblast komunikace
Chlapec Tomáš je ve školním prostředí vždy pozitivně a optimisticky naladěn. Je uvolněný a ve třídě spolužáky velmi oblíbený. Při plnění jednotlivých úkolů se autorka práce nesetkala z chlapcovy strany s jediným náznakem neochoty splnit úkol. Tomáš má těžkou narušenou komunikační schopnost – vzhledem k jeho těžkému pohybovému
Alternativní komunikace prostřednictvím aplikace Niki Talk byla s Tomášem procvičována individuálně jak v rodinném, tak školním prostředí. Aplikace svými vlastnostmi odpovídá tzv. komunikační knize. Tomáš se v průběhu školního roku učil tuto aplikaci využívat. Vyjadřování pomocí aplikace Niki Talk začíná ve výuce popisem symbolů osob, zvířat, předmětů běžného používání a jejich vlastností, vyjádření pocitů a emocí (smích, zloba, spokojenost) a činností, které chce v dané chvíli uskutečnit („chci jít domů“, „jsem unavený“, „mám žízeň“). Postupně je náročnost postupným přidáváním symbolů činností zvyšována. Aplikace Niki Talk neumožňuje přetažení obrázku na větný řádek, ale reaguje ťuknutím prstu na daný symbol, který se objeví na větném řádku. Aplikace v současné době obsahuje a umožňuje vyjádřit se více jak tisíci symboly. Tomáš si danou aplikaci zvládne spustit sám a ví, na jaké stránce iPadu ji
Je třeba říci, že používání alternativní komunikace k vyjádření je doplněno, také o nácvik a upevnění hlásek. Tomáš dokáže vyvodit samohlásky a to i za využití hlasu.
Někdy je vyvození hlásky i s hlasem zřetelné, někdy méně. Každopádně je to úspěch.
Než začala samotná řečová intervence, bylo provedeno autorkou práce u chlapce orientační logopedické vyšetření, které umožnilo zjistit současný stav orofaciální oblasti, hybnosti mluvních orgánů, koordinaci motoriky čelisti, rtů, jazyka při žvýkání a polykání. Dále pak byly zjišťovány schopnosti příjmu potravy a polykání a především zvládání hypersalivace, která je u Tomáše velmi silná. Z logopedického vyšetření bylo zjištěno, že jazyk chlapce není ve správné poloze – nemá správné nastavení, je ochablý.
Vzhledem k velmi těžkému postižení mluvních orgánů je Tomáš schopen vyslovit za využití správného výdechového proudu, pouze samohlásky a některé hlásky.
Užívá jen velmi málo slov, např. vyjádření nesouhlasu: „nééé“, „já“, dále pak využívá neverbální komunikaci, jak je již zmíněno výše v práci. Po celou dobu výzkumného šetření byla autorkou práce prováděna logopedická prevence, především využitím facilitačních metod, umožňujících uvolnění svalového stahu, dále pak byly využity metody rozvíjející hybnost a podporující rozvoj mluvních orgánů.
Oblast grafomotoriky a kresby
Práce s psacím náčiním byla u Tomáše náročná. Předpokladem před započetím jakékoliv práce s tužkou, stylusem či samotnými prsty ruky na iPadu byl proveden, tak jako u intaktních dětí ve třídě nácvik a správná koordinace jemných pohybů horních končetin. Jakmile byl nacvičen s chlapcem správný úchop tužky, docházelo dost často ke svalovému stahu. U Tomáše se nám osvědčila práce na velkém archu papíru speciální kulatou pastelkou, která obsahovala pět základních barev. V počátku práce byla ruka vždy uvolněnější, ale stačily dva tahy a nastal svalový stah. Při prováděné komparaci práce s tužkou se dá usoudit, že to nebyla nejlepší volba. Tomáš není schopen ovládat myš ani trackball u osobního počítače. Je však schopen velmi dobře ovládat iPad a využít aplikaci Doodle Buddy, která mu poskytuje volnou plochu k výtvarnému projevu.
Tato aplikace, jak je již uvedeno ve stručném přehledu využívaných aplikací při prováděném výzkumu, umožňuje chlapci psaní prstem i na virtuální klávesnici.
Umožňuje nám také samostatně si přizpůsobit pozadí (dle daného typu kresby), přidávat razítko (pozitivní motivace), rámečky (opět si můžeme zvolit rámeček k danému tématu,
tvoříme-li např. vánoční přání, je možné si zvolit pozadí či rámeček s vánočním nebo zimním motivem). Využití jak při psaní písmen, tak i čísel, procvičování jemné motoriky. Aplikace spočívá ve volné ploše (list papíru), kde můžeme procvičovat pohyb ruky po dotykovém displeji, můžeme vytvářet kreativní obrázky, k dispozici máme velké množství razítek, barev, rámečků. Aplikace Doodle Buddy byla také převážně využívána při nácviku psaní.
Pro nácvik rozvoje grafomotorických dovedností, byly využity pracovní listy z knihy „Psaní, to je hraní“, které byly autorkou práce naskenovány do grafické aplikace (Photo Editor) v iPadu. Tomáš měl k dispozici velké množství uvolňovacích cviků, které mohl podle své potřeby využívat a opakovaně se k nim vracet. Z výše uvedeného vyplývá, že při rozvoji grafomotorických dovednosti a kresby se při práci za pomocí psacího náčiní nebo využití PC, nejvíce osvědčily a využily uložené aplikace v iPadu.
Oblast edukační
Tomáš je vzděláván na základě individuálního vzdělávacího plánu, který je vypracován v souladu se Školním vzdělávacím programem příslušné školy. Upraven je pouze vzhledem k chlapcovu tělesnému postižení a těžké narušené komunikační schopnosti. Individuální vzdělávací plán byl vypracován na podkladě žádosti rodičů a školského poradenského pracoviště. Již výše v textu práce je uvedeno, že Tomáš se vzdělává v běžné třídě základní školy za úplné pomoci pedagogické asistentky. Intelekt chlapce se pohybuje v pásmu nadprůměru (viz zpráva z psychologického vyšetření).
Tomáš využívá ke vzdělávání osobní počítač, iPad, ale i učebnice a pracovní sešity, které mají k dispozici jeho spolužáci k běžné výuce. Tyto pomůcky začal pravidelně využívat v září roku 2013. Osobní počítač s programem „Kreslení“ byl zpočátku využíván k nácviku čar, ale vzhledem k tomu, že pro Tomáše bylo hodně obtížné a náročné ovládání trackballu, vůbec udržení a kliknutí na ovladače bylo téměř nemožné. Když už došlo ke správnému uchopení ovladače, došlo také po této náročné operaci a soustředění se, ke stahu svalů horní končetiny. V této fázi již nemělo smysl v práci pokračovat. Když bylo docíleno správného úchopu ovladače za pomoci asistentky pedagoga, která navíc vedoucí ruku chlapce přidržovala a došlo k samotnému nácviku dlouhé čáry nebo klubíček, nebyl výsledek uspokojivý. I přes počáteční uvolnění ruky nebylo možné využití ovladače a osobního počítače k nácviku čar ani
psaní. Tomáš nebyl schopen udržet prsty na ovladači ani za dopomoci druhé osoby.
Kladl na ovladač veliký tlak a tím docházelo stále častěji ke spasticitě celé ruky. I za pomoci vedení ruky, byly čáry i písmena velmi nečitelné a kostrbaté. Ze záznamu se nedalo určit, o jaké písmeno se jedná.
Práce na osobním počítači se ale velice osvědčila při výuce matematiky. V první etapě matematických pojmů bylo k výuce použito CD s programem
„Krtečkova matematika“, která korespondovala s pracovním sešitem matematiky (Alter). Pro Tomáše byla práce na počítači sice obtížná, ale dá se říci, že se na ni vždy těšil, rád poznával nové věci v porovnání, že by měl vpisovat do pracovního sešitu v papírové podobě, za pomoci vedení ruky. Výsledky matematických úkolů psal za pomoci vedení ruky na speciální zvětšené a upravené klávesnici. Vedení chlapcovy ruky spočívalo v jejím přidržení, on sám pak tlak ruky či prstu zacílil na klávesu, kterou chtěl stisknout. Postupně v průběhu školního roku, když se začaly řešit matematické příklady a numerace v oboru sčítání, odčítání a porovnávání čísel, byly příklady z pracovního sešitu předem připraveny a přepsány do počítače, kde Tomáš na externí číselné klávesnici doplňoval výsledky. Vzhledem k tomu, že nebyl k dispozici další CD program, podle kterého by mohl Tomáš pracovat, byly plněny obrázkové slovní úlohy do pracovního sešitu za pomoci vedení chlapcovy ruky. Zápisy však byly nečitelné, chlapcova ruka spastická, dalo by se konstatovat, že takový zápis neměl smysl ani pro chlapce, neboť se vyčerpal a následovala nutná stimulace a uvolnění horní končetiny.
Při nácviku psaní číslic se při práci s chlapcem využil i iPad. Aplikace
„Big Numbers“ slouží k nácviku psaní číslic pomocí jejich obtahování. Tomáš si pomocí znázorněného tahu šipek v aplikaci, který udával směr a postup obtahování, upevnil znalost číslic do dvaceti. Dobře vytvořená aplikace určená pro edukační činnost prostřednictvím iPadu nenechá dítě při učení se něčemu novému udělat chybu, tzn., neumožní mu, začít psát číslici kdekoliv chce, musí dodržet daný postup.
Shrnutí výsledků případové studie č. 1
Vzhledem k těžkému somatickému postižení chlapce s těžkou narušenou komunikační schopností, došlo během výzkumného šetření a práce s ním i s jeho rodinou k velkému pokroku. Autorka práce s Tomášem pracovala po dobu jeho školní docházky do první třídy každý den. Je tedy možné provést posouzení a komparaci konečných výsledků jeho schopností a dovedností vzhledem k jeho výchozímu stavu.
Co se týká rozumových schopností chlapce, lze konstatovat, že Tomáš je na úrovni svých vrstevníků i přes své těžké zdravotní postižení. Rodina je velmi podnětná a stimulující, je schopna chlapci zabezpečit podpůrné pomůcky. Na velmi dobré úrovni spolupracuje se školou, třídní učitelkou i asistentkou pedagoga.
Zahájení školní docházky byla pro rodiče velmi stresová událost. Nebyli si jisti, zda Tomáš zvládne pracovní tempo společně se třídou, nebude narušovat výuku, zda se bude dobře adaptovat na školní prostředí. Je možné se domnívat, že se rodiče báli Tomášova přijetí ostatními spolužáky. Tomáš byl zpočátku citlivý na hlasité zvuky, jako jsou školní zvonek, zatleskání nebo zakřičení v jeho blízkosti, ale na druhou stranu neustále veselý, přímo natěšený na školu a na poznávání nových věcí. Spolužáky byl přijat velmi vřele.
V oblasti komunikace došlo díky správnému výběru a nastavení alternativní komunikace k velkému pokroku. V současné době je Tomáš schopen vyjádřit své pocity, emoce a především potřeby. Došlo k rozšíření slovní zásoby chlapce pomocí aplikace
„Niki Talk“, kterou byla nahrazena tzv. komunikační kniha. Dále se umí vyjádřit několikaslovnou kompletní větou pomocí větného řádku v aplikaci. Dokáže vyjádřit svou interakci se spolužáky. Díky pozvolné logopedické intervenci došlo k postupnému vyvození hlasu při užívání několika hlásek jazyka. Díky zlepšení motorických dovedností se zlepšilo i neverbální vyjadřování využívané pomocí gest, pohyby rukou, ale i pohyby očí. Grafomotorická oblast, její schopnosti a dovednosti byly v počátku školního roku velmi omezeny. V průběhu školního roku nastal velký rozvoj grafomotorických dovedností. Zpočátku psal jen čáry, které byly přerušované.
Postupným a opakovaným nácvikem nejen s aplikacemi v iPadu, ale také nácvikem tvarů písmen do vzduchu horní končetinou, za dopomoci asistentky pedagoga, se u chlapce podařilo nastartovat správné hygienické návyky při psaní. Pro srovnání je v příloze uvedena komparace grafomotorických cviků, nácvik psaní písmen i číslic a to ve třech po sobě jdoucích provedeních: samotným žákem za pomoci vedení horní končetiny asistentky pedagoga, psaní v programu na osobním počítači a psaní pomocí aplikací v iPadu.
Z výše uvedeného vyplývá, že nejlépe a nejefektivněji se Tomášovi pracovalo pomocí vhodně zvolených aplikací v iPadu, kde je vidět, že ruka chlapce je při psaní
Z výše uvedeného vyplývá, že nejlépe a nejefektivněji se Tomášovi pracovalo pomocí vhodně zvolených aplikací v iPadu, kde je vidět, že ruka chlapce je při psaní