Regionální rozvoj Belgie

Regionální rozvoj v Belgii nemá celostátně platný aplikační rámec. Pravomoci pro plánování a provedení strategií regionálního rozvoje jsou delegovány do jednotlivých regionů. Každý region vytváří vlastní strategii regionálního rozvoje v souladu s platnou legislativou EU. Jednotlivé strategie regionálního rozvoje se liší jak časovým rámcem, na který jsou vytvářeny, tak jednotlivými cíli. Strategie vytvořené v regionech jsou na národní úrovni pouze hodnoceny z hlediska plnění a jejich proveditelnosti. Regionální rozvoj řídí pouze jedno ministerstvo, veškeré pravomoci pro podporu a provádění regionálního rozvoje se delegují na jednotlivé orgány v regionech. (OECD, 2019)

Stát v rámci rozvoje v Belgii plní funkci pouze poradní pomocí Federální rady pro udržitelný rozvoj. Rada je soustředěna na dostání mezinárodním závazkům, které Belgie slíbila plnit.

Jedná se například o cíle Agendy 21 či cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Rada byla vytvořena v roce 1997 jakožto nástupní orgán Národní rady pro udržitelný rozvoj, která byla vytvořena v roce 1993. Federální rada pro udržitelný rozvoj má za úkol radit vládám ohledně udržitelného rozvoje, informovat a zvyšovat povědomí a provádět výzkum. Plní funkci fóra pro výměnu názorů subjektů, kterých se týká udržitelný rozvoj. (FRDO, 2013)

Na státní úrovni je tvořena každoročně závěrečná zpráva, která zhodnocuje pokrok v regionálním rozvoji jednotlivých regionů. Věnuje se výkonnosti ekonomiky státu a odhaduje její vývoj pro další rok. V rámci závěrečné zprávy jsou vydána doporučení pro jednotlivé regiony a komunity pro vyrovnaný regionální rozvoj a zkoumá se plnění doporučení z let minulých. Zpráva také zkoumá plnění strategických cílů EU a pomáhá s implementací jednotlivých nařízení EU týkajících se regionálního a udržitelného rozvoje.

(Bureau fédéral du Plan – Federaal Planbureau, 2018)

4.2.1 Strategie regionálního rozvoje Belgie

Na území Belgie jsou aktuální tři různé strategie zabývající se rozvojem regionů. Každý region (Bruselský, Vlámský a Valonský) má vlastní strategii, tvořenou na míru jejich potřebám a s ohledem na cíle a strategie stanovené EU. Po reformě během 70. let byly pravomoci regionální politiky přesunuty z federální úrovně na úrovni regionální. Od roku 2003 jsou veškeré strategie tvořeny pouze na regionální úrovni a nejsou podřízeny žádnému rámci na federální úrovni, avšak některé pravomoci zůstávají i nadále v kompetenci federální vlády. Jedná se o například o fiskální vyrovnávací mechanismus k vyrovnávání regionálních disparit. Reakce regionů na decentralizaci byla rozdílná vzhledem k pravomocem, které dostaly agentury regionálního rozvoje. Ve Valonském regionu nebyly kompetence agentur zabývajících se strategií regionálního rozvoje významné při samotném regionálním rozvoji.

Naopak ve Vlámském regionu pravomoci získané agenturami, tvořící strategie regionálního rozvoje, měly značný dopad na samotný rozvoj regionu. Momentálně jsou strategie Vlámského a Valonského regionu soustředěny na restrukturalizaci orgánů zabývajících se regionálním rozvojem ke zvýšení efektivity státní správy a její koordinace a kooperace mezi regiony. (OECD, 2010)

Strategie pro Bruselský region je nazývána Plan Régional de Dévelopement (PRD). Původní strategie regionálního rozvoje byla přijata v roce 1995 a soustředila se na otázky zabývající se revitalizací komerčních jader či problematice bydlení a kancelářských prostor. Následující verze strategie regionálního rozvoje byla přijata v roce 2004 a zabývala se 12 prioritními oblastmi. Cílem strategie bylo posílit sociální integraci zranitelných osob ve městě, zajistit diverzifikovanost obyvatelstva, podpořit udržitelný ekonomický rozvoj a vytvořit nová pracovní místa, prosazovat města jakožto místa s mezinárodním a mezikulturním

charakterem a budovat jeho silnou identitu. V roce 2009 byl plán zcela zrevidován. Byly představeny nové prioritní oblasti týkající se růstu populace, vzdělávání a zaměstnanosti, životního prostředí a udržitelného rozvoje a internacionalizace a dualizace města. Cíle strategie regionálního rozvoje se rozdělily do třech pilířů (ekonomického, sociálního a životního prostředí). Zrevidovaný plán se soustředil na dlouhodobý rozvoj, a proto byl změněn název strategického dokumentu na Plan Régional de Dévelopement Durable (PRDD). Plán byl vypracován ve dvou verzích a obě v roce 2014 schválila vláda a znovu v roce 2016. V rámci plánu regionálního rozvoje byly stanoveny konkrétní projekty, soustředící se na problematiku bydlení, hospodářství, mobility a životního prostředí. Plán se věnuje problematice udržitelného rozvoje regionu v časovém horizontu do let 2025 a 2040. (Perspective.brussels, 2018a)

Plan Régional de Dévelopement Durable má čtyři hlavní osy. První je mobilizace území pro tvorbu a rozvoj nových čtvrtí a vybudování nového rámce regionálního rozvoje. Cílem je vytvoření odpovídajícího bydlení pro obyvatele a harmonický příjem nových obyvatel města. Region by se měl řídit zásadou zhušťování a také se rozvíjet kolem několika center.

Druhou je tvorba atraktivního a udržitelného prostředí pro obyvatele. Plán se soustředí na zachování životního prostředí a boj proti silám ohrožující a znečisťující zdravé životní prostředí. Třetí osa se věnuje rozvoji a úspěšnosti městské ekonomiky. Jejím cílem je dosažení rovnováhy mezi ekonomickou přitažlivostí regionu a pracovními místy v regionu a zohlednění mezinárodní, terciální, turistické a průmyslové specializace regionu.

Čtvrtá osa se věnuje podpoře infrastruktury. Tato osa se věnuje mobilitě obyvatel a dostupnosti služeb v určité vzdálenosti od domova. Cílem je podpora mobility obyvatel a vytvoření udržitelné dopravní sítě a upřednostňovat přepravu alternativními způsoby (kolo, chůze, vlak) před přepravou autem. Plan Régional de Dévelopement Durable také určuje podmínky, které je nutné splnit pro dosažení vytyčených cílů a zdůrazňuje nutnost posílení vazby mezi obyvateli a regionem k úspěšnému regionálními rozvoji.

(Perspective.brussels, 2018b)

V regionu Flandry je představena strategie regionálního rozvoje s názvem Vlámský reformní program 2018 (Flemish Reform Programme 2018). Jedná se o reformní program a čtvrtý program prezentovaný stávající vládou. Program reaguje na doporučení pro jednotlivé země EU a na plnění cílů strategie Evropa 2020. V rámci doporučení se věnuje problematice daní

a veřejných financí pro vytvoření prorůstového rozpočtu a uplatnění principu „znečišťovatel platí“. Dále se věnuje doporučení pro trh práce a vzdělávání, jehož cílem je zkvalitnění vzdělávání a dostupnost vzdělání pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel. V rámci toho doporučení se program věnuje boji s diskriminací v pracovním prostředí a rovnováze v pracovním a osobním životě. Dále se program zabývá doporučením ohledně znalostního kapitálu, inovacím a konkurenceschopnosti. Z vlámských cílů strategie Evropa 2020 se program věnuje vědě a výzkumu, a to vytvořením programu pro jeho financování a účastí na mezinárodních výzkumech. V rámci podnebí a energie se program soustředí na snížení produkce skleníkových plynů a energii z obnovitelných zdrojů. Míra zaměstnanosti je dalším bodem programu. Cílem je zvýšení míry zaměstnanosti u obyvatel s pozadím migrace a starších obyvatel. Cíl vzdělávání je soustředěn na snížení počtu obyvatel, kteří ukončí školní docházku předčasně. V případě podílu obyvatel s dokončeným terciálním vzděláním ve věkové kategorii 30–34 let Vlámsko cíl EU splnilo a momentálně se soustředí na udržení toho podílu. Chudoba a sociální exkluze je v rámci programu řešena podporou práva na sociální služby, na rodinu, vzdělání, práci a ubytování. Dokument se také věnuje posílení veřejné podpory Evropského semestru pro jeho úspěšnou implementaci do lokální politiky.

(Departement of public governance & the chancellery – Flanders, 2018)

Ve Valonském regionu byla vytvořena nová deklarace regionální politiky – Valonsko silnější (La Wallonie plus forte). Deklarace byla vytvořena v závislosti na vytvoření nové vlády Valonského regionu v červnu roku 2017 a věnuje se obnově demokracie v regionu.

Deklarace má vytvořeny čtyři hlavní osy, na které je soustředěna. Jedná se o transparentnost, účast, odpovědnost a výkon. Osa transparentnost se soustředí na zvýšení čitelnosti předpisů, jednoduchosti zavedených nařízení, jasnou identifikaci rozhodujících orgánů a transparentnost vzešlých rozhodnutí. Cílem osy účast je zvýšení angažovanosti obyvatel v rozhodnutích vlády a zvýšit jejich zainteresovanost v dění v regionu. Třetí osa – odpovědnost – se věnuje vztahu k normám a preferuje etiku jednotlivce nad slepým prosazováním platných norem. Osa čtvrtá se věnuje výkonnosti veřejné správy a prosazuje její zjednodušení a zrychlení. Cílem je snížení nákladů veřejné správy. Nejvyšší prioritou nové deklarace regionální politiky je tvorba pracovních míst a boj s nezaměstnaností v regionu. V rámci deklarace je řešena také chudoba v regionu a byl vytvořen plán na prevenci a podporu zdraví.

Dále se také deklarace věnuje problematice kvality bydlení a podpoře ekologického chování obyvatel a společností se soustředěním na energetickou účinnost. V otázkách životního prostředí se usiluje o cíl Valonsko bez nafty do roku 2030. V problematice odpadů se deklarace zaměřuje na princip „znečišťovatel platí“. (Gouvernement Wallonie, 2017)