Vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory

Veber (2016) uvádí jako jednu z možností nefinanční podpory inovací zakládání a funkce podnikatelských inkubátorů a vědeckotechnických parků. Podnikatelské inkubátory jsou zakládány pro asistenci začínajícím podnikatelům a inovačním firmám. Nabízí prostory k pronájmu, administrativní poradenství, zabezpečení administrativy a účetnictví a podobné služby. Vědeckotechnické parky představují infrastrukturu nezbytnou k získávání kontaktů a sdílení inovací mezi inovačními podniky. Poskytují podmínky a prostory komerčnímu výzkumu inovací a jejich osvojování.

Švejda (2007) vymezuje v rámci ČR tři druhy vědeckotechnických parků. Jedná se o vědecké parky (centra), technologické parky a vědecká a inovační centra. Vědecké parky lze dále rozlišit na parky vědeckovýrobní, vědeckotechnologické či vědeckovýzkumné.

Vědecká centra představují místa spolupráce jednotlivých organizací, podílejících se na inovačních činnostech. Vědecké parky se zpravidla nacházejí v blízkosti vysokých škol.

Cílem technologických parků je podpora, rozvoj a sdílení high-tech. Podnikatelská a inovační centra se věnují podpoře při raných fázích podnikání, podporují inovační projekty, zprostředkovávají komunikaci mezi inovačními firmami a podporují jejich kooperaci či zprostředkovávají přístup na mezinárodní trhy. Věnují se také organizaci

seminářů, kurzů a setkávání zástupců firem. Vědeckotechnické parky mají dvě základní funkce, jedná se o funkci inovační a funkci inkubační.

Veber (2016) přidává k inovační a inkubační funkci vědeckotechnických parků také funkci transferu technologií. Cílem vědeckotechnického parku je poskytnout zázemí ke sdílení technologických poznatků a funkce transferu technologií má za cíl dovést projekt od stádia nápadu až k praktickému řešení. Park tedy propojuje univerzity a výzkumná centra, která disponují teoretickým řešením problematiky se subjekty, které mají možnost zrealizovat jejich řešení.

Zakladatelé vědeckotechnických parku mohou být z veřejného i ze soukromého sektoru.

Může se jednat o vysoké školy, orgány státní správy, obchodní společnosti, výzkumné organizace, banky či zahraniční firmy. Cíle vědeckotechnických parků závisejí na jejich zakladateli, ale nejčastěji se váží na program rozvoje daného regionu. Obecně se jedná o plné využití výzkumného a inovačního potenciálu regionu, vytvoření nových pracovních míst, vytvoření nové infrastruktury, podporu vzniku malých a středních podniků, zajištění konkurenceschopnosti výrobků, sdílení technologií a inovací či meziregionální spolupráce.

Dle cílů a koncepce vědeckotechnického parku jsou stanovena kritéria k přijetí firmy. Patří mezi ně například popis inovovaného výrobku či technologie, marketingová a odbytová koncepce, plán platební schopnosti, posudek experta či časový plán a plán potřeby zaměstnanců. (Švejda, 2007)

Madaleno (2018) uvádí hlavní výhody zřizování a využití podnikatelských inkubátorů, akcelerátorů a coworkingových pracovišť k rozvoji ekonomiky v regionu. Jednou z hlavních výhod zřízení instituce je zjednodušení výměny informací mezi podnikateli a společnostmi.

Zároveň podnikatelské inkubátory snižují rizikovost podnikání a tím dělají podnikání dostupnější a jeho začátek snazší pro širokou veřejnost. Poradní služby inkubátorů snižují požadavky na vědomosti začínajících podnikatelů a ulehčují jim s legislativní zátěží při začátku podnikání. Zároveň zřízení specializované budovy, kde se schází různí podnikatelé a vědečtí pracovníci přináší výhody nového ekosystému, který je příznivě nakloněn podnikání a inovacím. Vstupní pohovory a podmínky, které jsou často stanoveny k přijetí podnikatele či společnosti do programů podnikatelských inkubátorů, většinou dopředu určí,

zda idea či nová inovace je reálně proveditelná a jak vysokou má pravděpodobnost úspěšnosti, a to má za výsledek to, že reálně vznikají společnosti, které mají vyhlídku vysoké úspěšnosti. Podnikatelské inkubátory a coworkingová pracoviště zároveň řeší problematiku nedostatku dostupné infrastruktury a kanceláří na území města. Často se ke vzniku inkubátoru používají budovy, které neslouží svému původnímu účelu, či brownfield. Snížený pronájem a nabídka pronájmu specializovaného vybavení v těchto institucích zároveň snižuje náklady na počátku podnikání. Rovněž je tímto v regionu určeno místo k podnikání a vysoká poptávka po prostorech zbytečně nezvyšuje cenu pronájmů ostatních v regionu.

Owen (2012) jako hlavní cíl podnikatelského inkubátoru uvádí inkubaci firmu, která je po opuštění inkubátoru soběstačná a finančně stabilní. Zároveň uvádí několik faktorů, které napomáhají úspěšnosti podnikatelského inkubátoru a následně inkubovaných společností.

Za prvé programy podnikatelského inkubátoru by měly být tvořeny v závislosti na aktuálních potřebách trhu v regionu a zároveň by měly korespondovat s nabízenými službami a legislativou regionu. Dále mají na úspěšnost podnikatelského inkubátoru vliv jeho jasně stanovené mise a vize, pečlivý výběr klientů na základě pravděpodobnosti úspěšného podnikání či kulturní shody a také zajištění finančních zdrojů a jasně stanovená pravidla pro účastníky inkubačních programů. Vliv na úspěšnost podnikatelského inkubátoru má také vláda a její místní zastoupení, které mohou ovlivnit financování podnikatelského inkubátoru či jeho klientů nebo legislativní zátěž začínajících podnikatelů.

Ke zvýšení úspěšnosti podnikatelského inkubátoru je nutné sbírat data soustředící se na úspěšnost současných i bývalých účastníků jednotlivých programů a reagovat na jejich potřeby a potřeby trhu. Úspěšnější bývají podnikatelské inkubátory, jejichž programy nejsou primárně zaměřeny na tvorbu zisku, ale soustředí se na inovace v podnikání, podporují kreativní podnikání či řeší problematiku regionálního trhu. Na úspešnost podnikatelského inkubátoru a inkubovaných firem má také vliv velikost rozpočtu a dostupnost finančních zdrojů. Čím více zdrojů má firma či inkubátor k dispozici, tím úspěšnější bývají. Zároveň má vliv odbornost lektorů, kvalita prostředí, umístění a nabízené služby podnikatelského inkubátoru. Vliv na úspěšnost podnikatelského inkubátoru nemá jeho stáří či velikost.

Úspěšnost je dána především managementem a jeho nabízenými programy. Podpora podnikání na regionální úrovni a regionální opatření mají pouze limitovaný vliv na úspěšnost podnikatelského inkubátoru.

Owen (2012) také specifikoval jednotlivé služby nabízené podnikatelským inkubátorem, které mají vliv na jeho úspěšnost a úspěšnost inkubovaných firem. Služby by měly být zaměřeny na zajištění podnikatelského tréninku, přístupu ke kapitálu, tvorby vztahů s regionálními vzdělávacími institucemi, nabídky asistence při produkci prototypů, například v oblasti vědy a výzkumu, a silní mentoři. Podnikatelské inkubátory by k zajištění úspěšnosti inkubovaných firem měly nabízet poradenství týkající se základů podnikání, sdílené kanceláře a jejich vybavení, poradenství v oblasti financí, vysokorychlostní internet, poradenství v oblasti marketingu, podnikatelské etikety, lidských zdrojů či elektronického obchodu. Podnikatelský inkubátor by měl mít přesně stanovené priority a dle nich vybírat své klienty a zároveň uspokojit veškeré potřeby klientů a vytvořit podnikatelskou komunitu v rámci podnikatelského inkubátoru.