3. PRAKTICKÉ ŠKOLY
4.6 Shrnutí výsledkĤ empirické þásti
Empirická þást této bakaláĜské práce byla zamČĜena na zjištČní þetnosti výskytu šikanování na základních školách praktických a na okolnosti s ní spojené – popis prĤbČhu a následná Ĝešení z pohledu respondentĤ. Respondenty v tomto prĤzkumném šetĜení byli žáci 2. stupnČ základní školy praktické, kteĜí byli požádáni o vyplnČní pĜedloženého dotazníku.
PrĤbČžné výsledné hodnoty, které vzešly z prĤzkumu jsou uvedeny v pĜedchozí kapitole. V této kapitole se pokusíme získaná data nesumarizovat a zpĜehlednit.
Pro popis výsledkĤ empirické þásti budou získaná data rozdČlena do pomyslných dvou hodnotících rovin prĤzkumu, které se odráží od stanoveného cíle empirické þásti:
Tab. þ. 14, Roviny prĤzkumného šetĜení
1. rovina zjišĢující þetnost šikany a s tím související další informace 2. rovina popisující prĤbČh šikanování a jeho následné Ĝešení
1. hodnotící rovina - ýETNOST
Se šikanujícím chováním se v základní škole praktické setkalo cca 80% žákĤ, kteĜí byli svČdky nČjakého projevu šikany na ostatních spolužácích. ObČtí šikany se na dotazovaných školách stalo 36% oslovených respondentĤ, což koresponduje s údaji uvádČnými ve statistikách. Jde sice o údaje z roku 2003 a o údaje týkající se bČžných základních škol, ale jak bylo zjištČno, základní školy praktické se v této problematice niþím od bČžných škol neliší.
NejþastČjšími agresory se na základních školách praktických ukázali být skupiny chlapcĤ a chlapci samostatnČ, a to v mnohem vČtším poþtu než dívky.
I pĜestože se dČti ve tĜídách ve vČtšinČ pĜípadĤ cítí dobĜe, mají v ní dobré kamarády i urþitou partu, setkalo se mnoho dČtí s šikanou „na vlastní kĤži“, a to právČ
v jejich tĜídČ. ZdĤvodnČním mĤže být fakt, že jde o vČtšinu, která tvoĜí ony party ve tĜídách a právČ pouze jeden jedinec mĤže být obČtí šikanování.
Osloveným respondentĤm by ponejvíce vadilo, kdyby jim jejich kamarádi nadávali, brali jim jejich vČci a dČlali si z nich poĜád legraci. Pouze þtvrtinČ respondentĤ by vadilo, kdyby s ním nechtČli spolužáci kamarádit. Nutno ale dodat, že právČ u dČtí ze základních škol praktických jsou vzájemné kontakty a vztahy jedním z nejdĤležitČjších rovin kontaktĤ s ostatními lidmi.
Pokud se se šikanou setkali, rozhodnČ se v této situaci necítili spokojenČ. Na otázku spojenou se smajlíkama, které si mČli respondenti zvolit dle pocitĤ pĜi vlastním šikanování, odpovČdČla vČtšina dotazovaných tČmito dvČma smajlíky:
/ / / / . . . .
, cožoznaþuje nelibost s takovýmto chováním. Tento fakt je ale považován za pĜedpokládaný vzhledem k závažnosti šikanování.
2. hodnotící rovina - PRģBċH
Po stanovení existence šikany také na základních školách praktických je dĤležité zajímat se o prĤbČh šikanování a o postoj žákĤ tČchto škol k takovému chování. Nutné pĜedeslat, že na tomto typu škol probíhá, stejnČ na školách bČžného typu, informování žákĤ o tématu a problematice šikany a o vČcech, které s sebou tento problém pĜináší. I pĜesto se šikanování na základních školách praktických zaþíná rozšiĜovat stále þastČji.
Cílem empirického prĤzkumu bylo také pokusit se zjistit, jakým zpĤsobem se agresivní chování na praktických školách objevuje a jak k nČmu pĜistupuje jeho okolí.
Podle oslovených respondentĤ se šikana projevuje nejþastČji v podobČ slovního napadání spolužáka. AgresoĜi se zamČĜují na nadávání, ponižování, pomlouvání a posmívání se spolužákĤm. Ve vyplnČných dotaznících se ale v nemalé míĜe objevuje také fackování, kopání, bití þi rány pČstí. I toto relativnČ malé množství (pČtina dČtí) je dosti alarmující výsledek, s nímž by se mČlo pĜi nejmenším zaþít nČjak pracovat.
Dochází-li k šikanování na území školy, nejþastČji se odehrává pĜímo v jednotlivých tĜídách, kam se nejspíš o pĜestávkách kantoĜi nedostanou tak þasto.
Dalším nejþastČji uvádČným místem šikany je cesta do školy a ze školy, kde jsou dČti velmi þasto mimo jakýkoli dohled dospČlé osoby, þímž se vše agresorĤm usnadĖuje.
Dostalo-li se dítČ z vytipovaných škol do postavení obČti šikany a uvedlo-li to v pĜedloženém dotazníku, uvádí, že se do sporu s agresorem dostalo asi 1x mČsíþnČ (cca 50% resp.) a asi 30% respondentĤ uvedlo, že pravidelnost opakování byla každý týden.
Tento fakt je již velmi alarmující, protože takováto intenzita šikanování již mĤže narušit chování šikanovaného dítČte.
Jak bylo v teoretické þásti nČkolikrát uvedeno, je velmi dĤležité, aby se šikanované dítČ, nebo svČdek šikany, nČkomu svČĜilo s tímto závažným problémem.
Podle výsledkĤ námi provádČného prĤzkumu se s šikanou svČĜí dospČlému 58% dČtí, což je ĜeknČme pĜíjemný údaj, ovšem 41% postižených se se svým problémem nesvČĜilo nikomu. DĤvodĤ, proþ dČti tají své problémy je hned nČkolik – agresora se bojí, stydí se za to, nemají se komu svČĜit apod. ýastČji se dotazovaní respondenti svČĜují svému uþiteli než vlastním rodiþĤm.
NejpodstatnČjší z celého problému reakce na šikanování je vhodný následující pĜístup k této závažné aktualitČ. Pedagogové i rodiþe by mČli vČdČt, jak postupovat v takovýchto pĜípadech, aby náprava byla co nejrychlejší a nejefektivnČjší. Pedagogové jsou v tČchto pĜípadech informovaní a školení. Rodiþe jsou z tohoto pohledu na tom o mnoho hĤĜe – jejich jedinou možností, jak Ĝešit problém jejich dítČte, je zajít do školy a pokusit se vše vyĜešit ve spolupráci s pedagogy a následnČ s dalšími odborníky.
Respondenti ale uvedli, že jim z 92% pomohl ten, komu se svČĜili, jejich problém byl Ĝešen a viník / agresor byl v 61% vhodnČ potrestán.
Poslední údaj, který byl v rámci empirického prĤzkumu Ĝešen byly možnosti potrestání agresora þi agresorĤ. Respondenti mČli možnost vymyslet vlastní alternativy trestu a jak je ve vyhodnocení prĤzkumu patrné nešlo o zcela scestné návrhy. Objevují se mezi nimi ale návrhy, které ukazují další možné agresivní chování, jakožto odplata šikany.
ZÁVċR
Šikana je závažný celospoleþenský problém, který se v souþasné dobČ dostává do mnoha rĤzných odvČtví a zaĜízení. Jedním z nejþastČjších a zároveĖ nejproblematiþtČjším prostĜedím je škola. Ve školním zaĜízení se šikana objevuje již v nejnižších roþnících a jsou zaznamenány pĜípady šikany i v mateĜských školách.
Dotkne-li se šikanování dítČte ve školním vČku, mĤže to mít pro nČj i pro jeho okolí velmi závažné dĤsledky.
Z tohoto dĤvodu je dĤležité, aby se o šikanČ na školách mluvilo, aby se pĜedevším preventivnČ pĤsobilo a informovalo žáky škol o závažnosti tohoto problému.
PĜedkládaná bakaláĜská práce se zamČĜila na šikanu a problematické chování v prostĜedí základních škol praktických. Dotazovanou skupinou byli žáci 2. stupnČ tČchto škol. Drobnou podmínkou pro cílovou skupinu byla alespoĖ nČjaká technická gramotnost, aby byli schopni vyplnit dotazník na poþítaþi.
Cílem bakaláĜské práce bylo charakterizovat problematiku násilí a šikany u dČtí a mladistvých v základní škole praktické, zjistit a popsat pĜíþiny a projevy. Cíl empirického šetĜení byl specifikován jako „Základním cílem empirického prĤzkumu je tedy zjištČní þetnosti šikanujícího chování na základní škole praktické a následný popis takovéhoto chování z pohledu žákĤ, kteĜí se s tímto problémem v praxi setkali“ (viz kap. 4.1).
Charakteristika násilí a šikany a oblasti s touto problematickou spojeny jsou uvedeny v teoretické þásti práce a vycházejí z odborných publikací, z nichž bylo þerpáno. Teoretické poznatky se dotýkaly nČkolika oblastí, které byly rozdČleny do potĜebných kapitol. ZamČĜili jsme se tedy na poruchy chování u žákĤ 2. stupnČ ZŠ, na problematiku šikany a na oblast speciálního školství, pĜesnČji na praktické školy, roli pedagoga v tČchto školách a vztahu rodiny s tímto školským zaĜízením a vztahu rodiny a dítČte.
Empirická þást bakaláĜské práce se pokusila prozkoumat oblast základní školy praktické z pohledu existence þetnosti šikany a problematického chování, jejího prĤbČhu a možných dĤsledkĤ. Vlastní prĤzkum byl realizován pomocí dotazníkového šetĜení. Dotazník nebyl zcela vlastní (vytvoĜen autorkou práce), na základČ prostudování odborných publikací þeských autorĤ bylo vycházeno z již realizovaného
dotazníku na þeských školách. Tento dotazník byl ale pro potĜeby našeho prĤzkumného šetĜení a pro možnosti respondentĤ pĜedem upraven.
Dotazník mČl být pĤvodnČ rozšíĜen mezi respondenty (žáky tĜí ZŠ praktických na Liberecku) v písemné podobČ, ale vzhledem ke zkušenostem z dĜívČjších prĤzkumĤ a ze zkušeností s prací na jedné z tČchto škol zvolila autorka jinou metodu rozšíĜení.
Dotazník byl pĜepsán do poþítaþové podoby, uložen na serveru, který nabízí vyplnČní dotazníku pĜes internet (www.vyplnto.cz) a odkaz na tuto webovou adresu byl odeslán ĜeditelĤm vybraných škol.
I pĜes snahu ulehþit co nejvíce realizaci dotazníkového šetĜení vlastním respondentĤm nebylo empirické šetĜení bez komplikací. NČkteré ze škol na nutnost vyplnČní dotazníkĤ do urþitého termínu zapomnČli a kdyby autorka na tento fakt neupozornila tČsnČ pĜed koncem termínu, k jejich vyplnČní by nedošlo.
Z výsledkĤ empirického šetĜení mĤžeme soudit, že se fenomén šikany na základních školách praktických niþím neliší od šikany na bČžných základních školách – co se týká existence, þetnosti i prĤbČhu vlastního šikanování. Tento fakt byl pro autorku práce velmi pĜekvapivý, protože tuto realitu nepĜedpokládala. To také dokazuje jedna ze stanovených hypotéz, která byla tímto vyvrácena. Je to velmi závažný a alarmující fakt, který by se mČl zaþít velmi rychle Ĝešit a pĜedevším by se mČlo zaþít pracovat na úrovni primární, popĜ. sekundární prevence.
BakaláĜská práce zamČĜena na problematiku šikany na základních školách praktických by mČla být pĜínosem hned na nČkolika úrovních. Souhrn teoretických informací zamČĜených na tuto problematiku nabízí možnost její ucelenČjší pĜedstavy.
Informace získané z odborných publikací byly srovnávány s reálnou zkušeností a naopak a je tak možné její vzájemné posuzování.
Další pĜínos bakaláĜské práce na toto téma shledáváme pĜedevším v praktickém životČ, v praxi na základních školách praktických. Tato práce by mohla dopomoci pedagogĤm tohoto typu škol udČlat si pĜehled o „stavu šikany“ na jejich škole a moci tak vhodnČ reagovat na získanou zkušenost.
Aby byl pĜínos práce nČjak podložen, byla vytvoĜena následující tabulka, která shrnuje informace získané empirickým šetĜením. Tato tabulka by se mohla rozeslat na školy, které se prĤzkumu úþastnily, ještČ s dalšími podrobnČjšími informacemi. Tabulka
by se mohla vytisknout také ve formČ nČjakého letáku a rozdat nejen pedagogĤm na tČchto školách, ale také dČtem a pĜedevším jejich rodiþĤm. Dovršit tak cíl bakaláĜské práce a pĜenést získané poznatky do praxe.
Tab. þ. 15, Šikana - zhodnocení
Š I K A N A
CO? ŠIKANOVÁNÍ – agresivní chování
KDE? ZŠ praktická - v prostorách tĜíd a cestou do školy a zpČt domĤ KDO? NejþastČji skupiny chlapcĤ a chlapci samostatnČ
KOMU? Svým spolužákĤm – 36% dČtí jsou obČti šikany ! KDY? Asi jednou za mČsíc, þasto taky jednou týdnČ
JAK? Ponižování, nadávání…ale také bití, ubližování, fackování!
PROý? ?….?
KDO MģŽE POMOCI? – Rodiþe, uþitelé, policie, linky dĤvČry, linky bezpeþí,…
UrþitČ by bylo na místČ pokusit se pokraþovat v empirickém prĤzkumu i v rozšiĜování teoretické základny a pokusit se problematiku šikany v praktických školách více popsat, prošetĜit a vytvoĜit napĜ. nČjaký ucelený preventivní program šikanování ušitý na míru základním školám praktických.
Na závČr bakaláĜské práce bych nakonec jako autorka chtČla zmínit pĜínos práce pro mČ samotnou. I pĜesto, že jsem mČla pĜedstavu o problematice šikany a jejím možném prĤbČhu a následném šetĜení, po podrobném prostudování odborných publikací jsem získala pohled ponČkud jiný. Praktický prĤzkum mezi žáky, s nimiž se každý den setkávám, mČ donutil zaþít nad tímto tématem pĜemýšlet více a hloubČji. Jsem rozhodnuta zaþít na naší škole se zaþínající šikanou zaþít pracovat.
NÁVRH OPATěENÍ
BČhem realizace prĤzkumného šetĜení a pĜedevším pĜi jeho dokonþování vyvstávaly na povrh možnosti Ĝešení nČkterých problémĤ, možnosti jakési první primární prevence šikanování na sledovaném typu škol a pĜedevším využití získaných poznatkĤ a informací. Pro jednodušší pĜehled navrhovaných opatĜení jsme vytvoĜili 3 základní skupiny, k nimž by daná opatĜení mČla smČĜovat. Jde o skupiny lidí, kterých se problém šikany dotýká nejvíce:
- dČti (A) – žáci ZŠ praktických (nemusí být pouze žáci 2. stupnČ tČchto škol), - pedagogové (B) – uþitelé ZŠ praktických,
- rodiþe (C) – rodiþe dČtí ZŠ praktických.
A. DČti/žáci:
po vyplnČní dotazníku by mČla následovat další péþe o dČti, komunikace na téma šikana, další preventivní pĤsobení (zdĤvodnČním mĤže být fakt, že pĜi vyplĖování dotazníku se již nad tímto problémem zamyslely, bylo by proto dobré na toto navázat a probrat problém více do hloubky);
možnost spoleþné (kolektivní, tĜídní) práce: vytvoĜení letáþku, který by dČti mohly rozdat nižším roþníkĤm (letáþek: informujícím o problematice šikany, a o možnostech jejího Ĝešení);
získat do škol preventivní program na šikanu;
B. Pedagogové:
oživit si problematiku šikany a pĜedevším správné reakce na její zjištČní;
mít možnost konzultace s odborníkem, nejen s metodikem prevence na škole, ale i nČkoho výše postaveného þi odborníka zamČĜujícího se pĜedevším na tuto problematiku;
zamČĜit se také na kyberšikanu, napĜ. v rámci vyuþovacích hodin IVT;
C: Rodiþe:
v rámci tĜídních schĤzek informovat o závažném problému šikany, i když se na škole v souþasné dobČ nevyskytuje;
informovat o prvních signálech šikany, jak je rozpoznat a jak se následnČ zachovat,
také pro nČ vytvoĜit letáþek se základními informacemi a pĜípadnými kontakty na odborníky.
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJģ
ODBORNÉ PUBLIKACE
ERIKSON, E.H., 1999. Životní cyklus rozšíĜený a dokonþený. Praha: Lidové noviny.
ISBN 80-7106-291-X.
HELUS, Z., 2009. DítČ v osobnostním pojetí: obrat k dítČti jako výzva a úkol pro uþitele a rodiþe. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-628-5.
KOLÁě, M., 2001. Bolest šikanování. Praha: Portál. ISBN 80-7178-513-X.
MARTIN, M., ALTMANOVÁ-GREENWOODOVÁ, C., 1997. Jak Ĝešit problémy dČtí se školou. Praha: Portál. ISBN 80-7178-125-8.
MARTÍNEK, Z., 2009. Agresivita a kriminalita školní mládeže. 1. vyd. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-2310-5.
MATċJýEK, Z., 2011. Praxe dČtského psychologického poradenství. 2. aktual. a upr.
vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0000-0.
MICHALOVÁ, Z. 2007. Sondy do problematiky specifických poruch chování. 1. vyd.
HavlíþkĤv Brod: Tobiáš. ISBN 80-7311-075-X.
NAVRÁTIL, S., MATTIOLI, J., 2011. Problémové chování dČtí a mládeže. 1. vyd.
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3672-3.
PEŠOVÁ, I., ŠAMALÍK, M. 2006. Poradenská psychologie pro dČti a mládež. 1. vyd.
Praha: Grada. ISBN 80-247-1216-4.
ěÍýAN, P., 2004. Cesta životem. Praha: Portál. ISBN 80-7178-829-5.
ěÍýAN P., JANOŠOVÁ, P., 2010. Jak na šikanu. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2991-6.
ěÍýAN, P., KREJýÍěOVÁ, D. A KOL., 2006. DČtská klinická psychologie. 4. pĜepr.
a doplĖ. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-1049-8.
ěÍýAN, P. 1995. Agresivita a šikana mezi dČtmi: jak dát dČtem ve škole pocit bezpeþí.
1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-123-1.
SPALKOVÁ, D., 2007. Postavme se šikanČ! Liberec: „alfa marketing“. (Informaþní a propagaþní brožura).
ŠVARCOVÁ, I., 2006. Mentální retardace. 3.vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7367-060-7.
VÁGNEROVÁ, M., 2000. Vývojová psychologie. Praha: Portál. ISBN 80-7178-308-0.
VÁGNEROVÁ, M., 2005. Školní a poradenská psychologie pro pedagogy. Praha:
Karolinum. ISBN 80-246-1074-4.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
KoláĜ: Školní program proti šikanování. [online]. [cit. 15. 5. 2014]. Dostupné z:http://aplikace.msmt.cz/htm/KTSkolniprogramprotisikanovani.htm (2003).
Metodický portál RVP: Základní škola praktická. [online]. [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z:http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/Z/Z%C3%A1kladn%C3
%AD_%C5%A1kola_praktick%C3%A1?highlight=z%C3%A1kladn%C3%AD+%C5%
A1kola+praktick%C3%A1.
Metodický portál RVP: Praktická škola. [online]. [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z:
http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/P/Praktick%C3%A1_%C 5%A1kola?highlight=praktick%C3%A1+%C5%A1kola.
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a pĜidružených zdravotních problémĤ, MKN-10: Poruchy chování a emocí se zaþátkem obvykle v dČtství a v dospívání
[online]. [cit. 6. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html.
Minimalizace šikany. [online]. [cit. 21. 2. 2014]. Dostupné z:
http://www.minimalizacesikany.cz/aktivity-projektu/284.
Národní informaþní centrum pro mládež: Šikana. [online]. [cit. 20. 2. 2014].
Dostupné z: www.nicm.cz/files/Sikana.org (2003).
Ondráþková, T., Vlachová, M.: Právní kvalifikace projevu kyberšikany. [online]. [cit.
22. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.kybersikana.eu/2011/02/pravni-kvalifikace-projevu-kybersikany.html. Picture Window – šablona.
Policie ýR: Víte, co je kyberšikana. [online]. [cit. 22. 2. 2014]. Dostupné z:
http://www.policie.cz/clanek/vite-co-je-kybersikana.aspx.
Speciální vzdČlávání. [online]. [cit. 17. 3. 2014]. Dostupné z:
aa.ecn.cz/img_upload/.../Specialni_vzdelavani.rtf.
Školní program proti šikanování: [online]. [cit. 23. 2. 2014]. Dostupné z:
http://aplikace.msmt.cz/HTM/KTSkolniprogramprotisikanovani.html.
VyplĖto.cz: Online prĤzkum. www.vyplnto.cz.
VYHLÁŠKY A METODICKÉ POKYNY
Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tČlovýchovy k Ĝešení šikanování ve školách a školských zaĜízení. ý.j. MŠMT- 22294/2013-1.
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tČlovýchovy k prevenci a Ĝešení šikanování mezi žáky škol a školských zaĜízení. MŠMT ýj.: 28 275/2000-22.
Vyhláška 73/2005 Sb., o vzdČlávání dČtí, žákĤ a studentĤ se speciálními vzdČlávacími potĜebami a dČtí, žákĤ a studentĤ mimoĜádnČ nadaných, ze dne 9. února 2005.
SEZNAM PěÍLOH
PĜíloha 1 – KYBERŠIKANA PĜíloha 2 – DOTAZNÍK
PĜíloha þ. 1:
KYBERŠIKANA
Právní kvalifikace projevĤ šikany
Abychom si udČlali lepší pĜedstavu, co je a co není trestné, je nezbytné nastudovat si o tom dĤležité informace. V následujícím þlánku Vám nabízíme souhrn a výtah z jednotlivých právních pĜedpisĤ.
Jaké trestné þiny mohou být za kyberšikanou skryty?
(Zákon þ. 40/2009 Sb. dle stavu 1. 1. 2010)
vydírání - §175
šíĜení pornografie - §191
výroba a jiné nakládání s dČtskou pornografií - §192
zneužití dítČte k výrobČ pornografie
Jaké trestné þiny mohou být za kyberšikanou skryty?
(Zákon þ. 40/2009 Sb. dle stavu 1. 1. 2010)
vydírání - §175
šíĜení pornografie - §191
výroba a jiné nakládání s dČtskou pornografií - §192
zneužití dítČte k výrobČ pornografie - §193
svádČní - §202
šíĜení toxikomanie - §287
násilí proti skupinČ obyvatelĤ a proti jednotlivci - §352
nebezpeþné vyhrožování - §353
nebezpeþné pronásledování - §354
hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob - §355
podnČcování k nenávisti vĤþi skupinČ osob nebo k omezování jejich práv a svobod - §356
PĜíloha þ. 2