Výsledky praktické části bakalářské práce částečně potvrdily stanovené hypotézy. Pomohly naplnit cíl práce, tj. poskytnout stručný teoretický vhled do systému péče o děti s tělesným a kombinovaným postiţením s ohledem na jejich sociální potřeby. Při realizaci průzkumu bylo zjišťováno, zda je dětem s tělesným nebo kombinovaným postiţením poskytována kvalitnější péče v rodině nebo v pobytovém zařízení a jestli tyto děti neţijí v rodině ve větší sociální izolaci neţ děti v pobytových zařízeních.
H 1: Péče o děti s tělesným nebo kombinovaným postiţením v prostředí rodiny je kvalitnější neţ v pobytovém zařízení.
Rozbor získaných dat potvrdil první hypotézu, ţe péče poskytovaná dětem s tělesným nebo kombinovaným postiţením v běţném prostředí rodiny je kvalitnější neţ v pobytovém zařízení. Na základě výsledků průzkumu je moţné vyvodit, ţe většině respondentů v době jejich účasti v průzkumu byla poskytována rodinná péče. Hlavní pečující osobou byla většinou matka dítěte (viz Tabulka č. 8: Podíl členů rodiny na neformální péči o děti se zdravotním postiţením, s. 40). Nelze však tvrdit, ţe respondenti nevyuţívají i jinou formu péče. Více neţ třetina respondentů v dotazníku uvedlo, ţe mají zkušenosti i s jinými typy sociálních sluţeb. Jejich zkušenosti se mírně lišily v závislosti na stupni postiţení respondenta (viz Graf č. 1 – Zkušenosti respondentů se sluţbami sociální péče, s. 43).
Vyuţívání profesionálních sociálních sluţeb je u většiny respondentů ovlivněno více faktory.
Nejvýznamnějšími jsou nabídka sociálních sluţeb, místní dostupnost a finanční moţnosti rodiny (viz Tabulka č. 13: Podíl vlivů na vyuţívání profesionálních sociálních sluţeb, s. 45).
Z průzkumu vyplynulo, ţe třetinu příspěvku na péči respondenti pouţili k úhradě
61
profesionální sociální sluţby a zbývající dvě třetiny na jiné výdaje spojené s uspokojováním dalších potřeb (viz Tabulka č. 15: Přehled vyuţívání příspěvku na péči celkem, s. 47). Toto zjištění je v jistém rozporu s názory na to, zda je aktuální výše příspěvku na péči dostatečná pro zajištění potřebné péče. Nadpoloviční většina respondentů ohodnotila svoji finanční situaci negativně.
I přes tato zjištění lze na základě výsledků průzkumu tvrdit, ţe přínos neformální péče poskytované osobou blízkou v běţném fungujícím rodinném prostředí je pro dítě s tělesným nebo kombinovaným postiţením větším přínosem neţ ţivot v pobytovém zařízení. Výchova dítěte ve fungující rodině, i s přihlédnutím ke specifickým potřebám a k vyšším nárokům na péči, spojeným s existencí postiţení, zvyšuje pravděpodobnost, ţe se osobnost dítěte bude vyvíjet způsobem, který se v maximální míře přiblíţí vývoji dítěte bez postiţení. Současná nabídka sociálních sluţeb navíc umoţňuje kombinovat rodinnou péči s různými druhy sociální péče a tím přispívat k ochraně před sociálním vyloučením při zachování rodinných vazeb.
Lze se domnívat, ţe současný systém financování sociální péče prostřednictvím příspěvku na péči, jenţ vychází z platné legislativy, i přes existující nedostatky podporuje zvyšování kvality péče o děti s tělesným a kombinovaným postiţením. Systém odpovídá současným trendům národní sociální politiky i prioritám sociální politiky Evropské unie.
H 2: Děti s tělesným nebo kombinovaným postiţením v rodině ţijí ve větší sociální izolaci neţ děti v pobytových zařízeních.
Druhá hypotéza, ţe ţivot dětí s tělesným nebo kombinovaným postiţením v rodině můţe být spojen s větší, sociální izolaci neţ u dětí v pobytových zařízeních, se nepotvrdila. Jak vyplynulo z výsledků průzkumu, ačkoliv většina respondentů v době realizace průzkumu vyuţívala neformální rodinnou péči (viz Tabulka č. 7: Podíl poskytovatelů převaţující péče o děti se zdravotním postiţením, s. 39), měla současně zkušenosti i s řadou dalších sociálních sluţeb (viz Tabulka č. 9: Zkušenosti respondentů se sluţbami sociální péče, s. 41). Toto zjištění naznačuje, ţe měli moţnost kromě běţných rodinných vztahů navazovat a udrţovat také vztahy mimo prostředí rodiny, například se svými vrstevníky nebo pracovníky v zařízeních poskytujících sociální sluţby. Ze sociálního pohledu se tak způsob jejich ţivota přibliţuje obvyklému ţivotu zdravé populace.
62
Velký vliv na toto uspořádání má jistě neustálý rozvoj sociálních sluţeb, zejména ambulantního charakteru. Jejich nabídka se v posledních letech rozšířila. Stále však existují regionální rozdíly. Zatímco ve větších městech a průmyslových oblastech je místní dostupnost sociálních sluţeb na vyšší úrovni, v odlehlých regionech jejich nabídka a dostupnost zaostává.
Vzhledem k velikosti výzkumného vzorku, v němţ byl průzkum realizován, se tudíţ nedomníváme, ţe zjištěné výsledky mohou mít obecnou platnost.
Ačkoliv výsledky průzkumu jsou povzbuzující, stále zde existuje moţnost zneuţívání příspěvku na péči na úhradu jiných výdajů neţ sociálních sluţeb potřebných pro zajištění adekvátní péče o dítě se zdravotním nebo kombinovaným postiţením. Zařízení poskytující sociální sluţby často upozorňují na problémy s úhradou za poskytnuté sluţby klientům.
Rozbor výsledků průzkumu také ukázal, ţe respondenti část vyplácených prostředků vyuţívali na nákup oblečení, školních pomůcek nebo úhradu mimoškolních aktivit. Je patrné, ţe uvedené výdaje byly pouţity ve prospěch dítěte s postiţením. Nicméně je sporné, zda by měla být vyplácená dávka vyuţívána i na jiné účely neţ nákup sociálních sluţeb. K této nejednoznačnosti přispívá i systém kontroly vyuţívání příspěvku na péči ze strany úřadu práce, který téměř není realizován.
Riziko zneuţívání příspěvku na péči můţe zvyšovat také sociální situace rodiny, která pečuje o dítě s tělesným nebo kombinovaným postiţením. Z mnoha důvodů patří tyto rodiny často mezi sociálně slabší skupiny obyvatelstva. Pokud situaci rodiny, kterou výrazně změní jiţ narození dítěte s postiţením, ovlivní ještě další sociální události, například nezaměstnanost, předluţení, odchod jednoho z rodičů z rodiny apod., či patologické jevy, je více pravděpodobné, ţe příspěvek na péči můţe být stejně jako ostatní sociální dávky vyuţíván na úhradu nejnutnějších výdajů ve prospěch celé rodiny, nikoliv ve prospěch dítěte s postiţením.
Závěr
Bakalářská práce se zabývala kvalitou ţivota dětí s tělesným nebo kombinovaným postiţením. Jejím cílem bylo zmapovat vliv příspěvku na péči na kvalitu ţivota dětí s tělesným nebo kombinovaným postiţením. To znamená zjistit a popsat, jaké zdroje uvedené cílové skupině poskytují potřebnou péči v sociální oblasti a zda se liší úroveň neformální (rodinné) péče poskytované osobou blízkou a profesionální sociální péče. Zároveň zjišťovala vliv současného systému financování sociálních sluţeb na kvalitu péče. V doplňujících otázkách respondenti vyjadřovali své názory na současný stav v oblasti sociálních sluţeb.
63
V teoretické části se bakalářská práce zabývala vysvětlením základních pojmů, souvisejících se zdravotním postiţením, důsledky zdravotního postiţení na další oblasti ţivota dítěte s tělesným nebo kombinovaným postiţením, moţnostmi sociální péče a jejími zdroji v historickém pohledu i v současnosti. Představila rovněţ platnou legislativu upravující poskytování a financování sociálních sluţeb pro osoby se zdravotním postiţením. Teoretická část vznikla na základě studia odborné literatury a dalších zdrojů informací a vytvořila teoretickou základnu pro zpracování druhé, empirické části bakalářské práce.
Praktická část pracovala s informacemi zjištěnými prostřednictvím dotazníku od respondentů.
Z průzkumu vyplynulo, ţe rodiny pečující o respondenty naplňují očekávání spojovaná s realizací zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, a vyuţívají moţnosti poskytovat svému dítěti s tělesným nebo kombinovaným postiţením neformální péči v rodinném prostředí. Toto očekávání bylo jednou z hlavních tezí připravovaného zákona. Současně bylo zjištěno, ţe kromě neformální péče vyuţívají i profesionální sociální sluţby.
Práce ověřovala dvě hypotézy. První hypotéza, ţe péče o děti s tělesným nebo kombinovaným postiţením v běţném prostředí v rodině je kvalitnější neţ v pobytovém zařízení, se potvrdila.
Druhá hypotéza o větší sociální izolaci dětí s tělesným nebo kombinovaným postiţením ţijících v rodině neţ u dětí v pobytových zařízeních se nepotvrdila.
Cílem praktické části nebylo získat výsledky platné pro celou cílovou skupinu. Zjištěné výsledky by však mohly slouţit jako podnět pro další rozšiřování nabídky sociálních sluţeb pro osoby s postiţením.
64
Doporučená opatření
Na základě zjištěných skutečností a výsledků průzkumu byl předloţen následující návrh opatření. Ve stávající nabídce sociálních sluţeb se doporučuje podporovat vznik a rozvoj terénních a ambulantních sluţeb, které poskytují rodinám pečujícím v běţném domácím prostředí o dítě s tělesným nebo kombinovaným postiţením podporu v oblastech, jeţ díky omezením spojeným s existencí postiţení nezvládají. Znamená to i nadále podporovat snahu rodičů, kteří jeví zájem pečovat o své dítě s postiţením, v co nejširším rozsahu. Zároveň se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost rodinám ohroţeným některým z rizikových faktorů, jeţ by mohly ohrozit péči a výchovu dětí, zejména dětí s postiţením.
Současně se doporučuje, aby zařízení poskytující pobytové sociální sluţby i nadále pokračovala v realizaci procesu transformace sociálních sluţeb. Výsledkem procesu by měla být pobytová sluţba budoucnosti, která respektuje moţnosti klienta, jeho přání a v co největší míře splňuje představy o běţném ţivotě člověka ve společnosti.
Děti s tělesným a kombinovaným postiţením a zejména jejich rodiče by měli být více informováni o moţnostech sociálních sluţeb, nabízených v místě bydliště a okolí. V současné době sice mnoho uţitečných informací mohou získat prostřednictvím internetu, ale vhodným způsobem by mohli přispět téţ dětští lékaři, rehabilitační pracovníci či pracovníci Úřadu práce a sociálních odborů obcí. Zároveň se doporučuje podporovat motivaci dítěte i jeho rodiny k získání co nejlepšího moţného vzdělání a dalšímu sebevzdělávání. Mnohem větší důraz by měl být kladen na jejich vlastní aktivitu a samostatné rozhodování v různých ţivotních situacích. Je nezbytné vést je k přijetí odpovědnosti za svůj vlastní ţivot, aby jej mohli ţít takový, jaký si ho představují. K tomu všemu by jistě v budoucnosti přispěla spolupráce různých zdrojů poskytování péče dětem s tělesným nebo kombinovaným postiţením.
65
Seznam pouţitých zdrojů
Literární zdroje
ADLER, A., 1995. Smysl života. 1. vyd. Praha: Práh. ISBN 80-858009-34-6.
FARKOVÁ, M., 2008. Vybrané kapitoly z psychologie. 2. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského. ISBN 978-80-86723-64-8.
GAVORA, P., 2000. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido. ISBN 80-85931-79-6.
GILLERNOVÁ, I., KREJČOVÁ, L., a kol., 2012. Sociální dovednosti ve škole. 1. vyd. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-3472-9.
HARTL, P., HARTLOVÁ, H., 2000. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-303-X.
HRUBÝ, J., 2000. Vzdělávání a výchova dětí se specifickými potřebami očima rodičů. In: Handicap 1999/2000 – sborník ze 7. ročníku mezinárodní konference konané 25.-26. května 1999. 1. vyd.
Liberec: Technická univerzita v Liberci, s. 7–10. ISBN 80-7083-443-9.
LANGMEIER, J., MATĚJČEK, Z., 2011. Psychická deprivace v dětství. 4. dopl. vyd. Praha:
Karolinum. ISBN 978-80-246-1983-5.
MATĚJČEK, Z., DYTRYCH, Z., 1994. Děti, rodina a stres. 1. vyd. Praha: Galén. ISBN 80-85824-06-X.
MATOUŠEK, O., a kol., 2005. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7367-002-X.
MATOUŠEK, O., a kol., 2007. Základy sociální práce. 2. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-331-4.
NAKONEČNÝ, M., 1997. Encyklopedie obecné psychologie. 2. rozšíř. vyd. Praha: Academia. ISBN 80-200-0625-7.
OREL, M., a kol., 2012. Psychopatologie. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3737-9.
PROCHÁZKA, M., 2012. Sociální pedagogika. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3470-5.
SOVÁK, M., 1986. Nárys speciální pedagogiky. 6. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
ISBN 14-072-86.
66
ŠESTÁK, J., 2007. Chráněná dílna – nástroj k pracovnímu uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením. Týn nad Vltavou: Domov sv. Aneţky, o.p.s. ISBN 978-80-254-0108-8.
TITZL, B., 2000. Postižený člověk ve společnosti. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta. ISBN 80-86039-90-0.
VÁGNEROVÁ, M., 2004. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vyd. rozšíř. a přeprac. Praha:
Portál. ISBN 80-7178-802-3.
VÁGNEROVÁ, M., 2005. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. 1. vyd. Praha: Karolinum.
ISBN 80-246-0956-8.
VÁGNEROVÁ, M., HADJMOUSSOVÁ, Z., 2003. Psychologie handicapu. 4. část. 2. vyd. Liberec:
Technická univerzita v Liberci. ISBN 80-7083-765-9.
VEJRAŢKA, L., HLADÍK, J., 2004. Hledání. 100 let Jedličkova ústavu v Liberci. 1. vyd. Smrţovka:
Občanské sdruţení Unikátní projekty. ISBN 80-239-4103-8.
VOTAVA, J., 2003. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: Karolinum.
ISBN 80-246-0708-5.
VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I., 2009. Sociální psychologie. 2. přeprac. a rozšíř. vyd. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-1428-8.
Odborné časopisy
CHLOUPKOVÁ, S., 2008. Hodnota sociálního pracovníka v procesu rozhodování o příspěvku na péči. Sociální práce/Sociálna práca, roč. 8, č. 2, s. 30–31. ISSN 1213-6204.
ŠTARKOVÁ, P., 2011. Nepřijetí rodiči můţe být horší neţ zdravotní handicap. Sociální služby, roč.
13, č. 11, s. 30. ISSN 1803-7348.
Internetové zdroje
HORECKÝ, J., 2012. Návrhy na změnu výplaty a pouţití příspěvku na péči. In: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR [online]. [vid. 1. 1. 2014]. Dostupné z:
http://www.apsscr.cz/files/files/Prispevek_na_peci_JH_finalup.pdf
KROUTILOVÁ NOVÁKOVÁ, R., JANDZÍKOVÁ, E., 2012. Kvalita ţivota osob pečujících o osoby s přiznaným příspěvkem na péči ve III. a IV. stupni závislosti. Fórum sociální politiky [online], roč.
2012, č. 2, str. 20–24 vid. 6. 1. 2014. ISSN 1803-7488. Dostupné z:
http://praha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2012-02.pdf
Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013. Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení ve vývojových řadách a grafech 2012 [online]. [vid. 13. 2. 2014]. Dostupné z:
67
http://www.mpsv.cz/files/clanky/16801/final_press_zakladni_ukazatele_CZ.pdf
Národní centrum podpory transformace sociálních sluţeb, 2012. Potřeby dětí se zdravotním
postižením [online]. [vid. 29. 12. 2013]. Dostupné z:
STATHAM, J., 2011. Grandparents providing child care. In: Childhood wellbeing research centre [online]. [vid. 10. 9. 2013]. Dostupné z:
https://www.education.gov.uk/publications/eOrderingDownload/Grandparent%20care%20briefing%2 0paper.pdf
VRCHOTOVÁ, J., 2013. Příspěvek na péči (PnP). In: Šance dětem online. 1.9.2013 vid. 3. 1.
2014. Dostupné z: http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/davky-pro-rodiny-deti-se-zdravotnim-postizenim/prispevek-na-peci.shtml
WOODBRIDGE, S., BUYS, L., MILLER, E., 2009. Grandparenting a child with a disability: An emotional rollercoaster. Australasian Journal on Ageing [online], roč. 28, č. 1., s. 37-40 [vid. 10. 9.
2013]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1741-6612.2008.00344.x/pdf
Zákony
Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách. In:
Sbírka zákonů České republiky [online]. 2006 [vid. 1. 1. 2014]. Dostupné z:
http://www.uplnezneni.cz/vyhlaska/505-2006-sb-kterou-se-provadeji-nektera-ustanoveni-zakona-o-socialnich-sluzbach/
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2006 [vid.
29. 12. 2013]. Dostupné z: http://zakony-online.cz/?s174&q174=all
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 1988 [vid. 1. 1. 2014]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/socialzab/
Zákon č. 218/2005 Sb., kterým se mění Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 463/1991 Sb., o ţivotním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2005 [vid. 6. 1. 2014]. Dostupné z: http://ftp.aspi.cz/opispdf/2005/078-2005.pdf
68
Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Stručný přehled počtu nezvládnutých ţivotních potřeb, nutných pro přiznání stupně závislosti u dětí do 18 let.
Tabulka č. 2: Výše příspěvku na péči od 1. 1. 2014 - osoby do 18 let Tabulka č. 3: Výše příspěvku na péči od 1. 1. 2014 - osoby nad 18 let Tabulka č. 4: Rozdělení respondentů dle druhů postiţení
Tabulka č. 5: Rozdělení respondentů dle stupně závislosti Tabulka č. 6: Rozdělení respondentů dle věku
Tabulka č. 7: Podíl poskytovatelů převaţující péče o děti se zdravotním postiţením Tabulka č. 8: Podíl členů rodiny na neformální péči o děti se zdravotním postiţením Tabulka č. 9: Zkušenosti respondentů se sluţbami sociální péče
Tabulka č. 10: Zkušenosti respondentů se sluţbami sociální péče - II. stupeň závislosti Tabulka č. 11: Zkušenosti respondentů se sluţbami sociální péče - III. stupeň závislosti Tabulka č. 12: Zkušenosti respondentů se sluţbami sociální péče - IV. stupeň závislosti Tabulka č. 13: Podíl vlivů na vyuţívání profesionálních sociálních sluţeb
Tabulka č. 14: Přehled dalších vyuţívaných aktivit
Tabulka č. 15: Přehled vyuţívání příspěvku na péči celkem
Tabulka č. 16: Přehled vyuţívání příspěvku na péči - II. stupeň závislosti Tabulka č. 17: Přehled vyuţívání příspěvku na péči - III. stupeň závislosti Tabulka č. 18: Přehled vyuţívání příspěvku na péči - IV. stupeň závislosti Tabulka č. 19: Dostatečnost přiznaného příspěvku na péči celkem
Tabulka č. 20: Dostatečnost přiznaného příspěvku na péči – II. stupeň závislosti Tabulka č. 21: Dostatečnost přiznaného příspěvku na péči – III. stupeň závislosti Tabulka č. 22: Dostatečnost přiznaného příspěvku na péči – IV. stupeň závislosti Tabulka č. 23: Představa o dostatečném příspěvku na péči – II. stupeň závislosti Tabulka č. 24: Představa o dostatečném příspěvku na péči – III. stupeň závislosti Tabulka č. 25: Představa o dostatečném příspěvku na péči – IV. stupeň závislosti Tabulka č. 26: Spokojenost respondentů s nabídkou sociálních sluţeb
69
Seznam grafů
Graf č. 1: Zkušenosti respondentů se sluţbami sociální péče Graf č. 2: Vyuţívání příspěvku na péči
Graf č. 3: Dostatečnost příspěvku na péči
Seznam příloh
Příloha č. 1: Dotazník
70 Příloha č. 1
DOTAZNÍK
Váţení respondenti, prosíme Vás o spolupráci při vyplnění tohoto anonymního dotazníku, který se věnuje problematice kvality ţivota dětí s tělesným nebo kombinovaným postiţením.
Vaše názory a odpovědi budou zpracovány v bakalářské práci na téma: Vliv příspěvku na péči na kvalitu ţivota dětí s tělesným nebo kombinovaným postiţením v rodině.
Správnou odpověď prosím označte kříţkem nebo doplňte jinou moţnou odpověď.
Pohlaví: žena muž
1) Pobíráte příspěvek na péči na dítě?
ano
ne
2) Uveďte druh postižení Vašeho dítěte?
tělesné
mentální
smyslové
kombinované
3) Jaký stupeň závislosti vám byl v současné době přiznán?
I. stupeň
péče poskytovaná asistentem sociální péče
centrum denních služeb/denní stacionář
týdenní stacionář
domov pro osoby se zdravotním postižením
pečovatelská služba
odlehčovací služba
kombinace rodinné péče a sociální služby
jiné (doplňte) ………
71
6) V případě využívání rodinné péče pomoc poskytuje převážně?
matka
otec
jiný rodinný příslušník (doplňte) ……….
7) S jakými službami sociální péče máte osobní zkušenost? (lze označit více možností)
rodinná péče
centrum denních služeb/denní stacionář
týdenní stacionář
domov pro osoby se zdravotním postižením
pečovatelská služba
odlehčovací služba
osobní asistence
jiné (doplňte) ………
8) Při hledání sociální služby je pro vás rozhodující? (lze označit více možností)
místní dostupnost sociální služby
nabídka sociálních služeb
finanční možnosti
řešení rodinné situace
jiné důvody (doplňte)………
9) Využíváte i jiné aktivity? (v případě, že se rozhodnete pro zápornou odpověď, nevyplňujte otázku č. 10)
11) Přiznaný příspěvek na péči využíváte na úhradu? (lze označit více možností)
sociálních služeb
72
mimoškolních aktivit
jiných výdajů (doplňte) ….……….
12) Je poskytovaná výše příspěvku na péči dostatečná pro zajištění potřebné péče?
ano
spíše ano
spíše ne
ne
nevím
13) Pokud považujete výši příspěvku za nedostatečnou, uveďte částku, která by více odpovídala Vašim představám.
………
14) Jste spokojen/a s nabídkou sociálních služeb?
ano
spíše ano
spíše ne
ne
nevím
15) Co vám chybí v nabídce sociálních služeb? (zde máte prostor pro Vaše názory)
………
………
………
………
Děkuji
Štěpánka Dědková
Technická univerzita v Liberci
Fakulta přírodně-humanitní a pedagogická