Shrnutí výsledků

V praktické částí bakalářské práce byly zpracovány metody: dotazníku, rozhovoru a kazuistiky. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit zda zájmové činnosti mají vliv na rozvoji osobnosti žáků s mentálním postižením a jejich uplatnění životě.

Dotazníkové metody se zúčastnilo 14 dětí (10 chlapců a 4 dívky) Základní školy praktické v intelektovém pásmu lehké mentální retardace. Děti odpovídaly na 13 otázek.

jednalo se o kombinaci otevřených a uzavřených otázek. Časová hranice byla neomezená. V průběhu vyplňování dotazníku se respondenti soustředili po celou dobu jejich práce. Jen zřídka docházelo k ohlížení se k dotazníku souseda.

Již první otázka naznačila, že lze děti rozdělit na dva zájmově odlišné tábory.

První aktivní a druhý pasivní. Děti z aktivní skupiny se svými výsledky rozdělily na 3 podskupiny. Jednu tvořila skupina 6ti chlapců, druhá a třetí dvou dívek. Tento dotazník vyplňovaly i děti, které nenavštěvují žádný zájmový kroužek. Jedná se o čtyři děti. Je patrný vliv vývoje techniky, kde děti ovlivňují počítačové hry.

Z výsledků bylo patrné, že mimoškolní aktivity jim doporučil třídní učitel. Téměř 43% respondentů se na kroužek přihlásilo samo. Pouze 50% dotazovaných dětí navštěvuje zájmových kroužek pravidelně. Největší překvapení poskytla otázka číslo 9.

Jestli se někdy chodí dívat rodiče na zájmový kroužek. Téměř 86% respondentů napsalo, že ne. Tato otázka reponuje s otázkami z rozhovoru, který jsem vedl s rodiči.

Pozitivní vliv zájmového kroužku na osobnost jedince pociťuje přes 79% dotazovaných dětí.

Metody rozhovoru se zúčastnilo 10 rodičů, dva rodiče odmítli spolupráci. Jedná se o řízený individuální rozhovor. Rodiče odpovídali na 13 předem připravených otázek Rozhovor zaznamenávám písemným zápisem v průběhu setkání. Cílem metody je analýza zájmu rodičů o volnočasové aktivity dětí.

Ze zjištěných výsledků u dotazovaných rodičů vyplývá, že:

Rodiče mají většinou přehled o volnočasových aktivitách svých dětí, ale v otázce číslo 2 - Přihlásil jste své dítě do nějakého zájmového kroužku ve škole nebo mimo školu?, nechala výběr na dětech. Z této odpovědi se domnívám, že rodiče nemají zájem o volný čas svých dětí. U otázky 2, Přihlásil jste své dítě do nějakého zájmového kroužku ve škole nebo mimo školu?, a otázky 5, Zájmovou činnost si dítě vybralo samo?, se lišily odpovědi rodičů. Nekorespondují spolu výpovědi u těchto odpovědí.

Polovina dětí i rodičů odpověděla shodně, že se jim zájmový kroužek líbí, chodí na něj rádi a jsou uvolněni. Zajímavá je odpověď dvou rodičů, že jejich dítě se vrací domů z kroužku unavené. Domnívám se, že rodiče nemají potřebu svým dětem pomáhat s přípravou na zájmový kroužek. Oceňuji odpovědi čtyř rodičů, že děti nepomáhají nebo pomáhají velmi málo při domácích pracích.

V kazuistice popisuji aktivity chlapce s diagnostikou lehké mentální retardace.

Zaměřuji se na sledování Františka v kolektivu dětí při estetické, hudební a tělesné výchově.

Z veškerých činností, které byly popsány v kapitole 3.5. (viz text strana č. 53) je nutno podotknout, že jsou patrné velmi výrazné rozdíly mezi jedinci s mentálním postižením a ostatními dětmi. Osobně mohu usoudit, dle praktických zkušeností, že pro tyto jedince je velmi důležitá integrace mezi běžnou populací. Proces sociálního učení probíhá nenásilnou formou. Dítě se lépe adaptuje v různých druzích sociálního prostředí. Fanda citlivě vnímá prostředí kolem sebe a sám si uvědomuje svou integraci mezi dětmi. V mnoha případech si uvědomuje svou segregaci ze stran dětí. Nedokáže o tom hluboce přemýšlet, jen se na jisté věci ptá a nejsou mu pochopitelné. Své postavení

v kolektivu si uvědomuje a někdy rezignuje a nesnaží se o zlepšení své identity.

Nepovažuje za důležitou pravidelnou domácí přípravu, nemá silnou vůli. Zájmové činnosti působí na chlapce velice pozitivně a vnímá je jako relaxaci, má na Fandu zklidňující účinek, proto tyto činnosti vyhledává a dokáže se uvolnit a to především při hudebních činnostech a nebo vlastním zpěvu.

Předpoklad č. 1 - Předpokládám, že 40% dětí navštěvuje jeden zájmový kroužek mimo školu.

Předpoklad, že 40% dětí navštěvuje jeden zájmový kroužek mimo školu se potvrdil. Padesát procentu dotazovaných dětí uvedlo, že navštěvují jiný zájmový kroužek: motokáry, modelářský, dramatický, jezdecký a kopaná.

Předpoklad č. 2 - Předpokládám, že 90% dětí je spokojeno v zájmovém kroužku a cítí se dobře.

Předpoklad, že 90% dětí je spokojeno v zájmovém kroužku a cítí se dobře se nepotvrdil. Téměř 79% dotazovaných dětí napsalo, že se po příchodu domů cítí dobře, přes 21% respondentů uvedlo, že se někdy cítí dobře.

Při rozhovoru s rodiči se ukázalo, že 50% si myslí, že se dětem zájmový kroužek líbí, chodí na něj rády a hovoří o kroužku pozitivně. Přes 33 % dotazovaných rodičů uvedlo, že se někdy u dítěte objevuje nechuť docházet na kroužek a 16 % uvedlo, že dítě o zájmovém kroužku nehovoří. Domnívám se, že pocity dětí nekorespondují s výpovědí svých rodičů z důvodu, že někteří rodiče v dostatečné míře nekomunikují se svými dětmi o jejich volnočasových aktivitách a prakticky se nezajímají, co ve svém volnu děti dělají.

Předpoklad č. 3 - Předpokládám, že 80% dětí navštěvuje pravidelně jeden zájmový kroužek při škole.

Předpoklad, že 80% dětí navštěvuje pravidelně jeden zájmový kroužek při škole se nepotvrdil. Přes 71% dotazovaných dětí navštěvuje zájmový kroužek při škole. Téměř 43% respondentů potvrdilo, že navštěvují kroužek jednou týdně což nekoresponduje s otázkou, kde 50% respondentů potvrdilo, že navštěvuje zájmový kroužek pravidelně.

Domnívám se, že malou odchylku způsobila buď nepozornost dětí nebo neschopnost rozeznat na časové přímce pojem pravidelně.

Předpoklad č. 4 - Předpokládám, že 70% rodičů není dostatečně informováno o další mimoškolní zájmové činnosti pro děti.

Předpoklad, že 70% rodičů není dostatečně informováno o další mimoškolní

zájmovém kroužku svých dětí a uvedlo, že děti navštěvují zájmový kroužek a další volný čas tráví venku pohybovou aktivitou, ostatní uvedli, že buď volnočasové aktivity nechávají na dětech nebo děti tráví volný čas venku a při hře na PC. Pouze 16% rodičů své děti přihlásilo na zájmový kroužek.

Předpoklad č. 5 - Předpokládám, že zájmová činnost integrovaného žáka motivuje k další aktivitě a pomáhá mu při rozvoji osobnosti.

Předpoklad, že zájmová činnost integrovaného žáka motivuje k další aktivitě a pomáhá mu při rozvoji osobnosti se potvrdil. Zájmové činnosti působí na chlapce velice pozitivně a vnímá je jako relaxaci, má zklidňující účinek, proto tyto činnosti Fanda vyhledává a dokáže se uvolnit a to především při hudebních činnostech a nebo vlastním zpěvu. Chlapec dosahuje v kolektivu daleko lepších výsledků, protože si uvědomuje své nedostatky. Při činnostech se více snaží dosáhnout lepších výsledků. Citlivě vnímá klima kolektivu, které ho dokáže motivovat, ale uvědomuje si i určitou formu segregace.

Z použitých metod a shrnutých výsledků vyplývá zjištění vlivu zájmové činnosti na osobnost dítěte s lehkou mentální retardací a bylo dosaženo cíle praktické části bakalářské práce.