Státní sektor

Oblast problematiky mezinárodní migrace a mezinárodní ochrany v České republice je v kompetenci Ministerstva vnitra, které je v tomto směru odpovědné na legislativně-koncepční, analytické a realizační úrovni. Část kompetencí je svěřena Policii České republiky. Ministerstvo vnitra má na základě zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky přiznáno postavení správního orgánu nadřízeného PČR – Ředitelství služby cizinecké policie. Dále vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy a rovněž plní další úkoly, které jsou stanoveny zákonem. (MVČR 2013b). Za oblast realizace žádostí o azyl odpovídá a rozhoduje odbor azylové a migrační politiky. OAMP je rovněž nadřízeným subjektem Správy uprchlických zařízení, která zabezpečuje chod státních středisek.

3.2.1 Odbor azylové a migrační politiky

„Odbor azylové a migrační politiky je útvarem Ministerstva vnitra pro výkon působnosti vymezené ministerstvu v oblasti mezinárodní ochrany, uprchlictví, vstupu a pobytu cizinců, koncepce integrace cizinců, státního integračního programu a schengenské spolupráce“ (MVČR 2013c). OAMP se skládá z mnoha různých oddělení. Mezi nejdůležitější patří především oddělení mezinárodní ochrany, které je zodpovědné za řízení o azylu, dále oddělení podpory pobytů a víz či oddělní pobytu cizinců pro jednotlivé kraje.

Samotný proces azylového řízení se zahajuje na základě prohlášení cizince, ze kterého vychází úmysl požádat o udělení azylu. Následně má cizinec povinnost, na základě vstupu do přijímacího střediska, podat do 24 hodin žádost o azyl (viz příloha 1). V případě hospitalizace nebo pobytu v ZZC či ve vězení, se za cizincem k sepsání žádosti o azyl dostaví pracovník OAMP. Po sepsání žádosti a po provedení všech nezbytných úkonů je již jako žadatel přemístěn do pobytového střediska, kde je následně proveden vstupní pohovor, na základě kterého jsou blíže specifikovány důvody uvedené v žádosti o azyl. Poté žadatel vyčkává na rozhodnutí v tak zvaném prvním stupni, na které má OAMP 90denní lhůtu. Nelze-li rozhodnout o povaze věci ve stanovené lhůtě, lze ji přiměřeně prodloužit. V průběhu azylového řízení je možné kdykoli zažádat o dobrovolnou repatriaci, čili dobrovolný návrat do země původu, jehož náklady jsou financované státem. (Murín 2004, s. 19−20).

„Rozhodnutím ve věci správní orgán žadateli o mezinárodní ochranu azyl nebo doplňkovou ochranu udělí anebo neudělí, podle toho, zda v řízení zjistí, že žadatel má či nemá důvody k udělení mezinárodní ochrany podle příslušných ustanovení zákona o azylu. Ve výroku rozhodnutí správní orgán uvede, zda je či není žadateli o mezinárodní ochranu poskytnuta ochrana“ (Čepelka, aj 2004, s. 92). V případě zamítnutí žádosti má cizinec povinnost upravit svůj pobyt v ČR podle zákona o pobytu cizinců či vycestovat nebo požádat o repatriaci do země původů (Murín 2004, s. 19).

Případně může proti rozhodnutí podat žalobu ke krajskému soudu a tím získat tak zvaný odkladný účinek, čili odklad nutnosti vycestovat z území ČR. Stane-li se, že i rozhodnutí krajského soudu je zamítavé, může cizinec využít možnosti mimořádného opravného prostředku prostřednictvím podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, který může zrušit předchozí rozhodnutí a vrátit věc k novému projednání (Čepelka, aj 2004, s. 94−95).

V případě udělení mezinárodní ochrany získává žadatel statut azylanta a může vstoupit do Státního integračního programu s využitím možnosti pobytu v některém z integračních azylových středisek, které spadají pod Ministerstvo vnitra.

3.2.2 Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra

Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra byla zřízena v roce 1996. Jako organizační složka státu je podřízena náměstkovi ministra vnitra. SUZ provozuje přijímací, pobytová a integrační azylová střediska, centra na podporu integrace cizinců a zařízení pro zajištění cizinců. Činnost je zaměřena na ubytovací, stravovací, psychologické, sociální, vzdělávací a poradenské služby a též na poskytování volnočasových aktiv. Na základě zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR a zákona č. 325/1999 Sb. o azylu jsou ubytovací a ostatní služby poskytovány cizincům, žadatelům o mezinárodní ochranu, azylantům a osobám s doplňkovou ochranou. SUZ má mino jiné za úkol nabídnout těmto osobám odpovídající a důstojné podmínky. (SUZ MV 2013).

Správa uprchlických zařízení provozuje sedm azylových zařízení. Jedná se o dvě přijímací střediska (Praha-Ruzyně, Zastávka), dvě pobytová střediska (Kostelec nad Orlicí, Havířov) a tři integrační azylová střediska (Jaroměř, Předlice, Brno). Během roku 2012 přišlo do azylových zařízení celkem 580 nově příchozích osob. Největší podíl tvořili klienti z Ukrajiny (24 %), Sýrie (13 %) a Běloruska (8 %). Z uvedeného počtu přišlo 413 cizinců do PřS Zastávka a 103 cizinců do PřS Praha-Ruzyně.

37 žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, kteří podali žádost v ZZC, bylo přemístěno do pobytových středisek, 17 žadatelů přišlo samostatně (z vězení nebo z nemocnice) a 10 dětí se narodilo matkám, které jsou ubytováni v azylových zařízeních.

Do integračních azylových středisek přibylo celkem 78 klientů. 10 azylantů, 40 osob s doplňkovou ochranou a 28 žadatelů o mezinárodní ochranu. (SUZ MV 2013, s. 6−7).

Přijímací střediska zajišťují ubytování nově příchozím žadatelům o mezinárodní ochranu. Středisko je uzavřeným zařízením a není možné ho opustit po celou dobu procesů základních vstupních procedur, jimiž jsou identifikace totožnosti cizineckou policií, zahájení řízení o udělení MO, vstupní pohovor spolu se sociálním šetřením a vstupní zdravotní prohlídka (SUZ MV 2013). Kromě ubytování je klientům poskytována strava, základní hygienické potřeby a lékařská péče. Dále mají k dispozici různé volnočasové aktivity a sociální a psychologické služby.

Pobytová střediska slouží žadatelům po dobu řízení ve věci jejich žádostí o mezinárodní ochranu. „Žadatelé mohou střediska opouštět nebo využít možnosti pobytu v soukromí. Poskytované služby jsou obdobné jako v PřS. Důraz je kladen na sociální práci doplněnou o volnočasové aktivity“ (SUZ MV 2013). Pracovníci PoS

kladou zvláštní pozornost ohroženým skupinám, mezi něž patří například nezletilí žadatelé bez doprovodu, samostatné ženy s dětmi nebo handicapované osoby.

Klienti integračních středisek jsou azylanti, kteří vstoupili do Státního integračního programu, v rámci něhož požádaly o dočasné ubytování. Hlavní činností je asistence sociálních pracovníků a poskytování poradenství, zejména pomoc při registracích na úřadech, při hledání zaměstnání, bytů a v řadě dalších situací (SUZ MV 2013, s. 7).

Zařízení pro zajištění cizinců je uzavřené středisko SUZ, které má svůj specifický režim. Slouží k zajištění cizinců, kteří se pobytem na území České republiky dostali do rozporu s legislativou. Těmto osobám je cizineckou policií vydáno rozhodnutí o zahájení správního řízení a o zajištění. Akcent je kladen především na kroky, které jsou spojeny se ztotožněním klientů, kteří jsou často bez platných dokladů. Práce SUZ spočívá především v zajištění stravy, ubytování, volnočasových aktiv, zdravotní a sociální péče (SUZ MV 2013). Zařízení je rozděleno na dílčí zóny – muži, ženy a rodiny – se zvláštním důrazem na ochranu ohrožených skupin. Jelikož se cizinci nacházejí v uzavřeném středisku, nemohou jeho prostor volně opouštět a ani se volně pohybovat po celém areálu. Proto je kladen důraz na využívání volnočasových aktivit z důvodu minimalizace negativních jevů, které jsou spojené s pobytem cizinců různých národností. Do ZZC Bělá-Jezová přišlo v průběhu roku 2012 celkem 323 cizinců, což v průměru činí 27 nově přijatých měsíčně. Největší podíl tvořili klienti z Ukrajiny (31 %), Gruzie (11 %), Vietnamu (10 %), Ruska (8 %) a Číny (4 %).

Průměrná doba zajištění byla 76,3 dne (SUZ MV 2013, s. 7).

Cílem center na podporu integrace cizinců je vytvoření prostoru pro dlouhodobou a koncepční podporu integrace cizinců. Cílovou skupinou jsou cizinci s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území České republiky, kteří zároveň pocházejí z nečlenských zemí EU. CPIC napomáhají svým klientům zvýšit jejich schopnosti, dovednosti a znalosti, které přispívají k jejich soběstačnosti a samostatnosti a zároveň jim usnadňují orientaci v české společnosti. Ve všech centrech jsou poskytovány služby odborného sociálního poradenství, terénní služby a právní poradenství. Dále jsou nabízeny a provozovány sociokulturní kurzy, kurzy českého jazyka, internetová pracoviště, knihovny a rovněž jsou organizovány rozličné sportovní a kulturní programy. CPIC jsou spoluorganizátory multikulturních akcí pro širokou

veřejnost a také akcí, které jsou určeny pro veřejnost odbornou, která přichází do častého kontaktu s cizinci. (SUZ MV 2013, s. 13−15).

V azylových zařízeních SUZ (stejně tak i v ZZC) upravuje podrobnosti o pobytu pobytový či vnitřní řád. „Stanovuje zejména časový rozvrh výplaty kapesného, stravy, poskytování zdravotní péče, režim návštěv a pravidel, která směřují k zajištění klidu, pořádku, hygieny a řádnému užívání služeb. Žadatel o azyl je povinen po dobu pobytu dodržovat platné zákony, vyhlášky a související právní předpisy“(Murín 2004, s. 23−24).