9 Shrnutí a interpretace získaných dat
9.1 Vyhodnocení hypotéz a předpokladů
H1: Klientela sociálních pracovníků státních zařízení je stejně různorodá jako klientela sociálních pracovníků působících v nestátním sektoru.
Podklad pro ověření hypotézy poskytly položky č. 1–5 v dotazníku. U všech položek byly odpovědi respondentů ze státního i nestátního sektoru, v rámci procentuálního rozložení, obdobné a zároveň v případě nejčastěji uváděných odpovědí, až na výjimku u položky č. 5, shodné. Můžeme tedy konstatovat, že klientela sociálních pracovníků státních zařízení je stejně různorodá jako klientela sociálních pracovníků nestátních organizací.
Důvodem uvedeného výsledku je dle našeho názoru skutečnost, že nestátní organizace i státní zařízení jsou zaměřeny na různé skupiny klientů. Dalším důvodem se jeví i fakt, že jsou tito klienti většinou současně klienty státních zařízení i nestátních organizací.
Hypotéza byla verifikována
H2: Činnosti sociálních pracovníků nestátního sektoru směřují k odstraňování bariér integračního procesu více než činnosti sociálních pracovníků státních zařízení.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
státní zařízení nestátní organizace
práce nesměřuje k odstranění bariér
práce směřuje k odstranění bariér integračního procesu
Graf č. 11: Data pro hypotézu H2
Data pro ověření hypotézy jsme získali z položek č. 19 a č. 20 v dotazníku.
Z grafu č. 13 je patrné, že všichni sociální pracovníci nestátních organizací zastávají názor, že jejich práce s klienty směřuje k odstranění bariér integračního procesu.
Sociální pracovníci státních zařízení se domnívají o stejné skutečnosti v 70 % případů.
V rámci otázky ohledně činností, které pomáhají klientům v oblastech souvisejících s odstraňováním bariér, zvolilo 20 sociálních pracovníků celkem 38 oblastí pomoci, což je průměrně 1,9 oblasti na jednoho pracovníka. Oproti tomu 16 sociálních pracovníků z neziskových organizací zvolilo celkově 72 oblastí pomoci, což je průměrně 4,5 oblasti na jednoho pracovníka. Výsledky ukazují, že činnosti sociální pracovníků nestátního sektoru směřují k odstraňování bariér integračního procesu více než činnosti sociálních pracovníků státních zařízení.
Důvodem uvedeného výsledku je dle našeho názoru skutečnost, že sociální pracovníci státního sektoru vykonávají svoji práci v zařízeních s různými cílovými skupinami a s jiným cílovým zaměřením. Oproti tomu sociální pracovníci nestátních organizací mohou pracovat s větší flexibilitou a usilovat o co nejrychlejší a nejefektivnější začlenění klientů do majoritní společnosti.
Hypotéza byla verifikována
P1: Sociální pracovníci ze státního i nestátního sektoru vzájemně spolupracují, ale současně nepovažují tuto spolupráci za nezbytnou pro řešení jejich pracovních úkonů.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
spolupráce probíhá, ale současně není nezbytná
státní zařízení nestátní organizace
Graf č. 12: Data pro předpoklad P1
Data pro ověření předpokladu pocházejí z položek č. 6 a č. 8 v dotazníku.
Z grafu č. 11 je patrné, že respondenti ze státního sektoru uvedli kladnou odpověď v případě vzájemné spolupráce a zápornou odpověď v otázce nezbytnosti spolupráce pro řešení jejich pracovních úkonů současně v 75 % případů. Respondenti z nestátního sektoru uvedli totéž současně v 60 % případů. Na základě těchto výsledku lze konstatovat, že sociální pracovníci obou sektorů vzájemně spolupracují, ale současně nepovažují tuto spolupráci za nezbytnou pro řešení jejich pracovních úkonů.
Dle našeho názoru byl předpoklad dokázán z důvodu, že je spolupráce mezi sektory založena především na vzájemném doplňování služeb a činností, a také na výměně informací. Přesto tyto skutečnosti nejsou nutně potřebné k tomu, aby sociální pracovníci mohli vykonávat své činnosti a pracovní úkony, jelikož se jejich práce s klienty neodvíjí pouze od nutnosti vzájemné spolupráce.
Předpoklad byl verifikován
P2: Sociálně-právní poradenství je sociálními pracovníky státního i nestátního sektoru poskytováno častěji než jiné poskytované služby.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
poradenství osobní asistence sociokulturní a vzdělávací kurzy
jiné
státní zařízení nestátní organizace
Graf č. 13: Data pro předpoklad P2
Východiskem pro získání dat k ověření předpokladu byly položky č. 12 a č. 13 v dotazníku. U položky č. 13 odpověděli všichni respondenti z nestátního sektoru, že jejich klienti nejčastěji využívají sociálně-právního poradenství. Většina respondentů ze státního sektoru uvedla stejnou odpověď. Graf č. 12 uvádí procentuální rozložení
odpovědí respondentů na položku č. 12, která zjišťovala, jaké služby respondenti nejčastěji poskytují. I zde se ukázalo, že sociální pracovníci ze státního i nestátního sektoru poskytují, oproti jiným poskytovaným službám, převážně poradenství.
Předpoklad byl verifikován dle našeho názoru především z toho důvodu, že sociálně-právní poradenství je jednou z nejdůležitějších a zároveň základních služeb v oblasti pomoci cizincům v rámci procesu integrace. Zároveň je službou, která přispívá k získání přehledu a k řešení různých problémů, podporuje soběstačnost a motivuje klienta, proto je nejčastěji poskytovanou službou sociálních pracovníků v obou sektorech.
Předpoklad byl verifikován
V této části bakalářské práce jsme statisticky a graficky zobrazili, a současně slovně shrnuli, výsledky dotazníkového šetření a provedli ověření hypotéz a předpokladů průzkumu. Všechny formulované hypotézy a předpoklady byly ověřeny jako platné. Slovní zhodnocení empirické části bude obsaženo v následující kapitole.
ZÁVĚR
V současné době nabývá problematika migrace stále většího významu. Z důvodu nerovného politického a ekonomického rozdělení světa jsou patrné výrazné rozdíly v životní, ekonomické a sociokulturní úrovni obyvatelstva. Nepříznivé životní podmínky v oblastech, kde jsou válečné a náboženské konflikty, jsou také jednou z příčin narůstající migrace. Z těchto skutečností vyplývá nejen potřeba humanitární pomoci migrujícímu obyvatelstvu, ale také potřeba jejich plnohodnotného začlenění do majoritní společnosti země, ve které se rozhodnou zůstat. V případě, že proces integrace proběhne úspěšně a efektivně, je přínosem jak pro migranty, tak i prospěchem pro celou společnost.
Předložená bakalářská práce se zabývala sociální prací v oblasti integrace cizinců. Cílem práce bylo popsání integrace cizinců v České republice z perspektivy sociální práce a analyzování působení sociálních pracovníků ve vybraných zařízeních státního a nestátního sektoru.
Průzkum, který je součástí empirické části práce, byl zaměřen na porovnání činností a klientely sociálních pracovníků státních zařízení a nestátních organizací v rámci procesu integrace cizinců. Metodou, která dopomohla k dosažení stanoveného cíle, byla kvantitativní strategie dat založená na jednoduchém třídění. Průzkum, který byl uskutečněn z pohledu sociálních pracovníků státního a nestátního sektoru, byl proveden na základě dotazníkového šetření, které se ukázalo jako vhodně zvolenou metodou.
Hypotézy a předpoklady, které byly formulovány na základě stanovaného cíle empirické části, byly ve všech případech prokázány. Výsledky průzkumu ukázaly, že jsou činnosti sociálních pracovníků, kteří se zabývají sociální prací s cizinci, ve státním i nestátním sektoru obdobné a zároveň doplňující. Podobnou charakteristiku vykazovala i jejich klientela. V otázkách bariér integračního procesu se shodně ukázalo, že mezi nejčastější překážky patří, dle názorů sociálních pracovníků obou sektorů, především jazyková bariéra, uplatnění na trhu práce a postoj majoritní společnosti.
Rozdíl se projevil v možnostech sociální práce, které napomáhají k jejich odstraňování.
Tyto rozdílné možnosti jsou však dány typem a zaměřením jednotlivých zařízení nebo organizací.
Zjištěné výsledky nám umožnily získat náhled na práci s cizinci z pohledu sociálních pracovníků a současně ukázaly, že oblasti, na které byla zaměřena pozornost, jsou obdobné, navzájem doplňující a jsou vzájemně propojeny. Na základě těchto výsledků můžeme konstatovat, že jsou zjištěné skutečnosti pro proces integrace cizinců přínosné. Průzkumem se také potvrdily některé z teoretických aspektů zkoumaného problému, které jsou uváděny v odborné literatuře a teoretické části práce.
Pro sociální pracovníky v obou sektorech je přínosem zjištění, že i přes skutečnost, že vykonávají sociální práci s obdobným zaměřením, ale s rozdílnými možnostmi a v rozdílných podmínkách, je jejich práce i vzájemná spolupráce, pro dobré výsledky při pomoci cizincům v procesu adaptace na odlišné prostředí, velmi prospěšná.
Z uvedených zjištění, která se týkají spolupráce mezi aktéry podílejícími se na procesu integrace, vyplynula otázka, jakými způsoby a v jaké míře přispívají v uvedené oblasti i další složky, jako jsou například školská zařízení, úřady práce či instituce veřejného sektoru. Taková otázka vyžaduje další empirické šetření, avšak s jiným vzorkem respondentů.
Zpracováním předložené bakalářské práce se autorce podařilo prohloubit si a obohatit si teoretické znalosti v dané problematice. Blíže se seznámit s výkonem sociální práce v nestátních organizacích a porovnat získané poznatky s praxí ve státním sektoru. Na tomto základě dospěla k potvrzení důležitosti a prospěšnému přínosu práce státního a nestátního sektoru v rámci integrace cizinců.
Sociální práce v oblasti integrace cizinců se díky nárůstu migrace stává důležitým nástrojem při řešení této celosvětové problematiky. Proto je důležitá podpora a neustálé prohlubování spolupráce nestátních organizací a státních zařízení, působících v této oblasti, jelikož jejich práce aktivně přispívá k úspěšnému procesu začlenění cizinců do majoritní společnosti.
NÁVRH OPATŘENÍ
Na základě shrnutých zjištění můžeme navrhnout následující opatření.
Zvyšování informování široké veřejnosti
Rozšířit a zkvalitnit aktivity státních zařízení i nestátních neziskových organizací, které by měly být zaměřeny na změnu postoje majoritní společnosti k cizincům, prostřednictvím přednášek, besed, seminářů a multikulturních akcí.
S využitím kvalitního a objektivního informování široké veřejnosti o celosvětové situaci v problematice migrace, uprchlictví a následné integrace cizinců. K těmto činnostem je třeba důsledně využívat odborníky a pracovníky takových organizací, které mají v této oblasti bohaté zkušenosti.
Snižovat předsudky a negativní postoje široké veřejnosti vůči cizincům a přispívat k vytvoření tolerantní a otevřené společnosti.
Zapojení dobrovolníků v nestátních neziskových organizacích
Nestátní sektor by měl vytvořit kampaň na získání co největšího počtu dobrovolníků a zároveň jim umožnit proškolení v dané oblasti. S jejich pomocí posílit především činnosti nestátních organizací, které se potýkají s nedostatkem financí, jež jim brání v prohlubování efektivity a rozšíření okruhu služeb.
Prohlubování spolupráce mezi státním a nestátním sektorem
Vytvořit více společných projektů, na kterých se budou podílet nestátní organizace spolu s pracovníky státních zařízení. Podporovat vzájemnou spolupráci mezi státním a nestátním sektorem po legislativní stránce. Umožnit sociálním pracovníkům pracovní stáže v jiných sektorech.
Prohlubování spolupráce mezi sektory by mělo postupně přispívat k odstraňování bariér integrace a k celkovému zefektivnění, ucelení a zkvalitnění procesu začlenění cizinců do majoritní společnosti
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
BUŽKOVÁ, M., aj., 2008−2009. Metodika práce s klienty SUZ. Praha: SUZ MV ČR.
Centrum na podporu integrace cizinců [online]. [vid. 22. 11. 2013]. Dostupné z:
http://www.centrumcizincu.cz
Centrum pro integraci cizinců [online]. [vid. 21. 11. 2013]. Dostupné z:
http://www.cicpraha.org
ČEPELKA, Č., aj., 2006. Teorie a praxe azylu a uprchlictví. Praha: Univerzita Karlova v Praze. ISBN 80-85889-79-X.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2013a. Cizinci: Nelegální migrace. In: Český statistický úřad [online]. Aktualizováno 7. 2. 2013 [vid. 27. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_nelegalni_migrace
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2013b. Statistická ročenka české republiky 2013.
Praha: Český statistický úřad. ISBN 978-80-250-2386-0.
ČIŽINSKÝ, P., 2006. Novela zákona o azylu č. 165/2006 Sb. In: MigraceOnline.cz [online]. 3. 8. 2006 [vid. 12. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/
e-knihovna/novela-zakona-o-azylu-c-165-2006-sb
Diecézní katolická charita Hradec Králové [online]. [vid. 22. 11. 2013]. Dostupné z: http://hk.caritas.cz/
DLUHOŠOVÁ, H., 2008. Integrace cizinců v České republice. In: ŠIŠKOVÁ, T., ed.
Výchova k toleranci a proti rasismu: multikulturní výchova v praxi. 2. aktual. vyd.
Praha: Portál, s. 81−86. ISBN 978-80-7367-182-2.
DRBOHLAV, D., 2001. Mezinárodní migrace obyvatelstva – pohyb a pobyt (Alenky v kraji divů). In: ŠIŠKOVÁ, T., ed. Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha: Portál, s. 18−19. ISBN 80-7178-648-9 DRBOHLAV, D., a kol., 2010. Migrace a (i)migranti v Česku. Kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme? Praha: SLON. ISBN 978-80-7419-039-1.
GABAL, I., VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, L., 2002. Ohrozí Česká republika Evropskou unii migrací? In: GABAL., I., VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, L., GEDDES A. Migrace v rozšířené Evropě. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 14−15. ISBN 80-238-9199-5.
GAVORA, P., 2010. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. rozš. vyd. Brno: Paido.
ISBN 978-80-7315-185-0.
GÜNTEROVÁ, T., 2005. Sociální práce s uprchlíky. In: MATOUŠEK, O., KODYMOVÁ P., KOLÁČKOVÁ, J. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, s. 322−340. ISBN 80-7367-002-X.
HENDRIKS, M., 1994. Sociální práce a uprchlíci. Praha: ČHV−PPU.
HENIG, D., 2007. Migrace. Plzeň: CAAT.
KOLEKTIV AUTORŮ, 2008. Metody sociální práce s imigranty, azylanty a jejich dětmi. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-097-3.
Kontaktní centrum pro cizince [online]. [vid. 22. 11. 2013]. Dostupné z:
http://www.kccplzen.cz
MATOUŠEK, O., 2008. Slovník sociální práce. 2. přepr. vyd. Praha: Portál.
ISBN 978-80-7367-368-0.
MATOUŠEK, O., KODYMOVÁ P., KOLÁČKOVÁ, J., 2005. Sociální práce v praxi:
specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál. ISBN 80-7367-002-X.
META, o.p.s -Společnost pro příležitosti mladých migrantů [online]. [vid. 22. 11. 2013].
Dostupné z: http://www.meta-os.cz
MIKLUŠÁKOVÁ, M., 2007. Podle mluvčí UNHCR se žádný orgán státní správy komplexně nevěnuje integraci azylantů. Sociální práce/Sociálna práca, roč. 7, č. 2, s. 8−11. ISSN 1213-6204.
MINISTERSTVO VNITRA, 2011. Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců − Společné soužití [online]. [vid. 15. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek.integrace.aspx
MINISTERSTVO VNITRA 2013. Postup při realizaci aktualizované koncepce integrace cizinců − Společné soužití [online]. [vid. 15. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek.integrace.aspx
MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, 2013a. Integrace. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [vid. 10. 11. 2013]. Dostupné z: http://mvcr.cz/clanek/integrace.aspx
MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, 2013b. Migrační a azylová politika České republiky. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [vid. 10. 11. 2013].
Dostupné z: http://mvcr.cz/clanek/migrace-a-azylova-politika-ceske-republiky-470144.aspx
MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, 2013c. Odbor azylové a migrační politiky. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [vid. 13. 11. 2013]. Dostupné z: http://mvcr.cz/clanek/odbor-azylove-a-migracni-politiky.aspx
MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, 2013d. Terminologický slovník.
In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [vid. 10. 11. 2013]. Dostupné z: http://mvcr.cz/clanek/terminologicky-slovnik.aspx
MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, 2013e. Zásady vlády v oblasti migrace cizinců. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [vid. 12. 11. 2013].
Dostupné z: http://mvcr.cz/clanek/zasady-vlady-v-oblasti-migrace-cizincu.aspx
MOTEJLKOVÁ, M., 2004. Integrace cizinců s uděleným azylem v České republice.
In: DYMEŠOVÁ, G., ed. Sociální práce s uprchlíky. Zlín: OPU, s. 62−63.
MURÍN, J., 2004. Sociální práce v prostředí azylových zařízení Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. In: DYMEŠOVÁ, G., ed. Sociální práce s uprchlíky.
Zlín: OPU, s. 19−38.
OMASTKOVÁ, K., WASSERBAUEROVÁ, M., 2007. Sociální pracovník se má zaměřit na podporu klientů-žadatelů o azyl. Sociální práce/Sociálna práca, roč. 7, č. 2, s. 19−22. ISSN 1213-6204.
Organizace pro pomoc uprchlíkům [online]. [vid. 21. 11. 2013]. Dostupné z:
http://www.opu.cz
PERRUCHOUD, R., 2012. Výkladový slovník migrační terminologie. Praha: IOM.
ISBN 978-80-260-1637-3.
PILAT, L., 2007. Každý klient přichází do pobytového střediska se svým osobním příběhem. Sociální práce/Sociálna práca, roč. 7, č. 2, s. 27−28. ISSN 1213-6204.
POLANSKÁ, J., KADLECOVÁ, M., ed., 2008. Neregulérní pobyt cizinců v ČR:
problémy a jejich řešení. Praha: NROS.
POLONYOVÁ, T., 2004. Sociální práce s žadateli o azyl z pohledu nevládní organizace. In: DYMEŠOVÁ, G., ed. Sociální práce s uprchlíky. Zlín: OPU, s. 41−44.
Poradna pro integraci [online]. [vid. 22. 11. 2013]. Dostupné z: http://p-p-i.cz/
RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R., eds., 2009. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: SLON. ISBN 978-80-7419-023-0.
ROZUMEK, M., 2004. Úvod do ochrany uprchlíků v mezinárodním právu.
In: DYMEŠOVÁ, G., ed. Sociální práce s uprchlíky. Zlín: OPU, s. 7.
ROZUMEK, M., 2007. Cizincům schází dostupnost kvalitní bezplatné sociální a právní pomoci, říká ředitel OPU. Sociální práce/Sociálna práca, roč. 7, č. 2, s. 17−18.
ISSN 1213-6204.
Sdružení občanů zabývajících se emigranty [online]. [vid. 21. 11. 2013]. Dostupné z:
http://www.soze.cz
Sdružení pro integraci a migraci [online]. [vid. 21. 11. 2013]. Dostupné z:
http://www.migrace.com
Sociální práce/Sociálna práca, 2007, roč. 7, č. 2. ISSN 1213-6204.
Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra [online]. [vid. 14. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.suz.cz
SPRÁVA UPRCHLICKÝCH ZAŘÍZENÍ MINISTERSTVA VNITRA, 2013. Výroční zpráva SUZ 2012. Praha: Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra.
ŠIŠKOVÁ, T., ed., 2001. Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál.
ISBN 80-7178-648-9.
TRBOLA, R., RÁKOCZYOVÁ, M., eds., 2011a. Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR I., Integrační politika. Brno: Barrister & Principal. ISBN 978-80-87474-19-8.
TRBOLA, R., RÁKOCZYOVÁ, M., eds., 2011b. Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR II., Role zaměstnání a vybraných institucí v procesu integrace.
Brno: Barrister & Principal. ISBN 978-80-87474-20-4.
TROUSIL, M., 2007. Úloha a úskalí sociální práce s imigranty. Sociální práce/Sociálna práca, roč. 7, č. 2, s. 103−114. ISSN 1213-6204.
UHEREK, Z., aj., 2012. Analýza státního integračního programu pro azylanty.
Praha: Etnologický ústav AV ČR. ISBN 978-80-87112-65-6.
UNHCR v České republice [online]. [vid. 10. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.unhcr-centraleurope.org/cz/index.html
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). In: Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 106, s. 7385−7405. ISSN 1211-1244.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 106, s. 7406−7447.
ISSN 1211-1244.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 – Vzor žádosti o udělení mezinárodní ochrany (viz text na s. 27) …...…… I Příloha č. 2 – Seznam oslovených NNO v rámci průzkumu (viz text na s. 40) ... IV Příloha č. 3 – Dotazník (viz text na s. 42) ………...………...….. VI Příloha č. 4 – Fotografická dokumentace klientů – IAS Předlice ……...………. XI
Příloha č. 1: Vzor žádosti o udělení mezinárodní ochrany (Zákon č. 325/1999 Sb.)
2. Datum a místo (stát) narození:
3. Pohlaví:
4. Státní občanství:
a) v den narození:
b) současné/současná (uveďte všechna):
c) nemáte-li žádné, uveďte důvody:
5. Národnost/etnická příslušnost, ke které se hlásíte:
6.
a) jméno otce:
b) příjmení otce:
c) datum a místo narození otce:
7.
a) jméno matky:
b) příjmení matky:
c) datum a místo narození matky:
8. V jakých jazycích jste schopen se dorozumět?
9. Rodinný stav:
10. Počet osob, ke kterým máte vyživovací povinnost:
11.
a) děti do 18 let, jejichž jménem žádáte o udělení mezinárodní ochrany, (jméno a příjmení, datum a místo narození, národnost, státní příslušnost a rodinný poměr):
b) uveďte jména a příjmení, data a místa narození a rodinný poměr dalších rodinných příslušníků, kteří současně s Vámi žádají o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky:
c) ostatní členové rodiny, kteří se zdržují mimo území České republiky, [místo jejich pobytu a ostatní údaje jako u písmene a)]:
d) příbuzní nebo známí, kteří pobývají na území České republiky, s jejichž pomocí po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany počítáte:
12. Uveďte místa (stát, obec, ulice) a délku pobytu, kde jste se zdržoval posledních 10 let před příchodem do České republiky:
13. Uveďte, kterými doklady v současné době disponujete:
a) cestovní pas a vízum (druh, číslo, platnost do):
b) jiné doklady totožnosti (druh, číslo, platnost do):
14. Náboženské vyznání:
15. Jste sám nebo některý člen rodiny členem politické strany nebo jiné organizace:
16. Kdy a kde jste vykonával vojenskou službu:
17. Nejvyšší dosažené vzdělání: Doklady o vzdělání:
18. Povolání
a) odborné předpoklady k výkonu povolání:
b) dosavadní pracovní zařazení (delší jeden rok) a dobu jeho trvání:
19.
a) máte v současné době finanční prostředky (výše a měna):
b) máte movitý nebo nemovitý majetek (jaký a kde):
c) máte nárok na důchod nebo jinou sociální dávku (jakou, kde):
d) dostáváte materiální pomoc (jakou, od koho):
20. Kdy a z jakého důvodu jste opustil svou vlast:
Uveďte, kdy a kde jste se zdržoval od doby opuštění své vlasti do příjezdu do České
Uveďte, kdy a kde jste se zdržoval od doby opuštění své vlasti do příjezdu do České