Syntetická barviva

„Synteticky vyrobená barviva umožňují použít barvy v nových souvislostech. Ve 20.

století byla objevena nová technologie barvení.“ (Skarlantová, Vechová, 2005, s. 92) Skarlantová, Vechová (2005, s. 92) ve své knize uvádějí, že tyto postupy se stále zdokonalují a v některých případech předčily postupy barvení přírodními barvivy.

Kyselina pikrová je žluté barvivo, které bylo v roce 1849 vyrobeno jako první uměle.

Používalo se k barvení hedvábí a vlny na žluto, ale nebylo barevně stálé při praní. Poté následoval murexid, který se solemi rtuti barvil na červené odstíny, a žlutý odstín se docílil solemi zinku. První zlom nastal, když v roce 1858 W. H. Perkin vyrobil oxidací anilínu fialové barvivo a o rok později byl z anilinínu získán červený fuchsin. (Bidlová, 2005, s.

18) „Roku 1880 se Adolfu Bayerovi podařilo vyrobit syntetické indigo, které velice rychle

38 vytlačilo indigo přírodní, stejně jako umělý alizarin postupně nahradil mořenu barvířskou.“

(Bidlová, 2005, s. 18)

Původním zdrojem syntetických barviv je uhelný dehet, který se získává z koksu, amoniaku a suchou destilací černého uhlí. Nyní se umělé barvy získávají z vysoce přečištěných ropných produktů. Syntetická barviva musí obsahovat minimálně 85% čistého barviva, zbytek tvoří nečistoty ve formě anorganických solí, sloučenin kovů a organických látek. Mezi nejdiskutovanější látky patří žluté syntetické azobarvivo tartrazin. (Hladík a kol., 1982, s. 14-15) Výhodou všech syntetických barev je vysoká stálost barev a široká škála odstínů.

39

3 PRAKTICKÁ ČÁST

Praktická část bakalářské práce se věnuje různým textilním technikám při volnočasových aktivitách mládeže. Mezi ně patří textilní koláž, batikování a malování na hedvábí.

Existuje celá řada textilních technik, které jsou vhodné pro mládež, a myslím si, že jsou pro ně zajímavé a i lehce zvládnutelné. Také vím, že textil není tak rozšířeným tvořivým materiálem mezi mládeží, a proto je dobré ho zařadit mezi volnočasové aktivity prováděné mládeží. Poskytuje jim řadu objevných a tvořivých cest, bližší poznání, získávání nových zkušeností, vědomostí, dovedností, názorů, prožitků, ale i pochopení pestrého světa, který je v dnešní době obklopuje.

Snažila jsem se popsat přípravu na pracovní postupy, používané při práci s textilními materiály, pracovní postupy samé i stupně náročnosti při vytváření jednotlivých technik.

Mým cílem je vytvořit malý návod pro pedagogy volného času, kteří mohou na jeho základě a využitím vlastních pedagogických zkušeností a poznatků zatraktivnit a obohatit své výchovné působení, ale hlavně motivovat mládež k tvořivé činnosti ve volném čase.

Hlavním cílem bakalářské práce je seznámit mládež s rozmanitostí textilních technik, které se dají kreativní činností přenést do přírodního prostředí i do pohádkových příběhů.

Volnočasové aktivity podporují rozvoj praktických dovedností a znalosti jak využívat různé textilní techniky podle daných technologických postupů. Volnočasové aktivity mládeže také:

 podporují rozvíjení daných pracovních návyků a jazykových dovedností při popisu své práce

 rozvíjejí tvořivost mládeže a využívání textilních materiálů

 učí mládež hodnotit vlastní práci a práci druhých

 umožňují nacházet nové pracovní postupy a metody

 usnadňují nalézání netradičních výtvarných technik a postupů

Také je nutno dodat, že některé dílčí cíle se dostaví až v průběhu vlastní realizace. Práce s mládeží nám nabízí objevovat, jak často mladí lidé reagují na momentální situaci. Proto se někdy daná činnost rozvine neplánovaným směrem, který vyplývá z více přání mládeže

40 než z původního záměru vychovatele. Nicméně ani v tomto případě nesmíme opomenout cíle výchovy, které jsme si stanovili.

Snažila jsem se také vyvarovat případného rizika, které by mohlo ohrožovat úspěšnost činností mládeže. Mezi ně patří (podle Smolíkové a kol., 2004, s. 17-30):

 spěch a nervozita

 omezování možností mládeže dokončovat činnost v individuálním tempu

 nevhodné prostory

 nevhodná organizace

 nedostatečně připravené prostředí

Mezi nezastupitelné faktory patřila i samostatná příprava, při níž je důležité sladit výchovné cíle s motivací dané skupiny mládeže. Většina adolescentů, má dnes zájem hlavně o počítačovou techniku a nová média, zatímco my se snažíme o činnost spojenou s tradičními přírodními materiály. Proto jsem zvolila některé zásady, cíle a způsoby motivace tvořivého vyučování, které ovlivňují průběh poznávacích procesů. Proto zaměříme pozornost (podle Hazuková, Šamšula 1986a, s. 88-89) zejména na tyto aspekty:

 dobře volený námět

 umožnit žákům, aby se nadchli k novým nápadům

 nebát se zkusit něco nového

 zajímavá technika

 dobře promyšlená motivace

 slovní metody – vysvětlování popis

 názorné – předvádění, pozorování

 praktické – výtvarné a grafické práce a nácvik pracovních dovedností

 uplatňování zásady názornosti

 využívání zásad přiměřenosti, uvědomělosti a aktivity

 forma hry při práci s textilními materiály a doplňky

 představivost a fantazie

 poznávací a kreativní schopnost

 seznámení s novými výtvarnými materiály

 smyslové vnímání za pomoci textilu

 své prožitky dát najevo a to jak verbálně, tak i neverbálně

 schopnost soustředění a zklidnění

41 Metodou výzkumné studie jsem pro tuto práci použila pozorování, rozhovor a sledovala jsem výtvarné projevy mládeže. Veškeré pracovní činnosti probíhaly v prostředí, které všichni dobře znají, navštěvují ho a ve kterém se cítí přirozeně a bezpečně. Pozorováním jsem sledovala vzniklé situace, jak řízené, tak spontánní, chování jednotlivců, ale i celé skupiny.

Skupina, se kterou jsem pracovala, byla složena z mládeže ve věku 16 – 19 let. Ve skupině bylo šest dívek a dva chlapci, kteří se jeví se jako klidní, příjemní, někteří citově založení, kreativní, ale i kamarádští.

Z etických důvodů a kvůli ochraně citlivých údajů jsou jména členů skupiny pro účely bakalářské práce vymyšlená

Charakteristika skupiny

Daniel – komik skupiny, který je u všech oblíbený a všestranně zaměřený.

Eda – nebojácný, komunikativní typ, který se rád pouští do nových věcí s nadšením.

Děvčaty velmi oblíbený a obletovaný, velmi zručný.

Karolína – zbrklá, ale milá dívka, která je velice výtvarně nadaná. I když má vadu řeči, děvčata si s ní rády povídají.

Klára – je citlivé povahy, pláče někdy kvůli své matce, která jí zakazuje oblíbenou volnočasovou aktivitu. Párkrát přišla tajně, aniž by to matce oznámila. Ze všeho nejraději maluje na hedvábí.

Míša – velmi citlivá, manuálně zručná, ale daný úkol se jí musí víckrát vysvětlit. Je velice ochotná.

Nikola – výrazná osobnost, má talent na malování. Velice komunikativní, ráda si povídá o své rodině, v kolektivu je oblíbená, ostatní si k ní chodí pro radu.

Romana – klidná, tichá, velmi pečlivá. Je velice šikovná, má ráda pomalejší tempo a nerada se stává středem pozornosti.

Šárka – milá a hodná. Je méně komunikativní, ale ráda tráví volný čas při jakékoliv výtvarné tvorbě.

42